Vrtulová letadla mají pohnutou historii. A často se velice dobře uplatní i dnes. Ale marná sláva, když je potřeba rychlost a výkon, tak přicházejí na řadu tryskové motory. A startup FusionFlight z amerického Dallasu přesně tohle udělal s drony typu větší kvadrikoptéry. Postavili úchvatný čtyřmotorový tryskový dron AB5 JetQuad.
Podle vyjádření svých tvůrců je AB5 JetQuad nejmenší a zároveň nejvýkonnější tryskový dron na světě, s kolmým startem i přistáním. Současný prototyp tohoto dronu je poháněný čtyřmi tryskovými motory s dieselovými mikroturbínami, které společně na plný výkon vyvinou tah 200 koňských sil. Tryskové motory jsou přitom uspořádány tak, že JetQuad může letět jak vertikálně, při startu nebo přistání, tak i horizontálně.
Finální verze tryskového dronu by měla dosahovat rychlostí kolem 500 kilometrů za hodinu. Teoreticky by měl doletět do výšky přes 9 kilometrů. Plná nádrž s 19 litry paliva by přitom měla tomuto pozoruhodnému tryskáči vydržet zhruba na 15 minut horizontálního letu anebo 30 minut vznášení. Rychlost dronu by se časem mohla ještě podstatně zvýšit přidáním dalších prvků, jako je například přídavné spalování.
JetQuad uveze náklad o hmotnosti až 18 kilogramů. Může ho vést přímo na své konstrukci anebo ho může mít zavěšený pod sebou. Samotný dron bez paliva přitom váží 23 kilogramů. Podle vyjádření šéfa FusionFlight Alexandera Taitse by tryskový dron JetQuad mohl být na trhu v roce 2021. Jeho cena by se přitom měla pohybovat někde mezi 200 a 250 tisíci dolarů, podle toho, o jaký model půjde. Očividně do nebude nejlevnější záležitost, ale kdo by nechtěl mít doma tryskový dron?
Jak říká Taits, tryskové motory v řadě ohledů strčí klasické dronové rotory na elektrický pohon do kapsy. Nabízejí mnohem větší výkon a dron se s takovým pohonem pohybuje jako blesk. Nafta obsahuje 40 krát více energie, nežli jakákoliv baterie založená na lithiu. Velkou výhodou je rovněž to, že natankovat plnou nádrž takového pohonu trvá pár minut, což se o nabíjení běžných baterií pro drony s elektrickým pohonem rozhodně nedá říct. A hlavně, létat s něčím takovým musí být vážně zážitek.
Video: JetQuad: World's First Jet-Powered VTOL Drone Test #3 (Drone Footage)
Literatura
New Atlas 28. 11. 2019.
Hycopter – dron na vodík
Autor: Josef Pazdera (22.05.2015)
Nový dron je napájen bezdrátovým přenosem energie přímo za letu
Autor: Stanislav Mihulka (22.10.2016)
Čína flirtuje s autonomními doprovodnými drony
Autor: Stanislav Mihulka (02.09.2019)
Diskuze:
Martin Pecka,2019-12-01 21:54:59
Prijde mi, ze daleko nejvetsi vyzva tady bude to uridit. V 500 km/h uz manualni FPV rizeni nepripada v uvahu. Takze prijde na radu nejaka autonomie. A chci videt algoritmus nebo pocitac, ktery zvladne upocitat SLAM a planovat trasu dostatecne rychle... I kdyby ridici smycka bezela na 100 Hz, tak se za jeden "tik" ridici smycky pohne o metr a pul... to musi byt vazne radost ridit...
Re:
Jakub Preclík,2019-12-02 00:57:32
500 km/h je sice hodne, ale u spickovych modelaru to neni zas az takova vzacnost. nevim, ze by byla prolomena zvukova bariera ale vidam fpv jety 500 km/h+ i na ceskych luzich. je pravda ze casteji to ridi jen tak bez fpv nez s nim. drive nez byly bezne rozsirene jety tyto rychlosti byly domenou vetronu. dnes uz je to hodne omezene litani, ale drive (a tim myslim treba uz pred 10 lety) se nejakych 400-600 km/h dalo videt na svazich kopcu u tech bohatsich vetronaru. v tuhle chvili ma ten jejich stroj naprosto nevhodny tvar pro takovou rychlost. v tehle podobe si nemyslim, ze ji mohou dosahnout. odvozuji to z tech vetronu. na youtube jsou nektere historicke rekordy modelaru v rychlosti zaznamenany.
Re: Re:
Martin Prokš,2019-12-04 16:52:23
Dobrý den,
On pan Pecka má pravdu, jeho skepse je do určité míry oprávněná. On je z pohledu řízení zásadní rozdíl mezi aerodynamicky řízeným letounem s pevným křídlem navrženým jako přirozeně stabilním; a mezi "dronem" - přirozeně nestabilním strojem létajícím díky vektorování tahu. Drony se mohly rozšířit až po miniaturizaci a ekonomické dostupnosti senzorů a řídicí elektroniky. Čistě na ruce bez podpory elektronických regulátorů by něco takového nikdo neuřídil.
Tvar máte pravdu, ten není vhodný, ale to je o vhodné kapotáži, s tou by problém být neměl.
Ale na druhou stranu, u proudového motoru (včetně takto malých) není zásadní rychlost řídicí elektroniky, ale rychlost odezvy motoru na povel. Ten vis samotný uregulovat je klíčový. A to zvládli, byť se jim to kolíbá. Zajímavé by bylo vidět chování za nárazového větru. Nebo až se pohasí třeba i jen 100km/h a proletí turbulencí nebo výraznější vlnou, jak to zvládnou uregulovat.
Ale stejně, tohle je jen maření paliva. Pro civilní užití si neumím představit k čemu by to bylo. Ono ani pro vojenské, raketa je jednodušší a levnější a odvede stejnou práci. Snad jen jako výzkumná a vývojová platforma pro elektroniku a motory.
Pro průzkumné účely (civilní i vojenské) je dostačující a vhodnější vrtulový dron, nebo lépe bezpilotní letoun ať již s pevným, nebo rotujícím křídlem. Méně hluku, levnější, větší výdrž a dolet. Pro útok na bodový cíl bude výhodnější (bezpečnější) použít dron/bezpiloták s laserovým značkováním a pak tam poslat řízenou raketu. Předsunutí letečtí návodčí by tak mohli operovat z větší vzdálenosti a většího bezpečí před odhalením - v nejhorším by přišli o ten dron. Ale achylova pata všech těchto věcí je komunikace dron-operátor v bojových podmínkách...
Ale to už je zcela mimo proudový dron.
Jan Novák9,2019-12-01 20:53:40
Pro bombové útoky ideální. Jednodušší, levnější a spolehlivější než větší raketa, lepší manévrování, nosnost na slušnou bombu...
... sen každého teroristy. Kam se hrabou car bombs. Dneska má každý cíl zátarasy proti autům. Tohle půjde zastavit těžko při rychlosti 500km.
vznaseni a ...
Jakub Preclík,2019-12-01 00:53:37
taky to vnimam jako trochu predcasne, prehnane a zavadejici. treba ty oscilace stabilizovani jsou videt na vsech 3 videich. chapu, ze nemohu vedet zda je to artefakt algoritmu nebo zamer pilota. jen mi na takovou ukazku prijdou parametry v clanku jako e-marketing a ne e-learning.
Re: vznaseni a ...
Vojta Klánik,2019-12-01 09:12:24
No, já nevím, ale když se poprvé vznesl Heinkel He 178, tak se tsaké objevovaly komentáře: předčasné, zbytečné, nákladné, nespolehlivé a během pár let klasickým vrtulovým letadlům prakticky odzvonilo. Páně Preclíkova prognóza se mi zdá poněkud zvláštní. Na mne to spíš dělá dojem, že armáda najde v superrychlých dronech zalíbení hodně rychle. Pokud je pan Preclík od fochu, tak se mu za svůj laický názor omlouvám.
Re: Re: vznaseni a ...
Jakub Preclík,2019-12-01 12:36:21
od fochu vubec ne. pane preclik je normalni dojmolog od klavesnice. domnival jsem se, ze vyznam me vety o prehnanosti a predcasnosti je zrejmy. nemiri na pokrok samotny, ale jak v zapeti upresnuji, na uvadene parametry. prijdou mi predcasne a nafoukle vzhledem k chovani stroje na videich. ve smyslu, ze jde o prehaneni. priste si dam vetsi praci s formulaci.
Re: Re: vznaseni a ...
P. Stejskal,2019-12-03 16:08:08
No pár let... Proudovým stíhačkám „dohnat a předehnat“ trvalo cca 10 let - jako první typy, které vrtulové opravdu výrazně překonávaly beru F-86 a MiG 15 (i když vrtulová Sea Fury dokázala MiGu 15 zatopit pěkně). U lehkých bombardérů taky tak nějak (Canberra a Il-28), u těžkých o něco déle (B-52, Tu-95, který sice měl vrtule, ale tubínové motory). U letadel pro CAS to trvalo ca 40 let (A-10 resp. Su 25).
Proudové drony se budou vyvíjet úměrně armádnímu zájmu, protože v civilu pro ně moc použití nevidím. Zejména pokud bychom se bavili o použití ekonomicky rozumném a pokud poměr provozních nákladů bude podobný, jako u pístových vs proudových (resp. turbovrtulových ) letadel. Moji doměnku imho potvrzuje poměrně malé rozšíření turbopropů a proudových letadel v „general aviation“.
Nejmenší a nejvýkonnější...?
Ladislav Truska,2019-11-30 12:36:44
Neznám přesně parametry Flyboard Air, ale měl by unést kolem 100 kg s výdrží kolem 10 minut. Kdyby tam nestál člověk a místo toho vezl třeba dalších 40 l paliva, nejspíš by dal 30 min. a k tomu ještě 20 kg nákladu... A je bezpochyby menší..
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
