Na bílého trpaslíka WD 1145+017 právě prší planetární trosky. Takhle nějak jednou skončí i slavná Sluneční soustava.

Alespoň podle nového výzkumu vědců Space Telescope Science Institute. Možná by to vysvětlovalo, proč jsme ve vesmíru tak sami.

Díky amatérským ornitologům z 18 zemí Evropy, kteří se účastní každoročního sčítání ptáků, získáváme představu o tom, jak ptáci reagují na změny životních podmínek vlivem změny klimatu a změn ve využívání krajiny. Některým ptačím druhům to svědčí a jejich populace rostou, jiné, zejména druhy přizpůsobené chladnějším podmínkám, ubývají.

Když v roce 2012 dostala NASA od amerického průzkumného úřadu NRO dva kompletní fotoprůzkumné satelity, byla to pro kosmickou agenturu velmi zajímavá situace. Šlo o teleskopy s průměrem zrcadla 2,4 metru, které svými parametry velmi připomínají Hubbleův teleskop. Ten totiž vznikl z návrhu průzkumných družic třídy KeyHole-11 Kennan. Na rozdíl od Hubbleova teleskopu ale optika těchto družic mířila na zemský povrch.

Kousíčky grafitu v jednom krystalu zirkonu naznačují, že před 4,1 miliardami let na Zemi bujel fotosyntetický život. Pokud se geochemici nespletli.

…aneb Pelichající král dinosaurů

Úspěšný kikstarter nabízí blikátko převádějící teplo našeho těla na světlo.

Po 160 epizodách stavu beztíže se ukázalo, že ve vesmíru bude možné číst sekvence. Molekulární biologové se chystají do vesmíru!

Genetik Eric Vilain nabízí vysvětlení dědičnosti mužské homosexuality. Zdaleka ne všichni s ním souhlasí.

Data Science Machine by mohl být skvělý nástroj na „big data“. Nicméně, jestli má terminátorský Skynet nějaký stín, tak se právě o něco prodloužil.

Nejspíš ne. Naštěstí. Ale pouhá možnost něčeho takového rozvířila divoké dohady po celém světě. Divy z teleskopu Kepler neberou konce.

Zhruba jednou měsíčně někdo publikuje, jak geneticky modifikované plodiny jsou nezdravé. Zhruba stejně často se dozvídáme, že nám konzumace alkoholu prospívá. Teď ho vědci začali doporučovat i nemocným, což už vážně přepískli. A nebo ne?

Podle nových výpočtů by mezonový stav f0(1710), který bývá k vidění v různých experimentech na urychlovačích, měl být tolik očekávaným glueballem.

Druhá série půvabných popularizačních videí vzdělávacího cyklu Akademie věd ČR. Tentokrát na témata: .Co je to fotosyntéza, Plasty kolem nás, Radioaktivita, Vodí - nevodí polovodič?, Periodické společenství prvků, Co je atom, Jak vzniká zemětřesení, Proteosyntéza - od DNA k proteinu, Jak funguje počítač?, Finanční gramotnost, Trailer.

Australská zoo dnes představila mládě, kterého se ujala jiná březí samice hned poté, co jeho vlastní matka při porodu zemřela.

Vědci jedí, jako všichni ostatní. V tom pro ně není jídlo „žádná věda“. Vědci ale nad potravinami a tím, co se s nimi děje v našem těle, také usilovně bádají. A to už věda je! Zjistili například, že červené víno svědčí cukrovkářům.

V disku mladé hvězdy AU Microscopii se velkou rychlostí pohybují zvláštní vlny. Nic podobného jsme zatím neviděli ani nepředpovídali.

…aneb Pomocí teleskopů za rodokmenem vražedné planetky

Protějšek černé díry je vzácnější než jednorožec a možná i stejně pohádkový.

Početný mezinárodní tým stvořil kousek virtuální mozkové kůry potkana. Funguje prý skoro jako živá.

Důvěrou v potravinové doplňky hodně otřásla loňská publikace v Cancer Research (s Impakt faktorem 9,33) z níž vyplynulo, že to, co se doporučuje k ochraně před vznikem rakoviny, vlastně k šíření rakoviny plic přispívá. Letos Švédský tým ještě přitvrdil - přidal antioxidantům napomáhání v šíření metastáz u smrtelného kožního melanomu.

Vodní květ je na zabití, ale mohly by se z něho vyrábět laciné uhlíkové elektrody pro slibné sodík-iontové baterie.

Sonda New Horizons si letos již užila spoustu zasloužené mediální pozornosti díky historicky prvnímu průletu kolem Pluta. To však zdaleka není konec její mise. Ještě necelý rok bude americká sonda odesílat domů data z průletu, zároveň se však New Horizons chystají na další zajímavé úkoly. Ve hře jsou vzdálená pozorování jasných objektů i blízký průlet kolem sekundárního cíle. Co přesně New Horizons čeká a co můžeme očekávat od jejich dalšího cíle?

Proč se nám někdo líbí a jiný ne? A jak to souvisí s biotechnologiemi či dokonce s potravinami?

Varování: Tento článek se zmiňuje o robotech, etice a bizarních sexuálních praktikách.

Neurodegenerativní onemocnění jsou strašákem, se kterým bychom se ve stáří, natož pak v mládí, rozhodně nechtěli setkat. Bohužel s věkem populace pacientů přibývá a efektivních léků se navzdory snaze, nedostává. Proto se vědci rozhodli zapojit do boje trochu nečekaného pomocníka – půdní hlístici Caenorhabditis elegans.

Klonovaní a geneticky editovaní domácí mazlíčci z institutu BGI ohlašují příchod nového věku.

Zdá se, že přírodě radioaktivní záření zdaleka tolik nevadí jako lidem. Z okolí Černobylské elektrárny se nestala radioaktivní poušť, ale úžasná oáza divočiny uprostřed východní Evropy. Stačilo jenom, že lidé odešli.

Nobelovu cenu za fyziku obdrželi Takaaki Kadžita z Japonska a Arthur B. McDonald z Kanady za experimentální prokázání oscilace různých typů neutrin a tím i toho, že alespoň některé z nich mají nenulovou hmotnost.

Třeba nemá smysl se ptát, jestli neptačí dinosaury vyhubil meteorit nebo gigantické soptění. Co když meteorit v Chicxulubu otevřel stavidla vulkánům v Dekkánu a dinosauři to odnesli?

…aneb Konečný verdikt je (možná) zde

aneb císařovy nové šaty

Ohromné balvany vyvržené silou oceánu na Kapverdách potvrzují úder megatsunami po sesuvu východní stěny sopky Pico de Fogo před 73 tisíci let.

Zatímco ochránci ledních medvědů hořekují nad úbytkem arktického ledu, loďaři si mnou ruce a už plánují přepravu ropy z Aljašky tankery. Mořský led u kanadských ostrovů v Arktidě ale globálnímu oteplování navzdory, zůstává příliš silný.

Tvrdí to nová studie, která vzala v úvahu technologický pokrok supravodivých materiálů.

A jsou tím pádem mnohem obyvatelnější, než jsme se obávali. Pro pátrání po obyvatelných světech je to skvělá zpráva.

Lawrence Krauss před pár dny zveřejnil zprávu o tom, že na detektorech aLIGO prý ulovili gravitační vlny. Tým aLIGO to nepotvrdil ani nevyvrátil, prý zpracovávají data. Uvidíme, co bude dál.

Tisková konference, kterou NASA svolala na 28. září byla velmi ostře sledována i těmi, jejichž zájmy se s kosmonautikou kříží jen okrajově. NASA totiž s předstihem několika dní avizovala, že na konferenci oznámí přelomové informace ve výzkumu Marsu.

Vyzerá to ako mravec, chodí to ako mravec a predsa to mravec nie je. Čo je to?

Kolektiv němekých výzkumníků z Leibniz-Institut für Polymerforschung ve spolupráci s Finy z Tampere University of Technology, předvedli gumu, která se po přestřižení sama dokáže slepit. Měla by se stát součástí pneumatik se kterými by se nemuselo tak často jezdit do servisu.

…aneb Jak člověk odhalil katastrofu K-T

Černá díra v jádru galaxie SAGE0536AGN váží jako 350 milionů Sluncí. Potíž je v tom, že je třicetkrát hmotnější, než může být podle astrofyzikálních modelů vzhledem k velikosti galaxie.

FLYBi je dron ovládaný zařízením připevněným na ruce a připomínajícím hodinky. Součástí setu jsou virtuální brýle napojené na kameru nesenou kvadrokoptérou. Podle toho, kam otáčíme hlavou, tam se natáčí objektiv, což zvyšuje pocit, jako bychom ve stroji skutečně letěli.

Tělesná výška a mnohdy i hmotnost mnohé napovídají o „nositeli“ těchto znaků. Je již dávno známé, že např. s tělesnou výškou do určité míry koreluje inteligence či dominance. Jsou studie ukazující, že tělesná výška sama o sobě nebo ve vztahu k hmotnosti ovlivňuje atraktivitu. Do toho pak vcelku očekávatelně zapadá i aktuální poznatek o úspěšnosti v získávání partnerů.

Teoretické výpočty a superpočítač Vulcan laboratoří LLNL přinesly model stealth temné hmoty, která by měla být k nalezení na Velkém hadronovém srážeči LHC.

Kdyby někdo před čtvrtstoletím veřejně prohlašoval, že jednou budeme z pohodlí zemského povrchu pozorovat vzdálenou exoplanetu, zřejmě by mu doporučili psychiatrické vyšetření. Nu a jednu krásnou časosběrnou montáž nedávno prezentovali astronomové observatoře Gemini South.

Tým amerického Národního institutu standardů a technologie (NIST) odvážně pokořil hranici 100 kilometrů teleportace kvantové informace optickým vláknem.

Okolo rakety SLS začíná být živo. Momentálně má schválené pouze dva starty – nepilotovaný v roce 2018 a pilotovaný o tři roky později. Odborná veřejnost se ale snaží přicházet i s návrhy na další využití budovaného nosiče, který je od začátku prezentovaný jako stroj, který dostane lidstvo na Mars.

Fylogenetický strom všeho Open Tree of Life verze 1.0 zahrnuje úplně všechny organismy, k nimž jsou dostupná data.

Vývoj, přeměna a růst není v přírodě ani kosmu lineární. Exponenciála se zdá být hluboce vetknutá do přediva časoprostoru. Chápeme to u dělení buněk a stejný vzorec nyní nacházíme i v rozvoji převratných technologií.