Lasery jsou zdroje intenzivního elektromagnetického záření, které vyzařují koherentní a monochromatický paprsek. Využívají k tomu kvantovou mechaniku a termodynamiku, přičemž nepracují zdaleka jen s viditelným světlem, ale s mnohem širším spektrem elektromagnetického záření. V jedné oblasti elektromagnetického spektra ale zatím ještě lasery nemáme.
Navzdory značnému úsilí ještě stále není k dispozici prakticky použitelný gama laser. Podle odborníků jde o jeden z významných nedořešených problémů dnešní fyziky. Jeho výzkum a vývoj stále pokračuje. Je to mezioborová záležitost, která zahrnuje kvantovou mechaniku, spektroskopii, chemii, fyziku pevných látek, a také metalurgii. V současné době spojuje jak základní výzkum, tak rozvoj potřebných technologií.
Výzkum a vývoj gama laseru je očividně nesmírně náročný. Pokud se to ale povede, tak gama lasery slibují řadu podivuhodných aplikací, od medicínského zobrazování a léčby nádorů, až po pohon kosmických lodí a satelitů. Ačkoliv to na první pohled nejspíš nevypadá, součástí výzkumu gama laseru je i nová studie Allena Millse z americké University of California, Riverside. Ten svými výpočty potvrzuje, že bubliny vyplněné pozitroniovým plynem jsou stabilní v kapalném héliu. Jde o významný krok směrem k hotovému gama laseru.
Pozitronium je docela zběsilá záležitost. Jde o velice exotický atom či částici, kterou tvoří elektron a jeho antičástice pozitron. Je to chiméra složená z hmoty a antihmoty zároveň. Orbitaly dvou částic v pozitroniu a složení energetických hladin jsou podobné jako v atomu vodíku složeného z elektronu a protonu. Na rozdíl od něj je ale pozitronium velice nestabilní a po kratičkém zlomku sekundy dojde k anihilaci elektronu s pozitronem a vyzáření dvou nebo tří fotonů gama záření. A tyhle fotony by se hodily pro gama lasery.
Pro účely technologie gama laseru je žádoucí, aby v něm bylo pozitronium v podobě Bose-Einsteinova kondenzátu. V takovém případě totiž budou „atomy“ pozitronia ve stejném kvantovém stavu, což zvýší množství interakcí i výsledného gama záření. Mills spočítal, že když bude v kapalném heliu bublina, která bude obsahovat milion „atomů“ pozitronia, tak bude mít asi šestinásobnou hustotu oproti vzduchu. A co je hlavní, pozitronium by v takovém případě mělo být ve formě Bose-Einsteinova kondenzátu.
Helium je kapalné jen za extrémně nízkých teplot. Zároveň již od padesátých let víme, že právě v kapalném héliu se jinak nestabilní pozitronium udrží překvapivě dlouhou dobu. V heliu by se přitom měly vytvářet bubliny pozitronia, protože helium a pozitronium se navzájem odpuzují. Millsova laboratoř Positron Laboratory teď připravuje výrobu takových bublin pozitronia v heliu, které by se měly stát zdrojem Bose-Einsteinova kondenzátu pozitronia. Vše nasvědčuje tomu, že gama laser je zase o něco blíž.
Literatura
University of California, Riverside 5. 12. 2019, Physical Review A 100: 063615.
Jak vyrobit miniaturní verzi gama záblesku v laboratoři?
Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2018)
Britští vědci spustili experimenty s přeměnou záření na hmotu
Autor: Stanislav Mihulka (23.03.2018)
Extrémně výkonné lasery s důmyslnými zrcadly by mohly proděravět realitu
Autor: Stanislav Mihulka (19.09.2019)
Diskuze:
Jen drobný dotaz,
Pavel Nedbal,2019-12-08 21:48:11
jaký vliv na stabilitu pozitronia může mít teplota? Orbity elektronů kolem jádra, nebo kolem pozitronu nejsou vůbec předmětem termodynamiky!
David Oplatek,2019-12-08 08:27:23
Co vim tak hybnost by neztratily ani pri absolutni nule. Pri A0 ustava jen tepelny pohyb.
Kulička
Antonín Nezdvořák,2019-12-07 21:45:59
Někde jsem četl, že částice není kulička, ale takové vyboulení v poli způsobené energií nebo interakcí, nevím jestli je v tom rozdíl, ty antičástice jsou vyboulené na opačnou stranu? Ten kvantový pohyb co neustává ani při absolutní 0 je to vyboulení nebo ještě nějaká hybnost? Co by se stalo kdyby šlo snížit teplotu ještě níže, ty částice by přestali existovat?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce