Nicméně, někteří kandidáti na temnou hmotu jsou slibní. Za jedny z nejlepších jsou dnes považovány axiony, hypotetické částice nebo spíše vlny částic, předpovězené v roce 1977 v rámci kvantové chromodynamiky. Poslední dobou zesiluje úsilí o jejich detekci, axiony ale podle všeho stále vzdorují. Vědci se proto uchylují k pozoruhodným receptům, s jejichž pomocí se snaží axiony ulovit.
Matthew Lawson ze švédské Stockholms Universitet a jeho kolegové říkají, že hledání axionů je jako když ladíte přízračné axionové rádio. Jde o to, abychom vyladili antény našich přístrojů na tu správnou, axionovou frekvenci. Pokud tedy axiony existují. Kdyby fyzici v tomhle ladění uspěli, tak neuslyší symfonii sfér, nýbrž tolik očekávanou melodii temné hmoty.
Podle Lawsona a spol. je pro jejich výzkum klíčové, že by axiony měly v magnetickém poli generovat slabé elektrické pole. Toto pole by mělo být možné detekovat pomocí oscilací v plazmatu, které zesílí signál axionů. Když najdeme správnou frekvenci. Na rozdíl od jiných podobných experimentů může být použité plazma prakticky libovolně velké. A čím větší objem použitého plazmatu, tím silnější by měl být detekovaný signál v oblasti vysokých frekvencí.
Jde o zcela nový postup pro hledání temné hmoty. S jeho pomocí by fyzici mohli intenzivně pátrat po axionech, v současnosti jedněch z nejlepších kandidátů na temnou hmotu. Rovněž přináší možnost vybudování doopravdy velkých experimentů, mnohem větších, nežli jsou srovnatelné soudobé experimenty.
Pokud jde o praktické provedení „axionového rádia“, nebo také „axionového plazmového haloskopu“, Lawson a spol. navrhují použít systém velmi tenkých drátků, užších než je lidský vlas, s jehož pomocí by bylo možné ladit frekvenci axionového rádia. Stačí je umístit dovnitř výkonného magnetu, podle autorů studie podobného, jako je v nemocnicích na zařízeních pro magnetické rezonanci. Reakce ze světa jsou podle všeho příznivé. Odborníci již pracují na tom, aby se takové rádio v dohledné době pustilo do práce. Uvidíme, co na to temná hmota.
Video: The Search for Axion Dark Matter
Literatura
Stockholms Universitet 9. 10. 2019. Physical Review Letters 123: 141802.
Máme ve vesmíru temné Boseho hvězdy z axionů?
Autor: Stanislav Mihulka (08.12.2015)
Blízký „hurikán“ temné hmoty nabízí šanci na objev axionů
Autor: Stanislav Mihulka (14.11.2018)
Vědci zahlédli axion v pevném krystalu Weylova polokovu
Autor: Stanislav Mihulka (09.10.2019)
Diskuze:
Konkurence
Pavel Hudecek,2019-10-13 16:15:24
Aktuálně je silná konkurence axionu gravitino:
https://www.aldebaran.cz/bulletin/2019_40_ino.php
Výhoda je, že zároveň vysvětluje i extrémně energetické částice kosmického záření z blízkých zdrojů.
Vlastnosti temné hmoty
Mojmir Kosco,2019-10-13 11:19:28
Pokud jsem pochopil jediný pozorovány ovšem nevysvětlený projev je gravitační.Protoze se neví co ten projev zpusobuje je to nazváno temnou hmotou .Jaké jine vlastnosti nebo projevy ta esence má?A jaky je vubec vztah teorii relativity?kdy projev gravitace je vázán na reálnou (barytonovou)hmotu?
Re: Vlastnosti temné hmoty
Pavel Hudecek,2019-10-13 16:04:49
V podstatě jde o to, že oběžné dráhy v galaxiích a hvězdokupách "nejsou jak by měly být". Chovají se, jakoby někde dost daleko za okrajem byl velmi těžký prstenec hmoty (který ale nesvítí, ani nepohlcuje světlo, či jiné vlny skrz procházející).
Většina by se dala vysvětlit úpravou rovnic gravitace, aby ve větších vzdálenostech síla ubývala jinak než s r^2. Ale např. u galaxií po srážkách to takto hezky symetriké není. V minimálně jednom případě se myslím nedávno prokázala chyba měření, ale těch věcí je daleko víc. V posledních letech např. z různých mapování velkorozměrových struktur vesmíru.
Pro relativitu je hmotnost jako hmotnost. Jestli jsou to bariony, nebo něco jiného (teoretivky třeba fotony v krabici), je jedno. Jen se na tom musí shodnout všichni potenciální pozorovatelé.
Takže třeba 10 rovnoběžně letících zrníček písku neutvoří černou díru, i kdyby hmotnost jejich kinetické energie byla 1000 sluncí. Protože tato energie je relativní vůči nějakému pozorovateli. Jiný může vidět víc nebo míň, klidně třeba miliardkrát.
Když ale ty samý zrníčka urychlíme stejným způsobem, ale z 10 směrů do 1 místa, bude existovat nějaká minimální hmotnost, pro kterou lze dokázat, že žádný, jakkoli se pohybující pozorovatel neuvidí menší. A to už je reálná hmotnost s gravitačním účinkem.
Re: Re: Vlastnosti temné hmoty
Mojmir Kosco,2019-10-13 19:44:41
Proč to vlastně nemůže být vlastnosti pozorované hmoty a hledá se na úrovni částic kvazičástice a kvantových jevu.Neco jako když pozoruji špičku zubu (kvantový jev) ozubené kolečko ( galaxie ) a celých hodin (struktura vesmíru) neboli když se hmota chová jinak v kvantech kontra molekuly proč nemůže získat nové vlastnosti na úrovni galaxii?
Není na to čas, a nebudete se mnou souhlasit,
Pavel Nedbal,2019-10-11 22:01:55
ale hrátky kolem temné hmoty, axionů, diskuze co je za standardním modelem, jestli je uvnitř singularity bod, nebo kulička o Planckově průměru, na to bychom si měli tak na 50-100 let dát moratorium. Dobrý fyzik se dokáže přeorientovat a matematika je univerzální. Prioritu by měly získat metody akumulace energie, kvalitní supravodivost a zkrocení zlé plazmy, aby nám dala energii. Nebudeme -li na tom všichni usilovně pracovat, nebude časem žádný další a větší urychlovač, o axionech nemluvě a možná taky nebudou fyzikové. Takže bacha!!!
Re: Není na to čas, a nebudete se mnou souhlasit,
Václav Dvořák,2019-10-12 00:52:13
Myslím že je hloupé vytrhávat jednotlivé obory z kontextu a rozhodovat, kde se má a nemá bádat a to dokonce na 50 let dopředu. Komunisti měli pětiletky plánovaného hospodářství... Tohle by bylo něco takového na druhou, definitivní vitězství byrokrata a ten jak známo nikdy nic nevymyslel.
Re: Není na to čas, a nebudete se mnou souhlasit,
Jan Balaban,2019-10-12 08:07:13
Dá sa navonok poznať, že kulička o Planckově průměru rotuje?
Re: Není na to čas, a nebudete se mnou souhlasit,
Pavel Doležel,2019-10-12 09:40:50
Tuhle myšlenku v různých podobách slyším velmi často. Má bohužel několik výrazných nedostatků, zmíním dva nejvýraznější:
1) Kdo by rozhodoval o tom, co stojí za to zkoumat a co máme nechat být
2) Velká spousta objevů v historii lidstva pomohla naprosto nečekaným způsobem (např. technologie vyvíjené pro ISS pomáhají v lékařství)
Tedy řekl bych, že nelze o nějakém výzkumu konstatovat, že teď je nám to k ničemu, soustřeďme se na něco jiného. Většina technologií, které dnes máme existuje díky tomu, že se spousta chytrých lidí soustředila na něco, co na první pohled vypadalo zbytečně.
Re: Re: Není na to čas, a nebudete se mnou souhlasit,
Pavel Nedbal,2019-10-12 12:54:28
Ano, samozřejmě jsem čekal podobné reakce. Ale výzkum fúze je zoufale podfinancován (výjimkou je nový americký program pro jeho podporu "INFUSE"). Doporučoval bych sešrotovat již beznadějně zastaralé cosi v Cadarache a připojit se k tomuto americkému programu. Čas neúprosně běží... Když vidíte, co, bohužel celosvětově vyvádějí zelení šílenci, opravdu je riziko, že nás strhnou do propasti, ze které nemusí být návratu a tohle by bylo eso, které by nám pomohlo se vyšvihnout nahoru.
Normálně, na některé programy by se prostě granty nevypsaly (třeba zrovna na ty axiony), na jiné ano, to dokáží rozhodovat univerzity i mecenáši. Zde na Oslu bohužel vidíme často spoustu nesmyslných výzkumů, nemá to smysl ani komentovat
Re: Re: Re: Není na to čas, a nebudete se mnou souhlasit,
Václav Dvořák,2019-10-12 13:33:46
Aha takže kvůli Zeleným šílencům zavedem Plánovací komisi a to na půlstoletí nebo rovnou století... Myslím, že problém ekoteroristů a kazatelů Zelené víry nebo třeba hnutí Me Too leží v politice a sociosféře a řešení musí být úplně jiné než plošně zavádět nové direktivní přístupy. Pokud by totiž měly fungovat, musí nastoupit nějaká forma diktatury resp. dystopie, protože tohle nepůjde vynutit jinak než zásadním omezením demokracie.
No, ono se to v podstatě už leckde ve světě děje a to i v okolních státech, kde by taky rádi pro ně "zbytečné" vědy omezili nebo úplně zrušili (a takovým strašákem, který je zastupuje - pomyslně upalovaným na hranici - je pak třeba Soroš a jeho Středoevropská univerzita).
Re: Re: Re: Re: Není na to čas, a nebudete se mnou souhlasit,
Pavel Nedbal,2019-10-12 20:31:42
Vážený pane Dvořáku,
ona ta dnešní "demokracie" je již značně narušena a za vydatné pomoci politickokorektníků, genderistů, multikulturníků a dalších se hroutí dál (a hroucení pan Soros vydatně pomáhá, protože tak směřovaná společnost bude lépe ovladatelná). Dle mého mínění to bude ve věcech, které jsem popsal, potřebovat nějaký "new deal" technokratického směru. Pokud ne, špatně to skončí.
Patrně stojím vůči Vám na opačné straně, za což se nestydím.
Re: Re: Re: Re: Re: Není na to čas, a nebudete se mnou souhlasit,
Václav Dvořák,2019-10-12 21:38:56
Nejspíše ano, když to shrnu, vy byste humanitní a sociovědy nejraději zrušil a soustředil direktivně peníze na technologické projekty, zatímco já bych raději dané obory viděl reformované tak, aby přestaly hlásat ideologie a vrátily se k vědě. Protože bez humanitních věd bude vzrůstat neporozumění mezi lidmi a nakonec ani neporozumění smyslu nových technologií.
A může to pak všechno skončit s vědou asi tak jako za válečného Japonska, nacistického Německa atp. prostě když se váš projekt dostane pod ochranou ruku státu můžete všechno a hrát si na Boha, jak ten nejmenovaný doktor co ho Židi po válce dostihli v Argentině.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není na to čas, a nebudete se mnou souhlasit,
Pavel Nedbal,2019-10-12 23:37:30
Vážený pane Dvořáku,
pominu vaše nevhodné přirovnávání mne k tomu pánovi, kterého nakonec popravili.
Nicméně jsem přesvědčen, že stávající rozsah některých humanitních oborů bych omezil, cca na míru před 20 lety. navíc pak Vám doporučuji přečíst si celostránkový článek o grantech pro vědu v příloze Orientace tištěných LN. Osobně se s několika lidmi z přírodovědných oborů znám a vím, jak to chodí. Kdo dostane grant zdaleka nesouvisí s kvalitou projektu. V každém případě je výzkum ve fyzikálních a přírodovědných oborechh silně podfinancován. Proč tak pracují příslušné komise, nevím. V každém případě podcenění výzkumu v oblasti energií je podřezávání vlastní větve. A humaniťáci to pak nevytrhnou. Koneckonců, i když absolventů Vámi proponovaných fakult je stále více, přesto vidím, že neporozumnění, ba přímo krajní polarizace mezi lidmi má narůstající trend.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není na to čas, a nebudete se mnou souhlasit,
Marcel Koníček,2019-10-13 12:34:24
Já se omlouvám, jako humanitní darmožrout, ale když tomu tak rozumíte, můžete mi říct, co vlastně ten ďábelský gender je? Jako co ten termín znamená?
O financování vědy by se dala vést jinak dlouhá diskuse. Co mě vadí osobně je rozšířený antiintelektualismus ve společnosti - viz Trump, viz anti-vax, viz spílání do postmoderních marxistů.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není na to čas, a nebudete se mnou souhlasit,
Petr Petr,2019-10-13 15:54:18
Otázka, co je to antiintelektualismus - proti humanitním vědám (intelektuálům jako Havel...) a nebo proti přírodním vědám?
Musím se zastat pana Nedbala. Taky jsem pro moratorium na výzkum "blbostí" (včetně těch v přírodních vědách). Bohužel, rozdělování peněz je nastaveno tak, aby dostali všichni (bez ohledu na společenskou prospěšnost). Něco jako sociální dávky na vědce (výzkum). I teď se rozhoduje, kdo dostane a kdo nedostane (k otázce: Kdo by o tom rozhodoval?). Jen je třeba přenastavit kritéria.
Ohledně toho, že vynálezy pomohly nečekaným způsobem: To je dost zavádějící. Např. "technologie vyvíjené pro ISS pomáhají v lékařství" jsou technologie pro praktický průmysl (raketový, družicový...). Ovšem nejsou to technologie pro zkoumání "temné hmoty".
Některé vynálezy pro kosmický průmysl jsou mýtus, ale ty, co se prakticky prosadily na Zemi, byly řešením kvůli posádce (lidem) atp. - nuikoli pro hypotézy...
https://theconversation.com/four-surprising-technological-innovations-that-came-out-of-the-apollo-moon-landings-119605
Dřív se objevila částice náhodou (stejně jako se objevila Amerika náhodou). Nyní se hledají hypotetické částice (a kolik jich je...) a většinou neúspěšně (stejné jako paralelní světy). To opravdu člověk v dohledné době nebude potřebovat (stejné jako Nobelova cena už v rozporu s určením se nadává za praktické vynálezy pro lidstvo, ale za černé díry...).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není na to čas, a nebudete se mnou souhlasit,
Jan Šimůnek,2019-10-14 10:38:35
1. Je docela možné, že technologie "axionového rádia" půjde použít v komunkaci. Potenciálně vidím v kladném případě docela velký zájem u vojáků, kterým by se takový komunikační kanál, asi obtížně odposlouchávatelný hůře vybaveným nepřítelem (třeba teroristické skupiny) docela hodil. Navíc by se tím mohlo vyřešit i spojení s ponorkami, plujícími hluboko pod vodou (existuje, ale má mizernou rychlost přenosu).
2. Sestrojení takovéhoto zařízení (aby fungovalo) je dost velká technologická výzva a její naplnění může přinést i řešení problémů ze zcela jiných oblastí.
3. Na druhé straně opravdu nevidím důvod, proč financovat neomarxistické blábolologie, jejichž absolventi v naprosté většině případů nepřekročí úroveň znalostí absolventa VUML za starých časů (ti lepší budou, řekněme, blíž absolventům "Vokovické Sorbonny"). Tuhle výuku ať si extrémistické politické strany a organizace platí pro "svoje ovečky" samy ze svých zdrojů; do výuky genderismů, feminismů, multikulturalismů a podobných nesmyslů, jejichž absolventi společnosti jen škodí, by vůbec neměly jít státní peníze.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není na to čas, a nebudete se mnou souhlasit,
Václav Dvořák,2019-10-16 01:05:24
Vidím v tom naprosto zmatený tendenční pohled. Myslím, že sociální vědy mají svůj smysl, protože zkoumají interakce v složitém systému společnosti. Osobně zastávám spíše náhled z pozice kybernetiky a ne nějakého aktuálního sociálního trendu typu gender studií nebo wellnes koučů. To že jsou tyto obory aktuálně v kurzu, znamená, že společnost řeší nějaký vážný problém, který souvisí třeba i s technologickými změnami (nastává rovnost pohlaví, kdy těžká práce v podstatě už ztratila smysl, na rozdíl od předchozích tisíciletí, tedy s výjimkou u nejméně kvalifikovaných skupin obyvatelstva).
Jinak by úplně stačilo, kdyby se humanitním a socioborům neházely klacky pod nohy, financování myslím není úplně potřeba, pokud se obory po kterých je zvýšená poptávka, budou vyučovat hlavně na soukromých školách za školné. Na rozdíl třeba od medicíny nebo fyziky nejsou potřeba masivní investice na vybavení učeben a laboratoří...
Například v případě Středoevropské univerzity jde o likvidaci politickou, protože překáží ideologii vládnoucí strany - škola je soukromá a nepotřebuje od státu kromě nutného minima nic. Ale i to vadí.
Souhlasím, že často jsou tyto obory nakažené ideologiemi, ale plošný zákaz ty ideologie nepotlačí ale přesune jinam, možná do ještě horších pozic (radikální aktivisté ve stylu 12 Opic - viz nedávné blokády dopravy na magistrále).
Jak to?
Václav Kadlec,2019-10-11 16:02:36
Bylo celkem věrohodně dokázáno, že do vzdálenosti několika světelných let okolo naší sluneční soustavy temná hmota není. Jinak by musela ovlivňovat i naše planety. Jak tedy chtějí vědci hledat temnou hmotu na Zemi?
Re: Jak to?
Stanislav Poutník,2019-10-11 18:03:31
A v tom jim to trochu hapruje a tedy asi haprovat nebude. :D
Leda, že by temná hmota byla všudypřítomná, ale nevím jestli něco co nemá hmotnost a energii bude oscilovat, jedině snad na to pohnat Počty a zkusit vypočíst moment nehybnosti a komplexním výpočtem určit její nepravděpodobnost. :D
Re: Jak to?
Václav Dvořák,2019-10-12 00:56:12
To si nemyslím... temná jen hmota netvoří extrémní shluky koncentrace hmoty jako jsou hvězdy a planety v baryonové hmotě, tj. je rovnoměrněji rozmístěna v prostoru a proto neovlivňuje výrazně fyziku v malých dimenzích samotné Sluneční soustavy. Je také možné, že je více koncentrovaná jen v prostoru černých děr a podobných objektů.
Re: Re: Jak to?
Richard Pálkováč,2019-10-12 09:36:42
Toto si zase nemyslím ja. Temná hmota, podľa môjho názoru a hypotézy, vytvára rovnaké zhluky/koncentrácie hmoty ako sú naše hviezdy, planéty, galaxie, galaktické kopy ... ibaže vo vesmíroch v iných dimenziách a na náš vesmír, pôsobí len gravitačne.
Re: Re: Re: Jak to?
Václav Dvořák,2019-10-12 10:06:35
Hmm, já v tom rozpor nevidím, tady jde o fyzikální působení na náš baryonický vesmír a to je nejspíše takové jaké jsem psal. Jiné, hraniční záležitosti jsou předmětem jiných hypotéz a spekulací, tak jako je ta vaše, což je v pořádku, ale sem to úplně nepatří.
Re: Jak to?
Karel Ralský,2019-10-12 14:16:50
No jako laik si myslím že pokud by temná hmota tvořila samotný prostor, ze kterého "kondenzuje" hmota okolo ní třeba jako u "medúzy" se na vzdálenějších koncích zakřivuje nebo krabatí zpět a podobně jako "medúza" odpuzuje vodu aby se dostala do pohybu se může chovat v "malém měřítku našich galaxií" jako temná energie(opak gravitace zákon akce a reakce) a to vše("celý viditelný vesmír") může být poháněno pádem do atraktoru a brzděno právě "růstem" hmoty.
Dávalo by to smysl že je všude(vakuum i ve hmotě kde jsou již molekuly vzduchu a gravitační vlny příliš velké) okolo nás.
A já bych v Cernu zkusil ještě jeden pokus a sice pomocí neutrina nebo "hmoty" stlačit nebo ohnout vakuum.
Re: Re: Jak to?
Václav Dvořák,2019-10-12 22:14:24
Vakuum je přece součástí časoprostoru, proč by se neohýbalo? To je snad očekávané chování, např. vakuum blízko velké hvězdy bude ohlé což se pozná podle dráhy jakou přes něj prolétají částice. Neutrino se chová trošku podobně jako temná hmota, že nereaguje (téměř) s normální hmotou, ale vakuum myslím "ohne" přiměřeně své hmotnosti - ale jak to změřit (dokázat) to je otázka, asi by se musel generovat silný svazek neutrin, z pohledu laika je toto vůbec v technologických možnostech?
No a kdybych bych měl spekulovat o vaší myšlence kondenzace hmoty z (nového) prostoru tvořeného temnou hmotou, tak bych řekl, že se to může dít možná jen v jádrech speciálních hvězd nebo v okolí černých děr a že na zvětšování prostoru galaxií má převážný vliv energie z procesů, které se později nastartují v normální hmotě (tj. fůze). Ale v podstatě by tak zprostředkovaně nepřímo mohlo platit i to vaše tvrzení... Nicméně většina prostoru vesmíru je stejně tvořena mezigalaktickým prostorem a ten nejspíše převážně nafukuje a rozfukuje temná energie. Docela by mně ale zajímalo, jestli temná energie nějakým způsobem působí na temnou hmotu, třeba tak že ji odpuzuje nebo urychluje a potažmo tak koncentruje do prostoru galaxií a jejich trajektoríí (jako temné spojující předivo mezi nimi).
A naskýtá se další možná hloupá otázka, je celkové množství hmoty v celém Vesmíru dané a jen se od Velkého třesku nějak proměňuje nebo se toto množství nějak zásadně mění (zvětšuje), rychlostí danou kosmologickou konstantou? A jak je to s celkovou energií? Jaký je v tomto ohledu vztah k termodynamickým zákonům?
Re: Re: Re: Jak to?
Karel Ralský,2019-10-13 14:34:51
Pokuste se stlačit "vodu" na které plujete nebo olej jde to velice nesnadno totéž si myslím jako laik se děje s "vakuem", až teprve hmota tří sluncí jej prorazí nebo spíš propíchne a odsune na stranu(je z pohledu vnějšího pozorovatele mnohem "hustší" než hmota), jinak máte stejné myšlenky které jsem publikoval dříve jako já a sice jako laik tvrdím že se nachází celý vesmír v pádu do obří černé díry a my se nacházíme v jednou z jejich prstenců(které jsem předpověděl a mnoho dalších fyzikálních "věcí" dlouho předtím než byly publikovány) tedy opak "velkého třesku" který zatím "odolává".
Viz nesoulad vzdálenosti reliktního záření a stále zrychlující(nikoliv zpomalující) vesmírná konstanta.
A možná i vědci v Grand Saso měli pravdu, ale nechtěli přijít o práci tak "vysunuli konektor", protože boj se vzdělanými byrokraty(někteří za to obdrželi i Nobelovy ceny) patří mezi nejtěžší boje a přirovnávám to k boji s větrnými mlýny, které předvedl don Quiojte de la Manča.
Ale je to můj osobní pohled na věc a můžu se mýlit stejně jako ti kteří stovky let tvrdili že je země středem vesmíru a nebo věřili Newtonovi s jeho vzorečky gravitace než přišel Einstein.
Jinak si jako laik myslím že není v našem vesmíru množství hmoty dané, je tu jen energie(zatím nevím kde se vzala, nemyslím našeho vesmíru, ta je v prstenci jehož plocha vytváří prostor) která vytváří shluky "těsně cca 13 miliard let) před pádem do singularity(těsně před zrychlením energie s informací(viz reliktní záření) v rychlost světla) která kondenzuje ve hmotu, která si vytváří frontu(vagony času= gravitace) a tím i jeden z prstenců, který je přítomen před pádem do Atraktoru.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
