Prozradí se exoplanety s cizím životem přízračným světélkováním?  
Najít obydlený cizí svět na dálku, to není jen tak. Pozemské organismy se dovedou chránit světélkováním. Pokud tenhle trik znají na exoplanetách u červených trpaslíků, kteří zaplavují okolní vesmír ultrafialovým zářením, tak bychom je mohli vystopovat.
Najdeme světélkující exoplanety? Kredit: Wendy Kenigsberg/Matt Fondeur/Cornell University.
Najdeme světélkující exoplanety? Kredit: Wendy Kenigsberg/Matt Fondeur/Cornell University.

Velice rádi bychom ve vesmíru našli planety, které oplývají životem. Problém je ale v tom, jak takové planety poznat. Postupně zjišťujeme, že živé planety nemusejí být tak nápadné, jak jsme si vysnili. Tým amerických astrobiologů věří, že bychom mohli planety se životem vystopovat podle životodárného světélkování, které chrání před devastujícími účinky ultrafialového záření.

 

Jack O’Malley-James. Kredit: Cornell University.
Jack O’Malley-James. Kredit: Cornell University.

Jack O'Malley-James z americké Cornell University a jeho kolegové věří, že mechanismy, jimiž se organismy chrání před UV záření, produkují tolik fluorescence, že by bylo možné ji detekovat u exoplanet. Jde o takzvanou fotoprotektivní biofluorescenci, kterou známe třeba u některých druhů korálů. Když koráli žijí v mělké mořské vodě, tak jsou v dosahu ultrafialového záření, které by je mohlo spálit na uhel. Přesto to ale zvládají.

 

Koráli mají totiž k dispozici skvělý trik, kterým dovedou ultrafialové záření odzbrojit. Ve svých tkáních mají biofluorescentní proteiny, které absorbují UV záření. Tím dojde k excitaci elektronu, který se ocitne v energeticky nestabilním stavu. Když se tento elektron vrací zpět do stabilního stavu, tak dojde k vyzáření viditelného světla. Výsledkem je, že UV záření korálům neuškodí a jako bonus koráli světélkují.

Teleskop ELT v porovnání s vysílačem na Ještědu. Kredit: ESO.
Teleskop ELT v porovnání s vysílačem na Ještědu. Kredit: ESO.


Tým z Cornellu tvrdí, že by tento mechanismus mohly využít organismy v extrémně nehostinném prostředí, jako například na planetách v obyvatelných zónách červených trpaslíků. Už víme, že takových planet existuje spousta a dráždí nás to. Potíž je v tom, že červení trpaslíci, zvláště ti mladí, zaplavují okolí výtrysky tvrdého záření, především ultrafialového. V Cornellu jsou přesvědčeni, že by život na takových planetách mohl díky „světélkující ochraně“ obstojně fungovat, ale také by se mohl prozradit svým světélkováním.


Badatelé studovali spektra emisí záření světélkujících pozemských korálů. Všechno si to modelovali a zkoumali, jak by mohlo vypadat světélkování organismů na exoplanetě, která krouží v obyvatelné zóně červeného trpaslíka spektrální třídy M. Když takový nervózní červený trpaslík odpálí hvězdnou erupci plnou ultrafialového záření, tak by živá exoplaneta měla celá intenzivně zasvětélkovat. Autoři studie tvrdí, že bychom takové světélkování mohli detekovat s teleskopy nové generace, které jsou právě ve vývoji. Zvládl by to třeba Extrémně velký dalekohled (ELT, Extremely Large Telescope), který bude pozorovat oblohu v Chile, na hoře Cerro Armazones.

Video: AbSciCon 2017 • Day 1 • Session 1: Jack O'Malley-James


Literatura
Cornell University 13. 8. 2019.

Datum: 18.08.2019
Tisk článku

Související články:

Zrodil se první život ve vesmíru na uhlíkové planetě?     Autor: Stanislav Mihulka (08.06.2016)
Vesmír je možná plný mimozemských virů. Měli bychom po nich pátrat     Autor: Stanislav Mihulka (23.01.2018)
Galaktická panspermie: Mohl by se život samovolně šířit v Mléčné dráze?     Autor: Stanislav Mihulka (15.10.2018)
Špatná zpráva? Život se možná na Zemi objevil díky gigantické srážce     Autor: Stanislav Mihulka (26.01.2019)



Diskuze:

Hľadať aj odkláňanie supererupcii a tvrdého žiarenie z libračných bodov planét.

Anton Matejov,2019-08-21 12:08:07

Ak už hľadať život na planétach, tak pokročilejší, ktorý nám môže potvrdiť svoju existenciu.
Čo bude asi najviac zaujímať vyspelejšiu a ekonomickejšiu mimozemskú civilizáciu podobnú našej?
Hviezda im taktiež nebude poslúchať večne. Ide aj o supererupcie, v článku sa spomína aj ...červení trpaslíci, zvláště ti mladí, zaplavují okolí výtrysky tvrdého záření, především ultrafialového...
Naše Slnko bude zvyšovať na intenzite žiarenie, že do miliard rokov a možno skôr sa nám vyparia všetke oceány a na Zemi nastane to skleníkové biblické peklo, podobné tomu na Venuši. Zemi hrozí aj prepólovanie a vtedy bude život ohrozený, ak zoberieme do úvahy tie slnečné erupcie, tvrdé žiarenie a podobne.
Ako sa proti takým hrozbám brániť? Nestavať Dýsonové sféry len s energetických potrieb, ale s bezpečnostných potrieb. V libračných bodoch L1 by sme mali postaviť záložné magnetické pole, ktoré by reštartovalo atmosféru Marsu, ak to dopadne spoľahlivo, tak v libračnom bode L1 Zeme, stvoriť záložné magnetické pole ktoré by ochrańovalo atmosféru Zeme a dokonca aj obežnú dráhu Zeme, možno aj čosi aj Mesiac. Nemuseli by sme do blízkého vesmíru vynášať toľko protiradiačnej ochrany a podobne. Tie kozmické stanice, mestá, satelity by sme tam mali v blízkom vesmíre a na Mesiaci oveľa bezpečnejšie pre naše aktivity a posádky. Som presvedčený, že z libračného bodu L1 Zeme by sa dala neskôr aj znížiť intenzita žiarenia zo Slnka a oddialili by sme neskôr nútenú migráciu ľudstva na vzdialenejšie planéty.
Podobné problémy budú mať aj mimozemské civilizácie podobného typu, ako náš. A tie vyspelejšie už majú asi zvládnutú aspoň bezpečnostnú ochranu svojej planéty pred svojou hviezdou. Vedia odkláňať aj supererupcie, tvrdé žiarenie od svojich hviezd mimo dráhy planét. Tie anomálie z libračných bodov takých planét by sa možno dali detegovať. A možno ešte lepšie ako navrhujú vedci v tomto článku.
Možno by sa mala podobným princípom zaoberať aj SETI.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz