Poslední velkou kalendářní reformu spáchal papež Řehoř v roce 1582, když zavedl rok s 365 dny a každé čtyři roky nechal zařadit přestupný rok čítající 366 dnů.
A to je ten kámen úrazu, který nahání zisky do kapes kýčovitých fotografů a tiskařských výrobců kalendářů. Ani jedno z čísel není dělitelné sedmi, a proto připadá dané datum v různé roky na různý den v týdnu. Letos například lze používat kalendář z roku 2000 – ale jen do konce února, neboť rok 2000 byl na rozdíl od roku 2005 přestupný, a tak se nám do toho zamíchá zpropadený 29. únor. Tyhle nectnosti kalendář navrhovaný Dickem Henrym nemá. Jeho rok má 364 dní a má tudíž rovných 52 sedmidenních týdnů. Měsíce v něm mají 30 nebo 31 dní a jejich délka je volena tak, aby se nový kalendář s tím naším starým gregoriánským nikdy nerozešel o víc než o 5 dnů. Po 31 dnech budou mít březen, červen, září a prosinec, ostatní měsíce budou mít 30 dnů. A aby nedocházelo k rozhození kalendáře s ročními obdobími jako u juliánského předchůdce kalendářů papeže Řehoře, zařadí se jednou za pět nebo za šest let jeden „přestupný“ týden, který nebude součástí žádného měsíce.
Henry jako správný fyzik navrhuje, aby se tomuto týdnu říkalo „Newtonův“.
Pokud máte narozeniny 31. července nebo jiný z dnů, které v Henryho kalendáři chybějí, nemáte ztrácet hlavu. Ostatně lidé, kteří se narodili o přestupném roce 29. února, řeší velmi podobný problém celkem bez velkého humbuku.
Henry věří, že se jeho kalendář prosadí, protože na rozdíl od všech předchozích reforem ponechává sedmidenní týden, který by postrádali především věřící. Na ignorování akutní potřeby sedmidenního týdne ztroskotala například reforma s desetidenním týdnem po francouzské revoluci nebo reformy, které dodávaly na konec měsíce extra nepojmenované dny. První příležitost ke kalendářní reformě se nabízí už 1. ledna 2006, kdy Nový rok starého gregoriánského kalendáře a Nový rok nového „newtonovského“ kalendáře připadá na neděli.
Henry ale sám v úspěch moc nevěří. Argumentuje skutečností, že Anglie a její kolonie přijaly gregoriánský kalendář až v roce 1752, tedy s bezmála dvousetletým zpožděním.
Jednu věc bych Henryho kalendáři vytknul. Vánoční svátek 25. prosince připadá na neděli (vždycky – jak jinak) a to je zcela nepřípustné. Je to přímo zločin proti lidskosti. Víte, jak krátké by vycházely dětem a učitelům vánoční prázdniny? Myslím, že středa by byla z tohoto hlediska mnohem vhodnější.
Pokud se newtonovský kalendář ujme, má pro nás Dick Henry připraven další bonbónek – zrušení časových pásem a celosvětové používání greenwichského času. To by neměl být problém především pro české muže starších ročníků, kteří ještě sloužili v lidově socialistické armádě a prošli si nějakým tím cvičením v rámci Varšavské smlouvy. Tam určoval útoky a obranu proti a před imperialistickými nepřáteli zásadně a jednotně MOČ. Aby snad mezi neznalými či držiteli modré knížky nedošlo k hrubému nedorozumění, dodejme, že MOČem se rozuměl „moskevský čas“.
Poznámka: Zde se můžete podívat jak vypadaly kalendáře Číňanů, Egypťanů, Mayů, Aztéků, Galů, Peršanů,... http://emr.cs.iit.edu/home/reingold/calendar-book/images/
Diskuze:
