Lunární modul a dole vlevo pod ním pytle, které nakonec na Měsíci zůstaly (zdroj NASA).

Kolem Měsíce a i na jeho povrchu začíná být konečně rušněji. Aktivity by navíc měly v budoucnu dále narůstat, jak je popsáno v nedávném článku. V něm se píše, že zájem bude hlavně o oblasti blízko jižního měsíčního pólu, které by měly mít výhodné podmínky pro existenci stálé základny. Velmi přínosná by však byla i návštěva míst, kde jsou zbytky a odpad po předchozích přistáních automatů a lidí na měsíčním povrchu. Bylo by zajímavé prozkoumat prvky konstrukcí a přístrojů, které byly dlouhodobě vystaveny podmínkám na měsíčním povrchu, hlavně silné radiaci a dramatickým změnám teploty. Možná ještě důležitější bude zjištění, zda takové podmínky mohou přežít i některé z pozemských mikroorganismů.

Mikroorganismy i další životní formy už se na Měsíc dostaly

Poslední selfie lunárního modulu Beresheet před jeho dopadem na povrch Měsíce (zdroj SpaceIL).

Nedávno jsem měl populární a odlehčené povídání o návratu člověka k Měsíci a také oslavě 50. výročí přistání člověka na Měsíci v americkém městě Seattle. Zde vznikla firma Boeing, která je jedním z hlavních amerických dodavatelů kosmických technologií. Má přednáška následovala po jednání odborníků o odpadovém hospodářství, možnostech recyklace i energetického využití odpadu. Přemýšlel jsem, jak tato témata propojit. Recyklační hospodářství, efektivní využití odpadu a co nejvíce uzavřené ekologické systémy jsou pro budoucí základny na Měsíci velmi důležité. O tom není sporu. Navíc jsem si uvědomil, že jsme už na Měsíci dost odpadu zanechali. Průzkum, hlavně toho biologického, by byl extrémně zajímavý.

Sondy, které by měly dosednout na jiná vesmírná tělesa, se většinou sterilizují. Pokud jde o přístroje, tak u nich to není tak velký problém. Další překážkou, aby se živé mikroorganismy dostaly na měsíční povrch, je vakuum a radiace, kterým jsou vystaveny při přeletu. Ovšem ani v tomto případě neexistuje záruka, že proces sterilizace a letu nějaké odolné mikroorganismy nepřežijí. V případě člověka ovšem úplnou sterilizaci nelze uskutečnit. S člověkem se tak na Měsíc dostaly i rozsáhlé kolonie mikroorganismů. Navíc museli kosmonauté nechat na Měsíci veškerou nepotřebnou zátěž, tedy i širokou škálu odpadu. Včetně pytlů s různými exkrementy, které vyprodukovali během pobytu na jeho povrchu.

Astronauti Apolla 12 zkoumaly přistávací modul Surveyor 3 (zdroj NASA).

Některé živé organismy byly na povrch Měsíce dopraveny i záměrně. Nedávno se na Měsíc dostalo pouzdro s různými semeny, hmyzem a mikroorganismy při studentském biologickém experimentu na palubě přistávacího modulu čínské expedice, která dosedla na jeho odvrácené straně. Želvušky, což jsou extrémně odolné formy mnohobuněčného života, nesl na své palubě také soukromý izraelský lunární modul Beresheet. Tomu se sice nepodařilo měkké přistání a roztříštil se o měsíční povrch (viz třeba zde). Ovšem, jak bylo zdůrazněno, želvušky jsou velmi odolné a mohly přežít, byť ve stázi.

První pokus hledání mikroorganismů přeživších na Měsíci

Druhá výprava, která přistála na Měsíci, se vypravila do východní oblasti Oceánu bouří. Zde o dva a půl roku dříve 20. dubna 1967 přistála sonda Surveyor 3. Modul Apolla 12 dosedl 19. listopadu 1969 ve vzdálenosti 163 m od ní. Kosmonauti Pete Conrad a Alan Bean se k ní vypravili o den později 20. listopadu při měsíční procházce. Před návratem z ní odmontovali televizní kameru a další části (hlavně kusy kabelů) a vzali je na Zemi.

Astronaut Pete Conrad a fotograf s kamerou sondy Surveyor 3 (zdroj NASA JSC photo S-69-62290).

Po dopravě do laboratoří a odvolání karantény 7. ledna 1970 proběhly stěry a kultivace. Uvnitř kamery byla nalezena malá kolonie běžných bakterií Streptococcus mitis. Předpokládalo se, že tato kolonie přežila cestu na Měsíc, pobyt na jeho povrchu a návrat zpět. Zpráva o tomto výzkumu, kterou napsali F. J. Mitchell a W. L. Ellis, vyšla v roce 1971 ve sborníku druhé vědecké konferenci o Měsíci.

Místo přistání Apolla 12 a Surveyoru 3 vyfotografovanému měsíční družicí Lunar Reconnaissance Orbiter (zdroj NASA).

Problémem je, že v průběhu dopravy z Měsíce na Zemi nebyla kamera uložena v hermetické krabici, ale v nylonovém vaku, který teoreticky nevylučoval možnost kontaminace při přepravě. Také průběh stěrů a kultivace nebyl proveden podle současných představ o čistých místnostech a realizací takových výzkumů. Prohlídka originálních filmových materiálů ukázala, že výzkum neodpovídal současným standardům. Nelze tak zaručit, že se materiál nekontaminoval při přepravě z Měsíce na Zemi nebo při samotném zkoumání a kultivaci. Analýza, která zpochybňuje původ baktérií z Měsíce, vyšla v roce 2011.

Originální záznamy průběhu manipulace a analýzy kamery Surveryoru 3 dopravené z Měsíce ukazují na to, že podmínky neodpovídaly současným standardům (zdroj John Rummel/NASA).

Pro měsíční původ baktérií naopak svědčí to, že růst při kultivaci začal po delší době, což znamená, že bakterie byly pravděpodobně zapouzdřené ve formě spor. Trvalo tak delší dobu, než se probudily k životu. Pokud by šlo o kontaminaci po návratu na Zemi, zahájení růstu by mělo být okamžité a jeho průběh rychlejší.

Bližší fotografie pytlů s odpadem na povrchu Měsíce (zdroj NASA).

Nyní už nelze spor o původu bakterií v kameře Surveyoru 3 vyřešit. Jedinou možností je přivezení nových vzorků z Měsíce. Proto bude zajímavé se vydat k místům přistání výprav Apolla. Při jejich návratu a analýze by se pak dodržela všechna opatření pro zabránění kontaminace.

Dnes už lze zajistit podmínky, aby nedošlo ke kontaminaci během přepravy i analýzy vzorků (zdroj NASA).

Závěr - pro odpad na Měsíc

Jistě se tak najde v programu návratu člověka na Měsíc místo pro průzkum míst, kde přistáli astronauti na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Bude velmi zajímavé zjistit, jestli alespoň některé z mikroorganismů, které se v zanechaném odpadu vyskytovaly, přežily půlstoletí na povrchu Měsíce. Může to záviset na tom, jak hermetické byly vaky, ve kterém biologický odpad je. Na tom závisí, co se stane s tekutinami v nich a jak efektivně budou mikroorganismy v hibernaci chráněny. Určuje to pak také, jakou šanci mají pro přežití.

V současné době máme daleko propracovanější metody pro zajištění sterility a čistoty laboratoří. Máme tak možnost zabránit možnosti kontaminace přivážených vzorků a zajistit, aby byly případné výsledky nalezení mikroorganismů spolehlivé a průkazné. Výzkumy by mohly ukázat, jaká je šance mikroorganismů přežít vesmírné cestování a dlouhodobý pobyt ve vakuu a radiačním prostředí i při změnách teploty v extrémním rozsahu.

Doplnění

Návrat člověka na Měsíc (video + slides): Vladimír Wagner, Okt 8, 2019:

Psáno pro Osla a Kosmonautix.