Čínské velkoměsto Su-čou, které leží na dolním toku řeky Jang-c’-ťiang v provincii Ťiang-su, a kde bydlí 10 milionů lidí, se teď stalo domovem pozoruhodné stavby. Je to bývalé těžební město, které bylo v nedávné době kompletně přestavěno. Přilákalo investice některých z největších stavebních společností světa. A tohle město si vybrala společnost technologií 3D tisku Winsun, aby tu vybudovala momentálně největší 3D tištěnou stavbu na světě. Je to nábřežní hráz, jejíž délka přesahuje 500 metrů.
Velkou čínskou 3D tištěnou zeď tvoří 3D tištěné moduly, které poskytují zdejšímu břehu ochranu před silnými říčními proudy a před říční erozí. Chrání osídlení i zemědělské plochy a infrastrukturu, nejen na břehu, ale i dále na pevnině před záplavami, stejně jako pobřežní biotopy před kontaminací půdou, živinami či chemikáliemi ze souše.
Tradiční projekty zpevňování říčních břehů často využívají nákladné stavební materiály, aby s jejich pomocí vybudovali potřebné konstrukce.
Takové stavby jsou sice pevné a poskytují dostatečnou ochranu, ale zároveň jsou také drahé a jejich vybudování bývá komplikované. Problémem bývá i to, že takové projekty se často příliš nezabývají místními ekosystémy, které mohou být velmi cenné.
Využití 3D tisku pro zpevňování říčních břehů je oproti tomu rychlejší a méně nákladné. S jeho pomocí je možné vytvořit umělý říční břeh, který bude mnohem více připomínat původní tvar říčního toku. 3D tištěné zdi a hráze na březích řek by tím pádem měly být o poznání vstřícnější k životnímu prostředí a lokální fauně i flóře.
Použité 3D tištěné moduly se samy o sobě mohou stát biotopem pro pobřežní rostliny, které pak rovněž přispívají k ochraně břehů před záplavami. Celá 3D tištěná zeď vytváří estetické rekreační prostředí, které mohou využít jak místní, tak i turisté. Jak se zdá, 3D tištěné stavby budeme nejspíš potkávat i v krajině.
Video: First 3D Printed Revetment Wall, Shanghai-Jiangsu Port, China (Part I)
Video: First 3D Printed Revetment Wall, Shanghai-Jiangsu Port, China (Part II)
Literatura
3D Printing Media Network 2. 12. 2019.
Těžaři asteroidů provedli první 3D tisk z mimozemského materiálu
Autor: Stanislav Mihulka (12.01.2016)
Hewlett-Packard brzy zahájí masovou výrobu revoluční 3D tiskárny na kov
Autor: Stanislav Mihulka (14.09.2018)
Break the Grid: Vyrazí do světa autonomní 3D tiskárny s vlastním pohonem?
Autor: Stanislav Mihulka (25.08.2019)
Diskuze:
Inak vyrobený prefabrikát
Michal Lichvár,2019-12-11 16:14:08
Vyzerá to pekne, ale je to len inak vyrobený prefabrikát. Furt tam museli bagrovať, doviesť to ťažkými strojmi atp. Kľudne to mohlo byť odliate z betónu.
Materiál pro 3D tisk bude dávat méně odolné výrobky..
Radim Polášek,2019-12-07 09:14:20
U 3D tiskáren používajících materiál tuhnocí na chemickém principu je ale jeden velký problém. Pojivo musí být rychle tuhnoucí neboli při návratu tiskové hlavy už musí být tak tuhé, aby uneslo další vrstvy a nezbortilo se.
Problém je ale v tom, že takové pojivo je za a znatelně dražší než běžné pojivo (klasický beton odlévaný do bednění) A co je podstatnější, z principu chemických reakcí při tuhnutí je rychle tvrdnocí pojivo podobné kvality vždy mechanicky méněcennější než pomalutvrdnoucí pojivo. Bývá měkčí a pokud ne, bývá potom mnohem křehčí, náchylnější k vnitřnímu pnutí a praskání. Zrovna u betonu je přínos 3D tiskáren oproti klasickému odlévání do betonu v tomto směru diskutabilní, beton odlévaný klasicky do bednění bude levnější a odolnější.
Jedině že by obě metody byly spojeny. 3D tiskárna by byla použita na tisk defakto ztraceného bednění, které by bylo vylito a tím vyztuženo klasicky vyrobeným betonem či dokonce, za cenu určitého snížení životnosti, železobetonem.
Složení a životnost
Honza Šimek,2019-12-05 17:14:43
Zajímalo by mě složení toho „konstrukčního inkoustu.“ Dohledal jsem jen zcela obecné informace, že má jít o směs cementu, písku, jakýchsi vláken, prý z recyklovaného průmyslového odpadu, a „proprietárního pojiva.“
Nevím, nakolik je životnost toho materiálu prověřená v prostředí slané vody nesoucí erozivní částice. Ty zdi ukazované ve videu stojí dost vysoko nad vodou, tam bych se rychlé degradace nebál, ale první video obsahuje ilustrační schéma, kde jsou přímo ve vodě, takže se s tím zjevně počítá, jinak by ani nedávala smysl tvrzení o vnitřních prostorách pro vodní život.
Proto se trochu obávám, co všechno do toho mixu nacpali, jak dlouho to vydrží a co to udělá v životním prostředí. Viděl jsem i fotky domů ze stejného materiálu. Tam by bylo zase zajímavé zjistit něco požární bezpečnosti materiálu (ztrátě pevnosti, případných toxických výparech apod.)
3D tisk
Vojta Ondříček,2019-12-05 13:17:02
3D tisk používám už půl století a mohu jen pochválit.
Na stavbu našeho domku jsem 3D tisknul cihly do malty a používal i 3D vytištěné tvárnice. Okna mají také 3D vytištěné profily.
Eco ?
Marek Hrabčák,2019-12-05 09:39:44
Nechcem brať autorovi ilúzie o eko význame tejto stavby, ale mám silne pochybnosti či pri hodnotení LCA t,j, celého životného cyklu a dopadu uvedenej stavby bude skutočne "šetrné k prostredí"
Pokiaľ ide o 3D tlač, tak zrejme niekde musí byť "komín", ktorý vyrába elektrinu a tá poháňa aj tu 3D tlačiareň a do toho komína niekto prikladá to prekliate uhlie !
Apropo - spomínané "bývale ťažobné mesto" nemá dostatok zbytkových banských a ťažobných odpadov, z ktorých by (napr. pomocou geomreži) vybudovali MSEB t.j. mechanicy-stabilizované zemné hrádze ???
Určite by toto bolo estetickejšie, účelnejšie a ekologicky vhodnejšie.
Netlačme zase tú ekológiu do každej konzervy !
Re: Eco ?
Vojtěch Kocián,2019-12-05 10:31:36
Geomříže nejsou na mořském pobřeží zrovna ideální. Ať už kovové nebo plastové, jsou poměrně rychle sežrané. Ten použitý beton z toho nakonec vyjde nejlíp. Pokud ho při tisku spotřebují výrazně menší množství než při odlévání, tak se o úspoře (a tedy i o ekologii) mluvit dá. Provoz té mašiny, která beton vrství, je ve srovnání s výrobou cementu zanedbatelný. Vámi vzpomínané odpady z těžby by se mohly použít na výplň dutin v prefabrikátech, které by je chránily před vymýváním, ale jestli na to použili místní zeminu, tak si taky není na co stěžovat.
Re: Eco ?
Vojta Klánik,2019-12-05 12:07:08
Nechci brát autorovi diskusního příspěvku iluze, ale Čína se stala světovým lídrem v atomových elektrárnách.... jen letos rozestavuje dalších devět, loni zahájila výstavbu své první plovoucí,...
Netřeba topit uhlím. To jen na okraj, že ten jejich tisk je nejspíš opravdu hodně ekologický....
v.
Re: Re: Eco ?
Marek Hrabčák,2019-12-05 13:02:47
Ja si nerobím žiadne ilúzie. Staré príslovie hovorí, že jedna lastovička jaro neurobí. Aj keby tých JE bolo rozostavaných 10 či dokonca 50 (A nie je to málo, súdruhu Ivanoviči ?)
Iste, znížila podiel uhlia oproti roku 2012 z 68% na 59%, ale pri radikálnom navýšení celkovej kapacity sú potom skutočné emisie rovnaké (ak nie väčšie !)
Stačí si zadať do ľubovoľného vyhľadávača "CHINA coal boom"
Podľa zdrojov len do konca tohto roku pridá Čina toľko nových uhoľných elektrárni (290GW), ako je celková kapacita v USA (261 GW) a ďaleko predbehla Nemecko (200 GW).
Do roku 2030 plánuje navýšiť kapacitu uhoľných elektrárni na 1300 GW.
A z prehľadu o desiatich najväčších producentov emisii CO2 vyplýva, že medzi rokmi 2009 až 2017 EU28 znížila emisie CO2 o 288 Mt, USA o 226 Mt, tak Čína ich zvýšila o 2 080 Mt.
PS - predmetom mojej repliky nebolo kritizovať Čínu za jej spôsob výroby energie. To ponechávam iným alarmistom. Ja som sa len pozastavil nad tým, či autorom príspevku vychvaľovaný spôsob budovania ochrannej hrádze je z ECO pohľadu ten najvhodnejší.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
