Vesmír je nezměrný. Vyplňují ho pusté prázdnoty, mezi nimiž se vinou filamenty, vlákna kosmické pavučiny, posetá blyštivými galaxiemi. Jsou to největší dobře pozorovatelné struktury ve vesmíru, tvořené kosmickým plynem, které se táhnou do vzdálenosti až pár set milionů světelných let.
Mezinárodní tým odborníků, který vedl Hideki Umehata z japonského RIKEN Cluster for Pioneering Research a University of Tokyo využil sofistikovaného zařízení MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) na soustavě teleskopů ESO VLT (Very Large Telescope) v Chile, a také zařízení Suprime-Cam na teleskopu Subaru havajské W. M. Keck Observatory na Mauna Kea, aby s jejich pomocí pořídil detailní pozorování filamentů vesmírné pavučiny, které spojují galaxie ve velké a velmi vzdálené protokupě galaxií z raného vesmíru.
Díky úspěšným přímým pozorováním a následným zmapováním kosmických filamentů badatelé zjistili, že filamenty v protokupě galaxií odpovídají předpovědím modelu tvorby galaxií, který vychází z chladné temné hmoty. Jsou rozsáhlé a poskytují „palivo“ pro tvorbu nových hvězd v galaxiích a pro růst jejich supermasivních černých děr.
Umehata a spol. pozorovali vlákna kosmické pavučiny v masivní protokupě galaxií, označované jako SSA22. Nachází se v souhvězdí Vodnáře, ve vzdálenosti asi 12 miliard světelných let. Pozorování SSA22 potvrzují, že kosmické filamenty živí intenzivní vznikání a růst kup galaxií v místech, kde se tato kosmická vlákna navzájem kříží a vytvářejí tak oblasti s hustší koncentrací hmoty.
Badatelé rovněž zjistili, že se právě v těchto místech nacházejí aktivní galaktická jádra a galaxie, které hýří bujarou tvorbou hvězd. K určení jejich přesných pozic posloužila pozorování Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) a zařízení W. M. Keck Observatory.
Pozorování kosmické pavučiny protokupy SSA22 jsou založená na detekci záření vodíku na spektrální čáře Lyman-alfa. Jde o ultrafialové záření, které je obvykle absorbováno pozemskou atmosférou. Pokud ale záření Lyman-alfa přilétá z velmi vzdáleného vesmíru, což je právě tento případ, tak dochází ke značnému rudému posuvu a výsledné záření se spektrální čárou Lyman-alfa projede atmosférou, takže jej mohou zachytit i pozemní observatoře. Pozorování záření Lyman-alfa bylo hodně intenzivní, pravděpodobně díky horečnaté aktivitě rostoucích supermasivních černých děr a galaxií.
Podle Umehaty to velmi silně naznačuje, že podél vláken kosmických filamentů proudí plyn pohánění gravitací, a že tento plyn pohání překotnou tvorbu hvězd v galaxiích a také růst nenasytných supermasivních černých děr. Tímto způsobem postupně vzniká struktura vesmíru, jak ho dnes známe.
Literatura
RIKEN 4. 10. 2019, Science 366: 97-100.
Vzdálený kvasar osvětluje vlákno přediva vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (22.01.2014)
Astronomové ulovili první „snímek“ vesmírné pavučiny temné hmoty
Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2017)
Do neznáma: Astronomové zmapovali vesmírnou prázdnotu v sousedství
Autor: Stanislav Mihulka (23.07.2019)
Diskuze:
Opravte ma
Peter Kasala,2019-10-05 19:21:30
Dobrý deň,
Ako tak nad tým premýšlam, mám pocit že vesmír stále pulzuje od velkého tresku, expanzia a potom zase naspäť (s tvorboučiernych dier ktoré sa spájajú lebo svojim zväčšovaním sa ich gravitačný vplyv zväčšuje) do jednej veľkej čiernej diery( ktorá vznikne splynutím posledných dvoch dier) ktorá akonáhle pohltí poslednú časticu hmoty neudrží sa a exploduje v ďaľšom veľkom tresku a v ďaľšom formovaní hmoty atómov, molekúl, hviezd, planét, galaxií , čiernych dier a pod. Vo svojom živote sa mi z tohto ponúka jediná najhlavnejšia otázka na ktorú by som chcel vedieť odpoveď a to je: "aký má účel to čo prebieha stále dookola? prečo sa to deje?
Ak by mal niekto nejaký zaujímavý názor prosím napíšte mi ho aby som mal o čom ďalej premýšlať. Dostal som sa sem a neviem čo ďalej ;)
Zdravím
Re: Opravte ma
Richard Pálkováč,2019-10-05 20:05:16
Tak môžete si napríklad prečítať moje články : http://riki1.eu/zaporna_temna_tmava_energia_hmota.htm a ostatné na hlavnej stránke.
Re: Opravte ma
František Ala,2019-10-05 22:34:55
Předně promiňte pane Mihulka a řekněte jestli Vám to vadí, vím že se to opět odchýlím od tématu Vašeho článku.. ale pokušení je příliš velké neodpovědět na co mě samotného zajímá :) a nemám to sepsané na nějakém osobním webu tedy reakci píšu sem do diskuze. Jestli jsem v životě napsal něco co stojí za pozornost, je to myslím sekce Čo ďalej, nezlobte se na mě ale já tomu upřímně věřím a snažím se o logický postup.
@ Riki 1, přečetl jsem Váš článek o gravitaci mnohovesmírů, je to zajímavé a nový pohled. Naprosto nevím jestli v současné době existuje nějaké pozorování které vyvrací možnost více dimenzí ale měl bych k to okomentovat níže. Vidím že máte mnoho článků rád si počtu, i kdyby to byli z části "fabulace" které jsou prokazatelně nesprávné, ověřené dnešní vědou a pozorováním minimálně je to zajímavý pohled i pro mě a může se hodit takže díky za to.
@ Čo ďalej
Nemůžu Vám dát odpověď na základní otázku proč Vesmír je a pokud je, proč je život. Nevím jestli to z principu vůbec někdo může vědět, nebo si jen svůj smysl vybrat při víře ve vlastní svobodná rozhodnutí. Mohla by Vás ale zaujmout popis téměř jistě nejen mého uvažování nad tou otázkou a kam mě vede. Také bych doporučil kvantovou fyziku, videa o double slit a double slit quantum eraser, což je seriózní věda, prokázaná a hezky vysvětlená, a ohromující, alespoň mě tak působí.
Předně, pokud je Vaše otázka jaký má smysl po velkém smrsku a novém bigbangu opakování toho co už bylo, je to podle mě cesta špatným směrem. Takové jednání které by bylo předem dané a na věčnost se opakuje smysl nemá. Není tu žádná změna stavu, "něco se sice děje" ale pokud vezmeme celý ten "vývoj", historii toho "vývoje" od big bangu ke smrsku jako jedno nějaké popisné číslo úseku historie Vesmíru, bude stejné i v přístím opakování snad jen +1 o počet opakování které ale nemá vliv, vidíme že to číslo historie už bude navždy stejné, žádná změna, mrtvý, bezvýznamný Vesmír jen rostoucí proměnná X = počet opakování a konstanta "historie vývoje" jednoho cyklu. To nemůže mít smysl. Smysl musí být změna která se nezacyklí, protože pokud se Vesmír dostane do přesně stavu ve kterém byl, stane se co popsáno výše.
Já chci věřit ve smysl, že jsem živý a moje rozhodnutí smysl má. Pokud nemá a moje volby jsou pevně danné tedy to nejsou volby, jsem opět jen konstanta a bezvýznamný. A to já "nechci", nevěřím v to, a to je základ mých úvah ta víra ve Váš i můj smysl, z toho pokračuji dál. Pokud se pletu, stejně na tom nezáleží. Můžu si tedy vybrat nebo zdánlivě vybrat jestli věřím, a svůj život žít podle toho. Pokud věřím a je to pravda, nejspíš mohu svůj život žít lépe, mohu hledat ten smysl nebo si ho vybrat. Pokud nevěřím, nejspíš budu bloudit, na ničem mi nebude záležet, i to bude mít smysl ale já tím nejspíš promarním svůj čas, než názor změním, začnu věřit a dělat. Co to nevím, někdo říká že každý si smysl života tvoří, že ho někdo cítí když je na správné cestě. Nevím, absolutně nevím. Může to být jen tanec života, různé svobodné živé bytosti si mezi sebou hrají, spolupracují, přitahují se či odpuzují, chtějí nebo nechtějí být spolu, s někým víc a s někým méně, hrát si jakou zrovna mají chuť a komunikovat mezi sebou. Nebo mlčet. Snad i omezovat se, působit na sebe, jakkoliv.
Jistě víra není důkaz, je to řeknu zvolený axiom. Zvolený, nebo je ta volba předem daná a není to rozhodnutí?
Může být pravda buď a nebo, jen dvě varianty, buď existuje volba, volba živé bytosti, snad jedné nebo mnoha - nebo neexistuje a je to jen iluze, Vesmír je pevný, neměnný, zacyklený, nikdo nedělá volby, nějaký je a už se nikdy nezmění. Pokud by panoval jen chaos, absolutní náhoda, mělo by to smysl? Jak toto vyjádřit, pokud existuje smysl, musí existovat kdo konná volbu, ne náhodně ale s uvědoměním, reakcí, poznáním svého okolí. Musí existovat spojení mezi dalšími bytostmi, spojení, poznání jich samých, poznání jak přemýšlí a odhad jak se budou dále rozhodovat. Vidím smysl pouze když člověk či jiná živá bytost není sama, pokud je sama, něco mění, ale zůstane navždy sama. Ne věřím že svobodných bytostí je více a musí o sobě alespoň někdy něco vědět, a to něco je vědět o nich a jak přemýšlí. Z toho vychází blízkost, ten význam slová být někomu blízký je až krásně výstižný, toto už je ověřitelné matematikou, znám-li živou bytost a způsob jakým přemýšlí, dokážu odhadnout její rozhodnutí, pokud vím co ví ona. Čím lépe jí rozumím tím je odhad přesnější, v sobě si neso kousek jí samé, nepřesný obraz a model, čím lépe ji rozumím tím je bližší a to je ověřitelné matematikou - dokážu uhodnout s určitou pravděpodobností jak se rozhodne, co si bude myslet. Naše komunikace bude rychlejší, stačí méně času méně přenesených informací než si předáme zprávu jednoznačně, než si vzájemně porozumíme, odhadneme různé varianty zprávy a pak stačí jen málo informací předaných partnerem abychom byli schopní vybrat tu jedinou pravou, tu kterou nám chtěl sdělit. Můžou zde být chybi, ale jako u samoopravných kódů, QR například, pokud známe dostatek informací ze zprávy kde jsou redundantní informace, částečně ušpiněný QR kód, přesto jsme schopní získat celou zakódovanou informace. Předání méně informací stojí obrazně méně času a čas je obrazně vzdálenost. A pak je krásně výstižné i to že i nepřítel je "svým způsobem" velmi blízký. A bylo by krásné aby nejbližší bytosti byla blízká rodina, rodiče, manželka, děti, pejsek - ve smyslu že jim rozumíme. To všechno jen uvažuji nemusí to být přesně ale obrázek si můžete udělat a domnívám se že to má slušnou hlavu a patu.
Pokud byste úvahu výše pročetl a neodsoudil jako nesmysl, může vyplývat že smyslem života je poznávat ostatní živé bytosti, být jim "blíž" a to jak přátele, tak nepřátele. Být blíž všem ostatním. Trochu jako gravitace.
Dalším zajímavým důsledkem je také to, že nemůžeme znát jinou bytost absolutně, ve smyslu vždy odhadnout správně jak se rozhodne pokud víme co ona. Snad na jeden jediný okamžik ale pak se musí nutně změnit, dokud jí známe dokonale je naší součástí celá, obrazně "algoritmus který popisuje rozhodování druhé bytosti je celý v našem vlastním". Dalším vývojem "vnitřku" bytosti, ať už je to cokoliv se musíme nutně zase vzdalovat. Můžeme snad záměrně zůstávat spolu a udržovat známost, ale nejspíš se budeme více či méně oddalovat a jednou se změníme natolik že už si nebudeme rozumnět, což mi velmi připomíná stabilitu atomových jader a radiaci, což je pro mě indície a odhad, že i hmota je živá a její "kvantová neurčitost" polohy aj. čísel je projevem života, projevem několika bytostí které drží spolu ale mají různé volby kam chtějí jít. Není a nemůže být známa jejich volba dopředu, ale výslednice součtu všech jejich voleb, matematicky, se s počtem bytostí stabilizuje - jako to vlnová funkce, elektronu, fotonu či makro objektů. Připadá mi to pak výstižné i pro dvouštěrbinový experiment, totiž že světlo skutečně není nikde a všude, dokud se nerozhodne a ta volba znamená ovlivnění okolí.
Není to odpověď na vše, připadá mi to logické ale řada věcí se může ukázat naprosto chybná, nicméně myslím že je to odpoveď na Vaší otázku a co dál, studovat kvantovou fyziku a přírodu :)
Re: Re: Opravte ma
Peter Kasala,2019-10-05 23:29:42
Dobrý deň,
Ďakujem za odpoveď, vidieť že ste nad tým premýšlal.
Ohľadom toho opakovania(veľkého tresku a zmraštenia), zle som to napísal, skôr som mal na mysli že každým ďalším opakovaním sa mení dej (dimenzie?). Z veľa myšlienkami sa stotožňujem. Páči sa mi to ako premýšlate že hmota je živá. Niekedy mi príde že akékoľvek zoskupenie hmoty dáva nejaký účel a k niečomu slúži. Akoby aj hviezdy svojím zoskupením hmoty a to čo s hmotou robia žili, akoby aj galaxie a čierne diery žili. Čo ak naše vedomie a podvedomie sú spojené pomocou jednej exotickej častice hmoty? Budem ďalej premýšlať a čakať na ďalšie fakty ktoré potvrdia experimenty fyziky a matematiky pretože sa momentálne pre mnoho ľudí pohybujem po veľmi tenkom ľade na okraji všetkého. Myslím si že nikdy nedosiahnem vedomosti veľkých fyzikov takže mi ostane len utvárať si svoj názor. Ospravedlňujem sa nechal som sa uniesť, je to totiž jedna z najzaujímavejších tém.
Re: Re: Opravte ma
Karel Ralský,2019-10-07 12:45:18
Pane Františku Alo musel jsem si váš příspěvek přečíst několikrát, abych mu trochu porozuměl a snad se mi to podařilo.V podstatě s Vámi souhlasím ale...
Podle mého laického názoru k nám se nemusí(ale také v makroměřítku může) entita hmoty jevit jako živá a uvědomující si sama sebe tedy jako my lidé,
při tak velkém nepoměru jsou i viry v těle proti hmotě vesmíru "obrovské" ale na větších vzdálenostech se jeví spíše jako "strom nebo houba"(i když genetický kód rostlin je mnohem větší než náš) a toto už stačí k vyváženosti vesmíru a vzniku gravitace, kvantové fyziky a prostoru(vytvoření prstence) aby nepadla hned do singularity ale nějakou omezenou dobu(pro nás více jak 13miliard let) existovala.
Podle mně je dobré studovat jak kvantovou fyziku a přírodu, ale dívat se na ni svými představami a ty porovnávat a upřesňovat ze svého úhlu pohledu a informovat o těchto představách ostatní aby mohla vzniknout společná entita, ze které si možná někdo chytrý vybere to co nejvíc odpovídá "realitě".
Ps někdy mi připadají ty vlákna a galaxie, i celý vesmír jako malá část našeho mozku.
Re: Re: Re: Opravte ma
Richard Pálkováč,2019-10-07 18:19:48
Vesmír by mohol mať vedomie : http://riki1.eu/Co_je_to_vedomie.htm
Re: Opravte ma
Karel Ralský,2019-10-07 12:01:26
No moje laická představa o vesmíru je trochu jiná a sice ta že jsme(celý vesmír) součástí pádu do jednoho z prstenců velké superdíry, které jsem předpověděl ještě před zveřejněním fota a že je prstenců víc také a můžete si jej prohlédnout pomocí výpočtů počítačové animace na stránkách NASA.
Je tam také náznak při natočení černé díry jak asi vypadá "entita" při pádu do jednoho z rozměrů(čtvrtého) a povšimněte si slabého červeného záření uprostřed těsně před pádem do singularity je to vlastně vzdálenost pro vnějšího pozorovatele stejná jako červený posuv nejvzdálenějších galaxií na opačné straně "pádu" který omylem zatím většina studovaných lidí nazývají "velký třesk" a jelikož se "tunelujem" do dalšího rozměru vzniká gravitace(hmota se brání pádu do singularity postupným "zmenšováním(oscilacemi na úrovni nejmenších částic)" a tím i kvantová fyzika.
A menší černé díry jsou jakési "trhliny" v časoprostoru při pádu z jednoho prstence našeho časoprostoru do druhého prstence jiného časoprostoru.
Mapa
Stanislav Poutník,2019-10-05 14:52:15
Také je to mapa kudy se budou pohybovat černé díry (skartovačky) než se spojí v jednu jedinou.
Myko
Stanislav Poutník,2019-10-05 12:42:39
Vlastně je to takové mycelium prorostlé celým vesmírem. Energeticky aktivní v celé prostoru, vlastně takový transportní systém v 0 čase, v jednom místě předáte hmotu a informaci a na druhém konci vesmíru vzniknete zpět. Akorát je nutné se dostat na nejbližší stanici-nástupiště.
Re: Myko
František Ala,2019-10-05 17:05:10
To je zajímavá představa pane Poutník, líbí se mi to nadsvětelné cestování, co Vás vede k takové myšlence, je to na základě nějakých indicií nebo čistá fabulace? "vzniknete zpět" ? .. nemohla by ta vlákna být zbytková hmota, jako když se původně rovnoměrněji rozprostřený kosmický "prach" shlukl čistě kvůli pohybu hmoty a gravitace? Ještě bych se zeptal, když moje oblíbené nadsvětelné cestování, existuje nějaké skutečné pozorování "oficiální" nikoliv UFO-sighting, které by naznačovalo že tím lze pozorovaný jev vysvětlit? Nebo to je velké tabu ve slušné společnosti :) ?
Re: Re: Myko
Stanislav Poutník,2019-10-05 18:57:21
Nedávno to dávali v Televizi. :D Jmenovalo se to Star Trek: Discovery. Používali spórový pohon. Odsud ta myšlenka podhoubí kde předáte svojí hmotu, energii a informaci a podhoubí Vás vyroste někde jinde. A taky naděje a víra, že lze cestovat vesmírem i jinak než s hořící koudelí u zadku. :D
Re: Re: Re: Myko
František Ala,2019-10-05 19:40:58
Áha, tuten Star Trek mi zrovna dvakrát nesedl, pamatuji si jen konec, chcete ho sdělit ať se na to nedívate zbytečně? Docela mě baví Vaše komentáře, připadá mi že budete "dost bystrý" ale nevidím moc účel sdělení? Jestli to není příliš osobní, čím se živíte v běžném životě? Např. jestli nejste jako Jeckyl a Hide, přes den vážený vědec, ponocích šprýmař kterému není nic svaté? :D
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
