Podle konvenčních teorií by měl být časoprostor vyplněný ohromným množstvím energie. Asi tak 10120 krát větším množstvím energie, než tam v této chvíli pozorujeme. Což je samozřejmě na pováženou. Teoretičtí vědci se tudíž v průběhu let snaží vymyslet, v čem to vlastně vězí. Kde všechna ta energie je. Zatím ale nikdo z nich nebyl přesvědčivě úspěšný.
Teď se do téhle debaty o samotné povaze vesmíru ponořil se svým novým nápadem fyzik Steven Carlip z americké University of California Davis. Podle jeho teorie je titánské množství energie časoprostoru skryto v důsledků působení kvantových jevů na Planckově škále. Jeho výzkum publikoval časopis Physical Review Letters.
Carlip se svou teorií do značné míry vychází z výzkumu Johna Wheelera v padesátých letech. Právě Wheeler přišel s tím, že na Planckově škále, tedy v nejmenším fyzikálně možném měřítku, existuje časoprostor v podobě kvantové pěny. Podle jeho představ jsou v tak malém měřítku čas, rozměry a energie vystaveny vládě principu neurčitosti.
Od té doby se fyzici občas ke kvantové pěně vracejí. Pokud je podle některých z nich časoprostor skutečně na nejnižší úrovni tvořený kvantovou pěnou, tak by měl obsahovat enormní množství energie. Jiní zase přikládají váhu argumentům standardní efektivní teorie pole, podle nichž fluktuace vakua vytvářejí velikou kosmologickou konstantu. Fyzici se přitom doposud spíše snažili zmíněnou energii, spojenou s kvantovou pěnou, ze svých teorií odstranit.
Carlip ale namísto toho tvrdí, že ve vesmíru plném kvantové pěny by měla energie, a to v pořádně velkém množství, existovat úplně všude v prázdném prostoru. Při pohledu z nepatrné blízkosti by ale bylo patrné, že tam jsou oblasti zhruba odpovídající Planckově délce, které jsou k sobě „slepené“ tak, že to neodporuje obecné teorii relativity, a které mají stejnou pravděpodobnost, že se budou extrémně smršťovat nebo roztahovat. Při přiblížení k makrosvětu se ale tyto kvantové fluktuace rychle ztrácejí. Pokud jde o čas, tak ten by v tomto scénáři neměl mít žádný určený směr.
Carlip s netají tím, že usiluje o tvorbu celého kosmologického modelu. Nijak se nevyjadřuje k původu dnes velmi populárního fenoménu temné energie. Jeho cílem je přispět k řešení problému s enormní kosmologickou konstantou. K tomu Carlip podotýká, že je to možná vlastně docela jednoduché. Třeba jen prostě hledáme na špatném místě.
Video: Steven Carlip, « Why We Need Quantum Gravity and Why We Don’t Have It »
Video: Round Table with Steven Carlip, Gabriele Veneziano & Carlo Rovelli
Literatura
Phys.org 1. 10. 2019, Physics 12: 105, Physical Review Letters 123: 131302.
https://phys.org/news/2019-10-physicist-quantum-foam-huge-cosmic.html
Kvantová pěna dostala pořádný výprask od obecné relativity
Autor: Stanislav Mihulka (08.04.2015)
Jsou kvantové zvláštnosti stopou existence paralelních světů?
Autor: Stanislav Mihulka (04.06.2015)
Teleskopy NASA opět ořezaly možnosti časoprostorové kvantové pěny
Autor: Stanislav Mihulka (06.06.2015)
Diskuze:
Jen něco pro odlehčení,
Karel Ralský,2019-10-09 21:58:33
Sláva "bl-bcům" protože ti neví, že je něco neproveditelné a zkoumají tak dlouho, až se jim
(1 k miliónu) něco podaří a dají tak vznik novému oboru.
Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Karel Ralský,2019-10-05 18:42:06
"Maxwellovu démonu" takové neutrino prochází nejméně miliarda "částic" nejen naším tělem a stačilo by využít nějaké zařízení, které by je bylo schopno aspoň zatočit jiným směrem(ne li mírně zabrzdit), a rázem by bylo energie na rozdávání, nebo kosmické záření(a sekundární částice), které dopadá až na zemi a byť jí(zeměkoulí) všechno neprochází vyskytuje se i v noci(zdánlivá "studená fúze").
Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
František Ala,2019-10-05 19:27:12
"zařízení na zbrždění neutrin" .. možná Vám udělám radost, připadá mi velmi "jednoduché" vytvořit k tomu účelu černou díru nebo něco podobného, ta by snad měla neutrina zachytit a pak vyzářit. Netuším jestli je v lidských silách v dohledné době např. ve vesmíru postavit dostatečně silný urychlovač nebo nějakou čočku kosmického záření a vytvořit díru dost velkou aby chvíli trvalo než se vypaří.. ale jestli se šeredně někde nepletu, měla by pak pohlcovat vše co lítá okolo a vyzářit by se mohlo víc než stálo díru vytvořit.. ale možná co se vyzáří je opět z větší části nepolapitelné, tak neví no, pokud by poměr nepolapitelných častic byl menší než polovina stačilo by snad udělat kaskádu a zlepšít účinnost. ale to už se asi zas dostávám někam za co můžu dostat vyhubováno.
To neutrino mě hrozně zaujalo tou oscilací, existuje nějaká možnost, že by existovala částice která osciluje dočasně rozpadem na dvě které reagují výrazně s hmotou a většinu času se chovají jako neutrina? důsledky by mohli být hodně zajímavé.
Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Jiri Naxera,2019-10-05 22:00:44
černá díra Vám ty neutrina nevyzáří. Teda vyzáří, ale buď je hmotná a pak to bude neskutečně dlouho trvat, nebo je malá a pak je sama o sobě díky tvrdému Hawkingovu záření zdrojem energie (se 100% účinností)
ad urychlovač - na to, abyste vyrobil černou mikrodíru potřebujete Planckovský urychlovač, neboli srazit dvě částice s alespoň Planckovou energií v prostoru menším než Planckova délka.
Abyste urychlil částici na takovou energii, potřebujete urychlovač velikosti galaxie (pro cokoli menšího je problémem synchrotronové záření, takže dál pak co urychlíte to se vyzáří - proto plus kvůli omezení magnetů je LHC tak velký a to jsme kolem 14 TeV a navíc u kompozitních protonů takže energie srážky je většinou mnohem nižší - viz http://www.scholarpedia.org/article/Introduction_to_Parton_Distribution_Functions)
Zkrátka k té černé díře vyhubováno dostanete. Ale za odměnu i s odkazy, tak vezměte kalkulačku a spočítejte si to sám.
Prvně si zvolte nějakou hmotnost a spočítejte si velikost černé díry.
https://en.wikipedia.org/wiki/Schwarzschild_radius
Pak předpokládejme. že chytáte nehmotné fotony, ty mají poslední stabilní orbitu 1,5rs, cokoli se přiblíží víc, to je pohlceno, tak si spočítejte kolik slunečních fotonů pohltí.
Pak si nastudujte kolik toho taková černá díra vyzáří https://en.wikipedia.org/wiki/Hawking_radiation - máte povrch, máte termodynamickou teplotu, takže spočítáte vyzářený výkon (vzoreček máte tamtéž)
A zkuste vymyslet kaskádu.
ad oscilace - prosím najděte si asi 20 článků zpět článek dr. Wágnera, popisuje to velmi hezky.
Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Jiri Naxera,2019-10-05 22:52:14
Ještě k té oscilaci - ono osciluje cokoli, kde máte směs stavu s různou energií. Počínaje třeba kovalentní vazbou, přes molekulu amoniaku, neutrina, ....
Ale nevím jestli tam najdete co hledáte.
Ten jev je celkem jednoduchý - představte si dva protony a jeden elektron. Když jsou daleko od sebe, tak je to jednoduché, elektron je u jednoho protonu, má to nějakou energii, šance že přeskočí k druhému je mizivá.
Hamiltonián soustavy je diagonální matice, nic zajímavého se neděje, když máte elektron u prvního protonu, tak ten stav bude něco jako 1*|A> + 0*|B>, **) časový vývoj v absolutní hodnotě zůstane stejný (prostě elektron u toho protonu zůstane), jen fáze se bude točit rychlostí úměrné energii. *)
Jenže když ty protony k sobě přiblížíte, začnou se dít věci - díky nenulové amplitudě že elektron přeskočí už to nejsou dvě oddělené diferenciální rovnice, ale soustava dvou. Nebudu sem plést matematiku (viz Feynman 3), výsledkem je, že se energie soustavy rozštěpí a celé soustava bude mít dvě ostré hodnoty energie, E1 a E2. Těm budou odpovídat stavy
E1: 1/sqrt(2) |A> + |B>
E2: 1/sqrt(2) |A> - |B>
Protože jak jsme si řekli, rychlost změny fáze odpovídá energii, a protože jsou energie těchto stavů různé, tak se taky rychlostí úměrné rozdílu energií rozbíhají jejich fáze. *)
A teď to uděláme naopak. Na začátku máte elektron u prvního protonu, tedy ve stavu |A>.
Protože |A> = 1/sqrt(2) |E1> + |E2> (a |B> = 1/sqrt(2) |E1> - |E2> ), tak vidíte, že musí být ve fázi. Ale ve chvíli, když se to rozjede o půl kruhu, tak se dostanete do stavu kdy je systém ve stavu |B> neboli přeskočil kolem druhého protonu. Neboli elektron "skáče" od jednoho protonu k druhému.
*) Kvantovka si nehraje na energii, ale jen na jejich rozdíl. Sice amplituda je komplexní číslo, ale jediné co můžeme měřit je pravděpodobnost, a ta odpovídá druhé mocnině absolutní hodnoty amplitudy, neboli ignoruje fázi. Jediné co je v kvantovce měřitelné je rozdíl fází, neboli rozdíl energií (prostě proto že to pak dělá zázněje, jako v našem příkladu).
**) Celé to berte jako velmi hrubé zjednodušení, stav |A> je ve skutečnosti řešení Schrodingerovy rovnice pro atom vodíku s prvním protonem (a |B> s druhým), kde víme že možných orbitalů jsou mraky ale dejme tomu zanedbáme spin a sedneme si do s1 orbitalu, stejně tak když jsou ty protony blízko, tak řešení soustavy už není součet jednotlivých žešení, ale pro náš příklad by se to moc komplikovalo tak řekněme že ty protony jsou pořád dost daleko aby ta aproximace fungovala.
Re: Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Karel Ralský,2019-10-08 00:08:35
Děkuji Pane Naxera za Váš pohled na tuto věc a jsem potěšený zejména kvůli těm "interferencím", ale já na rozdíl od Vás, nepoučený laik nevěřím, že naši vědci neudělali při výpočtech nějakou chybu, nebo nevzali v úvahu nějakou další, zatím neznámou reakci, proto chci zopakovat ten pokus, ale nebude jednoduché udělat podobné podmínky, jako jsem měl tenkrát a určitě si to vyžádá dost různých pokusů a omylů naštěstí dost "jednoduchého zařízení" určitě více než měl Edison se svou žárovkou. Proto uvažuji v horizontu několika let přerušované práce ve své dílně.
Možná by jste se o to mohl také pokusit nebo někdo lépe vybavený, vyvolat kladnou zpětnou vazbu elektromagnetické vlny, pomocí zvuků, ale tak aby to čerpalo "něco (možná teplo)" z okolí tehdy jsem měl amplitudový kmitočet okolo 1Mhz a kmitočet zvuků do 10Khz.Výkon zařízení do nf 20mW(asi 5mW na reproduktoru střední velikosti asi 2W). Vf výkon v desítkách mikro wat(blízký AM vysílač)a nedoporučuji použít vyšší výkon(je to nebezpečné kvůli silnému zvuku a chrániče nepomůžou).
Re: Re: Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Karel Ralský,2019-10-08 00:23:31
Jen ještě dodám že při zdařeném pokusu, se ozve charakteristický pískot (nejspíše 8-11Khz)tehdy jsem nevlastnil měřič kmitočtu, ani osciloskop.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Jiri Naxera,2019-10-08 19:58:34
Můžete být přesnější, o jakou kladnou zpětnou vazbu má jít?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Jiri Naxera,2019-10-08 20:22:28
Jinak chyba výpočtů zajisté možná je, chyba teorie taky, ale přesně proto v debatě o vědě je dobré říkat status toho o čem se bavíme. Čím víc je to standardní učebnicová teorie, tím je menší šance že se v ní mýlíme a je to všechno jinak (ano, výjímky potvrzující pravidlo se najdou). Prostě proto, že ty rovnice vidělo příliš mnoho lidí z nichž jim někteří i rozuměli i po zkoušce, z že se podle nich udělalo příliš experimentů.
(jistě, teorie se může ukázat jako chybná, ale i tak víme že i kdyby chybná byla, v nějaké oblasti pořád dává správné předpovědi. Však si vezměte Newtonovu fyziku, za pozemských podmínek je naprosto v pořádku)
Na proti tomu, u kvantové pěny jsme silně v oblasti vědecké spekulace. Jinde jsem to zkoušel trochu vysvětlit, za splnění nějakých ne zcela jistých předpokladů (hustota pravděpodobnosti generuje zakřivení prostoru, kvantové vakuum fluktuuje, gravitace se i v čistě kvantové oblasti a až k Planckově škále řídí obecnou teorií relativity) tu je problém s kvantovými jevy, a pokud se takto opravdu příroda chová, tak je divné že přestože se takhle divně chová, tak pozrujeme malou Cc. Což jsou další nevyřčené předpoklady.
Ale to je obecně problém jakékoli popularizace, odborník si tohle uvědomí, laik když se to neřekne nemá šanci
Tím nesnižuji význam dané studie, naopak, pokud se v ní nenajde chyba, může mít význam i pro ostatí teorie i v případě že se příroda chová úplně jinak, ale je nutné říct že to co popisuje je ve spekulativní rovině.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Karel Ralský,2019-10-09 11:29:49
Pokusím se popsat situaci, která se stala náhodou: tenkrát se vyráběly Japonská(tenkrát na konci 60 let minulého století, neměli Japonci v elektronice dobrou pověst) velmi nekvalitní ale laciná tranzistorová rádia a jedno z nich tkzv superhet, jsem dostal na opravu a po částečné opravě a uvedení do chodu, se ozval pískot, ale zvuk který z toho vycházel hlavně basy(reproduktor 10cm 25ohmů a asi 5mW vyvedený mimo rádio a volně položený) byl neskutečně silný a to tak že přiběhli z vedlejšího(nejméně troje dveře) kolmo v tomto zařízení v chodbě postaveného bytu abych to vypnul že se to nedá vydržet
(ekvivalent zvuku zesilovače nejméně 2KW) .
Po prohlídce rádia jsem zjistil že detektor který měl tvořit diodu(vytvořený z tranzistoru uštípnutí jedné nožičky jiný typ se snad nevyráběl nevím snad "Tempest" měl uštíplou jinou nožičku) a do regulace zesílení se dostávalo něco jiného myslím opačné napětí ale tím si nejsem jist proto jsem to nazval kladnou vazbou.
Následoval klasický transformátorový zesilovač se třemi tranzistory napájený 9V baterií.Po opravě jsem musel tranzistor vrátit navíc jsme se poněkolikáté musel odstěhovat(byl jsem "bezprizorný") a teprve po 40 letech jsem získal torzo stejného tranzistoru který jsem schoval někde ve sklepě(vinném) a to tak že jej nemůžu najít proto ta další prodleva při výrobě repliky a následující zkoušení.
Díval jsem se náhodou protože mě zajímají i alternativní názory na Suenne(na You Tube "mimozemšťané-volná-energie.... ) a tam byla zmínka na asi podobné zařízení na "výrobu paliva z vody" také napájené 9V baterií inu náhoda přeje jen připraveným a já jsem na tuto situaci ne vlastní vinou byl možná připraven až nyní.A doufám že tento popis bude dostatečným vodítkem pro pokusy lépe vybavených lidí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Jiri Naxera,2019-10-09 16:27:34
Jakozto skeptik odpovim: Jiz v tusim ze tesne povalecne prirucce pro elektroakustiku se v konstrukci reproduktoru a beden pise o moznosti reprodukovat nizke tony tak, ze pustite do maleho repracku dva vysoke a ucho/mozek si z nich vyrobi i vjem toho basu, ktery tam ve skutecnosti neni.
Jinak se mi nezda, tech 5mW, to je vykon pro sluchatka, ne pro reprak, tam bejvalo v malejch prenosnejch radiich jestli si dobre pamatuju u pidirepracku neco kolem 2-5W a 5cm prumer. Superhet v te dobe bylo snad vsechno, v te dobe toho uz bylo v pasmu dost a jinde nez na pevne mezifrekvenci se tezko udela(l) dost kvalitni pasmova propust.
A ano, stacil jedinej vyschlej elektrolyt, slaba baterka, cokoli a cele se to rozkmitalo, i bez prispeni ufounu. Presne tohle me udelaly mnohem modernejsi repraky Redstar k pocitaci, ale misto mimozemske techniky stacil sroubovak, pajka a novej tusim ze 2,2mF / 35V co jsem mel v supliku.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Karel Ralský,2019-10-09 21:10:54
To jsem si zprvu myslel taky, dokud nepřiběhli z vedlejšího bytu,
a těch 5 mW je odhad, možná to bylo i padesát(měl jsem hlasitost staženou na co nejmenší) úroveň a 9V baterie odebírala necelé 2 miliampéry, téměř klidový proud tranzistorů =1,5mA(měřil jsem to kvůli tomu že jsem tenkrá neměl regulovaný zdroj a taky jestli je nf zesilovač v pořádku inu 60 léta) a maximální výkon toho zesilovače tranzistorového přijímače byl 150mW)tenkrát "solidní výkon" na malé tranzistorové rádio.
Nebyl jste u toho, ale kdyby jste slyšel ten rachot, jako by jste byl uchem u reproduktoru který jel na plný výkon mnohem větší než ve velkém kině, možná by jste soudil jinak.
Ale je to možné "ta vaše příručka" protože ani ucpání obou uší nepomáhalo(nevím jak se ty vysoké i nízké kmitočty dostaly do mozku) přesto bude zajímavé zkusit to znovu a radši ještě snížím výkon protože od té doby slyším na jedno ucho co bylo blíže reproduktoru o něco méně a možná reprodukční zařízení(neutěsněný kondenzátorový nebo piezo reproduktor napájený trafem) dám do vody, možná má lepší tlumení oscilací a třeba uvidím Čerenka, těm lépe vybaveným doporučuji mlžnou komoru.
Jinak 5mW vám při účinném reproduktoru lépe větší impedance, stačí na dostatečné ozvučení malé místnosti, mám to v dílně na zprávy napájené super kondenzátorem 300F 1.5V(přerušovaná doba provozu cca týden) ale dvojčinný konec je z Germánia.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Karel Ralský,2019-10-09 21:45:49
Ještě jsem zapomněl tehdejší lokaci jak středovlnného vysílače tak i místa takže rok 1969 a Ostrava Vítkovice(Šeďák) cca 30m od kolejí vlečky 1 patro cihla 45cm obvodové a nosné zdi nejspíš postavené v 30 letech a možná již zbourané(nenašel jsem to na mapách).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Frantisek Ala,2019-10-11 18:12:15
uvažoval jsem jak by Vámi popsaný pokus mohl fungovt, tedy bez UFO a za předpokladu že Vás neklame pamět. No aby 5mw, i 5W repráček dělal tlakové vlny v řádu 500W, to byste cítil na kůži a nejspíš i viděl jak se klepou hrníčky, tedy předpokládám že to byl pouze vjem. Jediné řešení mě tedy napadá že se Vám podařilo naladit frekvenci či frekvence, na kterých rezonují nejen Vám ale i dalším lidem které jste uvedl nějaké detektory ze kterých mozek vytváří vjem, asi ne přímo kůstky ale třeba nějaké spoje neuron-mechanika.. pak si dovedu představit že i malá energie dokáže rezonancí rozdráždit mozek. Držím place, myslím že vojáci i policisté by Vám za takovou technologii dobře zaplatili :)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Karel Ralský,2019-10-12 00:47:18
No nejspíš máte pravdu, protože u velkých repro beden v jejich blízkosti jdoucích na plný výkon je cítit i pohyb žaludku a a cinkání skleniček, drnčení oken(vzpomínám si když projížděl vlak s rozžhaveným železem okolo domu tak hlasitě drnčely skla) a také odrazy od stěn ovšem v tomto případě nic ani směr odkud to vycházelo.
No zrovna vojsku bych nic nedával, ale dovedu si přestavit třeba rozkmitání atomů vody k lepšímu oddělení na vodík a kyslík nebo ss magnetu aby vyráběl proud s mikro pohyby shluků magnetických domén, tak aby byly větší než závit cívky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Karel Ralský,2019-10-12 13:14:09
Proto jsem to taky zveřejnil, kvůli vojákům(kteří již podobný byť výkonnější cca 50KW systém mají).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Karel Ralský,2019-10-12 17:18:27
Ještě bych chtěl podotknout k té hmotě která se chová "nelineárně" samozřejmě mám mnohem víc "prožitků" ale je to na bázi spekulací a bez zpětné vazby nebo potvrzení okolí a to na osla myslím nepatří.
Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Jiri Naxera,2019-10-05 21:42:10
I ty neutrina, účinný průřez je tak minimální, že takové zařízení nelze postavit.
(a může za to vysoká hmotnost W/Z bosonů)
Kosmmické záření je problém z opačného konce - ono tok energie toho kosmického záření je takový, že to jednou za uherskej rok dokáže zionizovat plazmu v zářivce, ale to ej tak všechno.
Kdyby jí bylo víc, tak bychom byli mrtví a problém s nedostatkem energie by byl vyřešen ;-)
Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Karel Ralský,2019-10-09 11:55:47
No a k tomu záření zrovna poslouchám na detektoru který jsem si sám vyrobil i přirozené pozadí vysokých energií gama a jednou za 0,5 až 2 vteřiny se ozve praskot a to na pouhých několika centimetrech čtverečních,
a na menší gama energie(asi od 1Mev) mám polovodičový dobře odstíněný(2 ocelovými plášti) detektor asi 0,5cm a řeknu Vám i při pokojové teplotě vidím na šumovém pozadí diody pěkný hukot, možná na atomové reakce to nestačí ale na chemické za určitých podmínek určitě.
Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Jiri Naxera,2019-10-09 23:24:32
No, tak nevím, řádově jeden foton za sekundu, když to porovnám s Avogardovou konstantou, tak jak se to říká lidově, prd do plynojemu ;-)
Na výkon to je kolem 10^-19W/cm^2, což je kolem 1 femtowattu/metr^2 a to taky není žádná sláva. To snad i fotovoltaika proti hvězdné obloze dá víc.
Re: Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Jiri Naxera,2019-10-09 23:30:21
Pardon, zapoměl jsem na to mega, ale pořád jsme u mikrowattu na metr čtvereční, to kdyby se ta plocha zaplnila SMD odpory, tak by tepelný šum na nich dal víc (kdyby se to podařilo usměrnit a teprv pak sečíst)
Re: Re: Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Karel Ralský,2019-10-12 01:03:09
Děkuji za odpovědi.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jen jsem chtěl napsat jako laik k tomu,
Karel Ralský,2019-10-12 13:41:16
Představte si třífázové, (skládané plechy, 2x lomená hvězda) trafo cca 3kW určené pro lékařství, běžný klidový proud 300mA na fázi změřil jsem jich různé nejméně 20 tisíc a já jsem naměřil na jednom "nulový(méně než 1mA)" klidový proud Fyzici, Inženýři i teoretici by tvrdili, a dokazovali to na "papíře" že něco takového není možné a přece nejméně jeden Exemplář existuje, nebudu specifikovat kde jednak to nevím (a mohlo by to být pro tu firmu která si ho objednala nebezpečné).
Takže ve hmotě je ještě něco, co má zadní vrátka ale jejich otevření je velice nesnadné, i pro "chytré lidi".
Peter Somatz,2019-10-03 15:20:23
Teoria kvantovej peny by aj celkom pekne zapadala do celkoveho obrazu prirody. Ta je rozmanita. Na vzdialenostiach a casoch, ktore vnimame my ako ludia, to nie je sterilne. Sem tam nejaky stromcek, rastuca travicka, srnka, iduce auto. Dokonca aj ked sa pozrieme na vesmir, vidime rozne rozloze galaxie, hviezdy atd. Cize logicky by som predpokladal ze aj na mikroskopickych vzdialenostiach to tak bude. A aj je. Ked sa pozrieme na taku bunku, to je zlozitost sama o sebe. Aj ked pokracujeme dalej na organely, molekuly a atomy. Dalej uz sice nedovidime, ale preco predpokladat, ze prave na urovni standardneho modelu, resp. dalej to bude sterilne? Foton, proton, elektron atd. su same o sebe velmi pravdepodobne zlozite objekty, ktorych spravanie sice vieme nejak odhadnut, ale odhadujeme len priemerne hodnoty zloziteho systemu. A aj to nam casto nevychadza. Je to ako keby sme sa pozreli na "Cinu" pohladom makroekonoma a na zaklade par parametrov urcili, ze buduci rok bude mat take a take HDP. Ale o konkretnom cinanovi nam to nepovie nic. A ked dany konkretny cinan urobi nieco specificke, prejavi sa efekt motylich kridel, tak cela nasa predpoved je na nic.
Z toho podla mna aj vyplyva dnesna predstava o "nahodnosti" na kvantovej urovni. Jednoducho ta pena je tak jemna, ze ked zoberieme ze jadro vodika by sa zmestilo do kocky
s hranou 10E-15m, tak na dlzku je to 10E20 kusov Planckovych dlzkok. Cize 1 jadro priestorovo "bezi" na 10E60 kusoch Planckovych "kociek", kde sa moze stat cokolvek (napriek tomu, ze na urovni Plackovej kocky je to bolo napr. deterministicke) a my to neodhadneme.
Re:
František Ala,2019-10-03 15:49:15
Sdílím Váš názor jak jste to popsal, je to takové intiutivní. Přesto myslím že existuje "atom" resp. žatom, úplně nejmenší částečka kde sídlí život a volba. Víte dává mi pak větší smysl vlnová funkce, čím větší shluk žatomů které drží pospolu, tím je jejich společná volba skládající se ze samostatných voleb žatomů méně "divoká" což by korespondovalo s větší vlnovou délkou IR světla a větší energií gamma záření.. nestabilita atomů a jejich rozpady, pravděpodobnost kdy se skupinka roztrhne.. a pak že světlo a hmota jsou jedno, protože proč by po bigbangu mělo vzniknou více různých druhů, jednodušší pohled mi přijde že je to ta samá věc, život, jen různě organizovaná případně tančící podle jiných not. Nevím kam zařadit kvantovou pěnu či "prázdnotu" v prostoru, možná zde prostor není geometrická mřížka, ta pěna dává větší smysl, ale připadá mi že v makro světě už se to chová jako mřížka krychle, nebo alespoň si to představím lépe než zakřivený děravý prostor kolem černé díry, ve kterou no, taky nevěřím že je taková.. nenasytná a neodolatelná :)
Stanislav Poutník,2019-10-03 07:21:42
Jako bych to neříkal, "Nemusíš mě hledat, jsem všude kam se podíváš." Možná stačí se zhluboka nadýchnout. :D
Podle mého laického názoru je kvantová
Karel Ralský,2019-10-03 00:38:06
pěna ze ktré se skládá prostor, mnohem řidší než samotný Planckův čas, délka, a energie.
Protože by tím nemohla vzniknout "černá díra" v tomto prostoru a to nejméně o 6 řádů i když souhlasím s myšlenkou kvantové pěny a energie mimo náš čas v našem "prázdném" prostoru.
A je jen otázka času kdy tuto "energii" začneme používat.
Re: Podle mého laického názoru je kvantová
Jiri Naxera,2019-10-03 11:08:40
Nic takoveho autor ale netvrdi, naopak nechava problem vzniku singularit otevreny
Esej kde autor vysvetluje nektere myslenky je zde https://arxiv.org/abs/1905.05216 a je psana velmi pristupne.
Re: Podle mého laického názoru je kvantová
Jiri Naxera,2019-10-03 11:20:09
Mimochodem, fantazii "zacneme pouzivat energii" bych doporucil krotit. Kdyz si v potoce naberete litr vody, tak mate v ruce radove megajoule energie, coz je celkem dost, a presto se "free energy z vody" nestala energetickou zachranou lidstva, prestoze je na dosah. Brani tomu Maxwelluv demon tim, ze zcela sproste neexistuje.
Re: Re: Podle mého laického názoru je kvantová
Karel Ralský,2019-10-03 14:32:33
Nemohu s vámi souhlasit protože v textu je napsáno v "nejmenším fyzikálně možném měřítku" a Váš odkaz možná špatně přeložený Googlem mi také nic k této "délce, energie a času" nic neřekl.
No a k té energii, napsal jsem časem a omlouvám se za špatnou či neupřesněnou definici času měřenou samozřejmě v desítkách možná stovkách let. Vždyť i u vody už se "dokončuje" termojaderný reaktor na obyčejné He3 a v jedné sklenici mořské vody, nebo v gramu měsíčního prachu jsou ukryty Gigajouly a to je teprve začátek.
A s tím Maxwellovým démonem si nejsem zcela jist, na Planckově škále po náš časoprostor se vyskytuje dost prostoru pro jeho uplatnění i v rámci klasické fyziky,
když vezmeme v úvahu zatím nezdařené pokusy o "studenou fúzi" vždyť i "obyčejný blesk" v přírodě nebo kosmické energetické částice ji "vytvoří".
Re: Re: Podle mého laického názoru je kvantová
Peter Somatz,2019-10-03 15:25:37
Zatial free energy z vody nemame, ale teoreticky to mozne je. Len su to drahe hracky.
https://www.iter.org/album/Construction
Re: Re: Re: Podle mého laického názoru je kvantová
Jiri Naxera,2019-10-03 15:58:20
Jo, jsem si rikal jestli to mam komplikovat specifikaci, ze mluvim o tepelne energii, pak jsem dospel ze ne a ejhle, ona to byla chyba ;-) Takze ted se opravuju, samozrejme byla rec jen o tepelne energii, ne tech dalsich (ono jeste o 2-3 rady silnejsi argument by byl, ze dodanim stejne energie v podobe antivody bysme tech joulu dokazali uvolnit skoro 10^17).
Ale fakt je ze jsem spis jako protiargument cekal tepelna cerpadla (kdyz uz mame zustat u termodynamiky), ktera cast tepelne energie opravdu vyuzivaji (samozrejme v mezich danych termodynamikou)
Kazdopadne co jsem chtel naznacit je ze to, ze je nekde nejaka obrovska energie nemusi znamenat, ze ji muzeme vycerpat. Dejte tam kilo zeleza a fuze pada, dejte ho vychladit do kosmu na 4K a tepelne cerpadlo taky pada, diky asymetrii hmota/antihmota ani nadeje na anihilaci nepomuze...
...a v pripade toho vakua budme radeji, pokud to nikdy nepujde. Kdyz neco muze udelat clovek, muze to udelat kvantovka sama, az na to ze ta ma na to dost casu a cely Vesmir, a obvykle to nejsou procesy, ktere bychom chteli zazit na vlastni kuzi. Uplne staci Damokluv mec nestability Higgsova vakua, stringova vakua jsou take jen metastabilni.
Re: Re: Re: Re: Podle mého laického názoru je kvantová
Pavel Nedbal,2019-10-03 20:41:50
Dávám to sem za Vás,
ale není to polemika s Vaším názorem. Myslím si, že bádání nad Planckovou délkou a kvantovou pěnou na téže rozměrové úrovni je jenom blábol ujetých teoretiků (teoretici, zabývající se jinými, podstatnějšími věcmi, omlouvám se). Tak za prvé: Planckova délka je jen konstrukt kombinace jednotek, aby to rozměrově vycházelo v metrech. Takovou konstrukci, kde rozměrovou analýzou vyjde metr, lze udělat víc. Zadruhé: kvantová pěna velice připomíná "ether", to už jsme tu měli. Za třetí, kdyby taková pěna byla, muselo by to vést k různé rychlosti světla pro různé vlnové délky, zejména ty blízké Planckově délce. To by se Einsteinovi nelíbilo, mě se též nelíbí. A konečně za čtvrté: sice "Heisenbergova banka" dovoluje "vypůjčit si cokoliv, souhrn energií/ hmotnosti po přepočtu mc2 by se nějak projevoval při tvrzení, že tam té energie je hodně. Takže asi není. Spíš žádná.
Re: Re: Re: Re: Re: Podle mého laického názoru je kvantová
Jiri Naxera,2019-10-04 12:13:23
Ne, právě naopak, Planckova délka je univerzální, konstruktem jsou naše metry, astronomické jednotky etc.
Ale Planckovy jednotky jsou právě takové jednotky, kdy fundamentální konstanty jsou rovny 1.
Teprve pak můžete míchat elektronvolty, metry, sekundy apod. - a takových kombinací víc právě udělat nemůžete, v tom je jejich výhoda.
za druhé - pak stačí dokázat Lorentzovskou invarianci a éter to nebude. (tohle by ale odpověděl odborník, který tu práci četl a chápe)
za třetí - od vysokoenergetických částic nás úspěšně izoluje reliktní záření a procesy které i v jádrech galaxií končí hluboko podPlanckovsky, a (četl jste ten článek?) právě o tom je ta studie, o argumentech že i když je kolem Planckovy škály absolutní bordel, za určitých podmínek (T symetrie a pár dalších) se patrně dá dosáhnout toho, že v hluboce podPlanckovské oblasti se to zprůměruje správně.
(velmi hrubá argumentace je v tom, že kvantovou pěnu si lze představit jako jednotlivé patche které náhodně expandují nebo se smršťují, a pokud je ten proces invariantní na směru času, tak by to mohlo fungovat - v tom linku na esej co jsem sem dával to máte popsáno od autora, tedy na rozdíl ode mě správně)
Re: Re: Re: Podle mého laického názoru je kvantová
Karel Ralský,2019-10-05 14:02:19
Myslím, že už mám dost "času" a prostředků jeden z Maxwellových démonů znovu probudit a zopakovat pokus(byl jsem nucen bojovat o přežití a to doslovně i přeneseně) který jsem učinil již před 50 lety, tehdy se jednalo o "interakci" elektromagnetických vln se zvukem v obyčejném (vzduchu) prostředí.
A jsem přesvědčen, že jednou v daleké budoucnosti bude stačit k jeho probuzení pouhá myšlenka, .
Re: Re: Re: Re: Podle mého laického názoru je kvantová
Karel Ralský,2019-10-05 14:16:08
Pardon zapomněl jsem dát Maxwellova démona do uvozovek protože ten samozřejmě nexistuje ale existuje něco i v našem časoprostoru co se mu blíží.
Re: Re: Re: Re: Re: Podle mého laického názoru je kvantová
František Ala,2019-10-05 18:15:28
Probudil jste mojí zvědavost, zvuk + el.vlny, nejsou to blesky např. teslák si pod tím představuju?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podle mého laického názoru je kvantová
Karel Ralský,2019-10-09 21:36:17
Viz výše moje odpověď Panu Naxerovi, jen bych dodal, že je to nespíš čas zvukové vlny a za určitých podmínek " iterakce, synchronizace, nebo zpětná vazba s časem elektromagnetické vlny" nevím co čerpá a jakou energii z "blízkého okolí". Jinak sám jsem se divil jak málo energie ji stačí "vybudit", někdy si říkám že jednou v budoucnosti bude stačit k probuzení pouhá myšlenka.
František Ála,2019-10-02 21:06:13
Kvantová pěna zní pěkně, existuje také kvantové pivo? :)
Zvláštní že tedy fyzici vlastně moc nevědí a Einsteinova teorie je pořád teorie.
Já bych se nadsvětelně pohybující se hmoty vůbec nebál. Opět předem omluva ze někomu drásájící uši špatnosti.. mohla by existovat hmota která není nebo téměř, ovlivněna gravitací, přitom není světlem, a "osciluje jako neutrina" že si letí a občas se nachvilku rozpadne na jiný druh hmoty, jako ty virtuální částice vakua? Temná hmota?
Re:
Jiri Naxera,2019-10-02 21:55:12
Tak všechno je teorie, jde o to že docela přesně popisuje to co pozorujeme. Což je mimochodem docela omezující podmínka pro to, co se může dít na Planckově škále.
Na jednu stranu se tam může dít cokoli, naše znalosti končí mnohem blíže, ale třeba stačí jediná supernova přes půl vesmíru vzdálená, ze které současně doletí světelný a tvrdý gama foton, a rázem byla vyvrácena spousta teorií.
To co popisujete je dost mimo rámec všeho co o Vesmíru víme. Gravitace v dnešním (po-Einsteinvkém) není nic jiného než geometrie zakřiveného časoprostoru, a postulovat hmotu která se na tom zakřivení nejen nepodílí, ale ani podle něj nepohybuje nemusí být snadné (základní otázky: V jakém (nezakřiveném) prostoru se tedy pohybuje? Jaká je mezi ním a naším transformace souřadnic? Jak bude vypadat i v tak základních případech jako Kerrova metrika?}
U nadsvětelně se pohybující hmoty máte ještě horší problém, šipka jejího vlastního času je opačná než naše. Což na první pohled nezní tak děsivě, ale pokud byste z ní postavil nějakou paměť (zařízení, do kterého v (jejím vlastním) čase T zapíšete nějakou informaci a v čase T+t, t>0 jí přečtete), tak máte zažízení které přenáší informace do minulosti. Což by kromě druhého termodynamického zákona odnesla i kausalita.
Re: Re:
František Ala,2019-10-03 12:01:01
Naprosto uznávám že právě o experimentech které skutečně dokazují že některé teorie nemohou být, nemám moc povědomí, no nechci tu jen dělat vlny a zmatek, nadruhou stranu nepřijdou mi ty myšlenky zcela mimo mísu, i když samozřejmě neumím se svým vzděláním dokázat sotva něco. Psal jsem širší příspěvek jak to myslím v článku o detekci 3 černých dět a u Platona a Symposia, tam to asi nebylo moc vhodné.. jen zmíním svou představu o absolutním čase vesmíru daný vývojem a počtem voleb a zpětnou neměnitelnosti volby pokud má smysl, v což "pouze" věřím. A proto nadsvětelný pohyb a dokonce i postup urychlení mi připadá možné, a že čas se pohybuje stejně, jen je zdánlivě vnímán jinak pozorovatelem pohybujícím se jiným směrem a rychlostí, prostor je normální "krychle", čas absolutní, mmédium jako plyn zprostředkovává pohyb světla a gravitace a hmota i světlo jsou jedno a "žívé", svobodně volící sic s různou pravděpodobností výsledku. Omlouvám se takto to prostě vidím nechci tu šířit náboženské názory, jistě můžete uvést experiment který dokazuje že něco nebo všechno z toho není možné, já ho neznám a toto mi připadá jednodušší "occamovou břitvou" mého mozku který toho zná velmi málo jaj. :)
Re: Re:
František Ala,2019-10-03 12:10:51
Ještě ta šipka času proč je opačná. Sám si představuji pohyb hmoty jednoduše, pokud je nadsvětelná pro pozorovatele plyne obraz té hmoty zdánlivě pozpátku v opačném směru než vidí dále pokračující hmotu.. při světelné rzchlosti podobně jako tlaková vlna při překročení rychlosti zvuku nebo Cherenkovovo záření nějaký záblesk, nejspíš gamma kvůli red-blue shiftu.
Re: Re: Re:
Karel Ralský,2019-10-03 14:45:41
Souhlasím s Vámi byť jsem jen laik, to že je hmota "živá" dokazuje vyváženost který v našem vesmíru existuje a to by "neorganizovaný" systém nedokázal.Tím také nemyslím že existuje nějaká vyšší entita, prostě je to "kytka nebo strom" která "roste" nebo spíš kondenzuje na "louce" našeho časoprostoru.
Re: Re: Re: Re:
František Ala,2019-10-03 15:28:56
Mám radost že jste sice laik ale alespoň způsob prezentace mého názoru Vás neodradil :-) a vlastně myslíme podobně. Jestli by i mechanický-krystalický vesmír nemohl být vyvážený nevím. A pak ten strom, to mám podobné vidění. Louka je sám celý vesmír, absolutní vesmír bez žádných podvesmírů ty by byli jen jeho podčásti, podstromy. Stromy to také dělá radost matikům a programátorům :). Také jsem si vesmír představoval jako graf a volby jako hrany, ať už jsou nody cokoliv, změna stavů čehokoliv, všechny dohromady tvoří vesmír a rostou. A věřím ve smysl voleb a tím že v grafu nejspíš neexistuje kruh zpět, tedy že volbamy se nelze vrátit včase, výš v grafu, a změnit volby staršího nodu, což by umožnilo provést novou volbu a ovlivnit všechny novější nody a tím zneplatnit jejich volby a ty by tak ztratily smysl. Proto nevěřím v to cestování časem, čas prostě jako další hlubší volby při větvení stromu.
__
Ještě k té nadsvětelné, pro pozorovatele by při násobcích vznikali gamma záblesky a při zrychlování před redshift blueshift.. to by mělo jít pozorovat ve vesmíru a ověřit to :) resp. při zrychlování, např. galaxie. Zrychlování by mohlo být dané prostě vyzařováním více energie v jednom směru třeba podle orientace galaktického jádra a okolní hmoty zda se jedna poloosa energie více pohltí jinou hmotou v galaxii a vyzáří všesměrově, takový galaktický jet-motor :)
Re: Re: Re: Re:
Aleš Prouza,2019-10-03 22:01:35
Božínku, když už František Ala sám není soudný (viz jeho příspěvky v tomto i předchozím článku), nemohla by v tom redakce něco udělat?
Re: Re: Re: Re: Re:
František Ala,2019-10-03 22:30:49
Přiznám se že komentář lidsky zabolí, čím jsem se podle Vás tak provinil, psal jsem až příliš ale to proto že mě téma mimořádně zajímalo, k jiným se a budu vyjadřovat výrazně méně. Vždy jsem jednal psal domnívám se slušně a snažil se názor vysvětlit. Redakce domnívám se již dnes zablokovala můj původní účet beze slova proč mohl jsem se jen domnívat. Opakuji znovu že můj záměr není to tu spamovat placatou zemí. Stojím si za svými úvahami především o víře ve smysl svobodné vůle a nejsem věštkyně z pořadu volejte. uznávám potřetí že moje znalosti fyziky matematiky a obecně jsou velmi nicotné, ale kdo si dovolí uvažovat jinak než Einstain nebo má třebas moc divokou představivost, je třeba ho vyšoupnou ze slušné společnosti? Mrzí mě pokud mě opravdu vidíte takto, jestli Vám to pomůže představte si mě jako zvědavé dítě které se ptá proč lidé nemohou létat.
Re: Re: Re: Re: Re:
František Ala,2019-10-03 22:48:20
*létat nadsvětelnou :) jsem zapomněl připsat. No asi jsem právě porušil Platónské "hlavně odosobněně".. opravdu by mě zajímala která část nebo proč defakto navrhujete zacpání mé pusy? :)
Re: Re: Re: Re: Re:
Roman Rodak,2019-10-04 10:47:21
Kedysi sme tu mali pana Zephyra, pamatnici si urcite spomenu. Toto su len slabe odvary jeho kvantovej peny.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
František Ala,2019-10-04 11:05:07
Nejsem pan Zephyr to Vas ujistuji, predpokladam ze to byl nekdo kdo spamoval zamerne nebo byl ujety. Tak to hezke ze me vidite podobne, divim se ze v tom co jsem psal nevidite ani spetku logiky, uznavam ze rada napadu je spekulace cobykdyby nicmene myslim to vazne, muzete uvest nektere argumenty nebo pokusy ktere by vyvratili napr. viru ve Vasi i moji svobodnou vuli a zivot, a pokud je rozhodnuti vynucene nebo predem dane nema smysl? Ale Howgh, kdo chce zkusit porozumet jak jsem to myslel se me muze zeptat co jsem mel nejvic na srdci jsem sepsal a uz se odeme nemusite obavat dlouhych "blabolu" za coz je zda se povazujete
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Jiri Naxera,2019-10-04 12:17:30
Ten se postupne presunul na zahranicni blogy, pokud je mi znamo tak na vsech ktere ctu (Quantum diaries survivor, Backreaction, Not Even Wrong a tusim ze i na par matematickych a CS) si taky vysloužil banána.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
František Ala,2019-10-04 14:28:32
Dobrý tip na další zajímavé servery, pár let jsem četl jen Osla.. díky. No jako člověk vzniklý opice, kdo by neměl rád banány. Ale vážně-ji, také si myslíte pane Naxera že jsem udělal něco špatně že mi dají tu žlutou dobrotu, Vy osobně pokud jste četl myslíte že jsou to nesmysly nebo v tom vidíte alespoň nějakou hlavu a patu, jsem prostě zvědaví, nevím co dělám tak špatně?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Jiri Naxera,2019-10-04 17:28:09
Upřímně? Děláte tu minimálně tři věci kvůli kterým by příspěvky neprošly ani approvem. Základními pravidly v podobných blozích jsou asi:
- Diskuse jen na téma hlavního článku
- Zákaz prezentace vlastních teorií.
- Netriviální tvrzení by mělo být podpořitelné citací.
Jinak když se bavíme o diskusi na Oslu, tak opravdu, mám pocit že něco děláte hodně špatně, asi nejpřesněji by to vysvětlila tahle citace: "nemám moc povědomí, no nechci tu jen dělat vlny a zmatek, nadruhou stranu nepřijdou mi ty myšlenky zcela mimo mísu".
Bavíme se tu o exaktní vědě, takže na "nepřijde mi mimo mísu" se opravdu nehraje. Není to ale jak píšete otázka vzdělání, spousta moderních fyzikálních konceptů je ve své podstatě velmi jednoduchá (pozor, nepleťme to s matematickými výpočty, třeba výpočty obecné relativity jsou nesmírně složité, u kvantové teorie pole to samé) a už je k dispozici spousta literatury, která dokáže i složité koncepty dost názorně vysvětlit. Samozřejmě zjednodušeně a když se jim chcete věnovat, tak bez koupě učebnice se neobejdete, ale na rozpoznání nejhorších problémů které může nějaká hypotéza mít to často stačí.
Jinak pro inspiraci, jestli se chcete posunout, zkuste (ENG) kouknout sem http://www.math.ucr.edu/home/baez/physics/
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
František Ala,2019-10-04 21:42:08
Opravdu si odpovědi vážím, jo nejspíš se tam brzy podívám stejně nemám o víkend do čeho píchnout, můj problém je třeba to že v matematice končím u derivací a integrálů které znám jen ty nejjednoduší, a také to že nemám přehled především o experimentech co je už skutečně dokázáno. V prvním odstavci píšete a approvu, prosím kdybych chtěl zvěřejnit vědecký článek či domněnku máte zajisté úplnou pravdu, ale diskuzi na oslu jsem a pořád beru že je prostě pro "běžnou populaci" která se tu i vzdělává a bonus je když třeba někdo jako Vy věnuje čas na odpovědi. Rozummím že čekáte debatu asi na vyšší úrovni no uznávám že některé části už se tématu článku příliš netýkají, nicméně nevidím nic špatného na prezentování vlastního názoru, nemluví snad i vědci "s přáteli u piva" o nápadech, jasně není to tu pivo ani přátelé ale lidová diskuze? podpořit tvrzení citací to by bylo hezké, příště to zkusím nicméně pokud prezentuji vlastní myšlenku-pohled-názor.. ale máte pravdu samozřejmě jsem pak cítil i z reakcí že tu píšu zřejmě proti zaběhnutým zvylkostem, panu Kratochvílovi jsem se omluvil též mi naznačil že čeká spíše diskuzi íc k tématu článku.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
