Za studené války žili mnozí lidé ve sžírajícím strachu z jaderné apokalypsy. Nebylo to dobré pro zdraví, pro duševní ani fyzické. Dnes se jaderné děsy vracejí, jako by nestačila klimatická úzkost, strach z migrantů a další strašidla moderní doby. Ne, že by bylo dobré brát jaderné hrozby úplně na lehkou váhu, vždy je ale lepší odstup a důkladný odpočinek před tím, než se člověk začne bát. Pro duševní hygienu bývá přijatelnější, když má člověk představu, jak se v určité kritické situaci zachovat správně, aby mohl co nejvíce zlepšit své šance oproti pouhé náhodě.
Návod pro přežití jaderného útoku na město od Arii Bendix, který nedávno zveřejnil Business Insider, by neměl čtenáře zastrašit, ale spíše mu nabídnout pomocnou ruku, jak se vyrovnat s jadernou úzkostí. Návod vychází ze scénáře, kterého se bály celé generace Američanů i obyvatel dalších zemí na obou stranách železné opony. Nad městem, v němž žijete, se najednou rozzáří ohnivý fireball a vyroste mračný hřib, který sahá až ke hvězdám.
Lidé, kteří budou blízko epicentra, zahynou. Řada z nich se vypaří. Je to jako loterie. Ve větší vzdálenosti od místa exploze mohou lidé utrpět popáleniny třetího stupně a do vzdálenosti mnoha kilometrů může dojít k dočasnému oslepnutí kvůli intenzivní záři fireballu. Když lidé postiženého města přežijí samotný útok, tak se jejich šance podstatně zvyšují. Zároveň ale musejí čelit dlouhodobějším rizikům, především nebezpečnému jadernému spadu. Jde o částečky prachu a úlomky materiálu, který vymrštila do ovzduší jaderné exploze. Zpátky na zem se dostane asi za 15 minut. V této době se přitom může rozhodnout o životě a smrti.
Co dělat: Skrčit se dolů s tváří směrem k zemi a ruce schovat pod tělem
Právě takovou polohu doporučuje americká agentura Centers for Disease Control and Prevention (CDC) pro okamžik exploze. V mezích možností ochrání ruce a obličej před tlakovými vlnami a žárem exploze. Když odezní běsnění tlakových vln a jste naživu, můžete se zvednout a hledat kryt.
Co nedělat: Zírat do jaderné exploze
Záře exploze jaderné bomby je tak jasná, že člověka snadno oslepí, přinejmenším dočasně. Proto je dobré co nejrychleji odvrátit zrak a nedívat se tam, i když to musí být fascinující podívaná. Vzdálenost, do které může jaderná exploze dočasně oslepovat, se zvětšuje se silou takové exploze.
Co dělat: Zakrýt si obličej ručníkem nebo oblečením
Jestliže máte po ruce šátek nebo cokoliv vhodného, zakryjte si obličej. Pomůže to i před tím, než se k zemi dostane jaderný spad. Tlakové vlny exploze rozvíří spoustu nebezpečného materiálu, který není dobré dýchat.
Co nedělat: Ukrýt se v autě
Mnozí řidiči se cítí ve svém voze skoro jako v atomovém krytu. Odborníci ale varují, že běžná konstrukce automobilu neochrání posádku před jaderným spadem. Také je poměrně zbytečné snažit se odjet, když není jasné, jakým směrem se pohybuje radioaktivní spad. Může se stát, že nejlepší bude zůstat na místě. Jedinou podstatnou výhodou je možnost zajet v automobilu do podzemních garáží. Tam je obvykle dobře chráněný prostor.
Co dělat: Dostat se do velké betonové budovy, jako je škola nebo úřad
Podle výzkumů by v případě jaderné exploze měly být z běžně dostupných míst a budov nejbezpečnější masivní betonové budovy. Nejlepší je, když taková budova nemá mnoho oken a okna nejsou velká. Plusem je také velký sklep či podzemní prostory.
Bezprostředně po jaderné explozi hraje kritickou roli čas. Když se vám nepovede nalézt kvalitní betonovou budovu do 15 minut, tak je lepší si najít alespoň nějaký úkryt. V něm je pak nutné setrvat alespoň hodinu, než vyrazíte hledat bezpečnou budovu. Za tu dobu poklese úroveň záření na ulici o cca 55 procent.
Co nedělat: Být v budově poblíž oken
Pokud jste ve vícepodlažní budově, je nejlepší zdržovat se v prostředních patrech. V každém případě je ale nutné být co nejdále od oken. Tlakové vlny jaderné exploze vyrazí všechna okna do vzdálenosti řady kilometrů, opět v závislosti na síle exploze. Okenní skla se v té chvíli promění v hejno šrapnelů a je dobré jim jít z cesty.
Co dělat: Vypnout topení a klimatizaci
Topení, klimatizace nebo větrání k vám mohou zanést radioaktivní spad. Je lepší to nějaký čas vydržet bez čerstvého vzduchu.
Co nedělat: Hledat členy rodiny ihned po explozi
Odborníci doporučují zůstat uvnitř co nejvíce bezpečné budovy minimálně 24 hodin po jaderné explozi. Za 48 hodin po explozi poklesne venkovní úroveň záření po explozi typu Hirošima na pouhé 1 procento. Instinkt velí hledat členy rodiny a své blízké. Po jaderné explozi je ale nejbezpečnější spolehnout se na to, že všechny nejlépe ochrání úkryt.
Co dělat: Co nejdříve se osprchovat
Kdo byl v okamžiku exploze venku, tak by se měl co nejdříve osprchovat teplou vodou s dostatkem mýdla. Důležité je ale se mýt a mydlit jemně, aby přitom nedošlo k poškození kůže a zároveň věnovat péči všem oděrkám, škrábancům, a také si pořádně vypláchnout nos, uši a oční víčka. Kdo nemá sprchu, měl by použít umyvadlo, kohoutek nebo alespoň utěrku či vlhký hadřík.
Co nedělat: Používat po šamponu kondicionér
Umytí hlavy šamponem je po jaderné explozi nutností. Odborníci CDC ale naléhavě varují před použitím kondicionéru. Je to jedna z kritických chyb, jimiž se můžete zabít. Kondicionéry totiž obsahují surfaktanty, které vychytají radioaktivní částice a zalepí vám je do vlasů
Literatura
Business Insider 26. 9. 2019.
Jak přežít jaderný výbuch?
Autor: Stanislav Mihulka (03.04.2014)
Odtajněné záběry jaderného výbuchu ve vesmíru
Autor: Josef Pazdera (23.07.2014)
Překvapení na atolu Bikini: 70 let po jaderných testech kvete životem
Autor: Stanislav Mihulka (19.07.2017)
Jak spolehlivě ověřit jaderné odzbrojení?
Autor: Stanislav Mihulka (01.10.2019)
Diskuze:
Ještě taková maličkost,
Karel Ralský,2019-10-31 23:20:54
při "omezeném" neštěstí například úder meteoritu menšího jak 1 km na opačné straně zeměkoule, se vyplatí pořídit si preventivně satelitní digitální přijímač(satelity jsou zálohovány a napájeny solárem) s co nejmenší spotřebou cca 3W(bez karty) a vnějším napájením 12 V a připojit to na nějaké rádio s NF vstupem(poslouchat aspoň zvuk) nebo televizi na 12 V.
Nebo si pořídit měnič na síťový satelitní přijímač cca 100W(na baterii z auta kterou můžete dobíjet ve vozidle) a menší televizi(dnešní 17-20palců mají spotřebu do 20W) nebo rádio aby jste byli aspoň trochu v obraze co se děje a za jak dlouho se infrastruktura aspoň částečně obnoví.
A hlavně je nenechávejte(měnič a ostatní spotřebiče) zapnuté na baterii dlouho a ani v režimu standby protože i pouhé 3W je obrovská spotřeba.
A ještě jedna důležitá věc a tím je sůl.
Karel Ralský,2019-10-21 21:40:42
Vydržíte bez ní jen pár týdnů než se začnou projevovat první příznaky jejího nedostatku.
Dobře zabezpečená proti vlhku a také ji uložit na více místech( malých úkrytech s jinými potravinami, pící pro dobytek) bez soli by jsme museli emigrovat do míst, kde je větší koncentrace lidí kteří budou tuto komoditu také shánět, nebo se odstěhovat k nekontaminovanému moři, což by mohlo být pro rodinu či jednotlivce velmi nebezpečné, neboť tato myšlenka napadne více lidí a většina z nich jsou soupeři o jídlo.
Jinak je dobré ještě v době míru prokopat !skrytý nebo zasypatelný! tunel od sklepa ke sklepu(souseda či paneláku, úkrytu,chaty) aby byl možný únik před lidmi, kteří už nemají co ztratit a budou Vás chtít oloupit nebo třeba sníst.Když se budete účinně bránit mohou Vás vypálit, vybombardovat, vyplavit.A samozřejmě mít sbaleno, aby jste mohli kdykoliv popadnout bágl a utéct nejen se svou rodinou ale i s nejbližšími sousedy či přáteli.
Atomová literatura
Marcel Koníček,2019-10-15 14:52:25
Jako někdo, kdo se třeba i trochu zajímal o japonskou atomovou literaturu (hibakuša bungaku) a když tady čtu některé reakce musím říct, že hirošimská bomba zas tak "nepřežitelná" není - lidi to přežili v továrnách, v městských domech a tak dále a o desítky let později o tom psali knížky. Mnozí z těch spisovatelů přežili akutní leukemii, jako Hajaši Kjóko v Nagasaki, která udělala všechno, co se nemá dělat: zasáhly jí střepiny skla, následně vyběhla ven a šla do vedlejšího města pěšky, po cestě na poli snědla nějakou dýni - samozřejmě vysoké dávky záření. Stejně to přežila a dožila se skoro 90 let. Její literatura je ve finále hlavně literatura o nezájmu japonské vlády o osud obětí atomových bomb a neustálého byrokratického ponižování.
Jejich traumata a zranění samozřejmě byly naprosto šílené a Japonci se s tím dodnes porůznu vyrovnávají, ale pokud nedojde k masivnímu nasazení opravdu silných bomb, tak není třeba mluvit o nějakých rožhavených vodičích: ono ty požáry způsobí už jenom přímé tepelné záření.
Re: Atomová literatura
Karel Ralský,2019-10-15 20:37:05
Naštěstí se včas Hajaši Kjóko dostala včas na nekontaminované území a nezažila dokonce ani hlad, nebo jiný nedostatek, ba ani nemrzla v zimě která tato apokalypsa na mnoho let tím, že zastíní slunce prachem a produkty hoření.No a k těm "rozžhaveným vodičům" jen toto téměř vše je řízeno nějakým procesorem(a zdaleka to nejsou jen telefony či počítače, či výtahy), nebo citlivou elektronikou, takže kromě vodičů, které by nemusely ani žhavit, by nás uvrhla do doby kamenné.
Re: Re: Atomová literatura
Karel Ralský,2019-10-18 12:30:31
Ještě jsem si vzpomněl na biologický odpad(exkrementy i od zvířat či dobytka), ten smíchat s jiným třeba slámou senem nebo papírem usušit a použít na vytápění nebo budoucí hnojení hned jak skončí několikaletá jaderná,
nebo při nárazu meteoru zima,
"většího( cca nad 600metrů ohrožujícího zemi tak jednou za deset let a běžný občan se to doví jako poslední viz "poslední kometa při návratu od slunce")".
Pavol Hudák,2019-10-15 02:46:36
Skoda ze nepriatel neoznami presne miesto a cas dopadu atomovky, aby sa clovek vedel presunut do garaze, vystupit z auta a drepnut si spravnym smerom.
Víte co mně nejvíc štve,
Karel Ralský,2019-10-14 15:53:54
I kdyby jste nějakým zázrakem přežil, za nějaký čas se nic se nedovíte o svém okolí, protože digitální rádia i televize i digitální dozimetry, vysílačky Vám znemožní po vybití baterií a akumulátorů svým "velkým odběrem cca 0,5W a výše" za pár dnů příjem a analog rádio AM " kvůli "úsporám" málem vypnuli, nebo snížili výkon a tím dosah což je další- při případné apokalypse nebo válce.
Jinak bych doporučil, než klesne radiace na polích, mít zásoby kromě jiného, dobře uzavřeného granulovaného krmiva pro dobytek a zvířata, nebo udělat kromě bydlení(při tuhé zimně nezmrznete a částečně možná přežijete radiaci) a uschování dobytka aspoň "seník" ve vinném sklepě a ideální je v něm vykopat studnu.Jinak jsem popisoval další nutnosti k přežití v předchozích relacích na oslu a bylo by dobré se podívat na You tube( zejména pro městské obyvatele) na Specnaz od Pana Chlíbka(pokud to nejen radiace umožní).
Re: Víte co mně nejvíc štve,
Karel Ralský,2019-10-14 23:55:57
Pokud máte citlivé dozimetry je vhodné si pořídit i méně citlivé a spolehlivé dozimetry protože po atomovém útoku bude přirozené pozadí zahlceno po mnoho let.A pořídit si bodový i dozimetr Alfa na potraviny.
Už v době míru hledat více úkrytů(na zásoby i přespání) a únikových cest.
Naučit se dělat přechodné zdroje(akumulátory baterie) z dostupných materiálů...
Nepropadejte panice
Vojtěch Běhunčík,2019-10-14 15:13:53
Pokud máte ručník, ještě není vše ztraceno.
Ručník je skutečně kolosálně užitečná součást výbavy hvězdného stopaře.
---
Co je však ještě důležitější, je obrovský psychologický význam ručníku.
Douglas Adams - Stopařův průvodce po Galaxii
https://www.databazeknih.cz/knihy/stoparuv-pruvodce-galaxii-stoparuv-pruvodce-po-galaxii-restaurant-na-konci-vesmiru-49330
Kdo byl na vojně, měl by to znát
František Kroupa,2019-10-11 20:27:54
Podle prakticky stejných zásad se cvičila OPZHN (tedy obrana proti zbraním hromadného ničení) v armádě, takže kdo byl na vojně a neflákal se tam, mohl by si je pamatovat:
- ukrýt se (zákop, okop, příkop, násep, ...), zalehnout hlavou od epicentra,
- zavřít oči,
- nasadit ochrannou masku (poslepu, kvůli zamezení vdechnutí radioaktivních částic),
- počkat, až přejde tlaková vlna,
- nasadit PCHOJ (prostředek chemické ochrany jednotlivce, lidově atombordel),
- pokračovat v bojové činnosti.
Na nasazování masky i atombordelu byly časové normy, u masky M10 myslím 4 sekundy (poslepu). Klasický PCHOJ se skládal z přezůvek (zvaných atomkecky; sahaly až po pás a byly zvláště ceněné rybáři) a pláštěnky, vše z jakési gumy, nosilo se to na zádech smotané do válečku, podobně jako Ferda Mravenec raneček. Nasoukat se do toho nebylo úplně jednoduché a pobývat v tom nic moc, nebo třeba řídit vozidlo; cvičilo a přezkušovalo se to. Později byl zaveden PCHOJ jednorázový, plastový.
Raz som to už skoro zažil ...
Richard Pálkováč,2019-10-10 18:53:22
Zobudil som sa. Bola ešte tma. Zrazu sa ale začalo predierať cez vnútorné žalúzie spálne, jasné svetlo. Nejaký blázon asi zapol silný reflektor. To ale musí byť poriadne silný reflektor, pomyslel som si a trasúce sa žalúzie, cez zavreté okno, ma už prinútili, aby som sa pozrel von oknom. A vtedy som to uvidel, čo nám komunisti stále tlačili do hláv, že to môže hocikedy prísť, obrovský žiarivý atómový hríb.
Vyskočil som z postele, a bežal k dverám. Atómová bomba asi vybuchla pár kilometrov odo mňa, za chvíľu príde tlaková vlna, musím bežať do vedľajšej izby, tam ma bude chrániť viac múrov ... Keď som otváral dvere, vtedy mi to došlo. Však to asi vybuchlo "iba" plynové potrubie Družba. Tak som zobral kameru a začal filmovať ...
Ti kdo přežilí budou závidět mrtvým,
Karel Ralský,2019-10-10 18:49:24
ale jinak na povrchu při přímé viditelnosti mate malou šanci na přežití nejde jen o světlo a tlakovou vlnu ale i o tkzv. elektromagnetický impuls(rozžhavené vodiče v autě nebo v elektrickém zařízení až tři tisíce km od epicentra střední vodíkové pumy) a neutronové záření a pokud se použije kobaltová bomba je to i na mnoho let radioaktivního spadu, který může i oběhnout zeměkouli několikrát(podobně jako po Fukušimně(ovšem mnohem větší) či malém pšouku jednoho reaktoru v Černobylu kdy po jeho havárii se málem odstavil Dukovanský reaktor). A i ti kdož přežijí někde v podzemí nebo dočasně odstínění terénními překážkami nebo tunely to bez prostředků radiační ochrany nebudou mít jednoduché přežít několik dnů zejména při použití více náloží v okolí tísícú kilometrů.
V krytech budete mít šanci na přežití nejdéle do doby než se zanesou vzduchové filtry(cca3 týdny až měsíc) déle budou žít kosmonauti na oběžné dráze bez zásobování nejdéle rok.
Samozřejmně bude možná existovat několik míst na zeměkouli, kde se dá žít déle třeba pod vodou ale při masivním úderu atomových bomb bude otázka času kdy se spad díky vzdušnému nebo vodnímu proudění rozptýlí po celé zeměkouli.Výborně to popisuje Australský film na Břehu.
Re: Ti kdo přežilí budou závidět mrtvým,
David Oplatek,2019-10-10 21:24:50
Ten film znam. Stupnujici se zoufalstvi, kdy uz ani sestricky nemuzou osetrovat...
Pekny film jsou i Vlakna z Britanie, ci americky Den Pote z 80. let.
Re: Ti kdo přežilí budou závidět mrtvým,
Ivan Bílý b,2019-10-10 21:42:45
Přeživší v Hirošimě taky nezáviděli mrtvým.
Ano, přímá viditelnost je velký problém. Nicméně od 20 km i při přímé viditelnosti je možno se slušnou pravděpodobností přežít i největší bomby v americkém arzenálu.
EMP vodiče nerozžhavuje a rozhodně ne tisíce km daleko.
Černobyl byl po radiační stránce mnohem horší než výbuch jaderné bomby. Prostě proto, že se do povětří dostalo ohromné množství velmi radioaktivního materiálu. Žádná bomba ho nikdy tolik do vzduchu nedostane.
Samozřejmě při masivní jaderné válce je jeden zásadní problém navíc. Není kam odejít.
Re: Re: Ti kdo přežilí budou závidět mrtvým,
Karel Ralský,2019-10-12 00:15:16
Co je to 20kilotun použité v Hirošimně, proti 10 mega tunám malé vodíkové bomby to je jako hořící sirka a hořící stoh. A právě Americký arzenál atomových bomb obsahuje kobalt i neutronové bomby nehledě na spoustu sekundární emise prvků a spadu který tím vnikne.
A zeptejte se obyvatelů tichomořských ostrovů, kdy se v zemi žhavily při pokusných výbuších na Atolu Mururoa (dodnes je neobyvatelný)kovové trubky v zemi a to tisíce kilometrů odsud a Vařiče byly rozžhavené aniž by byly zapnuté v zásuvce.
A kde si myslíte že taková bomba vybuchne, právě ve vzduchu, nejlépe 500m nad povrchem kvůli "lepším ničivým účinkům" Atomové bomby.
A pochybuji v omezené použití atomových bomb protože protivník použije vše co má, aby odvrátil další útok.
Možná se ve vzdálenosti dá přežít ale nedá se žít trvale. i tisíce kilometrů od epicentra výbuchu(viz malý pšouk Černobylu a Fukušimy zejména v návětrné straně.
Už pouhé "malé" uniky ve Fukusimně do moře při dešti u nás zvedá radioaktivní pozadí(po oběhu zeměkoulí) někdy až o 30 procent.
Nic proti Vám ale já nehýřím přílišným optimismem a použití jediné atomové bomby je vlastně prohra, s dalekosáhlými lidskými i materiálními, důsledky.
Re: Re: Re: Ti kdo přežilí budou závidět mrtvým,
Vít Výmola,2019-10-12 17:38:05
Jedna moje nablblá tetička nám srdceryvně vyprávěla, jak se ve chíli výbuchu Černobylu, když zrovna okopávala zahrádku, zvedl silný a žhavý vítr.
Povídačky z Tichomoří jsou na podobné úrovni, pokud je vůbec někdo někdy doopravdy řekl. Zaštiťujete fyzikální nesmysly povídačkami a dojmy.
Americký arzenál obsahuje kobaltové bomby? Doložte to!
30% zvýšení radiace v ČR kvůli Fukušimě? Doložte to!
Re: Re: Re: Re: Ti kdo přežilí budou závidět mrtvým,
Karel Ralský,2019-10-14 14:43:04
Armády Americké a Britské se tímto problémem zabývají(první co jsem si při otevření Gogle přečetl) ale zatím nebyla údajně zkonstruována. Vím co znamená slovo údajně v Mainstreamu taky jsem četl "Rudé Právo" kde se také lhalo zejména o úspěších a zdá se mi, že dnešní masmédia a tehdejší si mohou podat ruku.
Nehledě na to že udělat další vrstvu z kobaltu, na termonukleární bombě je velmi jednoduché.
Vy nemáte žádný citlivý dozimetr? já ano a zkuste někdy změřit radioaktivní pozadí a porovnat ho za deště také neříkám že je to vždy, ale občas.
A hádejte z čeho je rakovina, či leukémie(nedávno zemřel náš "Mistr") na kterou přes veškerý pokrok už dnes v době míru, umírají mladší a mladší lidé můžete dvakrát.
Vy jste neviděl vrtulníky které po Černobylu odvážely mrtvou vysokou(nejspíš kvůli pastvě místně zamořeném Cs 130 bylo to zamořené naše území, jako když cáknete štětcem) zavěšenou na laně, já ano protože jsem byl venku a pracoval na vedení VN, zatímco v Rakousku nedoporučovali ani pouštět děti na pískoviště.
A to byl tenkrát jen pšouk stejně jak Fukušima oproti skutečným vodíkovým bombám a nyní si představte že jedna hlavice křižující rakety jich může obsahovat deset.
Re: Re: Re: Re: Re: Ti kdo přežilí budou závidět mrtvým,
Vít Výmola,2019-10-14 18:57:32
Toto všechno je jenom další hromada fám, které kupíte jednu na druhou. Třeba s tím dozimetrem. Dnes naměříte x jednotek, zítra 1.3x jednotek => Fukušima! A nebo třeba někdo z vašich sousedů víc přitopil uhlím. A nebo si třeba můžete přiznat, že nejste expert, abyste dokázal data z vaší hračky správně interpretovat.
O zbytku příspěvku se nemá smysl ani bavit.
Re: Re: Re: Ti kdo přežilí budou závidět mrtvým,
Jiri Naxera,2019-10-13 22:15:07
Neutronové bomby (slabá fůzní bomba s oslabeným obalem sekundáru) mají asi všechny strany coby protitankové zbraně, ale tam bych se moc spadu nebál, ty jsou v rámci možností extrémně čisté.
U kobaltových prosím citaci, která konkrétní zbraň v arzenálu to je. A taky jaký má vojenský význam, třeba v porovnání se zlatem kolem sekundáru.
ad bomba ve vzduchu - a buďte rád. Největší radiační průšvih je když se fireball dotkne země.
Re: Re: Ti kdo přežilí budou závidět mrtvým,
Pavol Hudák,2019-10-15 02:54:08
20km je dobre na male atomovky typu hirosima. Na velke vodikove to zdaleka nestaci. Jedine zeby to bolo 20km ale v protiatomovom kryte.
Re: Ti kdo přežilí budou závidět mrtvým,
Jiri Naxera,2019-10-10 21:49:29
K tomu EMP, nic se nerozžhaví tisíce km daleko, teda snad kromě VVN trafaček - E3.
https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_electromagnetic_pulse
Kobaltové bomby bych se nebál, nikdo z větších jí nemá ve výzbroji a není jediný vojenský důvod pro její použití. Ono ale úplně stačí u W87 uranový obal sekundáru.
https://nuclearweaponarchive.org/Usa/Weapons/W87Schematic480.gif
Slibuji
Bohuslav Rameš,2019-10-10 16:36:15
tímto slavnostně, že po atomovém útoku již nikdy nepoužiji vlasový kondicionér...
Re: Slibuji
Bohuslav Rameš,2019-10-10 16:39:29
A pro dychtivce - zde je pěkný simulátor poškození
https://nuclearsecrecy.com/nukemap/
Co by pomohlo...
Tomáš Novák,2019-10-10 15:30:48
...proti Car-bombě? Ta měla tuším 57 Mt TNT, proti čemuž je hirošimská bomba prskavkou...
Re: Co by pomohlo...
Jiri Naxera,2019-10-10 17:02:47
Vzdálenost. A pokud jste dost daleko (desítky km), tak většina destrukce je tepelná, takže zalézt někam do stínu, bílé prostěradlo, a rychle zmizet z míst kde Vás může zabít vzniklý všeobecný požár, což může být docela výzva, hlavně jak se neudusit.
Jakýkoli jasný záblesk na obloze...
Ivan Bílý b,2019-10-10 15:10:00
... je dobrý důvod nečumět na něj za oknem. Jakmile něco někde hodně jasně blýskne, mazejte se aspoň na deset minut schovat a nečumte na to. Na celou akci máte nanejvýš pár desítek sekund.
Výbuch bolidu není zas tak výjimečný.
..
Jan Balaban,2019-10-10 13:35:00
V mladosti som počul úplne opačnú radu pre brancov: Dobre si to pozrite, lebo to už v živote neuvidíte a odoberte sa vo forme radioaktívneho spadu aktívne ničiť nepriateľa.
Jiri Naxera,2019-10-10 08:21:58
Rady dobré před 50 lety. Dnes bohužel (čest vyjímkám) betonová budova znamená sklo, u nich účinek jaderné exploze je roven v podstatě okamžitému vystěhování vnitřních prostor bez vážného poškození konstrukce. V našich podmínkách s bohatou urbanistickou historií asi bude naděje i v cihlových domech.
Do památek bych moc nelezl, sice jsou kamenné zdi dost masivní, ale když jsem se doslechl že památkáři při opravách trvají i na původní technologii výroby malty tak nevím nevím.
Ještě jsou prima mostní pilíře. Otázkou je jestli k nim stačíte doběhnout.
Pak ještě jedna věc, u silných vodíkových bomb je největším rizikem popálení, takže když se zableskne, rychle skočit někam do stínu nebo aspoň na zem, na vzdálenost kde máte šanci přežít nebude moc vysoko nad obzorem. Doba růstu fireballu roste s tonáží, u pár kilotun to stihnout nejde, ale v megatunové oblasti jsme někde kolem 3-6 sekund. A pak když vás to nespálí (jste víc než 10km od ground zero), rychle zdrhnout někam se schovat před rázovou vlnou, nejmíň 30 sekund na to máte.
P.S. doufám že koincidence článku s šílenstvím v Sýrii je jen náhodná?
Re:
Adam Windsor,2019-10-10 10:21:54
Beton a sklo se ve stavbách objevují od 30. let 20. století. Technologie zpracování skla umožňuje vyrobit a bezpečně osadit větší tabule skla, proto mají moderní budovy opticky více prosklených ploch. Ty starší, které nemají tak velká okna mají zbytek plochy vyplněný většinou nějakým sklolaminátem. Tím chci říci, že Vaše první věta je špatně, protože vychází z mylných předpokladů.
Je nutno rozlišovat sloupový konstrukční systém od stěnového. U sloupového systému je v podstatě jedno, jedná-li se o beton, nebo ocel, nebo cihlu. Sloupové konstrukce z 50. let bude pravděpodobně méně tuhá a stabilní než obdobná konstrukce současná, bez ohledu na úroveň prosklení.
U stěnového systému věřím, že betonové konstrukce budou lepší volnou vzhledem k hustotě materiálu, vyztužením ocelí (dává stěnám do jisté míry možnost plastické deformace) a celkovou tuhostí konstrukce (většinou jsou betonové i stropy, které jsou narozdíl od jiných budov spřaženy nejen se stěnami, ale i s prostorovým ztužením).
Proto bych ty betonové budovy nezatracoval.
Spíše bych to doporučení upravil, a poradil bych jakékoli masivní budovy s co největším podílem nosných stěn, oproti sloupům.
Re: Re:
Vít Výmola,2019-10-10 16:10:50
Tady asi nejde jenom o to, zda konstrukce vydrží explozi. Okna a sklo neochrání před účinky, kvůli kterým bysme se v budově chtěli ukrýt: pronikavou radiací a infračerveným zářením.
Re: Re:
Jiri Naxera,2019-10-10 17:10:50
Děkuji za opravu, to o laminátech a že to šlo tak do minulosti jsem netušil.
ad. p. Výmola - u slabých bomb je destrukce zhruba nastejno rázovou vlnou, teplem a radiací. Musím kouknout jak moc tlumí beton pomalé (základní štěpná případně boostovaná štěpná) nebo rychlé (vodíkový sekundár) neutrony a gama záření, každopádně tepelnou vlnu odstíní, a u rázové vlny taková betonová zavřená místnost by mohla odhadem dost pomoct.
Ještě dotaz - nevíte někdo jak to bylo v době vzniku toho doporučení s kabinovými filtry v běžných amerických autech? Potažmo jak moc by fungovalo jako improvizovaný kryt moderní auto s vypnutým větrákem nebo systémem přepnutým na vnitřní oběh.
Re: Re:
Pavol Hudák,2019-10-15 02:49:37
Beton je uzitocny hlavne na odtienenie radiacie. Akurat uz treba byt v budove, lebo potom uz netreba.
Re: Re:
Vít Výmola,2019-10-15 10:41:47
Toto ale opravdu záleží na okolnostech. Lidé mají obvyklou představu, že jaderný výbuch je okamžitý výbuch. Ale ona je to prudká, ale probíhající reakce. Exploze car bomby trvala přes deset sekund, během kterých fireball narostl do průměru osmi kilometrů a stejně tak narůstala i tepelená radice. Popáleniny kůže navíc nastanou až po abosbrci určitého množství tepla. V dostatečné vzdálenosti (to je třeba zdůraznit!) tak opravdu může mít osoba i několik sekund na nějaké protiopatření, viz. článek.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
