V Německu se tomu věnuje Marc Torbohm, autor publikace Kristalline Geschiebe aus der Kiesgrube Fresdorfer Heide bei Potsdam (Kristalinické souvky z pískovny Fresdorfer Heide u Postupimi). Publikace věnovaná souvkům z pískovny nedaleko Berlína je pro nás zajímavá tím, že v kapitole Südliche Gerölle (s. 179-182) jsou popisovány „jižní valouny“, jejichž původ autor klade do Českého středohoří a Krušných hor. Nejvíce jsou podle něj ve společenství jižních valounů v pískovně Fresdorfer Heide zastoupeny lydity, z nichž část pochází z Brd jihozápadně od Prahy a jsou spolehlivým ukazatelem jižního původu valounů.
Nelze nevzpomenout Karla Žeberu popisujícího průtočná jezera v oblasti Českého masivu. Ta byla v tropickém podnebí miocénu soustavou průlivů spojena s moři obklopujícími Český masiv. Voda splavovala zvětralé horniny, ukládala je do říčních náplavů a odnášela dále do jezer. Jezerní usazeniny voda odnášela průlivem České brány (Porta bohemica) spojujícím středočeské jezero s mořem v severním Německu. Tak se valouny z Čech mohly dostat do oblastí zasažených později pleistocenními zaledněními, smísit se s ledovcovými usazeninami a ustupující ledovec (míněno jeho voda s plovoucími krami) je zanesl k Berlínu. Podle Torbohma byly jižní valouny vyskytující se v postupimské oblasti uloženy tokem Labe ve středním pleistocénu (končící zalednění elsterské až začínající zalednění sálské) jižně a jihozápadně od Berlína.
Poznámka:
Autor článku případným zprostředkuje zájemcům zaslání Torbohmovy publikace přes úschovnu (153 MB) přes uschovna.cz.
Diskuze:
