Ekologickým zemědělstvím za záchranu planety
Navzdory tomu, že přežvýkavci žerou trávu, to, co pokrývá jejich nutriční potřebu, jsou vysoce kvalitní proteiny, takže to ve skutečnosti jsou masožravci. Z pohledu využitelnosti se živí kvalitnějšími proteiny, než my. Kvalitní a lehce stravitelné proteiny jim „vyrábí“ v předžaludcích mikroorganismy. Ty při své činnosti produkují i plyny, hodně plynů. Především oxid uhličitý a methan a ještě asi sto dalších škodlivých plynů. Aby se jich zvířata zbavila, dávají jim volný průchod především předním otvorem (říháním). To se nelíbí klimatologům, protože každý den z dojnice odchází nejen CO2, ale i téměř 500 litrů metanu. Za rok to dělá úctyhodných 120 kilogramů. Zatímco množství známe poměrně přesně, horší to je s odhadem, kolik toho vlastně má skot na triku z veškeré, takzvané antropogenní produkce. V literatuře uváděná čísla se rozcházejí tak mocně, že nebýt to údaje slovutných institucí, jeden by snadno nabyl dojmu, že v tom je … zkrátka nesprávného dojmu.
Skot byl po staletí něčím nenahraditelným, z velké části kvůli chlévské mrvě. Hlavně díky jí se našim předkům podařilo vylepšit ornici o to, čemu říkáme humus a co stojí za úrodností a taky údržností vody v půdě. V klimatologických časopisech, jakým je například Climatic Change, se ale rojí články, nabádající k boji se změnou klimatu vybitím stád a apelujících na změnu našeho jídelníčku. Zcela vážně se operuje s takovými nápady, jako je náhrada hovězího fazolemi. Nic proti vegetariánství, Spojeným státům americkým by to rázem zajistilo splnění více než 50 procent emisních cílů pro rok 2020.
Problém je v tom, že v našich končinách jsou fazole nejlepší na smetaně a k tomu je krávy potřeba. Tak nějak se při tom zapomíná, že nic se nemá přehánět a že to platí i pro luštěniny. Obsahují fytoestrogeny. Předponu „fyto“ většinou čteme ve spojení s látkami přirozenými a zdraví prospěšnými. Přirozené jsou i fytoestrogeny, nicméně jde o látky, kterými se rostliny brání před spásáním. Snižují jimi svým predátorům plodnost.
Před časem se s výtažky z luštěnin dělaly pokusy na lidských dobrovolnících. Snahou bylo najít levnou náhradu mužské antikoncepce pro země, kde mají problém s vysokou porodností a nechutí mužů si navlékat čepičku. Výsledky, co do snížení počtu spermií, byly slibné. Problém se ukázal být jinde. Fytoestrogeny markýrují aktivitu ženského hormonu estrogenu a u mužů jejich přemíra vyvolávala ranní nevolnosti. S tím ochota mladých Indů pokračovat v pokusu se vytratila a vše vyšumělo do ztracena. Možná ale, když teď už budeme vědět, že to je pro dobro planety, náhradu hovězího fazolemi ustojíme lépe než Asiaté, kterým šlo jen o sex.
Rozjetý vlak
Klimatologům z řad alarmistů se podařil husarský kousek. Zveřejňováním naměřených dat bez patřičného komentáře, se jim podařilo u veřejnosti vsugerovat, že skot škodí planetě víc, než všechna auta i s letadly dohromady. Nejspíš tomu napomohlo i to, že chovatelů je málo a vlastníků plechových miláčků hodně, tak se nám to dobře poslouchalo. Detail, že v případě plynů uvolňovaných skotem, jde o něco zcela jiného, už nikoho nezajímá. Pokud jste světlou výjimkou, dopřejte sluchu Franku Mitloehnerovi z Kalifornské univerzity z katedry zemědělství a přírodních zdrojů (viz připojené video). Popravdě tam pan profesor nic světoborného neříká, ale polopaticky vysvětluje, že v případě skotu jde o neustálý koloběh a nikoli o zaneřáďování atmosféry něčím navíc, co má původ v ropě a uhlí. Na koloběhu života vysvětluje, že rostliny mohou uvolňovat jen tolik uhlíku, kolik ho ze vzduchu přijmou a že krávy jsou v tom koloběhu pouhým prostředníkem.
A teď několik slov k tolik obávanému methanu, který produkují. I jeho molekula obsahuje uhlík, takže i jeho původ je z rostlin. Methan, v porovnání s oxidem uhličitým, se v atmosféře dlouho neohřeje. Do deseti let je z něj zase CO2. Jinak řečeno, množství CO2, je po rozpadu methanu stejné, jako na začátku tohoto příběhu, když rostlina ke svému růstu oxid uhličitý přijímala. Aby to bylo jasné i aktivistům, tak tam opakuje, že: Krávy žádný nový uhlík do atmosféry nepřidávají! A pokud se nebudou zvyšovat stavy skotu, v atmosféře množství methanu neporoste ani krátkodobě.
Aktivisté faulují
Veřejnosti skot presentují jako něco, co metan v atmosféře akumuluje, a že čím více krav, nebo čím déle je chovatel má, tím větší akumulaci methanu má na svědomí. Realita je ale taková, že stejným tempem, jakým methan z krav uniká, stejným tempem se v atmosféře rozpadá (odborně se tomuto procesu říká oxidace hydroxylovým radikálem). V uhlíkovém cyklu, v němž figurují krávy, tak nula od nuly pojde, což o cyklu paličů fosilních paliv se říci nedá. Ať už jde o elektrárny, auta, letadla,… spalují něco, co bylo po dlouhé věky uloženo a zakonzervováno. A je jedno, zda jde o ropu, uhlí nebo plyn, jejich hořením se uvolňuje hlavně CO2 a tomu trvá až tisíce let, než se v atmosféře rozpadne (jiný pramen uvádí životnost CO2 50 - 200 let, metanu asi 12 let).
Je smutné, že demagogie slaví vítězství a společnost je přesvědčena, že skot škodí víc, než auta. To se potom ani nemůžeme divit, že technologičtí inženýři dostávají zakázky a špekulují, jak neblahé pšoukání skotu eliminovat. K těm, zatím nerealizovaným vymyšlenostem, patří zvyšování odrazivosti horních vrstev atmosféry. Například rozprašováním nanodiamantů. Z těch již realizovaných projektů, se zkoušelo i zkrmování aromatických látek (i česneku), to bachorovou mikroflóru donutí lehkým přiotrávením k menší plynatosti, nicméně s dopadem na nižší užitkovost. A i mléko tím dostává pachuť.
Co se spalování fosilních paliv týče, tam se ujalo vychytávání CO2 pomocí různých chemicko-fyzikálních udělátek. Těm se letos podrobně podíval na zoubek profesor Mark Z. Jacobson ze Stanford University. I když šlo jen o dva provozy, stojí za to, jeho poznatky zmínit. Když z veřejně dostupných zdrojů u již provozovaných zařízení na eliminaci uhlíku vzal v úvahu všechny jejich vstupy, ukázalo se, že ani zdaleka nesnižují podstatná množství uhlíku, ale jen jeho malý zlomek. Ještě horší je, že ke svému provozu potřebují energii, anebo něco, co se při procesu spotřebovává a k čemu bylo hodně energie potřeba. Provoz obou jím sledovaných „vysavačů“ skleníkových plynů, byl udržován v chodu energií pocházející z klasických fosilních zdrojů. Jinak řečeno, i když lokálně zařízení stav uvolňování CO2 zlepšovalo, s ohledem na celou Zemi, byla opodstatněnost těchto opatření poněkud na vodě a možná i trochu dál. Jacobson připomíná, že nám většinou uniká, že i když budeme mít zařízení honosící se eliminací sta procent uvolňovaného uhlíku, tím, že ke svému chodu budou využívat energii původem z uhlí nebo plynu, ve skutečnosti ke znečištění ovzduší svým provozem také přispívají.
Jak tomu bylo u jím sledovaných provozů? Standardní prezentovaný odhad účinnosti technologií zachycování uhlíku se uváděl 85 - 90 procent. Žádné z nich ale toto očekávání nesplňovalo. V uhelné elektrárně zařízení po dobu 6 měsíců zachycovalo ze spalin pouze 55,4 procent. A i tato hodnota měla ještě háček. Pokud se do bilance zahrnou i emise spojené s výrobou zařízení, náklady na provoz, údržbu,.. tak během provozu v průběhu 20 let, zařízení reálně likviduje pouze 10 až 11 procent (celkových ekvivalentních) emisí.
U druhého zařízení, vychytávajícího CO2 propíráním vzduchu, to dopadlo stejně. Po zahrnutí předřazených emisí, i u něj spadla reálná účinnost k deseti procentům. Pokud se tedy veřejnosti předkládá účinnost 85 až 90 procent, ale skutečnost, při deklarované době provozu dvaceti let a započítání nákladů na provoz převedených na ekvivalent produkce skleníkového plynu spolu s náklady spojenými s těžbou, surovin, uhlí, plynu, ztrátami,...) je ve finále pouhých 10 procent, tak bez ohledu na to, o jak inženýrsky zajímavá řešení jde, z laického pohledu to je katastrofa. Autor studie tak silný výraz nevolí. Operuje termínem „sociální zatížení společnosti“. Jeho závěr se ale od toho našeho, moc neliší: Pokud provozujeme zařízení na eliminaci CO2 a jsou vyráběna a provozována energiemi pocházejícími z fosilních paliv, je při tak nízké účinnosti, pro lidské zdraví lepší, je nerealizovat. Z ušetřených peněz podpořit přirozené „čistící prostředky“, jako například výsadbu lesů a bránit spalování biomasy.
Veřejné blaho
Dobrý úmysl a snaha „něco v tom už konečně dělat“, vedou k celosvětové snaze realizovat monster akce na úpravu zemského klimatu. Jde u toho o velké peníze a náklady se ospravedlňují „veřejným blahem“. Vědce z Binghamtonské státní univerzity v New Yorku podsouvání představy, že klimatické inženýrství je všeobecně prospěšným aktem, rozčílila natolik, že v uplynulém týdnu v dokumentu Global Transitions zmíněné spojování odsoudily slovy: „spojení nezohledňuje potenciálně negativní dopady“.
Bude EU kopírovat Británii?
Země, která nám z EU ukazuje záda, se začíná odklánět i od u nás praktikované podpory ekologického zemědělství. V pozadí je tým vědců z Cranfield University a jejich studie vypovídající o tom, že pokud by se v Anglii a Walesu k takovému hospodaření dál přikláněli, celkové „britské“ emise skleníkových plynů by rostly. Opírají se o zkušenosti z praxe. U pozemků převedených z klasického, do tzv. ekologického hospodaření, produkce klesá. Pokles si následně vynucuje dovoz potravin, a tak jde tedy jen o jakési přesouvání produkce skleníkových plynů jinam. To ale ještě není všechno.
Směrování dotací
Evropská politika na podporu ekologického zemědělství operuje s argumentem, že když se na polích nepoužívají umělá hnojiva a jiné postřiky, snižuje to emise na vyprodukované potraviny až o dvacet procent, pokud jde o produkt rostlinné výroby a o čtyři procenta u živočišné. Angličané teď k řečenému „á“ dodávají ještě „bé“. Pokud totiž jejich zemědělci přestanou přihnojovat dusíkem a omezí se jen na hnojení čistě organické, výnosy jim klesají až o čtyřicet procent. Jinak řečeno, k zajištění stejné produkce, vznikne potřeba obdělat větší kus země. To znamená delší pojezdy techniky, její větší opotřebení, nárůst spotřeby pohonných hmot,… Nejspíš to nejhorší na tom je, že při takovém hospodaření by ztráty postihly i živočišnou výrobu. Ta by totiž reagovala na nižší výnosy obilovin a vyšší náklady spojené s jejich pěstováním. Obojí by se odrazilo v propadu produkce monogastrů (vepřového, drůbeže a vajec).
Mají-li vědci, jako je profesor půdoznalectví Guy Kirk, pravdu, tak podpora ekologie (ve smyslu omezení umělých hnojiv, pesticidů a insekticidů), přivodí pokles výnosů s dominovým efektem. Ten by zdražil nejen buchty a vaječné nudle, ale i vepřové a bílé maso. Protože žádná direktiva z nás vegetariány neudělá, výpadek vepřového a kuřat s rodokmenem i bez něj, by začalo na talíři suplovat hovězí. Spolu s tím by se navyšovaly stavy skotu. Potom ale výsledkem snahy ekologů bude stav, který je v rozporu s požadavkem těch, co bojují proti oteplování. A teď, babo raď. Hlavně ekologům kopajícím za ekologické zemědělství, jinak jim nakopou klimatologové.
I když toho po rozvodu s Británií moc společného mít nebudeme, závěrům britských vědců formulovaným například v časopise Nature Communications, bychom pozornost věnovat mohli. Třeba proto, že nejsou ničím menším, než nastolením otázky, zda stávající evropská dotační politika sleduje stejné cíle, jako jsou ty, které vytyčili klimatické konference a k nimž se představitelé zemí zavazují v rámci úmluv OSN, Pařížské dohody.
Vím, že nic nevím
Rozporuplných poznatků kvapem přibývá, a spolu s tím i vzájemně si odporujících doporučení. Navzdory tomu razantně rostou počty těch, kteří v tom všem mají naprosto jasno. Odborníky na lidskou duši a psychologii davu to vede k závěru, že masové hnutí za klimatickou změnu již začíná splňovat základní rysy náboženství. Od strašení pekelnou budoucností, přes něco, co připomíná jakési sebemrskačství za spáchané hříchy minulosti, oslavami světice, až po iracionalitu přijímaných opatření, v nichž přesvědčení hraje větší roli, než argumenty. Nezbývá než doufat, že mladí, kterým se teď dostává sluchu a poct, jako málo komu, se se stejným zápalem jako do stávek, vrhnou i do studia a přispějí k řešení zapeklitostí, s nimiž si naše generace neví rady. A třeba začnou i u sebe a v záplavě transparentů se začne objevovat také: „Omezme používání chytrých telefonů“, „Nehrajme na počítačích hry“, „Přestaňme streemovat klipy a filmy“,…
Proč?
Protože právě to je doména především náctiletých a nebylo by na škodu, kdyby se seznámili s tím, jak tyto věci fungují. Vodítkem by jim při tom mohl být jejich oblíbený Netflix. Jen za třetí čtvrtinu letošního roku zaznamenal nárůst odběratelů o 6,8 milionů. Provozovatelé Netflixu se netají tím, že jejich uživatelé jsou mladí. To samo o sobě nic nevypovídá, ale jen do doby, než za každými třiceti minutami sledování filmu, nebo hraní hry, začneme vidět ekvivalent 1,6 kilogramu oxidu uhličitého (podrobnosti se dají zjistit třeba na francouzském think-tank Maxime Efoui-Hess - Shift Project(u).
Elektroinženýři spočítali, že on-line streamování videí v uplynulém roce „vyprodukovalo“ tolik emisí, jako je veškerá roční emisní produkce Španělska. A teď si ještě jednou připomeňme ten údaj uváděný Netflixem: „Nárůst uživatelů za čtvrt roku o 7 milionů“. K tak strmému nárůstu totiž došlo až po všech těch emotivních vystoupeních Grety Thunbergové na Světovém ekonomické fórum v Davosu, na Konferenci OSN o změně klimatu, na Konferenci Evropského hospodářského a sociálního výboru, na Světovém summitu R20 ve Vídni, i její cestě do Ameriky závodní carbonovou jachtou se zapečetěným dieselovým motorem a vystoupením před výborem pro klimatickou krizi Sněmovny reprezentantů. Rovněž ale po všech těch masových školních stávkách ve většině zemí světa. Statistika jakoby teenagery usvědčovala z docela slušné porce toho, na co sedí pořekadlo: „kážou vodu a sami víno“. Možná ale není fér podsouvat mládí tolik cynismu, a v jejich případě jde jen o nevědomost. Třeba příště už při protestech mezi transparenty nebude chybět i něco jako: „Nestreamujme v mobilu 3G“, „Bojkotujme obrazovky s vysokým rozlišením“,...
Pesimismus podnikatelů
Poskytovatelé internetových služeb náš optimismus, že se mládí uskrovní, nesdílejí. Odhadují, že se během let 2017 až 2022 internetový přenos videa zvýší čtyřikrát a začne tvořit 80 % provozu. Realita Netflixu dává jejich věštění za pravdu. I když jsme zde zmínili jen jednu společnost, která se přiznala k 53% nárůstu výnosu ze streamování za jediný rok, podobný trend s velkou pravděpodobností sleduje i Amazon Prime a Hulu,… Kvapně se budují stále nová datová centra a streamingové služby letos zavádějí i Disney, Apple,... Začnou bojující proti klimatu i za těmito žrouty energie a času, a i v sobě, jako konzumenty nabízených služeb, spatřovat oteplovače? Na koho se společnost rozhodne nějak došlápnout? A nebo zůstane jen u zemědělců a dalších voličsky nezajímavých minorit? To vše je jaksi ve hvězdách. Proč tak vysoko? Inu, proto, že demokracie už je taková, vysoké karty rádi rozdáváme populistům.
Literatura
Mark Z. Jacobson, The Health and Climate Impacts of Carbon Capture and Direct Air Capture, Energy & Environmental Science (2019). DOI: 10.1039/C9EE02709B Peter Alexander, Calum Browna, Almut Arnethc, Clare Diasa, John Finnigand, Dominic Moranb, e, Mark D.A. Rounsevella.: Could consumption of insects, cultured meat or imitation meat reduce global agricultural land use? Global Food Security. https://doi.org/10.1016/j.gfs.2017.04.001. Helen Harwatt, Joan Sabaté, Gidon Eshel, Sam Soret, William Ripple.:Substituting beans for beef as a contribution toward US climate change targets, Climatic Change, 2017Robert Holahan a kol., Rozlišování rétoriky veřejných statků od jejich externalit: Případ klimatického inženýrství, Global Transitions (2019). DOI: 10.1016 / j.glt.2019.07.001
Doporučená videa:
Dr. Frank Mitloehner: Krávy vs automobily?
Petr Pokorný - Současná klimatická změna v perspektivě posledních staletí.
Projev Grety Thunberg v OSN 23. 9. 2019
Amazonský prales produkuje tolik metanu jako všechny oceány dohromady
Autor: Josef Pazdera (16.12.2017)
Rozloží Andrej Babiš českou energetiku?
Autor: Vladimír Wagner (03.11.2018)
Čistič skleníkových plynů se recykluje
Autor: Josef Pazdera (03.12.2018)
Většina z vytěženého dřeva zakrátko končí na skládkách
Autor: Josef Pazdera (03.05.2019)
Šetřit vodou se dá i úpravou průduchů rostlinám
Autor: Josef Pazdera (26.06.2019)
Hodí? Nehodí?
Autor: Josef Pazdera (07.07.2019)
Geochemici odhalili obrovský zásobník a zdroj metanu - je abiotický
Autor: Josef Pazdera (21.08.2019)
Diskuze:
Koncentrace CO2 v minulosti
Jiří Kouřil,2019-12-23 12:38:12
Relativně nízké koncentrace CO2 v minulosti jsou odvozovány m.j. od měření koncentrace CO2 v bublinkách zamrzlých v ledě. S ohledem na skutečnost, že CO2 se rozpouští ve vodě a tedy i v ledu, nevím, nakolik relevantní naměřené výsledky jsou. Asi se upravují pomocí nějakého počítačového modelu vytvořeného za účelem podpory alarmismu. Nebo k tomu má někdo upřesňující informace?
CO2 nemá žádný vliv na současné oteplování
Jiří Kouřil,2019-12-23 12:24:18
Celý blud CO2 jako hlavním skleníkovém plynu s nedozírnými důsledky je zřejmě založen na faktu, že meteorologové neznají dobře fyziku. Vliv plynů na ohřívání atmosféry je dán jejich fyzzikálními vlastnostmi, mezi které patří schopnost absorpce záření, které k Zemi přichází od slunce. Schopnost CO2 pohlcovat toto záření je značně omezená. CO2 je schopný pohlcovat záření na 3 vlnových délkách a množství energie, které k nám na nich přichází od Slunce je velmi omezené. Již 100 ppm CO2 v atmosféře vychytá všechno toto záření a další zvyšování jeho koncentrace nemá žádný vliv na skleníkový efekt, protože tyto molekuly již nemají co pohlcovat, nic tam v oblasti jejich účinnosti nezbylo.
Obdobný blud se týká CH4, který je schopen absorbovat ještě řádově méně tepelného záření než CO2. Pokud si vygooglíte absorpční spektra těchto plynů, uvidíte, jak to ve skutečnosti je, na vlastní oči. A protože obyčejný čověk většinou o absorpčních spektrech nikdy neslyšel, natož nějaký "novinář", je oblbování lidí deklaracemi, která nerespektují základní fyzikální vlastnosti plynů v atmosféře velmi jednoduché. A proto jsme dnes tam, kde jsme. Teď jde o to, jak veřejnost informovat o tom, jaká je skutečnost a nenechat zelené mozky a jejich sponzory, kterým nejde o lidi ale o miliardy, dále oblbovat lidi a vést naši společnost do pekel. Pokud chce někdo podrobnější informace, lte je najít na adrese: http://nov79.com/gbwm/gbwm.html
Změna klimatu je přírodní jev
Libor Matela,2019-12-11 19:52:22
Klíma se mění. To je skutečnost. Nic nového, nic zvláštního, častý a běžný přírodní jev. Jen klimatologové si s tím neví rady. Přesněji neví jak to vysvětlit a říct pravdu, proto vymýšlejí nesmysly a straší. Klíma není neměnné je to jev na který je třeba se připravit. Místo toho vykládají výmysly které jsou v rozporu se základními přírodními zákona a chemii. Neznají to? Tomu moc nevěřím. Nemohu věřit ani tomu, že například neznají skutečnost, že před 2000 lety bylo počasí o něco teplejší než teď, když Římani pěstovali úspěšně v Británii vinnou révu. Nebýt Brexitu Francouzi by ji pěstovali tamtéž dnes také. Už skupovali pozemky. V Británii začínají opět vhodné klimatické podmínky pro pěstováni vinné révy. Z kronik i jiné literatury víme, že i ve středověku ve střední Evropě muselo být tepleji, možná jak dnes. Karel IV úspěšně nechal zakládat v Čechách ve velkém vinice nebo se například zasloužil i o švestky „kadlátka“, ale i jiné plodiny.
O co jde. Že hořením fosilních paliv vzniká CO2, a nejen to, je známo žáčkům základní školy. Že sloučením jednoho atomu C a jedné molekuly O2 vznikne CO2. Při znalosti statistiky o roční produkci fosilních paliv a jejich spotřebě dojdeme snadno k ohromujícím číslům o množství CO2 v atmosféře, bez ohledu na přesnost vhledem i k jinému technologickému zpracováni, to není podstatné. Skutečně zůstane v atmosféře? Když klimatologovi namítnete, že existuje fotosyntéza, která zpracuje CO2 a uvolní O2 začne blábolit a nic se nedovíte (stalo se). Ať dokáži klimatologové, že CO2 skutečně v takovém množství je a kde. Kdyby bylo tvrzení klimatologů pravdivé, muselo by adekvátně ubývat kyslíku z atmosféry. Děje se tak? Nevíme. Ohrazovat se tím, CO2 se přemísťuje do vyšších vrstev nedává smysl. Odkud by přibýval O2 u země?. Co říká zákon o zachování hmoty? Kyslík se nespotřebovává jen spalováním, ale také v rozsáhlých technologických procesech. Možná ve srovnatelném množství jako při spalování fosilních paliv.
Jediné seriozní zjištění je chemický rozbor atmosféry. Nikde jsem neslyšel, že by za posledních 10, 20 nebo 30 to bylo provedeno. Asi by se to klimatologům nehodilo. Poslední známé chemické rozbory atmosféry probíhaly na přelomu 50 a 60 let a kontrolní měřeni během 60 let. Výsledek? Nelišil se od předcházejících měření. Popudem k rozborům byla obava o spotřebování kyslíku z atmosféry rozmáhajícím se průmyslem. Pokud budete dnes pátrat po složení atmosféry najdete pořád stejné výsledky. Kyslík podle nich nechybí, nemůže v atmosféře být ani nesmyslné množství CO2 uváděné klimatologa a jimi splašenými aktivisty.
Podle nesmyslných představ klimatologů a alarmistů, jak je uvedeno výše v článku CO2 neustále přibývá a přibývá. V souladu se zákonem o zachování hmoty jsme se měli skoro dusit. Nebo se blížit k hranici 16% O2 v atmosféře tj. hranici dýchatelnosti ovzduší.
Podtrhuji, bez seriozního chemického rozboru atmosféry, nemáme žádný důkaz o vlivu člověka na klimatické změny.
Jelikož, jak je vidět, klimatologové nejsou odborné pracoviště které něco rozumného navrhne, přesuňme granty tam, kde budou schopni posoudit stav atmosféry dle jejího složení, a teprve pak se vyjadřujme k vlivu člověka na klima.
Namísto toho abychom se zabývali fiktivní uhlíkovou stopou a plýtvali lidskými, finančními a jinými materiálními prostředky, věnujme se řešení následkům klimatických změn, kterým stejně neujdeme.
Rozhodně nejsem pro využívání fosilních produktu takovým způsobem. Víc než 40 let jsem proti takovému nehospodárnému užití. I když energetické uhli se k ničemu jinému nehodí, ale bylo by lepší, kdyby zůstalo kde je. Důvodů je nespočet. To už jsme někde jinde, u ekologie. A tam je skutečně obrovský problém. Čím si ale posvítíme a zatopíme? Fosilní paliva nejsou problém klimatologický, ale ekologický.
Klimatické optimum
Pavel K2,2019-11-12 13:06:25
Přijde mi rozumné nenaslouchat falešným prorokům Armagedonu a těšit se z dočasného klimatického optima, než dojde k dalšímu ochlazení, které má na lidstvo vždy velmi devastující účinky.
Oteplování planerty má jinou příčinu
Lenka Svobodová,2019-11-10 04:34:21
I když článek vypadá rozumně, stále nám nenápadně podsouvá CO2 a metan, které nezpůsobují oteplování. Což bylo dostatečně prokázáno.
Kdo může za globální oteplování? CZ dabing
https://www.youtube.com/watch?v=LMQZ-8rCev4&t=1897s
Jan Pokorný: Opomíjená úloha vegetace v distribuci sluneční energie a utváření klimatu
https://www.youtube.com/watch?v=mZQa6An6Ijg
Co způsobuje oteplování? Např. asfalt se dělá černější než byl za socialismu. Střechy se dělají tmavší než z pálených tašek. Sluneční kolektory pohlcují 5 krát více tepla než přemění na elektřinu. Auta pohlcují tepelné záření slunce, ať už ztmavým lakem nebo okny. Nové budovy používají tmavé žaluzie na oknech.
Částečně má Greta pravdu, že se máme omezovat s barvami. Místo domečků s krásnými tmavými střechami bychom si měli pořizovat nehezké bílé střechy, bílé dlažby, bílé chodníky. A tak zajistíme, aby v létě nebyla nesnesitelná vedra. Na zimní období to nemá vliv.
Možná těm géniúm nedošlo, že ledovce tají v létě a né v zimě. Takže je nebezpečné snižovat teplotu průměrnou, a je žádoucí snižovat jen letní.
Re: Oteplování planerty má jinou příčinu
Marek Zelenka,2019-11-10 15:24:49
S největší pravděpodobností globální klimatické jevy na planetě Zemi a jejich změny vycházejí z tzv. planetární precese zemské osy. To je jev na úrovni Sluneční soustavy nadřazený veškerému dění na Zemi a způsobuje posouvání Jarního bodu. Společně s lunisolární precesí tak vytváří cyklus Platónského roku o cca 26.000 letech. To vše ovlivňuje místo, dopad a účinnost slunečních paprsků na Zemi. Inuité ve svém vědeckém dokumentu zevrubně popisují, že Slunce, které jim v určitou část v roce svítilo nad obzorem hodinu denně, svítí dnes 2 hodiny denně a zapadá v posunuté poloze. Stejně tak souhvězdí, kterými se staletí orientovali a navigovali, jsou posunutá a nedá se už jimi řídit. To je způsobované právě planetární precesí a není možné to nijak ovlivnit.
Re: Re: Oteplování planerty má jinou příčinu
Florian Stanislav,2019-11-10 18:22:00
Prof. Kutílek v knize Globální oteplování racionálně uvádí souvislosti precese zemské osy a velkých proudění oceánského vzduch se srážkami (monzuny) a následně s klimatem s periodou kolem 22 tisíc let.
graf Milankovičových cyklů ukazuje kolísání ozáření povrchu na 65°severní šířky, což má velký vliv na zalednění.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/MilankovitchCyclesOrbitandCores.png/800px-MilankovitchCyclesOrbitandCores.png
Re: Re: Re: Oteplování planerty má jinou příčinu
Marek Zelenka,2019-11-10 22:38:13
Florian Stanislav: Ano, Milankovičovy cykly jsou velmi zajímavé a mnoho nastiňující, co se týká pochopení globálních změn klimatu.
50 letý cyklus nás ovlivňuje výrazněji Re: Oteplování planerty má jinou příčinu
Lenka Svobodová,2019-11-11 00:22:59
Tady bude do roku 2040 malá doba ledová. Něco jako Maunderovo minimum. Proč my potřebujeme, aby se snížily teploty v létě? Malá doba ledová neznamená chládek. V Česku je vnitrozemské klima a malá doba ledová se tu projevuje několikatýdenními vykyvy teplot. Je to proto, že v době slunečního minima již nevanou větry od západu, ale z různých stran. Výkyvy v zimě nás nemusí trápit, protože si jednoduše přitopíme. Ale v létě nám 3-4 týdenní vlny veder dělají problémy. Nejen z horka, ale i vysušování krajiny.
Proto se osévají zoraná pole, sází se aleje, lesíky a ve městech se upouští od trávníků a sází se vyšší vegetace. Časem přijdou do módy bílé střešní krytiny a reflexní skla aut, odrážející teplo. Tím se totiž nemůže nic zkazit ani v době slunečního maxima, které se vyznačuje rovnoměrnějšími teplotami, které v létě nepřesahuijí 25°C.
Co z toho vyplývá? Že kvůli snížené sluneční aktivitě jsou zde velká letní horka, což laikové zaměňují za oteplováním planety.
Správně by se neměly vyrábět žádné elektromobily, sluneční panely, nepřidávat biopaliva, nemělo by se tlačit na nízkou spotřebu paliva, protože to nám zvyšuje ceny (a snižuje životní úroveň).
Re: 50 letý cyklus nás ovlivňuje výrazněji Re: Oteplování planerty má jinou příčinu
Čestmír Berka,2019-11-11 15:37:44
to je nějaký zvrácený klimatický humor?
Re: Re: 50 letý cyklus nás ovlivňuje výrazněji Re: Oteplování planerty má jinou příčinu
Lenka Svobodová,2019-11-12 00:30:39
Vy jste asi mladý vtipálek, když jste nezačil periodu slunečního maxima. My jsme žili v době slunečního maxima a nepotřebovali jsme ani žaluzie na okna. Když bylo horko, otevřeli jsme okno. Venku nebylo nikdy horko větší než vevnitř. Když si nastudujete, co je malá doba ledová, snížená a zvýšená sluneční aktivita, tak se tomu nebudete divit.
Re: Oteplování planerty má jinou příčinu
Florian Stanislav,2019-11-10 18:16:16
Píšete :"bílé střechy, bílé dlažby, bílé chodníky. A tak zajistíme, aby v létě nebyla nesnesitelná vedra. Na zimní období to nemá vliv...Možná těm géniúm nedošlo, že ledovce tají v létě a né v zimě. Takže je nebezpečné snižovat teplotu průměrnou, a je žádoucí snižovat jen letní"
Komentář: To je tedy nápad, že bílá barva odráží a černá pohlcuje jen v létě. To že bílý sníh a ledovce odrážejí světlo, má vliv na klima i v zimě. Čím to asi bude, že kolem tmavého taje sníh a vedle čistý sníh ne? Jak navrhujte snižovat teplotu jen v létě?
Re: Re: Oteplování planerty má jinou příčinu
Lenka Svobodová,2019-11-10 23:53:18
Já bych vycházela z toho, že v létě je slunce nejvýše a ozařuje východní, západní stěny a střechu. Ty by měly být světlé. V zimě slunce ohřívá především svislé plochy obrácené k jihu, třeba kmeny stromů.
v zimě je slunce 17° nad zemí, na jaře 40° a v létě 63° nad zemí.
Jak navrhujte snižovat teplotu jen v létě?
V zimě totiž i slunce svítí jen 4 hodiny a pak je schované v oparu, a proto ochlazení bílými západními a východními stěnami v zimě by bylo podstatně menší než v létě.
Možná si řeknete, že ve městech je tepleji a ostatní vesnice to nemusí zajímat. Přesto ty tepelné ostrovy mají vliv i na široké okolí. Teplý vzduch stoupá nad městem a odnáší vlhkost daleko odsud, protože z teplého vzduchu nevznikne bouřka, nezačne pršet. A stoupající vzduch vysává chladný vlhký vzduch z okolních lesů a luk, ze kterého by mohlo pršet, kdyby se nad městem neohřál a neodvanul k moři.
Jak se dá zachránit, aby město nebylo horké? Je to zcela jednoduché: Ulice s auty, chodmíky by měly být ve stínu stromů. Střechy, které nejsou ve stínu, by měly být bílé a bez slunečních kolektorů. Kolektory by mohly být na jižních svislých stěnách, aby v létě byly méně osluněné. Není to nic nedosažitelného. V jižních zemích mají střechy bílé i uliční asfalt je stejně světlý jako obloha.
Zatímco snížením skleníkového efektu by se ochladilo v zimě i v létě.
Re: Re: Re: Oteplování planerty má jinou příčinu
Florian Stanislav,2019-11-11 18:56:39
Jste jedena z mála, která ví, že je to zcela jednoduché.
Taky jsem tušil: slunce svítí v zimě méně jak v létě, od bílého se světlo odráží a někde je stín, teplý vzduch stoupá, do toho vítr fouká a občas prší. Ale teď je to jasné.
Ale bílý asfalt jsem ještě neviděl, leda natřený na bílo.
Re: Re: Re: Re: Oteplování planerty má jinou příčinu
Lenka Svobodová,2019-11-12 00:48:55
Bílý asfalt se za socialismu běžně dělal. To asfaltéři rozhodili po asfaltu drcené křemínky o velikosti asi 1 cm, a tím dostal asfalt světle šedou barvu. Tehdy se to dělalo hlavně proto, aby se asfalt na slunci nezahříval a nepepil se lidem na boty.
Re: Re: Re: Re: Re: Oteplování planerty má jinou příčinu
Florian Stanislav,2019-11-12 10:36:56
Tak jo. Bílý asfalt byl šedý a to kvůli kamenivu. Křemen je bílý a drahý, drcený zvlášť. Kačírek je drobný oválný světlý kamen, který je zbytkem po kádrování (stavebního) písku v pískovnách. Asfaltová balenka je kamenná drť dokonale obalená asfaltem, je černá a dává se na silnice. Aby do mezer nezatékala voda a netrhal mráz (což se často děje při velkém množství kameniva), tak se dává souvislá povrchová vrstva s převahou asfaltu. Méně zatížené vedlejší silnice se dělají jako nasypané uválcované + kamenivo + nástřik asfaltu + zasypání prosívkou (jemná ostrohranná šedá drť kamene). Povrch je šedý.
Takže ty Vaše jednoduché věci jednoduché nejsou a je to také o ceně povrchu.
Už reagovat nebudu.
takove poznatky
Barbora Brambora,2019-11-08 21:25:39
S clankem se da vice mene souhlasit.plne se ztotoznujji s casti o nabozenstvi. jelikoz ekologie me zive zajima,samozrejme na mne na internetu vyskakuji clanky k tematu, kdy jde vsak vetsi pulka proti memu rozumu. hysterie mi pripomina nastup komunismu a omezeni v jeho ideologii. s cim nesouhlasim je vyvod ohledne ekologickeho zemedelstvi. samozrejme by platilo, ze kdyz budeme jist vseho stejne a nebude takovy vynos,ze se bude muset dovazet,myslenka ale je:jist mene kvalitniho. bylo prokazano ze mleko krav pasoucich se na louce ma uplne jine slozeni nez tech krmicich se kukuricnym srotem. aby ne, to dava asi logiku. to same maso - dava mi logiku, ze krava z biochovu, ktera si behala po louce a picli ji na “lekarske prohlidce” u ni ve staji, na kterou byla zvykla, bude mit trochu jine slozeni masa nez krava vezena ve stresu pres pul evropy a picnuta za zvuku umirajicich soukmenic na cizich jatkach. pomijim zde etickou stranku veci, ale ta v mych ocich je zrovna ta nejdulezitejsi.
jak ale donutit lidi,aby si za stejne penize kupovali teda mene bio zivocisnych produktu..na narizeni shora neverim, to by muselo byt celoplanetarni rozhodnuti soucitu a to je teda ultra utopie.
co s tyka netflixu a podobnych..tedy,jestli to chapu dobre, jde o nejakou internetovou televizi. to je v blizke budoucnosti stejne pase, lidi budou poskakovat ve virtualni realite. doma mam technickeho nadsence,takze jednu VR mam doma a rikam vam, za 40 let budeme zit s helmama na hlave. bude to omezeni, nebo narust demonizivaneho co2? chce to spocitat i druhou stranku veci,a to, ze kdo poskakuje ve virtualni realite na islandu, tak tam nemusi letet fyzicky, stejne jako nemusi jezdit z prahy 200 km navstivit sve rodice autem, protoze se vsichni pekne setkaji ve
virtualu. James Lovelock uz minule stoleti toto predpovidal vizionarsky ve svych knihach a prave to bral jako pozitivum. jakkoli je to smutne, neco na tom bude.
Pavel Broz a jeho nazor na prezidenty a vize - absolutne sdilim vcetne toho hodnoceni.
omlouvam se za absenci diakritiky, na manzelove tabletu to neumim prehodit.
hnojiva pro růst krmiv se vyrábějí s využitím ropy
Martin Pravda,2019-11-08 10:31:54
Tak mě mimoděk napadlo, že tvrzení: "Krávy žádný nový uhlík do atmosféry nepřidávají", neplatí pro intenzivní zemědělství typu USA, kde je kravám dodáváno krmení až pod nos. Neboť hnojiva pro růst krmiv se vyrábějí s využitím ropy.
Neni to přece tak složité, ale...
David Lintymer,2019-11-08 09:19:11
Zdravím, taky si přispěji trochou frustrace... Dyť to přece není tak složité, víme co máme dělat, aby to snižování emisí mělo opravdu efekt. Nemá smysl řešit odvětví jejichž dopad je o mnoho řádů nižší a nebo je problematika příliš komplikovaná. Stačí přece:
Elektroenergetika - stavět jaderky a OZ a zavírat uhelné elektrárny
Tepelná energetika (topení) - rekonstruovat a snižovat spotřebu, nové budovy stavět co nejúspornější a podporovat to.
Osobní doprava - podporovat elektrifikaci, třeba Norským modelem (Tesla3 stojí v norsku 40k€, v Čechách dvojnásobek...).
Zemědělství a příroda - přestat pěstovat nesmyslné energetické plodiny a ušetřenou plochu osázet lesy.
Jak prosté a mělo by to obří efekt. Ohledně té tepelné energetiky se něco málo děje i když příliš pomalu, ale aspoň něco. Proč to ostatní nefunguje? Protože společnost nedělá věci, protože jsou správné, ale pouze pokud z nich je zisk. Pár příkladů:
Jaderky jsou fajn, ale jaká je návratnost investice? 30let? 40? Chceme přece ten zisk hned, chceme se ho dožít a užít. Postavit plynovku nebo solární pole a zisk máme téměř hned a zaručen nadlouho. Jak prosté. Hloupoučká veřejnost to jen oštempluje svým strachem který účelně podpoříme a je hotovo.
Energetické plodiny - všichni víme, že je to špatně, přesto to jede dál. Jaký zisk bude mít Agrofert z toho když přestaneme dělat MEŘO a lány řepky zalesní? Asi záporný, a to přece nechceme, zchudnul by nám premiér...
Osvobození osobní elektromobility z daní také moc zisku nikomu nepřinese. Snad teda alespoň ta výstavba dobíjecích stanic. Ale i to je žalostně pomalé, potřebujeme jich 30-50k a ne těch +- 1700 nebo kolik jich bude "podpořeno".
Značná část zakopaného psa mi přijde zde. Docela frustraci mladých chápu. Oni ještě nechápou problém zisku, chtěli by dělat věci správně i když jim vůbec nerozumí.
d.
Re: Neni to přece tak složité, ale...
Čestmír Berka,2019-11-11 16:12:26
na MEŘO se zpracovává jen část řepkového oleje. Řepkové výlisky jsou vhodným krmivem pro skot do jaderné složky krmné dávky – u telat 10 %, u odchovu 20 %, u dojnic a výkrmu býků okolo 30 %. Politika EU je, zrušit dovoz PALMOVÉHO oleje, ale neomezit podíl olejů v palivech- V roce 2017 činí mix olejů pro tyto účely v Evropě 55 % řepkový olej, 35 % palmový, 6 % sojový a 4 % slunečnicový- tedy v případě, že se zastaví dovoz palmového oleje, zvýší se požadavky na produkci či dovoz řepkového a sojového oleje.Představa, že Agrofert brání pokroku, aby Babiš nezchudnul a měl by měl přestat produkovat MEŘO a zalesnit svá, či PRONAJATÁ pole, aby pomohl vyřešit evropský, potažmo SVĚTOVÝ problém je dost naivní. https://www.eafo.eu/alternative-fuels/biodiesel/generic-information
Re: Re: Neni to přece tak složité, ale...
David Lintymer,2019-11-13 00:10:51
Hezky jste si vypíchl jedno téma jedno téma a zbytek příspěvku jste asi přehlédl. Rovněž mluvím o problému všech energetických plodin a řepku na MEŘo uvádím jako příklad. Je jasné, že elektroenergetika a tepelná energetika + doprava je hlavní problém. Nicméně energetické plodiny rozhodně nelze bagatelizovat a příklad řepky na MEŘo u nás či v Evropě už vůbec ne. Evidentně bráníte ten zisk o kterém mluvím, možná jste na něj přímo napojen. Rozhodně není problém se zalesněním těch ploch i pronajatých. Les přece není neziskový, stromy pěstujete a dřevo následně prodáte, jen pravda není to zisk tak rychlý, jako dotované pěstování řepky na MEŘO. Je to jedna z možností, můžeme třeba pěstovat pšenici a snížit tím světové ceny potravin čímž bychom vyřešily i další problémy společnosti. Už to v tom vidíte nebo pořád nic?
d.
Doba postklimahysterická
Ivan Bílý b,2019-11-07 12:58:58
Klimahysterie jednou odezní.
Už teď mě děsí, jaká hysterie bude ta další.
Re: Doba postklimahysterická
Stanislav Poutník,2019-11-07 13:06:24
Neodezní, už teď má důsledky, překopání automobilového průmyslu, ze dne na den. Banky se bojí automobilového průmyslu. Lídrem je ajťák co si myslel, že mu budou roboti vyrábět auta. Další prdelní obrat, jednoduší auto za dvojnásobnou cenu.
Antropogenní emise vs. IPCC
Ivan Bílý b,2019-11-07 12:53:10
V prvních vydáních zprávy IPCC býval přehled různých druhů emisí CO2 do atmosféry. U každé položky byla uvedena i chyba, známé +-. Zajímavé bylo, že součet chyb emisí všech ostatních zdrojů byl podobný jako emise antropogenní.
V pozdějších verzích už tento přehled je bez uvedení chyb. Takovou zprávu by mi na cviku z fyzikálního měření asák hodil z okna.
Re: Antropogenní emise vs. IPCC
Petr Golich,2019-11-07 18:26:50
Chyba měření(přístroje, nahodilá či soustavná), chyba modelu, numerická chyba či chyba zaokrouhlovací se jaksi vytrácí z některých vědních oblastí, které spoléhají na numerické modely. Pojem jako např. numerická stabilita je na obtíž.
Navíc numerický model, který využívá pro reprezentaci hodnoty čísla plovoucí desetinnou čárku, s vysokou pravděpodobností není vůbec přesný. Velice dobře si mapatuju, že jsme na univerzitě museli mít určenou chybu měření, tak spočítanou chybu výsledku ve všech laboratořích, jinak 0 bodů.
Ekologičtí zemědělci
Mojmir Kosco,2019-11-07 09:05:52
vždy prosazuji kombinaci rostlinné a živočišné výroby to slovně i činy.Konvenční to vědí a slovně by i chtěly ale ekonomicky na ŽV tratí . Ke klimatickým změnám doporučuji přednášku z hvězdárna brno RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc., Změna klimatu aneb o kritických 2 °C na youtube .Ostatně Planetárium Praha kam se hrabe na Planetárium Hradec o Brně ani nemluvě
Re: Ekologičtí zemědělci
Stanislav Poutník,2019-11-07 09:31:59
Český hydrometeorologický ústav nepoužívám, protože mají tragické stránky a předpovědi na hvn. Jediné co používám je množství srážek, a to mě také někdy dostane, protože stačí cca 1km vzdušnou čarou a rozdíl je rapidní. Chodím k Finům, ti se dokážou s deštěm trefit i do hodiny. Co se týče těch Brňáků, vychází mi jediné logické vysvětlení a to je, že za to může to celodenní nalévání se čučem. :D
Video
Stanislav Poutník,2019-11-07 07:13:14
Absolvoval jsem před pár dny dobrovolně cca 50% prostředního videa, Pochopil jsem dvě věci a to, že naše moderní měření klimatu jsou za malé neobjektivní období a metody sahající do minulost pro porovnání nespolehlivé až komické a to mi stačí.
Kvalita
Marek Zelenka,2019-11-07 00:34:30
Pokud by měl někdo skutečně seriózní zájem na snižování emisí v souvislosti s dopady na planetu, bude v první řadě apelovat na zvyšování kvality výrobků, aby se nemuselo nesmyslně vyrábět a převážet podřadné haraburdí s nejnižší životností.
Re: Re: Kvalita
Ivo Petrouš,2019-11-18 08:29:23
Kapitalismus je založen na
A) produkci toho, co zákazníci (obvykle lidé) chtějí
B) s co nejmenší spotřebou zdrojů (nejlevněji)*
Důsledkem je vysoká produkce levného zboží, které mnohý říká konzum. Nevím jak jiní, ale já jsem rád za levný a velmi kvalitní mobil, NB, bicykl, knihy, myčku, rohlíky, LED žárovky, internet, ...
Nesplníte-li A) nikdo to nekoupí, leda by to byla lidem nakázáno zákonem (biopaliva, solární a větrná energie, energetické štítky) či byli ke koupi zmanipulováni dotací. Nesplníte-li B) zkrachujete, leda by vás podržely měnové manipulace, zákonem garantovaný monopol, dotace. Takto je bohužel postaven současný euroatlantický „ekonomický“ prostor.
Pokusy na lidech prokázaly, že čím vyšší míra centrálního řízení, tím chudší lidé a negativnější vliv na životní prostředí.
Z uvedeného plyne, že úspěšným bojem za kapitalismus značně snížíme potřebu boje proti klimatu.
* Není to nezbytné, je to centralistické, což automaticky zavání problémem, manipulacemi, malou akceschopností, ale připouštím poplatky za externality. Samozřejmě v určeném mocenském prostoru pro VŠECHNY stejným metrem.
Já bych nadšení mladých využil,
Karel Ralský,2019-11-06 23:55:06
být ve vedení státu, místo flint rýče a lopaty a mnoho sazeniček listnatých nebo ovocných stromů, ochranné obaly proti okusu, udělat si výlet a hurá na holiny po kůrovci nebo neúrodnou půdu,pokud by nepršelo občas zalít pár sazeniček ve škole v přírodě a snad by přišli o deprese neboť by si mákli a jelikož tam jsou různá pohlaví, stejného stáří a dostatečně vzdálená od sebe.
Já jsem s manželkou zasadil před lety na naší zahradě desítky stromů a o stovky jsem se v zaměstnání kromě dobytka staral, a řeknu vám není to lehká práce a přeji i ostatním aby se jim také "dařilo udržovat ekologii" jako mně, kdy nemám čas celý život myslet na voloviny.
setrvání CO₂ v atmosféře
Stanislav Brabec,2019-11-06 21:32:45
CO₂ se v atmosféře také dlouho neohřeje.
Ačkoliv většina prací používaných IPCC přebírá tzv. Bernský model s poločasem úbytku CO₂ z atmosféry 173 let, reálně naměřená data na antropogenním izotopu ¹⁴CO₂ ukazují na hodnotu kolem 10 let. https://en.wikipedia.org/wiki/Bomb_pulse
Poznámka k Bomb pulse: Neutrony z jaderné exploze způsobily přeměnu ¹⁴N na ¹⁴C. ¹⁴C se dále v atmosféře přeměnil na ¹⁴CO, a ten dále na ¹⁴CO₂. Tento proces proběhl prakticky kompletně za méně než rok. ¹⁴CO₂ bylo tolik, že došlo prakticky ke zdvojnásobení jeho koncentrace. ¹⁴CO₂ je v atmosféře chemicky prakticky stabilní, a fyzikálně má poločas rozpadu 5 730 let. Přesto naměřený poločas jeho mizení z atmosféry je kolem 10 let.
Jediným vysvětlením prudkého poklesu koncentrace ¹⁴CO₂ je tedy rychlá migrace CO₂ do moří, půdy a biosféry. Nárůst koncentrace fosilního CO₂, který neobsahuje ¹⁴C, tento fenomén vysvětlit zdaleka nedokáže (5% nárůst vs. 50% pokles za desetiletí), a odlišné chování jednotlivých izotopů také nelze předpokládat (jejich chemická reaktivita se u fotosyntézy liší o jednotky procent).
Re: setrvání CO₂ v atmosféře
Richard Vacek,2019-11-07 07:35:29
Ono se stačí podívat na koloběh uhlíku. Příspěvek uhlíku od lidstva je 9 Gt ročně a z toho se 2 Gt ročně rozpustí navíc v oceánech. A rozpouští se ho více, protože koncentrace CO2 v atmosféře (nad hladinou) roste. A čím vyšší koncentrace, tím více se bude rozpouštět. A do oceánů se vejde z našeho pohledu nekonečně CO2. Už teď je v oceánech 50x víc CO2, než v atmosféře.
https://en.wikipedia.org/wiki/File:Carbon_cycle.jpg
Re: Re: setrvání CO₂ v atmosféře
Florian Stanislav,2019-11-07 09:01:23
No, stačí se podívat na ¨
https://www.sciencealert.com/images/2019-05/processed/017-carbon-ppm-415-co2_1024.jpg
, kde ppm CO2 měřitelně roste, takže něčím to asi být musí. Spíš věřím údaji, že polovina antropogenních emisí CO2 (odpovídají už asi 10 GtC/rok, ne 5,6 jak je na obrázku) zůstává v atmosféře. S rostoucím parciálním tlakem CO2 roste rozpustnost ve vodě, ale s teplotou tato rozpustnost klesá a uvolňují se skleníkové plyny třeba z permafrostu, což podíl pohlceného CO2 snižuje.
Hlubokomořské zásoby CO2 jsou sice k CO2 v atmosféře 50x větší (GtC za rok v poměru 38 100/750), ale povrch oceánu a hlubiny jsou v podstatě v rovnováze : nahoru 100 + 40 a dolu 50+ 91,6 Dolů do oceánu tedy 1,6 GtC za rok, což je hodně méně jak antropogenní emise 10 GtC/rok. Příspěvek 4 od mořské bioty a 6 od rozpuštěného organického uhlíku jsou už nahoře započítány v celkovém 5O z povrchu do hlubin.
Tím jsem chtěl říct, že jde o rovnováhy a posun rovnováhy uhlíku, který může být dlouhodobě nevratný, z geologického a astronomického hlediska to ovlivňují Milanovičovy cykly a periody doby ledové + meziledové celkem obě dohromady řekněme 120 -130 000 let.
hráč jako nejmíň 10 krav
Florian Stanislav,2019-11-06 19:54:47
Kráva vydá 120 kg methanu za rok = 13,7 g CH4 za hodinu. Neřeším teď, že tráva jinak shnije a stejně z ní bude CH4 a CO2. Připustím že methan je 20 účinnější skleníkový plyn jak CO2 (ze spekter ale spíš plyne míň). Životnost CO2 v atmosféře je 50-200 let, methanu asi 12 let, tedy řekněme 10 krát menší. Dlouhodobé kravské účinky jsou přepočteno na hodinu tedy asi (20/10) * 13,7, řeknu raději 30 g CO2 ( přeměnou methanu CO2 stejně vznikne, a když se kráva nepase, musí se jí v zimě dost podstrojovat a potrava je energeticky náročná).
Ale ani bez ohledu na malou životnost methanu to není tak moc 13,7*20 =274 g přímý ekvivalent CO2.
Sledovač videa nebo hráč :"za každými třiceti minutami sledování filmu, nebo hraní hry, začneme vidět ekvivalent 1,6 kilogramu oxidu uhličitého"
Za hodinu hráč 3,2 kg CO2, což je ekvivalent stáda 106 krav každá se svými 30 g nebo menší houf 11-12 kraviček s 274 gramy přímého ekvivalentu CO2.
A kráva kudy chodí, tudy hnojí bez spotřeby energie na rozvoz, obnovuje humus a rovnováhu v půdě, takže je na pochvalu z ekologie od samotné Gréty.
Re: hráč jako nejmíň 10 krav
Josef Nýč,2019-11-06 21:15:51
to je opravdu k věci a moc dobrý, škoda jen, že se to nedostane do žádných tv
Re: Re: hráč jako nejmíň 10 krav
Florian Stanislav,2019-11-07 09:21:03
3,2 kg CO2 za hodinu videoher se mi zdá opravdu hodně.
https://octaviaclub.cz/clanky/nejuspornejsi-nova-skoda-octavia-3-4-l-100-km-a-89-g-co2-km-578/
Motor dosahuje kombinované spotřeby 5,2 l/100 km, emise CO2 činí 119 g/km. Ale jsou motory i pod 100 g CO2/km.
Jinak řečeno : hráč videoher má mít odpovídající emise za hodinu 3,2 kg = 3 200 g, to je na 3 200/100 = 32 (km).
Heslo : Mládeži, místo paření se u videoher a stávkování za klima, sedněte do auta, ujeďte 30 km do lesa a projděte se na zdravém vzduchu. Vyjde to klimaticky na stejno ??? V lese je to taky skvělé, tak příště 30 km na kole. A máme klima skoro zachráněné :).
Re: Re: Re: hráč jako nejmíň 10 krav
Aleš Malík,2019-11-08 23:43:33
Myslím, že u videoher je to komplexní hodnota.
V tom případě by se toho k emisím spalovacího motoru muselo ještě hodně přičíst:
- těžba, výroba a doprava paliva
- amortizace vozidla a spotřeba dalších médií
- amortiazace silnic
- energetická náročnost chodu celého dopravního systému
a určitě jsem na spoustu věcí zamněl.
Jak víme, environmentální problematika je bohužel nepředsatvitelně složitá.
Re: Re: Re: Re: hráč jako nejmíň 10 krav
Florian Stanislav,2019-11-10 18:43:22
Ano, mám stejný názor komplexní ekologické posouzení od vynálezu, projektu, přes stavbu,výrobu a produkci, recyklaci nebo skládku. To se týká aut (tam snad začít od vynálezu spalovacích motorů) i těch videoher : musel je někdo vytvořit, videohry hrát na mobilu nebo počítači znamená i vytvořit a vyrobit mobily a počítače. A nakonec třeba připočítat celonoční provoz a vytápění/klimatizaci místností heren, videoheren a kasín, kde se závislosti mění na špinavé peníze.
vlivy počasí
Josef Nýč,2019-11-06 15:36:14
Všem dobrý den. Takže dinosary vyhubil kosmos, protože větrali střeva, protože sopky mohou
narušit počasí, tak je zakážeme, hinduismus zrušíme a nebudou posvátné krávy (a ať to někdo zkusí)
a tak dále. A nakonec kosmos vyhubí člověka neboť skutečně ovlivňuje počasí. Že mladí blbnou
chápu, ale dospělí. Místo trochu rozvahy a opatrnosti máme praštěné politiky ( Merkelová a další)
na jedné i druhé straně. Tady se brojí proti Číně ( a já ji nijak nemusím) a ničí se
eurocivilisace i s klady ( samozřejmě vedle záporů). A Čína poroste. Nedávno se objevil názor
britského ministra zahraničí z 19. století vztazách mezi státy : není skutečné přátelství, je
jen účelový vztah a tady se také projevuje
Varování
Roman Gramblička,2019-11-06 14:50:46
Pokud nebude k dispozici maso, začnu žrát vegetariány :-P
Mladí se snadno nadchnou pro cokoliv
Richard Vacek,2019-11-06 14:11:25
Nemají zkušenosti a proto je snadné je využít/zneužít. A proto jsou těmi v popředí, kteří bojují proti diktatuře, ale i těmi, kteří jsou nejagresivnější a prosazují diktaturu. A boj za lepší počasí se může líbit spoustě mladých. I mnozí z nás poroučeli větru, dešti.
Re: Mladí se snadno nadchnou pro cokoliv
Pavel Brož,2019-11-06 23:25:13
Nejsmutnější na tom je sledovat, jak se v historii donekonečna potvrzuje řčení, že cesty do pekla jsou dlážděny těmi nejšlechetnějšími úmysly, a přitom si uvědomovat, že se s tímto opakováním nedá opravdu vůbec nic udělat. Inteligentní entita dokáže vyvodit zobecnění, a poté, co se spálí na jedněch kamnech, snaží se popálení vyhnout i u jiných kamen. Pouze lidstvo jako celek poté, co se spálí na jedněch kamnech, musí stejnou bolestivou zkušenost podstoupit i u všech ostatních kamen jednotlivě. Bohužel je nevyhnutelné, aby se lidstvo spálilo i v tomto případě. Až za své poznání draze zaplatí, najde si zase jinou svatou válku zase proti něčemu jinému. A tak pořád dokola, bohužel.
Re: Re: Mladí se snadno nadchnou pro cokoliv
Radoslav Porizek,2019-11-07 22:24:20
Tu to je rovno od psychologa:
"Mladí ľudia chápu situáciu primerane. Nechápu ani viac, ani menej ako im to dovoľuje vek, skúsenosti a vzdelanie, čiže, s prepáčením, nechápu. Ale konajú, vyzývajú vlády k činom, ktoré majú zabrániť klimatickej kríze."
"Normálny, komplementárny model zodpovednej a zrelej komunikácie (dospelý – dospelý), je nahradený asymetrickým modelom (dieťa – dospelý), čo znemožňuje akýkoľvek dialóg, lebo tu existujú rozdielne argumentačné východiská (vzdelanie, skúsenosť, zodpovednosť, kompetencie)."
https://dennikn.sk/blog/1618586/greta-uz-nie-je-pipi-dlha-pancucha-klimatickej-zmeny/
Re: Re: Re: Mladí se snadno nadchnou pro cokoliv
Pavel Brož,2019-11-07 23:52:51
V mnohém souhlasím, nicméně sám bych nedával vinu jenom těm mladým. Mladí jsou radikálnější než starší už od přírody - a po pravdě řečeno, kdyby to snad mělo být naopak, bylo by to s lidstvem opravdu špatné. Takže to, že mladí, ačkoliv nemají příslušné znalosti, zkušenosti a zodpovědnost, volají po radikální změně světa, tak na tom nic tak nepřirozeného není.
Nepřirozené se to stává v okamžiku, kdy ti starší se kvůli své pohodlnosti, konformnosti, neochotě obhájit svůj názor i proti momentálnímu módnímu trendu, čili i kvůli své zbabělosti či vidině osobního prospěchu, své zodpovědnosti dobrovolně zříkají. Také nesouhlasím se studentskými pátečními stávkami za klima, jelikož je považuji za projev lenosti používat svůj vlastní mozek, a místo toho za mnohem pohodlnější přejímání ideologických hesel. Nicméně ruku na srdce – o budoucnosti této země rozhodují námi ve volbách volené instituce, ve kterých ti patnáctiletí studenti nesedí, a ani do těchto orgánů nevolí. A nejenom v této zemi, ale i ve většině ostatních evropských zemích dnes vidíme, že vlády a parlamenty se dobrovolně zříkají jakékoliv zodpovědnosti ohledně směřování zemí, o jejichž budoucnost by měly pečovat.
Samozřejmě, vždycky se dá namítnout – v těchto institucích jde v prvé řadě o koryta a osobní prospěchy. Je to pravda dnes, byla to pravda i vždycky v minulosti v kterékoliv zemi na světě, a nejinak tomu bude v budoucnu – je to sice smutné, ale sejměme růžové brýle a buďme realisté. Bez ohledu na to ale v minulosti mnoho politiků a vlád, kromě toho, že samozřejmě měli na svém kontě i řadu skandálů, udělali pro své země i něco hodně pozitivního. Příkladů se i v poválečné historii Evropy najde docela dost – Charles de Gaulle, Konrad Adenauer, Francois Mitterand, Margaret Thatcherová, Helmut Kohl, a jimi tento výčet rozhodně nekončí. Každý z těchto politiků – a samozřejmě s nimi spojených vlád – sice měl na svém kontě celou řadu kontroverzí i skandálů, ale přesto naprosto zásadně ovlivnil budoucnost nejen svých zemí, ale i celé Evropy.
A co vidíme dneska? Posledním světově uznávaným českým politikem byl Václav Havel. Ano, i ten měl spoustu škraloupů, sám mu jako jedno z jeho hodně špatných rozhodnutí vyčítám naprosto živelnou a amatérskou amnestii provedenou hned v počátku jeho funkčního období, ale samozřejmě nejen to, těch kontroverzních rozhodnutí udělal samozřejmě mnohem více. Přesto všechno to byl politik s odvahou a s vizí budoucnosti pro tuto zemi. Většinu této vize již tato země prošustrovala, byly doby, kdy jsme pro zbytek světa byli zajímaví a věděli o nás i v poslední banánové republice, ale to už je pryč a s tím i politický a morální kapitál, který jsme si jaksi nedokázali když už ne rozmnožovat, tak aspoň nerozházet. Jako další v řadě byl Václav Klaus, narcistický technokratický pragmatik s odporem k jakýmkoliv morálním postojům a gestům, a díky tomu i zavilý nepřítel Václava Havla a čehokoliv s ním spojeného. Jeho životní filosofie byla pro mě osobně naprosto cizí, přesto všechno i o něm musím říct, že měl nějakou vizi ohledně budoucnosti této země, bez ohledu na to, jestli zdrojem této vize nebyla pouze jeho samolibost. Pro tuto společnost to každopádně bude ve zpětném pohledu o dost kontroverznější postava, než byl Václav Havel, přesto ale i on současnou podobu této země utvářel – díky jemu jsme si neprošli otevřeně mafiánským obdobím jako sousední Slovensko za Vladimíra Mečiara, ani jsme se nedopracovali k nahnědlé vládě jako v Maďarsku. S odchodem Václava Klause ale doba vizí definitivně skončila, a nastoupila doba čirého populismu. Dnešní politici dobře ví, že vize jsou už dávno českému voliči ukradené, a že mnohem spolehlivěji zafunguje kobliha.
Z tohoto pohledu buďme upřímní sami k sobě a řekněme si, jak to s tou budoucností naší země vlastně bude, a kdo za ni bude zodpovědný. Pro začátek si vyjasněme to, jestli případná zpackaná budoucnost této země bude opravdu dílem těch středoškolských studentů, kterým se sice nechce moc přemýšlet vlastní hlavou, zato rádi proklamují cizí ideologická, mnohdy i velice radikální hesla. Po pravdě řečeno jsme v jejich věku nebyli o dost jiní, jak už tady také zaznělo. Řekněme si ale na rovinu, jaké lidi si volíme jako naše zastupitele, a jestli jsou to opravdu ti patnáctiletí studenti, anebo ti mnohem starší občané, kteří ve skutečnosti rozhodnou, jakou budoucnost tato země bude mít.
Re: Re: Re: Re: Mladí se snadno nadchnou pro cokoliv
Čestmír Berka,2019-11-11 16:44:52
ti 15letí budou brzy 18letí. Zvolí pak Zelené/Piráty a začne se to měnit k lepšímu ;-) Dělám si legraci! Havel nebo Klaus ČR neřídí, takže bych je vynechal. Babiš mluví rozumně: V oblasti energetiky zdokonalujme nízkoúčinné elektrárny mimo EU. Měli bychom upřednostňovat investice do moderních technologií výroby elektřiny a nahrazovat staré elektrárny, vyznačující se nízkou účinností a ani zdaleka nesplňující normy EU. V Evropě zavíráme vcelku moderní uhelné elektrárny, jejichž účinnost přesahuje 43 procent, zatímco v Rusku, Indii, Číně a ve zbytku světa jsou v provozu elektrárny o účinnosti nepřesahující 25 procent, takže na jednotku vyrobené elektřiny emitují téměř dvojnásobek CO2.
Stojí to za přečtení:
http://ceskapozice.lidovky.cz/forum/babis-hrozbe-klimatickych-zmen-je-treba-celit-ekonomickou-silou.A190625_133902_pozice-forum_lube
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
