Vylepší si čínská armáda vojáky? Kredit: Chairman of the Joint Chiefs of Staff.

Impozantní pokrok v biotechnologiích a genetickém inženýrství slibuje mnoho vzrušujících aplikací v medicíně, a také mnoho zachráněných životů. Jak to ale v podobných případech bývá, úspěšné technologie rychle přilákají pozornost vojenských specialistů. Elsa Kania a Wilson Vorndick ve svém nedávném článku pro online magazín Defense One upozorňují na to, že se v biotechnologiích stále více angažuje čínská lidová armáda. Čína totiž stále více nepokrytě a intenzivně postupuje podle strategie fúze vojenského a civilního sektoru. Jinými slovy, prakticky veškerý výzkum je v Číně vlastně do jisté míry vojenský. A biotechnologií se to týká vrchovatou měrou.

Nadšený zájem čínské armády o biotechnologie potvrzují nová díla jejich předních vojenských teoretiků. Vysoce postavení čínští generálové a profesoři píší o tom, jak biologie bude mít zásadní vliv na budoucí válčení. Hojně uvádějí, že biotechnologie budou mít klíčový strategický význam, od biomateriálů až po zbraně působící na mozek protivníka. Až nepříjemně často se v těchto studiích mluví o ofenzivním potenciálu biotechnologií a o možnosti etnicky specifických genetických útoků. Jsou to sice všechno jenom takové teoretické úvahy, ale historie ukazuje, že podobným řečem má smysl věnovat pozornost, ve vlastním zájmu.

Elsa B. Kania. Kredit: Center for a New American Security (CNAS).

Podle dostupných informací čínská Ústřední vojenská komise od roku 2016 financovala výzkumné projekty týkající se mozku, pokročilých biomimetických systémů, biomateriálů, vylepšení lidských výkonů a pokročilých biotechnologií. V této souvislosti nelze přehlédnout, že se Čína stala světovým lídrem v klinických testech s editorem CRISPR na lidských pacientech. Pokud jde o slavný skandál s editovanými dětmi, stále není jasné, zda tento výzkum náhodou neměl oficiální požehnání i finance. Pokud neměl, bylo by to v dnešní Číně velice neobvyklé, až neuvěřitelné. Čína sice halasně zavádí regulace takového výzkumu, ale Kania s Vorndickem nejsou zdaleka jediní, kdo jsou k těmto čínským prohlášením skeptičtí. V Číně si zjevně nedělají hlavu s etikou a podobnými záležitostmi.

Zároveň je velmi nápadné, jak mnoho klinických testů s editováním lidské DNA probíhá v Ústřední vojenské nemocnici v Pekingu. Čínští vojenští lékaři a vědci nepokrytě publikují o tom, že CRISPR je jednou z klíčových technologií, se kterou by bylo možné zvýšit bojový výkon vojenských jednotek. Zmiňují se rovněž o modafinilu, který se používá k léčbě narkolepsie a poruch spánku, a o němž je známo, že zlepšuje vnímání a výkony zdravých lidí, stejně jako o transkraniální magnetickou stimulaci mozku.

Čína se v posledních letech intenzivně soustředí na propojení umělých inteligencí a genetických dat. V Číně i ve světě si vydobyla slušnou pozici společnost BGI, dříve známá jako Beijing Genomics Inc. Tato společnost nabízí levné čtení DNA, má laboratoře na řadě míst světa a shromažďuje ohromná množství genetických a biotechnologických dat. BGI se velmi angažuje v sekvenování DNA Američanů v řadě projektů s americkými univerzitami a výzkumnými centry. Neméně horlivě se BGI podílí na čtení DNA terorizovaných Ujgurů v Sin-ťiangu, což vzbuzuje temné obavy.

Čínská ústřední vojenská nemocnice, Peking. Kredit: PQ77wd / Wikimedia Commons.

Tyto aktivity společnosti BGI a dalších společností jsou v dramatickém rozporu s tím, jak Čína, a v poslední době rovněž Rusko, nesmírně neochotně vydává jakýkoliv genetický materiál ze svého území. Čína dokonce zásadně odmítá poskytovat vzorky, které by významně napomohly výzkumu chřipky a vývoji vakcín. Zároveň není tajemstvím, že společnost BGI velmi těsně spolupracuje s armádní Národní univerzitou obranných technologií, včetně využívání superpočítačů a společných publikací, včetně využití editoru CRISPR.

Kania s Vorndickem důrazně upozorňují, že je nutné sledovat očividně hluboký zájem čínské armády o biotechnologie. Podle nich bychom neměli brát na lehkou váhu opakující se výroky čínských armádních špiček o „genetických zbraních“ a možnostech vítězství „bez jediné kapky krve“. Čínský výzkum má výhodu v bezohlednosti, neprůhlednosti a možnosti ignorovat etické mantinely. To zvyšuje riziko, že Čína získá překvapující technologickou výhodu, kterou bude možné využít k náhlému biotechnologickému úderu.

Literatura
Defense One 14. 8. 2019.