Vědci odhalili příčinu šedivění vlasů  
Objev je zajímavý tím, že vnáší světlo do procesů maligního bujení a má šanci přispět k léčbě jednoho z nejzhoubnějších nádorů – melanomu.

Ruku v ruce se stárnutím u nás dochází k některým nevyhnutelným změnám. Tak třeba takové šedivění, je pro nás samozřejmé ale dosud vědci nebyli schopni vysvětlit jeho skutečnou příčinu.


Ve zprávě zveřejněné americkými vědci z  Dana-Farber Cancer Institute a  z Children’s Hospital Boston se praví, že se jim podařilo najít  příčinu proč naše vlasy stářím šediví. Přišli na to paradoxně při zkoumání maligního melanomu.

Zvětšit obrázek
Melanom se často objevuje na kůži vystavené slunečnímu záření a nebo na ploskách chodidel.

Vědci sledovali ztrátu barvy vlasů ve spojitosti s postupujícím odumíráním kmenových buněk, které jsou umístěny v horní části vlasových váčků. Tyto buňky jsou jakousi zásobárnou nezralých a nedifirencovaných buněk, které se postupně přesouvají do nižších „pater“ a dávají vznik pigment tvořícím  buňkám nazývaným melanocyty. Melanocyty jsou buňky, které již umí vytvořit  barvivo, jež  dodává vlasům jejich mladistvou tmavou barvu.
Tyto poznatky vědci neobjevili při hledání nových způsobů barvení vlasů ani proto že hledali pro naše šediny elixír mládí. Vyplynuly jako vedlejší produkt jejich zájmu o způsob buněčné signalizace, která spouští smrt pigmentových kmenových buněk. Melanocyty totiž dokážou  syntetizovat pigment, který dá našim vlasům mladistvý vzhled, ale  pokud se začnou nekontrolovaně  množit, stávají se nádorem, který nezabírá na ozařování ani na chemoterapii a  pro svého nositele znamená tu nejhorší prognózu.


Americká obdoba naší Ligy proti rakovině odhaduje, že v uplynulém roce melanom, tato nejzhoubnější forma nádorového bujení, propukl v samotných USA u více než 55 000 osob, přičemž 8000 jich zahubil. Melanom může být léčen jen když je odhalen časně, pronikne-li hlouběji pod kůži, je smrtelný. Stojí za to připomenout, že vystavování  se slunečnímu záření je hlavním rizikovým faktorem této choroby. V průběhu několika posledních desetiletí se  případy množí.


Jak výzkum postupoval
Jak jsme si již v úvodu řekli, tak nejdříve vědci přišli na to, že buňkami, které vyrábí a uchovávají pigment, jsou melanocyty. Ty jej pak připojují na vlasy tvořící buňky zvané keratinocyty. Melanocyty vznikají z málo specializovaných buněk -  bezbarvých kmenových melanocytových buněk. Směs nediferencovaných kmenových melanocytových buněk sídlí ve vlasových folikulech a v průběhu růstů vlasů tyto melanocytové kmenové buňky se přesouvají na samé dno vlasového váčku a odtud začnou jako nějací natěrači barvit rostoucí keratinocyty. Tím   vtiskují vlasům každého z nás jejich charakteristický vzhled. Aby si vše ověřili, pracují vědci často s laboratorními hlodavci. Nejinak tomu bylo i v případě sledování melanomů.

David E. Fisher, vedoucí programu zaměřeného na melanom: „Našim cílem je zabránit tomuto zhoubnému bujení, nebo je léčit. Pronikáme do životních cyklů melanocytů a věříme, že jsme na cestě nalezení látek, které dokážou melanomovým buňkám tlumočit příkaz - zastavte svůj růst“.

Když Fisher se svými kolegy začal sledovat co se děle ve folikulech chlupů stárnoucích hlodavců, tak zjistil, že  zásoba kmenových buněk ve folikulech mizela v návaznosti na postupující ztrátu zbarvení – tedy šedivění srsti. Navíc zjistil, že  melanocyty, které se  mají přesouvat na dno folikulu, nějak leniví. Místo toho, aby  barvily keratinocyty pěkně odspodu, tak jako dříve, tak jakoby se jim  s postupujícím stářím nějak přestalo líbit „chodit po schodech do sklepa“. Snaží se natírat melanocyty barvou rovnou z horních místností, kde se jim do práce pletou mladé bezbarvé nediferencované melanocyty, a podle toho to taky dopadá – šedivíme. Stejné to je s lenivěním buněk u lidí i u  hlodavců. Buňky nám v chlupových váčcích odmítají migrovat a změny jsou shodné.


Nyní to hlavní
To že buňky melanocyty přežívají závisí na „anti-smrtícím“ genu. Ten  dostal označení Bcl2.
Když Fisherův tým zjišťoval, co to udělá, když myši tohoto genu zbaví, tak zjistil, že geneticky modifikované myši, které mají tento gen vyřazený z činnosti – knoukautovaný, tak že  velmi rychle po narození ztratí své kmenové melanocytové buňky a velmi rychle zešediví. To vědce vede k domněnce, že i lidé, kteří mládí začnou rychle a předčasně šedivět, tak že se u nich jedná s velkou pravděpodobností  o náhodnou mutaci, která jim také poničila právě onen gen Bcl2. 


Pokusy na geneticky modifikovaných myších vypovídají o tom, že gen Bcl2 je potřebný pro normální chod  vlasového folikulu. Nevyřešenou otázkou zatím je, jaká molekula, tedy co ve vlasovém folikulu signalizuje kmenovým buňkám, že tento gen „chybí“ (že přestal fungovat)? Pokud se totiž jeho produkt buňkám nedostává, tak to něco jim  dává povel aby spáchaly sebevraždu. Tento proces sebedestrukce melanomových buněk je na tom všem to nejzajímavější. Vědci se tím dostali hodně blízko k samé podstatě přenosu signálu spojeného se stárnutím. Kdyby se podařilo tento signál imitovat nějakou substancí, která by buňkám zaručila stejný povel k sebezničení, měli bychom vyhráno. Dostali bychom totiž do ruky  prostředek, který by dokázal zabránit růstu zhoubným melanocytům - jednomu z nejsmrtelnějších onemocnění - melanomu.  

PramenyDana-Farber Cancer Institute , Children"s Hospital Boston , Laser centrum Zurrich
 

Datum: 04.01.2005 07:54
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz