Ve věci černých děr zřejmě došlo k zajímavému zvratu. Dvojice fyziků americké University of Hawaii, Manoa vystopovala a následně opravila malou chybu, která se skrývala v aplikaci Einsteinových rovnic gravitačního pole na model vývoje vesmíru. A začaly se dít pozoruhodné věci.
Vědci obvykle předpokládají, že systém kosmologické velikosti, jako je třeba náš vesmír, je netečný k detailním prvkům malých systémů, které dotyčný kosmologický systém obsahuje. Kevin Croker a Joel Weiner ve své nové studii názorně předvedli, že v našem vesmíru tento předpoklad nemusí platit pro objekty, které jsou pozůstatkem finálních explozí zhroucených gigantických hvězd.
Jak říká Croker, kosmologové asi tak 80 let pracovali s tím, že vesmíru jako celku je úplně jedno, co se děje v té které malé oblasti kosmického prostoru. Croker s Weinerem ale zjistili, že rovnice obecné relativity mohou propojovat vyhaslá srdce zhroucených gigantických hvězd, což jsou podle nich objekty o velikosti zhruba jako Honolulu, s „chováním“ vesmíru jako celku, tedy entity, která je zhruba tisíc-miliardkrát-miliardkrát větší, nežli Honolulu.
Croker a Weiner tvrdí, že rychlost rozpínání vesmíru může být bytostně spjatá s průměrnou hustotou výskytu pozůstatků zhroucení gigantických hvězd ve vesmírném prostoru. Zároveň jsou prý tyto objekty samy o sobě závislé na rozpínání vesmíru a ztrácejí při tom, či získávají, energii. Pokud se takový nečekaný vztah napříč měřítky velikostí ve vesmíru potvrdí, tak to bude znamenat významný posun v kosmologii, který by měl vést k celé řadě nových předpovědí ověřitelných pozorováním.
Jedním z důsledků této pozoruhodné studie je i to, že rychlost rozpínání vesmíru přináší informaci o tom, co se stane s umírajícími hvězdami. Lidé obvykle předpokládají, že velké hvězdy se na konci svého krátkého života zhroutí do černé díry. To ale přitom není jediná myslitelná možnost. V roce 1966 tehdy mladý fyzik z Leningradu Erast Gliner navrhl alternativní hypotézu, podle které se gigantické hvězdy mohou zhroutit do něčeho zvláštního. Dnes se těmto objektům říká GEODE (Generic Objects of Dark Energy). „Geody“ při pohledu zvnějšku vypadají jako černá díra. Ve svých vnitřnostech ale nemají singularitu, nýbrž temnou energii.
Croker s Weinerem spočítali, že pokud se určitá část nejstarších hvězd vesmíru nezhroutila do černých děr nýbrž do geod, tak by dnes tyto geody mohly být zodpovědné za vytváření efektu, který připisujeme temné energii. Autoři studie jsou také přesvědčeni, že geody mohou vysvětlit pozorování gravitační observatoře LIGO. Všichni jásají nad detekcí gravitačních vln, které měly vzniknout během srážky a splynutí dvojic černých děr ve dvojhvězdných systémech. Jistá vada na krása je ale v tom, že pozorování gravitačních vln odpovídají nečekaně hmotným černým dírám. Mohla by být temná hmota starší než samotný Velký třesk? Vycházejí asi tak 5-krát hmotnější, než jak je předpovídaly počítačové simulace.
Podle Crokera a Weinera ale LIGO vlastně pozoroval srážky a splynutí geod. Badatelé spočítali, že v době, kdy k těmto srážkám mělo dojít, vedlo rozpínání vesmíru k nárůstu hmotnosti geod. Podle jejich odhadů se hmotnost splynulých černých děr, čili vlastně geod, vejde do pozorování observatoře LIGO. Autoři zároveň varují, že to neznamená konec černých děr. Geody by je neměly nahradit, spíše jen doplnit. Velkou výhodou je, že geody bude možné ve vesmíru hledat různými realistickými metodami pozorování.
Literatura
University of Hawaii at Manoa 9. 9. 2019.
Jak vysvětlit zrychlování rozpínání vesmíru bez temné energie?
Autor: Stanislav Mihulka (01.04.2017)
Temná energie ztrácí zábrany: Možná se mění během historie vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (31.01.2019)
Mohla by být temná hmota starší než samotný Velký třesk?
Autor: Stanislav Mihulka (09.08.2019)
Diskuze:
Publikace na webu The Astrophysical Journal
Pavel Psenak,2019-09-21 18:44:33
Nemáte náhodou někdo tušení jestli se nepřipravuje překlad článku "Implications of Symmetry and Pressure in Friedmann Cosmology.", který je například publikován jako open source na webu The Astrophysical Journal a v kterém je zavedena definice objektů GEODE do češtiny ?
Viz. odkaz https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4357/ab32da .
Ondřej Dvořák2,2019-09-13 01:20:19
Černá díra je vlastně "geoda", tj. dutina v prostoru, hmota je také dutina, černá díra je hodně hmoty slité v jednu velkou dutinu. Prostor je jako ementál a hmota jsou dutiny v něm, černá díra je velká inverzní sféra v prostoru, "prostor", kde není prostor. Hmota je prázdná a je definovaná prostorem. Hmota je nedostatek prostoru, stejně jako je díra v ementálu nedostatkem ementálu. Hmota a prostor se definují navzájem. Černá díra a její horizont jsou hranice téhle dutiny v ementálu. Matematický "nález" černé díry je shoda náhod, matematicky je ten "nekonečně hustý bod" trojrozměrným objektem, tj., není to bod, ale je to sféra o určité velikosti. Takže pravdu má peto peto, který zmiňuje matematické zjednodušení. Nekonečně hustý bod existuje jen v matematické virtuální realitě. Hmota černé díry má určitý objem, není bodem. Topologicky vzato, hranice té sféry jsou totožné s hranicí prostoru. Kde začíná černá díra, končí prostor a začíná pouze hmota, která je "absencí" prostoru, dutinou.
Re:
Karel Ralský,2019-09-13 21:43:15
Jsem rád že jste vyslovil názor který zde já laik už prosazuji mnoho let a navíc si myslím že obyčejná hmota je vlastně kondenzace z vypařování temné hmoty a černých děr, byť toto tvrzení zní velice odvážně, když si uvědomíte že temná hmota, normální hmota i černé díry jsou časoprostorové bubliny v prostoru který lze "propálit více než 2 slunci".A pokud to jde dovnitř(pád obyčejné hmoty v našem čase do černé díry) musí to jít i opačně, v jiné časové dimenzi, ale ve stejném prostoru.
Re: Re:
Ondřej Dvořák2,2019-09-14 00:07:23
Děkuji za Vaši reakci. Vlastně jsem k tomu Hawkingovu záření poměrně skeptický, přeměnu hmoty na záření považuji za omyl. Hmota může být původce záření, ovšem nedochází k její přeměně, energie záření má původ ve změně uspořádání hmoty. Ekvivalence hmoty a energie je čistě teoretická, k faktické přeměně jednoho na druhé nedochází. Co se týče té povahy hmoty, coby absence prostoru, jde o neintuitivní představu, která pro porozumění jevu vyžaduje vytvoření "negativu" reality, kdy to, co jsme zvyknutí vnímat jako prázdné, tj. prostor, vakuum, je naopak plné, a to co vnímáme jako plné, tj. hmotu, vnímat jako prázdné. Fyzika s touto představou nechce pracovat, protože vyžaduje nepřirozené vnímání reality, vnímání obrácené naruby. Fyzika dává přednost odvozování prostoru od hmoty, a nikoliv hmoty od prostoru, a proto je tento výklad nepopulární, fyzika se mu vyhýbá.
O skryté hmotě se domnívám, že by mohla být vysvětlitelná onou relativní hmotností objektu (ať už je to atom, či galaxie) v závislosti na uspořádání jejích stavebních částic. Z daného počtu hvězd je možno sestavit různě hmotné galaxie. Tzn., skrytá hmota není hmotou v pravém slova smyslu, je "virtuální" hmotou, která přibývá a ubývá dle toho, do jaké podoby je galaxie zformovaná.
Re: Re: Re:
Jiri Naxera,2019-09-15 06:05:55
>> Ekvivalence hmoty a energie je čistě teoretická, k faktické přeměně jednoho na druhé nedochází.
Myslím že s tím tvrzením nebudou souhlasit nejen fyzikové od urychlovačů, ale kdyby mohl protestoval by i obyčejný blesk. https://phys.org/news/2017-11-lightning-chance-antimatter.html
ad výklad: Pokud dokážete tu teorii konzistentně matematicky formulovat a bude ve shodě s pozorováním, tak se jí fyzika asi vyhýbat nebude. Ale popírat nejčastější jev v mikrosvětě, který lze navíc demonstrovat i doma (Van de Graaf, vývěva a nějaký Geiger patří mezi základní výbavu mladého muže) není moc dobrý začátek.
Re: Re: Re: Re:
Ondřej Dvořák2,2019-09-15 07:23:43
Přeměna hmoty na energii vychází z premisy, že snížení hmotnosti je způsobeno úbytkem hmoty a přeměnou na energii. Je to důkaz kruhem. Při rozpadu anebo fúzi se snižuje hmotnost a její úbytek je přičítán přeměně hmoty na energii. Hmota v atomu nezaniká, stavební částice jsou přítomné, jen se jeví méně hmotné. Je rozdíl mezi hmotností a hmotou. Může se říct, že dochází k přeměně hmotnosti, tj. druhotné vlastnosti hmoty na energii, nikoliv hmoty samotné. Hmotnost je schopnost hmoty zakřivovat prostor, a mění se dle uspořádání hmoty. Dobré přirovnání může být aerodynamický odpor, hmotnost, zakřivení prostoru, je druhem "statického odporu", který se snižuje a zvyšuje dle toho jak kompaktně je hmota uspořádána. Při štěpení dochází ke snížení onoho statického odporu, zakřivení prostoru, a energie, která je uvolněna není úbytek hmoty, ale energie uvolněná optimalizací uspořádání hmoty, do dvou kompaktních produktů. Čili nepřeměňuje se hmota, mění se její uspořádání, "aerodynamický koeficient", čímž se snižuje míra zakřivení prostoru a ubývá hmotnost. Gravitace je něco jako statická turbulence okolo hmoty, a dle toho jak je hmota uspořádána této turbulence přibývá anebo ubývá.
Re: Re: Re: Re: Re:
Jiri Naxera,2019-09-15 13:21:14
Poněkud jste pozapoměl na e+ + e- 2gama.
Za předpokladu že nepojmenujete elmag. záření hmotou nebo elektron energií (pak by nebylo se o čem bavit), pak se hmota na energii zcela prokazatelně přeměnuje.
Jinak tomu úbytku hmoty ta energie tak jako odpovídá, je to jev rutinně používaný v urychlovači na rekonstrukci srážky (zákon zachování 4hybnosti), navíc tam lze zcela běžně sledovat přeměnu (kinetické) energie na hmotu a naopak.
Čili proměnuje se hmota.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Karel Ralský,2019-09-18 15:42:08
Připomněl jste mi jeden vtip ptali se učně kolik je 1+1 bez zaváhání jim odpověděl 2 ptali se středoškoláka ten si vzal logaritmické pravítko a prohlásil 1,99999999, proč to píšu 1+1 nejsou v reálné "fyzice" dvě ale jiné číslo protože ta druhá jednička se časem změnila tak je to i se vzorci či počítačovými programy.Je to dobré použít jako berličku podobně jako náboženství abychom se dopracovali podobných výsledků v našem statickém a neúplném časoprostoru, ale k pochopení všeho si jako laik myslím že matematika je překážkou(samozřejmě tím nemyslím středoškolskou matematiku určenou pro život a jsem proti zákazu maturit z tohoto nízkého matematického a základního vzdělání, takový zemědělec který neví nic o procentech může otrávit půl republiky když špatně namíchá herbicid, nebo zdravotní sestra, která nerozezná mililitry od centilitrů a nespočítá to Vás může i zabít).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Jiri Naxera,2019-09-18 16:53:42
Ehm můžu se zeptat, co z té vyšší než středoškolské matematiky jste pochopil do té míry, že jste to byl schopen srozumitelně vysvětlit někomu dalšímu?
Protože to o čem píšete se učí konzistentně i na průmyslovkách (napsat do protokolu že je něco 1,9999999 tak ho sbírám na zemi v 10+ kusech, a za mých časů po mě i letí učebnice ať si zopakuju zaokrouhlování a pak to napíšu znova), pak se mluví o různých sigmách atd. a je za tím samozřejmě že ne moc vyšší matematika.
Navíc těch problémů které lze pochopit bez matematiky je velmi málo, a prakticky žádný nemůžete jít do hloubky. Mozek si s nekonečnem neporadí. Matematika ano (navíc za vzniku velmi bohatých struktur, jako jsou hierarchie nekonečných ordinálů a kardinálů).
Stejně tak si mozek neporadí s geometrií ve více než 3 rozměrech. (Zkuste přijít bez matematiky na D4, a což teprve E8 nebo Leechovy mřížky).
Mozek si moc intuitivně neporadí s infinitesimálním počtem, o tom jsme se už přesvědčili ve vývoji matematiky, přitom kalkulus má obrovský význam prakticky ve všem co dnes děláme a používáme. (a je fuk, jestli vycházíte z dnešního de-facto standardu delta-epsilon, nebo z některé nestandardní analýzy)
Grupy symetrií?
Zkrátka a dobře - jestli máte něco lepšího, co dokáže popsat to co známe a dokáže to produkovat nejen kvalitativní, ale i kvantitativní předpovědi jak se něco bude chovat, sem s tím (a vzhledem k nejen moji krajní nedůvěře i pár těch předpovědí). Ale plést matematický aparát s konečnou přesností numerických výpočtů (což je mimochodem věc, se kterou se studenti opět učí správně pracovat na prvních hodinách příslušného kurzu numerických metod) mi připadá úplně mimo.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Karel Ralský,2019-09-18 20:31:30
No právě "těch problémů které můžete pochopit bez matematiky je velmi málo" samozřejmě Vím že bez matematiky se v běžném životě neobejdeme a v našem prostoročase, v určitém časovém úseku(cca 13miliard let) poslouží dobře, proto jsem dal příklad jako vtip a "fyziku" do úvozovek, ale na to aby jste si představil, že prostor je mnohem hmotnější a černé díry a hmota jsou vlastně "trhliny(dutiny)" tedy opak většiny představ o vesmíru, by matematika pocházející ze starých představ nestačila.
Snad bych to nazval intuicí či šestým smyslem(jak říkal nějaký blázen ze Švejka "že naše země koule má uvnitř ještě jednu, která je mnohem větší")a je to pravda když si uvědomíte že hmota je vlastně zmrazená energie v našem čase a stačí trochu posunout "čas"(+ -)"jiná časová dimenze" a rázem se hmota buď zvětší, nebo zmenší a v černé díře se objeví další prstenec, nebo my se naopak octneme v něm.
To však píši jako laik s určitou možná chybnou představivostí.Takový Šrínivása Rámanudžán by mohl vyprávět jak to bylo s matematikou v jeho případě a rouboval poučky z matematiky ke svým výsledkům jak se dalo, podobně jako Einstein, který použil přítele Hermana Minkowského.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Jiri Naxera,2019-09-18 21:57:09
No zrovna Albert Einstein toho použil mnohem více, a pro něj je podstatné, že našel pro své představy z mnoha dalších ty matematické objekty, které fungovaly. (a nejen v popisu pozorovaného, ale v predikci nových jevů. Když zůstaneme u STR, tak dojdete k Diracově rovnici, jejíž řešením je matematický objekt kterému říkáme spinor který, opět, má některé neintuitivní vlastnosti (symetrie po otočení o 4pi např) a mimo jiné vedl k predikci antihmoty.
To samé diferenciální geometrie, která dokázala popsat to, co měl Einstein na mysli, a jak se ukazuje, dokázala to popsat správně. U Ramajuana také netřeba pochybovat, že jeho práce nebyla jen v roubování pouček jak se dalo, ale v hluboké a konzistentní pochopení problému.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Ondřej Dvořák2,2019-09-19 07:55:24
Matematicky se přírůstek/úbytek hmotnosti rovná gravitační potenciální energii. Jestliže zvedám těleso do výšky, vynakládám určité množství energie, která se přeměňuje na hmotnost tělesa. Spotřebovávání gravitační potenciální energie, tj. koncentrace anebo agregace hmoty, znamená snižování její hmotnosti. Gravitační přibližování není energeticky "zdarma", spotřebovává se při něm hmotnost tělesa, spotřebovává se energie uložená v hmotnosti. Těleso by nespadlo na zem, kdyby přitom nespotřebovalo pro tento pohyb část své energie. Při opačném směru, je tělesu energie dodávána, těleso je vyzdvihováno, je mu dodávána energie, která se přeměňuje na jeho hmotnost. Hmotnost je "baterie" pro gravitační přibližování, kterou nabíjíte když těleso zdviháte, a která se "vybíjí", když těleso padá.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Ondřej Dvořák2,2019-09-19 08:56:35
Co se týče přeměny hmoty na energii, a anihilaci hmoty a antihmoty, považuji je za teoretický koncept, kterým se vysvětlují některé jevy, nikoliv nutně popisuje skutečnost. Ptolemaios měl také propracovaný systém vysvětlující pohyb planet, a potom je Koperník zjednodušil prostým přesunutím Slunce.
Je to nějaké divné
Pavel Nedbal,2019-09-12 22:58:16
a nepřesvědčivé. Podle uznávané interpretace nemůže nic zabránit vytvoření horizontu, protože nejenže neexistuje síla, která by to dokázala, ale ani taková síla nemůže principielně existovat, pokud teorii relativity akceptujeme, totiž proto, že části nějakého tělesa padajícího pod horizont - bližší ke středu a vzdálenější od něj, prostě spolu nemohou vůbec komunikovat. ČD má hmotnost, moment setrvačnosti a možná náboj, a ta hmotnost, která tam je, nikam nemůže vylézt, to by se projevilo ve ztrátě hmotnosti a spekulovat o nějaké další dimenzi... no nevím. Stále také myslím, že koncepty "temné hmoty" a "temné energie" byly vytvořeny dost narychlo a tak nějak pro popularitu.
Koneckonců ať pro jeden či druhý názor - pozor, fyzika není matematika a obráceně.
Re: Je to nějaké divné
Václav Dvořák,2019-09-13 01:25:33
Ta hmotnost ale vylézá ven i u černých děr, které se postupně vypařují, tedy aspoň ty menší za určitých podmínek... Laicky bych to chápal tak, že Geody se vypařují tím, že kolem sebe emanují resp. nafukují nový prostor a odfukují tak všechny objekty dál od sebe, kromě těch které se pohybují na kolizní dráze, kdy už gravitace převáží a pak dojde třeba k těm událostem zaznamenaným v LIGO.
Preco by to mala byt tmava energia?
peto peto,2019-09-12 17:16:09
To, ci je alebo nie je pod horizontom udalosti singularita nevieme. Singularita je len to co nam predpovedaju rovnice v pripade, ze neexistuje ina fyzika ako ta, ktoru uz pozname. Okrem toho, ak sa nemylim, od nekonecna az po povrch "gule"/horizontu udalosti je uplne jedno ci je pod tymto povrchom singularita alebo nie...gravitacne posobenie je rovnake....
Ak som pochopil dalsie clanky spravne, tak GEODE ma o nieco vacsi priemer ako cierna diera a preto nevidim dovod, preco by to nemohla byt stale len znama hmota a nie tmava energia.
Ak tomu niekto rozumiete trochu viac skuste mi vysvetlit ;-)
Zaujamlo by ma, na zaklade coho prisli na to, ze to musi byt tmava energia z to sa nikde nepise.
Dalsia vec, ktoru som si vsimol (v angl.clankoch o GEODE), je ze rozpinanie vesmiru ma zavisiet od hustoty malych hmotnych objektov....ale samozrejme! ked ich bude vela a nevidime ich tak je to tak, a ak je jedna na galaxiu tak sa asi nic nestane :-)
Či som to pochopil cele zle? V kazdom pripade ak je ro cele tak ako pisu, tak ide konecne o zaujmavy objav.
Chcelo by to viac podrobnosti.
Re: Preco by to mala byt tmava energia?
Jiri Naxera,2019-09-12 17:46:54
K té první otázce - to, co je v té studii nové je výpočet, že na tom, co je pod horizontem událostí záleží i u nás venku. Konkrétně u výpočtu FLRW metriky (která popisuje rozpínání Vesmíru) musíte započítat do zprůměrování T_uv i uvnitř kompaktních objektů (tuším že jedním ze 3 příkladů je Kerrova černá díra).
U GEODE máte (a já taky) problém v tom, jak zabránit známé hmotě ve zhroucení zvlášť u supermasivních černých děr, kde ke zhroucení a vytvoření horizontu stačí i hustota a tlaky v čistě pozemských měřítcích. Takže potřebujete nějaký mechanismus, tak tu látku udržet nad Rg.
Další co nevím (ale doufám že o víkendu se k té studii dostanu), jak si představit samotný proces kolapsu, co má být ona temná energie v centru zač, kde se tam vezme (a jakým procesem? Bude stabilní?}, co na to zákony zachování apod.
Re: Re: Preco by to mala byt tmava energia?
peto peto,2019-09-12 18:00:09
To je ono....tvrdia ze sa tam vytvori? tmava energia ale mame vobec nejaku teoriu z "coho" vznika? Napr. ked sa stretnu 4 t b kvarky (len absursny priklad) ...nepocul som zatial o ziadnej zivotaschopnej teorii (nevravim, ze neexistuje)
Vdaka za objasnennie prvej casti.
Re: Re: Re: Preco by to mala byt tmava energia?
Jiri Naxera,2019-09-12 23:32:32
Co je temná energie nevíme. Víme že se to chová jako kosmologická konstanta v Einsteinových rovnicích (pžidává do nich lambda krát metrický tensor jako další zdroj zakřivení modulo nějaké znaménko které po paměti nedám), že je úžasně malá a zbytek jsou jen vědecké spekulace.
Re: Re: Preco by to mala byt tmava energia?
peto peto,2019-09-14 16:13:04
Ak zalezi na tom co je pod horuzontom, potom ide naozaj o prelom. Doteraz sme nemohli ziskat ziadnu informaciu o hmote pod HU, ale ak teda plati co ste mi vysvetlili a na co dosli tito pani...tak mame sancu zistit ako to pod horiznotom udalosti "vyzera".
Parada :-)
...
Jan Balaban,2019-09-12 15:50:50
Prečo sa temná hmota nedokáže scvrknúť do singularity, keď na ňu pôsobí gravitácia?
Re: ...
Jiri Naxera,2019-09-12 16:51:30
Temná hmota (pokud je tím co si obvykle myslíme že je) singularitu vytvoří.
řeč je ale o temné energii která je odpudivá. Tu práci jsem neměl ještě čas přečíst, tak to berte jako velmi nekvalifikovaný odhad, ale jak to špatně chápu tak jde o to, že by temná energie měla zabránit hmotě ve zhroucení a vytvoření horizontu (Rint > Rg, kuk na obrázek, tomu odpovídají i trapped fotony, pro které vím že je podlední stabilní dráha tuším 1,5 nebo 2Rg (z hlavy to nedám) takže se tam "vejdou" a jsou na místě kde bych čekal že budou)
Ale koukám že mě napadá mnohem víc otázek než odpovědí (první: kde se tam ta temná energie vezme) a bez nastudování té práce včetně referencí to moc smysl nedává.
https://en.wikipedia.org/wiki/File:PossibleGEODE-Powehi-M87Galaxy.jpg
Re: ...
Václav Dvořák,2019-09-13 01:40:03
Temná hmota je něco jako singularita takže se do ní nemůže zhroutit, platí tam zřejmě samostatná pravidla prostoru tvořenou temnou hmotou. S běžnou hmotou nereaguje jinak než gravitačně, takže běžnou hmotu může zhroutit do singularity, opačně to neplatí viz první věta. Samostatné prostory a pravidla.
Osobně si myslím, že to proč se Temnou hmotu nepodařilo objevit, je dáno tím, že ji tvoří pole, které energeticky leží za Standardním modelem a na to zatím nejsou dostatečně kapacitní urychlovače (pokud bychom chtěli důkaz "hrubou silou"). Tipuju, že je to otázka příštího desetiletí.
Re: Re: ...
Jiri Naxera,2019-09-13 10:11:31
Pockejte, kdyby byla jako singularita, tak by byla sakra dobre pozorovatelna pritom kolik ji je.
Navic mame hypotezu kosmicke cenzury - takze (bezna realisticka) singularita == cerna dira. To uz bylo vylouceno (ne)pozorovanim gravitacniho mikrolensingu.
Pokud by slo o superextremni singularity, tak ty by hypoteticky mohly byt hole, ale mikrolensing by pres ne fungoval i tak.
Navic (Kerrova) by dost rychle prisla o moment hybnosti superradiaci a urychlovanim vseho okolo, pripade (Norstrodova (pisu to spravne?) o elektricky naboj pritahovanim opacne nabitych castic a urychlovanim stejne nabitych pryc), takze si nedovedu predstavit ze by mely dlouheho trvani v holem stavu.
O polich za SM mate nepochybne pravdu, vsechny zname castice SM (vcetne neutrin tak jak je zname) byly vylouceny jako kandidati, takze pokud uz je opravdu tvori castice = kvantova pole, tak jde o BSM fyziku.
At uz nejaky SUSY superpartner, nebo nejaky dalsi hidden sector (ktery muze byt uplne cokoli), pak tu byla hypoteza o supratekutem BE kondenzatu, axiony, ...
A nebo uplne neco jineho, treba u Verlindeho gravitace (="obnoveni" OTR z entanglementu) se podobny efekt taky vyskytuje.
O čem to je?
Jiri Naxera,2019-09-12 08:44:15
Dovolím si ocitovat z abstraktu:
"Our derivation follows if we assume that the unapproximated metric and Einstein tensor
have convergent perturbation series representations on a sufficiently large Robertson–Walker coordinate patch. We find the source necessarily averages all pressures, everywhere, including the interiors of compact objects"
Celá studie je zde https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4357/ab32da
Dost nedostatečná stránka na Wikipedii tu https://en.wikipedia.org/wiki/Generic_Objects_of_Dark_Energy
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
