Když Čína odmítla brát náš odpad, začala mít Evropa s plastem problémy. Podobně jsou na tom oceány se svými obyvateli. Plasty jsou už i na dně Mariánského příkopu a v žaludcích ho mají jak tuleni a lachtani v Antarktidě, tak i rybky žijící půl kilometru pod hladinou severního Atlantiku. To mluvíme o velkých kouscích plastu, ty opravdu malé, v podobě mikroplastů a nanoplastů, jsou prakticky všude. Prší nám už i z oblohy. O nanoplastech hovoříme, když jde o velikost menší než 100 nanometrů. Pro představu, průměr lidského vlasu je 750krát větší. Pokusy na laboratorních organismech a buněčných tkáňových kulturách dávají tušit, že i našemu zdraví tyto plastové titěrnosti neprospívají. Není se co divit, že se snažíme, abychom se jejich přemíře vyvarovali.
Kanaďanka z Nathalie Tufenkji má ráda čaj a protože je profesí chemička environmentalistka, zajímalo jí co se z plastových sáčků, do zlatavého moku uvolňuje. Na balení sušených čajových lístků do plastu výrobci čajů hromadně přecházejí nejspíš proto, že to spotřebitel neodmítá a že je to pro ně technologicky snazší. Pravdou je, že se umělohmotné sáčky tolik netrhají, a že se dají vyluhovat třeba i dvakrát, aniž bychom pak museli čaj cedit mezi zuby. A v neposlední řadě líp v hrnku vypadají, než pomačkaný papír.
Je tu ale jeden problém. Vlastně dva problémy. Za ten první zpracovatelé nemohou, protože titěrné plastové odlomky jsou již v samotné dovozové surovině. Dostávají se tam jako otěr z žoků, v nichž se s čajem manipuluje, nebo z provázků, nářadí a umělohmotných pomůcek používaných při fermentaci a sušení sklizených lístků.
Tím, že zpracovatelé balí čaj do umělohmotných sáčků, zadělávají na ten druhý problém. Po jejich zalití horkou vodou z nich rovněž začnou padat mikro a nanoplasty. Zatím výrobcům nelze dokázat, že by nám svou inovací nahrazující buničinu, ničili zdraví. Soudě ale podle profesorčiných pokusů na hrotnatce velké (Daphnia magna), úhledné plastové jehlánky s prospěšností čaje toho moc společného mít nebudou. Z inovovaných vrecúšek uvolněné kontaminanty se podepsaly nejen na změně chování pokusných vodních živočichů, ale přivodily jim i tělesné abnormality.
Jak kanadští vědátoři ke svým závěrům došli?
Koupili v obchodě čaje čtyř různých druhů a výrobců. Vyndali z nich sáčky a čaj z nich vysypali. Pak je dali do nádoby s vodou a imitovali proces vyluhování čaje. Zda a kolik toho z pytlíků do vody odpadlo, prověřovali elektronovým mikroskopem.
Ukázalo se, že z jednoho každého pytlíku vystavenému vodě o teplotě 95 stupňů Celsia, to dělalo v průměru 11,6 miliard částeček mikroplastu a 3,1 miliard částeček nanoplastu. Bylo při tom v podstatě jedno, zda byly z nylonu, anebo polyethylen tereftalátu.
Protože se kontaminace ukázala být několika tisíckrát větší, než jakou zjišťovali u ostatních potravin, sepsali to do článku a poslali k uveřejnění v odborném časopisu Environmental Science & Technology. Tam se také od tohoto týdne můžete dočíst podrobnosti.
Závěr
I když formulace závěrů zatím nedovoluje výrobce nařknout ze špatného úmyslu, nic nám nebrání jim dát najevo, že přechod z buničiny na plast se nám zamlouvá podobně, jako perloočkám.
Literatura
Laura M. Hernandez, Elvis Genbo Xu, Rui Tahara, Rui Tahara, Vimal B. Maisuria, Nathalie Tufenkji.: Plastic Teabags Release Billions of Microparticles and Nanoparticles into Tea, Environ. Sci. Technol. 2019.
Káva a artritida
Autor: Josef Pazdera (16.12.2003)
Káva a čokoláda znižujú riziko mozgovej porážky
Autor: Matej Čiernik (08.12.2011)
Někdo tloustne i ze vzduchu
Autor: Josef Pazdera (27.07.2017)
Retardéry snižují dětem inteligenci
Autor: Josef Pazdera (08.08.2017)
Diskuze: