Poslední velkou kalendářní reformu spáchal papež Řehoř v roce 1582, když zavedl rok s 365 dny a každé čtyři roky nechal zařadit přestupný rok čítající 366 dnů.
A to je ten kámen úrazu, který nahání zisky do kapes kýčovitých fotografů a tiskařských výrobců kalendářů. Ani jedno z čísel není dělitelné sedmi, a proto připadá dané datum v různé roky na různý den v týdnu. Letos například lze používat kalendář z roku 2000 – ale jen do konce února, neboť rok 2000 byl na rozdíl od roku 2005 přestupný, a tak se nám do toho zamíchá zpropadený 29. únor. Tyhle nectnosti kalendář navrhovaný Dickem Henrym nemá. Jeho rok má 364 dní a má tudíž rovných 52 sedmidenních týdnů. Měsíce v něm mají 30 nebo 31 dní a jejich délka je volena tak, aby se nový kalendář s tím naším starým gregoriánským nikdy nerozešel o víc než o 5 dnů. Po 31 dnech budou mít březen, červen, září a prosinec, ostatní měsíce budou mít 30 dnů. A aby nedocházelo k rozhození kalendáře s ročními obdobími jako u juliánského předchůdce kalendářů papeže Řehoře, zařadí se jednou za pět nebo za šest let jeden „přestupný“ týden, který nebude součástí žádného měsíce.
Henry jako správný fyzik navrhuje, aby se tomuto týdnu říkalo „Newtonův“.
Pokud máte narozeniny 31. července nebo jiný z dnů, které v Henryho kalendáři chybějí, nemáte ztrácet hlavu. Ostatně lidé, kteří se narodili o přestupném roce 29. února, řeší velmi podobný problém celkem bez velkého humbuku.
Henry věří, že se jeho kalendář prosadí, protože na rozdíl od všech předchozích reforem ponechává sedmidenní týden, který by postrádali především věřící. Na ignorování akutní potřeby sedmidenního týdne ztroskotala například reforma s desetidenním týdnem po francouzské revoluci nebo reformy, které dodávaly na konec měsíce extra nepojmenované dny. První příležitost ke kalendářní reformě se nabízí už 1. ledna 2006, kdy Nový rok starého gregoriánského kalendáře a Nový rok nového „newtonovského“ kalendáře připadá na neděli.
Henry ale sám v úspěch moc nevěří. Argumentuje skutečností, že Anglie a její kolonie přijaly gregoriánský kalendář až v roce 1752, tedy s bezmála dvousetletým zpožděním.
Jednu věc bych Henryho kalendáři vytknul. Vánoční svátek 25. prosince připadá na neděli (vždycky – jak jinak) a to je zcela nepřípustné. Je to přímo zločin proti lidskosti. Víte, jak krátké by vycházely dětem a učitelům vánoční prázdniny? Myslím, že středa by byla z tohoto hlediska mnohem vhodnější.
Pokud se newtonovský kalendář ujme, má pro nás Dick Henry připraven další bonbónek – zrušení časových pásem a celosvětové používání greenwichského času. To by neměl být problém především pro české muže starších ročníků, kteří ještě sloužili v lidově socialistické armádě a prošli si nějakým tím cvičením v rámci Varšavské smlouvy. Tam určoval útoky a obranu proti a před imperialistickými nepřáteli zásadně a jednotně MOČ. Aby snad mezi neznalými či držiteli modré knížky nedošlo k hrubému nedorozumění, dodejme, že MOČem se rozuměl „moskevský čas“.
Poznámka: Zde se můžete podívat jak vypadaly kalendáře Číňanů, Egypťanů, Mayů, Aztéků, Galů, Peršanů,... http://emr.cs.iit.edu/home/reingold/calendar-book/images/
Diskuze:
sviatky stale v ten isty den?
Rado1,2005-01-18 08:09:07
"Teplou, studenou a do klece", ako by povedal pan Simek. Ak by vysli moje narodeniny trebars na pondelok a malo to zostat az na veky vekov [do mojej smrti], tak by ma asi porazilo hned.
Ta kazdorocna loteria, ked kazdy listuje, ci budu Vianoce cez vikend alebo nie, je predsa len zaujimavejsia :-))
8 den schází nám...
Tinny,2005-01-06 09:10:08
mě se ten nápad líbí (jako obecně, ne konkrétně tahla úprava); Lidi mají pocit, že kalendář ně něco pevně daného (možná vyššími silami), ale není tomu tak. Mnoho národů na světě má své jiné kalendáře a jak je to s tím naším dobře víme...
A co tahle udělat jen 8 měsíců? :o)
K čemu ty změny
Cecil,2005-01-05 20:41:34
Trocha nadsázky, ale ještě pár zemětřesení a úderů malou planetkou a vše bude jinak, tak proč se unavovat vymýšlením "novinek" kdoví jak starými. Stejně si každý rok koupím nový kalendář, protože ty obrázky jsou nejhezčí a těším se na volný weekend rozšířený o nějaký ten svátek, na který přijdu 14 dnů předem. :-)))))
Bohužel Newton přijde zkrátka.
Vítězslav Novák,2005-01-05 17:51:24
Takový kalendář totiž není ničím novým - je znám tak 2000 let nejmíň a říká se mu Enochův nebo kal. Jubileí, protože se vyskytuje v jedné části etiopské Knihy Enochovy a v Knize Jubileí. Má čtyři období po 91 dnech, každé se 3 měsíci 30, 30, 31 den. Jen o těch vynechaných dnech mi není nic známo.
Řídili se jím esejci v Chirbet Kumránu, asi aby se rozešli s chrámovým kultem.
Takže nic nového pod Sluncem, jak prý pravil jistý rabbi ben Akiba. Nevím, já ho neslyšel, ne abyste mě citovali...
Se přepočítal nebo nechápu; Nový kalendář
Mr.Slider,2005-01-05 10:00:21
Tak trošku asi nechápu, ale zdá se mi to divný, protože pod obrázkem je napsáno:
"Údajně se tak rozhodl jednou pro vždy skoncovat s pátky 13…"
A v textu se píše:
"První příležitost ke kalendářní reformě se nabízí už 1. ledna 2006, kdy Nový rok starého gregoriánského kalendáře a Nový rok nového „newtonovského“ kalendáře připadá na neděli."
A pokud dobře počítám a koukám do kalendáře na leden 2006, tak 13. ledna 2006 je právě v pátek (nemají začínat týden nedělí:-D).
Ale to je jeho věc, mně osobně pátek 13. nevadí.
Pokud by se měl zavádět nový kalendář, tak bych byl pro, aby rok byl 364 dní, jak navrhuje a jednou za čas (jak se píše za 5 nebo 6 let) přidal 1 týden (třeba nový sedmidenní měsíc - u mě 14.). Zbylé měsíce by měly přesně 28 dní a bylo by jich 13 (28*13=364), což by bylo ideální, protože by se vědělo, že v každém měsíci na dané datum, připadá stejný den. A 1. by bylo v pondělí a ne v neděli (nemusí se všechno řídit podle amíků). Tenhle návrh se mi líbí podstatně víc.
Zrušení časových pásem
Pavel,2005-01-05 07:45:33
O tom jsem uvažoval už jako žák základní školy. Protože lidský cirkadiální rytmus ma periodu 25 hodin (a každý den se seřizuje při probouzení), bylo by zcela přirozené zavést pětadvacetihodinový den a časová pásma zrušit.
A protože by se život neřídil podle sne a noci, bylo by možné zavést život na směny, prostě by se všude dělalo nepřetržitě ve směnném provozu a až bych si odkroutil v práci svoji směnu, mohl bych na úřad nebo nakoupit a obsluhovali by mě lidé pracující v druhé směně.
To by ale rozdělilo lidstvo na směny (fakticky novodobé kasty) a tak by se vytvořily spousty nových problémů. Je možné přejít z jedné směny do druhé? Jsou povolená manželství mezi lidmi z různých směn?
ono to zas tak jednoduché není
edison,2005-01-05 11:50:36
Cirkadiální rytmus má 25 hodin proto, aby měl rezervu na různé tolerance. Evoluce pravděpodobně dospěla k 1hodinové rezervě, ptotože se to nejlépe osvědčilo. Z toho, jak velká ta rezerva je, se dá usuzovat, že by zřejmě velmi vadilo, kdyby kalendářní den byl delší, než cirkadiální. Otázka je, jak moc se různí lidé liší (třeba má někdo 24,75 a jinej 25,3) a jak je ten cyklus závislej na okolnostech, jako teplota a pod. Zavedením 25hodinového dne by tak nejspíš u části populace nastaly problémy.
Podstata gregoriánské reformy kalendáře
Ota Beran,2005-01-05 07:29:31
Gregoriánská reforma kalendáře nebyla jen v přestupných rocích, to už zavedl Julius Caesar. Náš (gregoriánský) kalendář je používán prakticky po celém světě. Počítá letopočet od údajného roku Kristova narození, ale v porovnání s dříve užívaným kalendářem juliánským zavádí složitější pravidlo o přestupných rocích. Juliánský kalendář je založen na reformě vyhlášené Juliem Caesarem. Jelikož doba oběhu Země kolem Slunce není celistvým násobkem délky otočky Země kolem osy (vztažené ke Slunci), rozešel by se kalendář s délkou roku 365 dní poměrně rychle s nástupy ročních dob, což je velmi nepraktické. Juliánská reforma proto zavedla vložený (přestupný) den každý čtvrtý rok. Tím se docílilo "průměrné délky roku" 365,25 dne, což je jen o něco málo více než "přesná" délka roku 365,24220 dne. Rozdíl mezi průměrnou délkou juliánského roku a skutečnou dobou oběhu Země kolem Slunce tak činí jen 11 min 12 s, ale i tato zdánlivě drobná diference naroste na plný den již za 129 let.
Za 13 století od koncilu nicejského (AD 325; AD = Anno Domini, léta Páně) tato diference narostla již na 10 dnů, což už bylo zcela zjevné při nástupu ročních dob, a proto papež Řehoř XIII. požádal astronoma Clavia, aby připravil návrh dokonalejšího kalendáře. Claviův návrh pak papež uzákonil bulou Inter gravissimas z 24. února 1582. V souladu s bulou bylo nejprve vynecháno 10 dnů juliánského kalendáře tak, že po čtvrtku 4. října 1582 následoval pak ihned pátek 15. října 1582. Tím se datum jarní rovnodennosti vrátilo na den 21. března, jak stanovil koncil nicejský.
Aby však v budoucnosti nedocházelo opět k sezónním posuvům, bylo pravidlo juliánského kalendáře o přestupných rocích upraveno tak, že sekulární roky (jejichž letopočet končí dvojčíslím 00) nebudou přestupné (ač je letopočet dělitelný čtyřmi), pokud číslo letopočtu není dělitelné 400. Tím se průměrná délka gregoriánského roku upravila na hodnotu 365,2425 dnů, což je jen o 25 sekund více, než doba oběhu Země kolem Slunce. Nicméně i potom by za 3600 let narostl rozdíl o celý den, čemuž se zabránilo ustanovením, že rok 4840 AD nebude přestupným.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
