Grónsko přišlo o 11 miliard tun ledu? No a?  
Grónsko přišlo za jediný den o 11 miliard tun ledu. Může za to hrozitánská porucha klimatu známa také jako „léto“. Bude-li klimatická krize pokračovat tímto tempem, Grónsko ztratí za 12 let polovinu ledového příkrovu. Totiž za 12 500 let, pardon.

Tání ledu v Grónsku zaujalo opět naše média.

Lidovky: Rekordní tání ledovců v Grónsku. Během jednoho dne tam roztálo 12 miliard tun ledu. Citace: „V Grónsku probíhá extrémní tání ledovců. Množství ledu, které roztálo během posledních dvou dnů, by stačilo na pokrytí celé Floridy,“ píše klimatický vědec Martin Stendel na Twitteru.

Seznam Zprávy: Miliardy tun ledu zmizely za jediný den. Grónský ledovec drtí rekordní vedra. Citace: Grónský ledovec masivně roztál, ztratil 11 miliard tun ledu. Za jediný den. Taková ztráta se rovná velikosti 4,4 milionů olympijských plaveckých bazénů.

Refresher: Za jeden měsíc v Grónsku roztálo 197 miliard tun ledu. Citace: Bílá pokrývka se zmenšuje alarmujícím tempem. A co je ještě více šokující, na konci července za jeden den roztálo až 11 miliard tun ledu. A tání pokračuje dál. S hrůzou můžeme čekat na čísla a data, o kterých budeme číst například už za 5 let.

Skutečnost je ovšem taková, že v Grónsku každou sezónu roztaje 100 – 300 miliard tun ledu a je to normální. V zimě ten led zase doroste zpátky. Je to přirozený sezónní jev. V teplých letech 2010 či 2012 Grónsko tálo stejně nebo více.

Celková masa ledu v Grónsku činí přibližně 2 500 000 miliard tun. I kdyby Grónsko tálo 10x rychleji než dnes a ubývalo tempem 100 miliard tun ročně, trvalo by 12 500 let, aby roztála polovina.

Je sice pravdou, že Grónsko se od 70. let otepluje, ale až do roku 2000 to byl pouze návrat k teplotám ze 30. Let. Čili čisté oteplování bylo nulové. Oteplení od 70. Let dodnes v Grónsku není o nic větší než oteplování z let 1860 – 1910, kdy ale hladiny CO2 byly mizivé. V jiných částech světa čisté a výrazné oteplení existuje, ale tady ho nehledejte.

A že nějaký den padl rekord v objemu tání? Problém je, že novináři nerozumí meterologickým rekordům. Přirovnejme si to k výdělku obchodníka. Každý den utrží jinak. V květnu utržil nejvíc pátého, v červnu nejvíc utržil dvacátého, před pěti lety v dubnu utržil nejvíce šestého. Jeho průměrné měsíční tržby ale zůstávají více méně stejné. Protože jiné dny budou zase podnormální. Podobné rekordy nic neznamenají.


GRAF 1: Letní tání ledu v Grónsku celkem. Červeně sezóna 2019. Zeleně teplá sezóna 2012. Žlutě teplá sezóna 2010. Modře maxima z let 1981-2010. Černě průměr z let 1981-2010 (Zdroj)


GRAF 2: Pokud za letní sezónu Grónsko přijde o 100 až 300 miliard tun ledu, je to naprosto normální. Přes zimu zase obdobná kvanta ledu přibudou. (Zdroj)

 


GRAF 3: Letní teploty v Grónsku (Jason Box a kol. 2009). Maximum 2009 není o moc vyšší než maximum okolo 1930 nebo 1960. Studie sice končí rokem 2009, to nám ale zde stačí, protože z našeho grafu 2 vidíte, že následující roky led v Grónsku přibýval a nikoli ubýval.


GRAF 4: Pokud se budete na tání ledu dívat z hlediska celkové masy, která má okolo 2 500 000 miliard tun, pak úbytek o 100 nebo 500 miliard prakticky není vidět. Otázka měřítka. (Zdroj)



GRAF 5: V jednotlivých částech Grónska se klima liší. V těchto lokalitách je dodnes oteplení od 30. let stále zřejmě blízké nule. Není tedy důvod si myslet, že sezónní tání ledu bude trhat nějaké rekordy. (Zdroj)


Reference:

https://wattsupwiththat.com/2019/08/03/greenland-endures/

https://www.breitbart.com/politics/2019/08/04/delingpole-greenland-ice-melt-shock-the-terrifying-truth/

https://notrickszone.com/2016/12/19/scientists-1930s-ice-melt-rates-in-greenland-iceland-were-the-same-as-today-no-net-ice-loss-in-80-years/

http://nsidc.org/greenland-today/2016/10/2016-melt-season-in-review/

http://nsidc.org/greenland-today/2019/

Dirk van As et al. (2016). Placing Greenland ice sheet ablation measurements in a multi-decadal context. Geologic survey of Denmark and Greenland bulletin. 35. 71-74.

 

Poznámka: Ne všechny články na těchto stránkách také nutně musí vyjadřovat stanovisko redakce.

Datum: 06.08.2019
Tisk článku

Související články:

Rostoucí (nebo klesající) oblačnost je důsledek (nebo příčina) oteplení     Autor: Vítězslav Kremlík (19.07.2019)
Vedro v Paříži: Srovnání 1947 a 2019     Autor: Vítězslav Kremlík (29.07.2019)
Několik poznámek k další reinkarnaci „hokejkového grafu“     Autor: Vítězslav Kremlík (31.07.2019)



Diskuze:

Tak už jste si vynadali

Luboš Dyrán,2019-08-08 09:40:30

Tak už jste si vzájemně vynadali a teď k tomu podstatnému. Jaký na Vás dělá dojem předposlední graf - tedy úbytek ledu v porovnání s celkovou masou toho sněhuláka :) Mně to připadá, že z dlouhodobého pohledu je to s odpuštěním úplné ... A že i kdyby se nám znovu zazelenal, tak se taky nic moc neděje. Protože i to už tady bylo. Nejsme tak trochu svědky vzniku nového náboženství s mnoha ekonomickými zájmovými skupinami, které mají tak dlouhé prsty, že dovedou rozhodnout i o udělení Nobelovky, dosadit do nejvyšších funkcí různé Pacha a jiné prodejné pajduláky, jen aby se v masách patřičně indoktrinoval strach a kšefty se rozběhly. Hodně se křičí, ale pro jistotu raději neříká ani A ani B. A že z toho těží i výzkumníci je také zřejmé. Takový náš institut Globání změny už nabral okolo tří set vědců. Jaké perly hlásá jejich představitel pan Saša, je patrné z videa doporučovaného panem Wagnerem. Asi si budeme muset zvykat na to, že řada chytrých lidiček nebude proti takovým strašákům říkat ani C ani D ale snažit se vytěžit ze situace pro sebe co nejvíc. Inu, dobrý úmysl zbavit planetu znečišťovatelů všeho druhu, se jaksi poněkud zvrhl na zástupné problémy. Rozjetý vlak klimaalarmistů se už rozjel a nabral tolik mladých pasažérů, že už má o budoucnost postaráno. Ti chytřejší už to pochopili a přiživují se na tom, jak jen se dá. Ale taková už společnost je a stejně jako politici, ani výzkumníci si svůj rybník nevypustí. Nerad bych aby to dělalo dojem, že rozum půjde stranou. Ani v nejmenším. Ti, co v tom umí chodit na tom vydělají. Takže jaký na Vás dělá dojem předposlední graf (myslím ta rovná čára), je to konec Greenlandu? Nebo něco co nestojí za řeč? Nebo začátek něčeho, co už tu bylo?

Odpovědět


Re: Tak už jste si vynadali

Florian Stanislav,2019-08-08 10:39:34

http://www.czechglobe.cz/cs/struktura-ustavu/
No, platíme z daní množství jiných místních úředníků, kteří řeší ekologii a řeší a nic. Dokud nějaký shnilý dub na hrázi někoho nezabije.
http://www.czechglobe.cz/cs/publikace/ ( stránka se připravuje !)
Graf 4 uvedený v článku nestojí za řeč. Měřítko má být takové, aby graf něco vyjadřoval.
Zdoj uvedený ke grafu 4 v článku má graf, který má smysl, ale klimaskeptikům se nehodí.
https://1121352.v1.pressablecdn.com/wp-content/uploads/2019/08/greenland-cumulative-ice-mass-balance.png

Odpovědět


Re: Re: Tak už jste si vynadali

Luboš Dyrán,2019-08-08 12:17:57

No právě, myslím, že jste klepl hřebíček na hlavičku. Otázkou je, zda právě v tomto grafu a jeho měřítku není víc moudrosti, než v těch hokejkových grafech kterými se veřejnost tak úspěšně omračuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Tak už jste si vynadali

Milan Krnic,2019-08-08 13:01:11

Není. Jak správně uváděl Stanislav "Měřítko má být takové, aby graf něco vyjadřoval.", no a mimo jiné by to taky měl být graf. Hokejkové grafy jsou zase jiné téma.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Tak už jste si vynadali

Radoslav Porizek,2019-08-13 03:21:35

Vsak graf neco vyjadruje: ze zmeny zaladnenia za posledne dekady nie su volnym okom pozorovatelne.

Odpovědět

no já nevím

Mojmir Kosco,2019-08-07 21:20:36

Když vemu v článku doporučenou jistotu 10 násobku (2500 000/110) tak mi to mi to hodí cca 23000 ale dní a né let což je cca 63 let .

Odpovědět


Re: no já nevím

Milan Krnic,2019-08-07 21:42:52

Solární kalkulačka?

Odpovědět


Re: Re: no já nevím

Tomas Arva,2019-08-07 22:26:13

Ak si pozriete ten druhý graf, okamžite vidíte, že autor ho nedokáže správne interpretovať.
Píše "GRAF 3: Letní teploty v Grónsku (Jason Box a kol. 2009). Maximum 2009 není o moc vyšší než maximum okolo 1930 nebo 1960. Studie sice končí rokem 2009, to nám ale zde stačí, protože z našeho grafu 2 vidíte, že následující roky led v Grónsku přibýval a nikoli ubýval."

Na grafe je jasne zobrazené, že čistý úbytok po roku 2000 je od -100 do -400 mld. ton. Po roku 2000 nie je graf ani raz nad nulou, teda ani jeden rok ľad nepribudol. Ak by som použil krámkový príklad aby to autor pochopil, ak v mám vo februári stratu 1000 korún a v apríli stratu 100 korún, je to menšia strata ale stále strata a krach ma neminie.

Takže aj " I kdyby Grónsko tálo 10x rychleji než dnes a ubývalo tempem 100 miliard tun ročně, trvalo by 12 500 let, aby roztála polovina." je zásadne vadné. 10x rýchlejšie nie je 100 mld. ton ale 1 000 - 4 000 mld. ton. Navyše, nepočíta s možnosťou akcelerácie zmien. Ale, pochopiteľne, kopnutie do nezmyslov "alarmistov" v článku nechýba.

Odpovědět


Re: Re: Re: no já nevím

Milan Krnic,2019-08-07 22:48:15

Abych se neopakoval:
2019-08-07 22:01:24 resp. 2019-08-07 18:17:52
Díky za případnou odpověď.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: no já nevím

Tomas Arva,2019-08-08 11:57:19

Pýtate sa na zdroj obrázku Annual Ice Mass Balance? Ale to by ste sa mali pýtať p. Kremlíka, nie?
Inak pod obrázkom je odkaz na článok odkiaľ ho skopíroval.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: no já nevím

Milan Krnic,2019-08-08 12:48:56

Ano. Forma uměleckého obrázku, vydávaného za graf, "dopočítej si sám" je poněkud nešťastná, jak vidno i pro pana Kremlíka.

Odpovědět


Re: Re: Re: no já nevím

Jaromír Likuh,2019-08-08 01:11:55

Jaký na Vás dělá dojem předposlední graf. Myslím že o to v článku jde. Tak jen do toho, nebo také neříkáte ani A ani B?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: no já nevím

Tomas Arva,2019-08-08 12:05:10

Takže je úplne jedno ak sú v postupe chyby ak mi výsledok vyhovuje?

Asi chcete počuť, vzhľadom k celkovému objemu ľadu v Grónsku celkové topenie momentálne nie je kritické, pochopiteľne záleží na trendoch.

Odpovědět


Re: Re: no já nevím

Mojmir Kosco,2019-08-07 22:39:15

Změny jsou fakt rychlé ještě před půl rokem na oslovi grónský ledovec rost...l . Tvrzení je autora článku ne moje .ale budu mírný ( ten desetinásobek si ale neodpustim) v době léta dlouhodobě taje ledovec cca 2jednotky ( 1 jednotka =1miliarda ledu) denně léto je cca 100 dní to je těch v článku zmiňovaných 200 až 300 jednotek ledu ) nevím kolik ho přibude dejme tomu že celých 300 jednotek no ale může tat podle autora 10 x rychlejc to ročně utaje 2700 jednotek . Takže i v tomto případě by celý ledovec zmizel cca za 1000 let.. no ale kdybych počítal s desetinásobkem u rekordu v tání tak by ročně ubylo 11x100x10 toje 110 000 jednotek ročně to je zmizel by za 22 let v 10h dopoledne.tak
pochybuji o autorovi ...

Odpovědět


Re: Re: Re: no já nevím

Milan Krnic,2019-08-07 22:51:03

Ty jednoty jsou Annual (to je anglické slovo, které solární kalkulačka nepřeloží, nehledě na to, že je noc), jinak k tomu viz dotaz nejen výše. Kde se ten obrázek vzal?

Odpovědět


Re: no já nevím

Florian Stanislav,2019-08-08 01:19:18

Ano.
Článek tvoří dějiny a budoucnost Gronského ledovce a chyba není v kalkulačce. I když kalkulačka Windows 10 počítá bez přednosti násobením, takže dá 6-6*6 =0 . Kalkulačka Windows 10 vědecká počítá dobře.
Článek píše :
"Skutečnost je ovšem taková, že v Grónsku každou sezónu roztaje 100 – 300 miliard tun ledu a je to normální. V zimě ten led zase doroste zpátky. Je to přirozený sezónní jev. V teplých letech 2010 či 2012 Grónsko tálo stejně nebo více.
Celková masa ledu v Grónsku činí přibližně 2 500 000 miliard tun. I kdyby Grónsko tálo 10 x rychleji než dnes a ubývalo tempem 100 miliard tun ročně, trvalo by 12 500 let, aby roztála polovina."
Nerozumím . tak článek je o tom, že ledovec Grónska netaje. A když taje v létě, v zimě doroste. Ale kdyby tálo 10 x rychleji jako dnes ( asi těch tam uvedených 11 miliard tun za den ?) tak desetinásobek je 110 miliard tun za den, čili roztaje 22 727 dní ( asi 62 let)
Kdyby tálo 10 rychleji jak každou sezonu ( autor uvádí 100-300 miliard tun, roční průměr 1958 -2009 je 274 miliard tun, vezmeme jinde rozumně uváděných 286 miliard tun za rok jako průměr 2002-2017), tak 10 víc je 2 860 miliard tun za rok. Objem Gronského ledovce uváděný 2 850 000 miliard km3, to je při hustotě 0,917 kg/m3 asi 2 600 000 miliard tun.
Pak 2 600 000 miliard tun celkem/2860 miliard tun ročně = 91 let. Gronský ledovec je starý asi 110 000 let, takže už něco zažil. Kromě klimaskeptika, který ve výpočtech se ztratil v mlze nad ledem.
Závěr : taje 286 miliard tun za rok, ledovec Grónska by roztál tímto tempem ( 2 600 000 /286 =) za 909 let. A to je 6-7 metrů zvednutí oceánu.

Samozřejmě, že změna albeda tmavnutí pobřeží Grónska tání urychluje. Ale uvádí se zvednutí 2,5 cm pobřeží za rok odlehčením od hmotnosti ledu. To by mělo snižovat možnost skluzu ledovce (taje odspodu tam tekoucí vodou a klouže po ní).

Odpovědět


Re: Re: no já nevím

Milan Krnic,2019-08-08 09:12:05

" ( 2 600 000 /286 =) za 909 let." ine, zkuste to spočítat teď, když svítí sluníčko :)

Odpovědět


Re: Re: Re: no já nevím

Florian Stanislav,2019-08-08 10:38:23

Dobře, při 286 miliard tun/rok roztaje za 9090 let, při desetinásobku ( 2860 miliard tun/rok za za těch 909 let. Člověk by dělat víc věcí na monitoru najednou, píše i 100+1 7/2019 článek Mobily versus mozek. Moje chyba.
Trochu jsem se nechal unést wikipedií :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%B3nsk%C3%BD_ledovec
"Někteří vědci předpokládali, že globální oteplení by mohlo v průběhu příštích několika staletí způsobit úplné roztání grónského ledovce".
Třeba to CzechGlobe vybádá líp.
:

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: no já nevím

Milan Krnic,2019-08-08 17:43:03

Je to krásně procítěná věta, nedivím se, že jste se jí nechal unést. K tomu ostatně onen žánr slouží.
Děkuji za informace, které jste doposud zde z diskuzi uvedl! 7 metrů je ukrutně málo, ale hlavně i třeba 90 let je ukrutně dlouho, pro vlastní pobřeží budeme muset podporovat Gertrůdu (ein Reich!), to by mohlo být rychlejší.

Odpovědět


Re: Re: no já nevím

Jirka Fojtík,2019-08-16 18:23:45

Pan Florián se nám ve výpočtech ztratil v mlze nad ledem? Nechtělo by to omluvu autorovi?

Odpovědět

vsem diskutujícím

Mecislav Savlovic,2019-08-07 19:21:39

Všem alarmistům, eko-termo-CO2 aktivistům, protijaderným recesistům, zkrátka všem, kdo blábolí o globálním oteplování a podobných nesmyslech:
Přichází čas zastavit Golfský proud! (aby se vám konečně rozsvítilo...)

Pro ty, kdo chtějí opravdu něco vědět o příčinách změn klimatu na Zemi za posledních 600 milionů let:
http://www.rukojmi.cz/clanky/4224-jak-je-to-s-klimatickymi-zmenami-aneb-strucny-pruvodce-historii-bludu-o-globalnim-oteplovani-a-skutecnymi-pricinami-zmen-klimatu-na-zemi

A pro neústupné oteplovače:
http://www.osel.cz/6695-nezastavitelne-globalni-oteplovani-kazdych-1500-let.html

Odpovědět

chybná interpretace

Tho Mas,2019-08-07 18:43:13

Pane Kremlíku, naučte se prosím anglicky. Osa Y v grafu 2 říká "Mass Gain/Loss [bt/yr]", tedy každoroční (annual) bilance. Všechny body, které leží pod nulou znamenají úbytek v daném roce. Tím se hroutí i vaše argumentace pod grafem 3. Led ubývá od začátku tisíciletí každoročně.

Netvrdím ani A ani B, klima je složitý systém, ale jako vědec nemám rád manipulace, kterých se z neznalosti nebo úmyslně dopouštíte.

Odpovědět


Re: chybná interpretace

Florian Stanislav,2019-08-07 19:37:01

Ano, jde o úbytek hmotnosti Gronského ledovce, následují grafy je od 2002
http://www.columbia.edu/~mhs119/IceSheet/
https://climate.nasa.gov/vital-signs/ice-sheets/

Odpovědět


Re: chybná interpretace

Eva Dankova,2019-08-07 21:36:52

Já bych řekla, že první třetina toho grafu dává dost jasně najevo, že to co v "letních" dobách (a to zcela nedávno) ubylo, že zase v zimních sezónách (ale říkat tomu můžeme i jinak, než "zimních") zase přibylo. Ale to podstatné na mně dělá dojem je až v tom grafu předposledním. Že to stávající strašení s rozpuštěním grónského sněhuláka je opravdu zavádějící. Nehledě na to, že i to tady už kdysi bylo a naši předchůdci nám na to zanechali odkaz v podobě "Zelené země".
Zaujala mne poznámka "jako vědec". Myslela jsem, že vědci se většinou nehanbí za své jméno, když někoho kritizují, ale možná se to už změnilo, takže raději neříkám A ani B.

Odpovědět


Re: Re: chybná interpretace

Milan Krnic,2019-08-07 22:01:24

A nenašli jste, čirou náhodou, zdroj toho Greenland Annual Ice Mass Balance obrázku?

Odpovědět


Re: Re: chybná interpretace

Tho Mas,2019-08-08 00:13:04

Nevím k čemu by vám bylo moje jméno, potřebujete ho nutně znát? Změnilo by něco na (ne)pravdivosti mého argumentu?
Ani A ani B znamená, že nejsem klimatolog, takže se nechci pouštět do hlubších diskuzí, neboť tomu pořádně nerozumím. Co ale dokážu posoudit je, zda autor správně popisuje, co je na těch obrázcích. A protože na nesprávné interpretaci předložených dat staví své závěry, byla má poznámka, myslím, relevantní.
Neodpustím si jeden osobní postřeh. Přijde mi, že dnes musí mít každý na všechno svůj názor, i na to čemu nerozumí. A protože ve veřejném prostoru rezonují jenom názory extrémní, tak tu máme dva nesmiřitelné tábory, které si nemůžou přijít na jméno a obvykle se oba mýlí. Pravda, jak už to u složitých problémů bývá, je někde uprostřed.

Odpovědět

Alarmismus?

Josef Waters,2019-08-07 16:16:15

Když jsem před časem četl tu zprávu, jak roztálo 11 miliard tun ledu, což na první pohled vypadá šíleně, raději jsem nalistoval Wiki a podíval se, kolik toho ledu v Grónsku je celkově. Vyšlo mi, že vlastně roztálo jen pár tisícin promile objemu, takže zřejmě to sedmimetrové zvýšení hladiny světových moří a oceánů zřejmě akutně nehrozí ...
Možná jsem se spletl, ale pokud ne, považuji tyhle zprávy za projevy vypjatého alarmismu (strašení).
Stejně tak zaplavování atolů (Tuvalu a spol.). Atoly přece ze své podstaty stále klesají. Nakolik je tedy ta pozorovaná změna hladiny způsobena Globálním oteplováním?

Odpovědět


Re: Alarmismus?

Vladimír Wagner,2019-08-07 17:24:32

Pane Watersi, z hlediska jednoho dne je 11 miliard tun ledu u daného ledovce dost hodně. A ukazuje to, že tam bylo na danou oblast hodně horké období. Ono v té době bylo i na léto hodně horko i u nás. Na druhé straně ovšem jeden den a jedno horké (i hodně) období v nějakém regionu z hlediska globální situace a vývoje klimatu nic neznamená a o ničem nesvědčí. Ovšem takové extrémnější události milují novináři, kteří tomu přisadí správný katastrofický duch. V tom má pravdu pan Kremlik i Vy a je to i můj názor, že je to pitomé vezení se na vlně alarmismu.
To, co je důležité, je celkový vývoj a trendy v delším období. Ty trochu rozebral (i s pomocí grafů z příspěvků pana Kremlika) pan Florian Stanislav. Tam se objevují trendy úbytku ledu. Stejně tak se objevují trendy růstu globální teploty. Do jaké míry je délka jejich pozorování a velikost trendů signifikantní pro nějaké obavy a co jsou zdroje jejich vzniku, může být věcí diskuze, ale jsou pozorovatelné.

Odpovědět


Re: Re: Alarmismus?

Milan Krnic,2019-08-07 18:17:52

(ke konci vašeho prvního odstavce) Také nic jiného si z článku pana Kremlíka neodnáším.
Na tvrení "Přes zimu zase obdobná kvanta ledu přibudou" reagoval Stanislav, argumentace na toto od pana Kremlíka se pravděpodobně nedočkáme. Obrázek pod tímto tvrzením je zajímavý, avšak ve zdrojovém článku jsem ho nenašel (asi blbě hledám :) ).
https://www.pnas.org/content/116/19/9239

Odpovědět


Re: Re: Alarmismus?

Josef Waters,2019-08-07 20:31:30

Asi máte pravdu, že je to hodně. Vůbec si neumim představit 11km3 a už vůbec ne, jak to bylo změřeno, během jediného dne. Myslím, že účelem takových zpráv je hlavně šokovat (koneckonců stejně jako třeba články ve výše zmíněném Rukojmí a podobných webech) a to ve mě vzbuzuje odpor. Bohužel, místo vyburcování veřejnosti (k větší ochraně životního prostředí), se alarmistům daří hlavně vyburcovat politiky k nesmyslným, drahým a často kontraproduktivním, ale dobře viditelným opatřením na "záchranu planety".
S tím, že se otepluje nepolemizuji (jako vášnivý lyžař to nesu těžko), možná i částečně lidským vlivem (a nemusí to být jen skrz CO2), jen to nepovažuji za tak škodlivé a ani "bezprecedentní".

Odpovědět

Ales Prokupek,2019-08-07 14:43:15

Pane Wagnere, je pravda, že jste spolu s klimaalarmistou Alexandrem Ačem autorem na společné publikaci?

Odpovědět


Re:

Vladimír Wagner,2019-08-07 15:54:10

Ano s kolegou Vaškem Cílkem, Sašou Ačem a řadou dalších jsme spoluautoři knihy Věk nerovnováhy: Klimatická změna, bezpečnost a cesty k národní resilienci (https://www.kosmas.cz/knihy/241338/vek-nerovnovahy/), která se snaží diskutovat problémy, které může vyvolat případná klimatická změna (ať je jejím zdrojem cokoliv), a možnosti, jak jím může společnost čelit. Kniha je sborníkem, kde spoluautoři rozebírají různé aspekty problému. Pokud si ji přečtete, tak uvidíte, že máme na řadu věcí velmi odlišné názory zvláště na míru rizika plynoucí s klimatické změny a míru antropogenního vlivu. Na druhé straně se se Sašou Ačem shodujeme v tom, že, pokud se mají případně opravdu efektivně snížit emise CO2, tak to nejde bez intenzivního využívání jaderné energie.
V každém případě doporučuji každému, ať je k antropogennímu vlivu na klima skeptický nebo ne, aby si knihu přečetl A právě třeba i kapitolu Saši Ače, která je u nás jedním z nejkompletnějších přehledů výzkumů v dané oblasti i s odkazy na zdrojovou odbornou literaturu. Každý nad tím může přemýšlet a utvořit si vlastní názor, třeba velmi odlišný od názoru Saši Ače.
Víte, já nemám problém s tím, že má někdo jiný názor. Takže u pana Kremlika mi nevadí jeho názor o neexistenci antropogenního vlivu na vývoj klimatu, ale to, jak zachází s fakty ve stylu účel světí prostředky. Takže velmi respektuji třeba Mycla Schneidera s jeho každoročním přehledem o stavu jaderné energetiky, i když je velmi silně protijaderný. Ovšem prezentuje data a fakta co nejšířeji a je na ně spolehnutí. Takže i já jej jako zdroj rád využívám a jeho práce si vážím.
Za velice kladný počin Sáši Ače považuji jeho podíl na překladu knihy Davida MacKaye Obnovitelné zdroje s chladnou hlavou: http://www.inference.org.uk/sustainable/book/translate/slovak/sewtha.pdf
Kniha, kterou považuji za jednu z nejlepších ve střízlivém pohledu na možnosti energetiky snižovat emise, je sice teď už trochu starší, ale velká část hlavně fyzikálního a technického pohledu má trvalou platnost. Vřele doporučuji. Bohužel David, kterého jsem měl čest osobně znát už bohužel novou verzi nenapíše, alespoň pro nás ne.

Odpovědět


Re: Re:

Vladimír Wagner,2019-08-07 16:41:59

Že máme se Sášou Ačem rozdílné názory na dopady emisí, na hnutí studentů za klima a že si to vzájemně řekneme, můžu dokumentovat i na panelu právě o této problematice, kterou pořádal Sysifos a kde jsme oba byli: https://www.youtube.com/watch?v=2VKzi8N4bK8&feature=youtu.be

Odpovědět

Čekat seriozní informace u pana Kremlika nelze

Vladimír Wagner,2019-08-07 11:08:44

Pan Kremlik postupuje úplně stejně jako klimatičtí aktivisté, které kritizuje. Selektivně si vybírá údaje a jiné zatajuje, jen aby to odpovídalo jeho víře, za kterou bojuje. Ani panu Kremlikovi a ani klimatickým aktivistům nejde o reálné poznání. Nečekejte tak u nich seriozní informace o reálné situaci s vývojem klimatu a našem poznání i jeho nejistotách v dané oblasti. A to se týká jak vývoje zalednění, tak teplot nebo studia vývoje množství CO2 a jeho zdrojů v atmosféře.

Odpovědět


Re: Čekat seriozní informace u pana Kremlika nelze

Roman Salátek,2019-08-07 11:32:16

Je rozdíl když se někdo snaží upozornit na blížící se katastrofu a popíráním. Jestliže někdo na zakřičí, že se na vás řítí auto, je to něco jiného, než když bude na vás někdo mluvit jen proto aby jste toto auto přehlédl. Alespoň tak to vnímám já, prostě rozdíl v tom je a veliký.

Odpovědět


Re: Re: Čekat seriozní informace u pana Kremlika nelze

Vladimír Wagner,2019-08-07 12:32:33

Není rozdíl mezi tím, když se někdo řídí heslem "účel světí prostředky" z jakýchkoliv důvodů. Ten, kdo tímto způsobem hlásá příchod možná neexistující katastrofy, může způsobit katastrofu reálnou a třeba horší. Prostě by mělo být cílem vědět, jestli a jaká katastrofa opravdu hrozí a jak je možné ji reálně zabránit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Čekat seriozní informace u pana Kremlika nelze

Milan Krnic,2019-08-07 12:58:20

Naprosto souhlasím. Ovšem čistě teoreticky, protože v realitě to, zda nám předmětná "katastrofa opravdu hrozí a jak je možné ji reálně zabránit" neuchopíme.

Odpovědět


Re: Re: Čekat seriozní informace u pana Kremlika nelze

Karel Marecek,2019-08-07 13:17:41

Jooo stím se dá souhlasit, ale alarmisté nekřičí pozor jede auto v situaci, kdy ho vidíte jak se na vás řítí a vidí to všichni, ale oni křičí v Brně, auto je v Praze a dokazují to tím, že včera pražák srazil brnáka :D

Odpovědět


Re: Čekat seriozní informace u pana Kremlika nelze

Jitka Molnarova,2019-08-07 15:01:44

Ale není to dobře, že pan Kremlík vybírá údaje, které jinak alarmisti tuze rádi zamlčují? Já bych to viděla jako hodně velké plus. Otázkou je, proč ti, co se zde nyní tak rozohňují nad zveřejněnými grafy, proč je třeba neuvedli ve svých článcích a v tom, podle nich, správném kontextu. Pan Wagner, tady má hodně článků, ale ze zde nyní prezentovaných grafů ani jeden. Nelze jeho počínání brát také jako jistou formu "selekce" informací? Jestli by nebylo lepší, kdyby výkřiky o neserioznosti nepodpořili něčím, kde podle nich jsou údaje v tom správném kontextu:)

Odpovědět


Re: Re: Čekat seriozní informace u pana Kremlika nelze

Milan Krnic,2019-08-07 15:25:04

Protože výkřik je jednodušší než věcná kritika.

Odpovědět


Re: Re: Re: Čekat seriozní informace u pana Kremlika nelze

Vladimír Wagner,2019-08-07 16:35:25

Pane Krniči, mohl byste si prosím odpustit své rádoby vtipné výkřiky, které jsou však v reálu totálně nesmyslné a nicneříkající. A jen diskuzi zaplevelují.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Čekat seriozní informace u pana Kremlika nelze

Milan Krnic,2019-08-07 17:31:51

Pokud byste diskutovat věcně, nebylo by příspěvku Jitky, ani mého. Kauzalita, Vladimíre, kauzalita.
Ad hominem argumetační klamy zvládáte na jedničku. Klasicky díky za ukázku.

Odpovědět


Re: Re: Čekat seriozní informace u pana Kremlika nelze

Vladimír Wagner,2019-08-07 16:29:36

Paní Molnárová, to v čem je problém tohoto příspěvku pana Kremlika, už docela na jeho grafech i dalších datech rozebral v diskuzi pan Florian Stanislav. Víte ono seriozní rozbor je většinou náročnější, než to, co předvádí pan Kremlik. Takže ne na všechny jeho nesmysly reaguji. Zde je například můj rozbor analýz historických údajů o oxidu uhličitém, která je do značné míry reakci na jeho článek:
http://www.osel.cz/5870-rekonstrukce-mnozstvi-oxidu-uhliciteho-v-atmosfere.html
a několik dalších článků, které rozebírají měření oxidu uhličitého v současnosti i minulosti i identifikací jeho zdrojů pomocí měření radioaktivního uhlíku (to dělají třeba i kolegové od nás):
http://www.osel.cz/4150-jak-se-meri-mnozstvi-oxidu-uhliciteho-v-atmosfere-a-jake-jsou-vysledky.html
http://www.osel.cz/4163-druzice-envisat.html
http://www.osel.cz/4178-sopecne-plyny-na-maona-loa.html
http://www.osel.cz/5524-co-nam-muze-rici-mereni-radioaktivniho-c14-v-atmosfere.html
A na závěr rozbor měření teplot (právě v této oblasti se pan Kremlik dopouští řady kopanců):
http://www.osel.cz/5945-nova-analyza-tepelnych-rad-potvrdila-rust-globalni-teploty.html

Já panu Kremlikovi nevytýkám, že reaguje na totální zjednodušení a zkratky, které se objevují u tohoto tématu u aktivisů a novinářů. Problém je, že on na ně reaguje úplně stejně, tedy podobnými zkratkami a totálními zjednodušeními (stejně nepravdivými).

Odpovědět


Re: Čekat seriozní informace u pana Kremlika nelze

Jitka Molnarova,2019-08-07 15:01:45

Ale není to dobře, že pan Kremlík vybírá údaje, které jinak alarmisti tuze rádi zamlčují? Já bych to viděla jako hodně velké plus. Otázkou je, proč ti, co se zde nyní tak rozohňují nad zveřejněnými grafy, proč je třeba neuvedli ve svých článcích a v tom, podle nich, správném kontextu. Pan Wagner, tady má hodně článků, ale ze zde nyní prezentovaných grafů ani jeden. Nelze jeho počínání brát také jako jistou formu "selekce" informací? Jestli by nebylo lepší, kdyby výkřiky o neserioznosti nepodpořili něčím, kde podle nich jsou údaje v tom správném kontextu:)

Odpovědět


Re: Čekat seriozní informace u pana Kremlika nelze

Petr Golich,2019-08-07 23:53:26

Dobrý den pane Wagnere,

Velice si Vás vážím za osvětu a popularizaci v oblasti využití štepné reakce jako zdroje elektrické energie. Dále bych chtěl sdělit i mé stanovisko k fosilním zdrojům aby nedošlo dále k nějakému nepochopení mojí reakce: pálení ropy a uhlí je dle mého názoru plýtvání, protože samotné hoření je velice neefektivní a na druhou stranu se z uhlí a ropy dá vyrobit spousta jiných užitečných věcí. Sledoval jsem záznam panelové diskuze o klimatické změně, kde jste byl přítomen a díky Vám mám větší povědomí o struktůře správ IPCC a jak s tím novináři a eko aktivisté nakládají.

A teď reakce:

Osobně si myslím, že pan Kremlík se postavil do role "potížisty" - hledá chyby a je v této pozici dle mého názoru z těchto důvodů:
1. IPCC se chová jako sekta a má svého boha CO2, zakonzervovala toto dogma a jakékoliv pokusy v minulosti o vnesení alternativních vysvětlení klimatu bylo potřeno nálepkami, šikanou ze strany vědeckých institucí a odborných periodik. Evidentně jim nejde o hledání pravdy, protože kdyby ano, pak by byli ochotni zbořit zavedené paradigmata a říci nahlas "NEVÍME" - což je velice důležitá pozice v cestě za poznáním (např. na jaké úžasné cestě za poznáním stál obyčejný fotoeletrický jev).
2. IPCC neustále šermuje svými modely, ale - model a zvláště ten numerický je ošemetná věc. Už jenom poznat podstatnou část reality je běh na dlouhou trať, samotná diskretizace zatěžuje model značnou chybou, stejně tak i použití numerických metod pro počítání derivací nebo volba datové reprezentace čísla - např. FP je v obecné rovině totálně nevhodný(neúplné pokrytí rozsahu) a lze použít jenom ve specifických výpočtech - s tím souvisí i zaokrouhlovací chyba. Dále je tu otázka numerické stability a v modelu s velkým počtem iterací nebo/i velkým počtem vzájemně působících těles se to obvykle projeví neblahým způsobem. Problém je především s tím, že se z experimentu nad (podle mě ne příliš validním) klimatickým modelem dělá křištálová koule. To je jako z řady tisíce bodů vybrat pět posledních, z nich vytvořit funkci pomocí newtonovy interpolace a tvrdit(tím se masíruje prostý lid)/odhadovat jak bude řada pokračovat. Nikoho z IPCC ale nezajímá, zda ten model skutečně sedí i do minulosti.

nakonec starší ale pěkná přednáska k tématu sluneční aktivity(v našem případě cca. od padesáté šesté minuty)
https://avc-cvut.cz/akce/doc-rndr-petr-kulhanek-csc-fel-cvut-slunecni-aktivita-o-vlivu-nejblizsi-hvezdy-na-zemi

Odpovědět

Autorovi

Roman Salátek,2019-08-07 09:46:17

Autor by si měl odpočinout. Je dobré, když někdo poukazuje na nesrovnalosti, ale vypichovat určité dílčí části a snažit se na nich zvrátit trendy je kontraproduktivní. Chce to občas vstát, projít se, vypnout excelovské tabulky, uvolnit se a trochu se na to podívat z globálu. Stačí se podívat ven, na lesy, louky, stav řek, spodních vod. To že se tu něco děje na to nemusím být génius abych si toho všiml. Argumenty a proti argumenty mohu najít na cokoliv, je otázka jestli se vztahuje k tomu co se kolem děje. Je to takové únavné. Nejdříve se psalo, že je to jen strašení, pak že je to přechodné, nyní za to nemůže člověk. Je zajímavé, že i ekologické myšlení je zpochybňováno stejnými zdroji které šíří fake news. Nepředpokládám že Osel k těmto zdrojům patří ale jede na stejné vlně, měl by si to uvědomit. To že umím rozpitvávat podružnosti neznamená, že bych to měl dělat, vždy bych si měl uvědomit jestli to může přinést nějaký posun v řešení problému, nebo je to jen plýtvání časem všech co to čtou.

Odpovědět


Re: Autorovi

Jarda Votruba,2019-08-07 10:28:59

ale vypichování dílčích částí je hlavně doména klimaalarmistů.

Pro Vaši informaci. Dělo se tu něco už pár tisíciletí. Tipnul bych si tak od posledního glaciálu. Možná tomu neuvěříte, ale byly doby kdy byly horka a jindy zase byla zima i v létě. Byly roky kdy bylo sucho a byly roky kdy byly záplavy. Dopouštíte se chyby stejné jako větši alarmistů. Myslíte si, že když za Vašeho krátkého života bylo něco tak, takže to tak bude na věky.

PS
poslední doba ledová skončila proč? Neandrtálci pálili moc dříví, nebo mamuti moc prděli?

Odpovědět


Re: Re: Autorovi

Roman Salátek,2019-08-07 11:27:25

To je pořád to samé. Jak rychle se to tenkrát dělo? V jaké kondici byla příroda? Kolik bylo "lidí"? Kolik místa lidé zabrali proto aby přežili? Jak se dokázali přizpůsobit? Dnes DPH klesne o cca 2% a unavená společnost vezme zbraně do ruky, co se stane až DPH bude padat o desítky procent, až měna ztratí jakoukoliv hodnotu? Stěhování národů, neúrody, nedostatek vody, místa. Toto přeci nemůže normálně smýšlející člověk přehlédnout, to je spíše zoufalé zavírání očí před důsledky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Autorovi

Jarda Votruba,2019-08-07 11:53:28

Ano , nikdo neví jak rychle se to dělo. A přesto se alarmisté odvolávají na to že je tepleji než dříve. Přitom relevantní data máme 2 století a to v tom nejsou započítané stále se zvětšující města ve kterých jsou ty stanice.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Autorovi

Roman Salátek,2019-08-07 12:13:36

Tím jste jen dokázal, že nejste schopen jejich tvrzení vyvrátit. V tom případě můžeme říct že mají pravdu. Ale osobně myslím, že i takové výzkumy probíhají(vrty, rozbory ledu, atd.), ale to nám stejně moc nepomůže, důsledky pro lidstvo jsou neporovnatelné, nic takového ještě naši společnost nepotkalo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Autorovi

Milan Krnic,2019-08-07 12:55:46

Můžeme říct, že mají pravdu, pokud jsme padlí na hlavu. Romane, nedokazatelné tvrzení je blábol, a ten nemá smysl vyvracet.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Autorovi

Karel Marecek,2019-08-07 13:15:24

Tak normální je, že když něco tvrdí, tak musí dokazovat oni a když dostanou dotaz proč není započteno to či ono, tak opět oni musí vyvrátit oponenturní dotazy...

Váš přístup je vše jenom ne vědecký, prostě+ někam přijdete, řeknete tvrzení a dodáte toto jsou důkazy a od všech ostatních očekáváte, že oni musí dokazovat, že se mýlíte :D Tomu říkám fakt vědeckej přístup :D

Nejse studovanej humanista, protože s tímto přístupem v technických disciplínách by jste nepostaviul ani trakař ;)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorovi

Roman Salátek,2019-08-07 14:05:56

Oni přeci ukazují o jaké data se opírají, jestli někdo tvrdí, že to tak není, měl by to dokázat. Nějak jste se v tom ztratil. Zatím je to v moderní historii jedna z nejhorších klimatických změn. On tvrdí, že to tak není, on by to měl doložit. Oni se opírají o data, on ne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorovi

Milan Krnic,2019-08-07 14:44:23

Nikoli, oni ukazují, o jaká data se opírají, a jak dokážou, že jsou ta data pravdivá?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorovi

Vladimír Wagner,2019-08-07 16:54:27

Pane Krniči, pokud jsou to data převzatá z odborné literatury, tak jsou tam popsány metody, jak byla získána a nejistoty metodiky i daných měření. Pokud jsou v té odborné literatuře převzatá, tak tam jsou odkazy odkud. Pokud se dělají kompilace různých dat a metodik, tak máte uvedeno, jak byla naškálovaná (sezazena). Můžete pochopitelně polemizovat s udanou velikostí nejistoty a způsobem sesazení (což dělá pan Kremlik u jeho oblíbeného tématu "hokejkového grafu"). Tím, že udávají o jaká data se opírají, tím ukazují i míru jejich přesnosti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Autorovi

Milan Krnic,2019-08-07 17:28:22

Vladimíre, Oni!
Myslíte obecně? Obecně jistě ne (přítomnost dogmatu). Museli bychom se bavit konkrétně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Autorovi

Peter Smitko,2019-08-14 23:44:45

Ak klesne DPH budete mať lacnejší rožok a tak...Ak Myslíte HDP tak čo myslíte že sa stane ak prestanete páliť fosilie, tj. zanikne obrovská ekonomika na ňom postavená? HDP bude OK?
Možno bude problém v globálnej ekonomike ako takej...
A čo chlapíci v púšti keď ropa bude out myslíte že tam ostanú?
Potom si vypneme jadrové el., uhoľné a vodné už nepostavíme lebo tiež zlé...
Nakoniec si zhasne lebo vrtule natočia len pre horných 10 tisíc, sadnete si do jaskyne lebo u vás doma sú chlapci z púšte a začnete naozaj myslieť. Možno zistíte že HSS vyhynie na hystériu a emocionálny afekt skôr ako z tepla...

PS prírodu preba chrániť ale asi nie pod taktovkou šarlatánov a vyosenych detí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Autorovi

Roman Salátek,2019-08-15 17:35:37

Víte co je úplně jedno kolik důkazů tady napíšu, ten základní fakt je že je to nemorální, necitlivé a není to lidské. Vyvraždit všechno živé jen kvůli HDP(to DPH se mi fakt povedlo), tak přeci nemá žádnou logiku. Všechny ty řeči to jen obchází. Morálně je to zvrácené. Indiáni když ulovili zvíře tak se mu omluvili, za to co museli udělat. To je přístup, který naše civilizace nezná. Rychlá bezbolestná smrt, když to musí být je něco čeho se zvířata ve velkochovech nedočkají, natož lidského přístupu. Klece ve jménu boha růstu zmenšujeme, naprosto bezcitně využijeme živé bytosti a pak je zmasakrujeme. Kdyby existoval karma, všem bych vám to přál zažít, narodit se jako průmyslově využité zvíře. Pro bezcitné lidi těžko hledat nějaké argumety. Jakoby vzdělání dělalo z lidí bezcitné bytosti, málo kdo si dokáže udržet lidskost.

Odpovědět


Re: Autorovi

Petr Nováček,2019-08-07 10:54:21

Dle mého názoru se otepluje, nicméně hlavní příčinou není CO2, ale snižování albeda Země a fakt, že už dlouho nevybuchla žádná velká sopka.
Dobře je to vidět na městských tepelných ostrovech. Ve městech je hodně asfaltu, který má albedo pouze 0,05. Celkově města mají albedo pouze 0,1 což je oproti okolní krajině málo. Třeba v takové Praze, což je docela velké území je o 2 stupně více než v okolí a to ještě vítr rozfoukává teplo do okolí.
Takže pro snížení teploty země je třeba vrátit albedo na původní úroveň - tj natírat na bílo, stavět asfalt s vyšším albedem.
Dále ještě nikdy nebylo na zemi tolik lidí jako dnes a všichni produkují teplo, vaří, topí, přepravují se, klimatizují, ...
Ohledně sucha u nás. Problém je, že se takřka vytratil déšt z SZ směru. Ze směru, kde němci postavili větrné elektrárny.

Odpovědět


Re: Re: Autorovi

Radovan R,2019-08-08 00:31:58

Albedo asi bude mít také vliv, ale nevím, proč by hlavní příčinou neměla být koncentrace CO2. Globálně koncentrace CO2 v posledních letech stoupá, to měření jednoznačně ukazují. A korelace mezi koncentrací CO2 a teplotou je jasná třeba z vrtů v Antarktidě, kde zároveň s měřením koncentrace CO2 zjišťovali tehdejší teplotu podle poměru izotopů kyslíku - viz článek pana Wagnera "Rekonstrukce množství oxidu uhličitého v atmosféře". V grafu v tom článku je ta závislost až neuvěřitelná (čekal bych vyšší vliv ostatních faktorů). Takže koncentrace CO2 musí mít jasný vliv na teplotu. Leda by tomu bylo naopak a zvýšení teploty z jiné příčiny by způsobilo zvyšování koncentrace CO2.

Odpovědět

Ledovec ubývá

Florian Stanislav,2019-08-07 01:16:12

https://magazin.gnosis.cz/zaledneni-arktidy/
souhrn grafů zalednění Arktidy od počátku statelitního sledování, včetně mořského ledu. Hodnoty ze satelitního měření jsou srovnatelná navzájem. Přesnost měření a odhadů od 1880 je jiné úrovně.

Pod grafem 3 v článku http://www.osel.cz/10690-gronsko-prislo-o-11-miliard-tun-ledu-no-a.html je :
"GRAF 3: Letní teploty v Grónsku (Jason Box a kol. 2009). Maximum 2009 není o moc vyšší než maximum okolo 1930 nebo 1960. Studie sice končí rokem 2009, to nám ale zde stačí, protože z našeho grafu 2 vidíte, že následující roky led v Grónsku přibýval a nikoli ubýval."
Pod grafem 2 je pozoruhodná věta :"
GRAF 2: "Pokud za letní sezónu Grónsko přijde o 100 až 300 miliard tun ledu, je to naprosto normální. Přes zimu zase obdobná kvanta ledu přibudou. (Zdroj)"
Komentář : tomu nerozumím. Když led zase obdobně přibude, proč objem ledu Gróonska od 2002-2017 v trendu klesá o 286 mld.tun/rok?
Komentář : Graf úbytku pevninského ledovce je jako druhý graf na
https://magazin.gnosis.cz/zaledneni-arktidy/
pod tímto grafem, kde je zřetelně vidět slabé sezonní kolísání ledu, ale jasný trend (lineární regrese) úbytku ledu, je text:
"Změna hmotnosti Grónského ledového příkrovu od dubna 2002 do června 2017 v miliardách tun. Srovnání se stavem v dubnu 2002. Od dubna 2002 do června 2017 se hmotnost pevninského ledovce v Grónsku snížila o 3,771 bilionu tun (v průměru o 286 miliard tun za rok). Podle údajů získaných družicemi GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment) – v provozu od 17.3.2002 do 27.10.2017."
Komentář : Vývoj množství ledu po roce 2009 v Grónsku podle tabulky na konci stránky
https://magazin.gnosis.cz/zaledneni-arktidy/
Od roku 1974 ( počátek satelitního měření) bylo v pořadí 10 roků s nejmenším množstvím mořského ledu pouze roky 2007 a 2008 jsou před rokem 2009, jinak 8 roků od 2010 dále byla zalednění menší. Mořský led Arktidy tedy ubývá.
pořadí rok rozloha [mil. km2] datum
1.
2012 3,39 17.9.
2.
2007 4,16 18.9.
3.
2016 4,17 10.9.
4.
2011 4,34 11.9.
5.
2015 4,43 9.9.
6.-7.
2008 4,59 19.9.
6.-7.
2018 4,59 19.9.,23.9.
8.
2010 4,62 21.9.
9.
2017 4,67 13.9.
10.
2014 5,03 17.9.
Zdroj: NSIDC (9/2018)

Odpovědět


Re: Ledovec ubývá

Jarda Votruba,2019-08-07 11:51:17

Na druhou stranu zase přibívá led v Antarktidě.
Opě se na základě jednoho ostrova dělají globální závěry.

Odpovědět


Re: Re: Ledovec ubývá

Petr Chaloupka,2019-08-07 19:48:51

1. Arktida není ostrov.
2. I v okolí Antarktidy v poslední době ubývá ledu.
viz např.:
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2864642-led-kolem-antarktidy-v-poslednich-letech-rekordne-taje-a-na-rozdil-od-arktidy-vedci

Hodně se psalo o zmizení kolonie tučňáků:
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/v-antarktide-zmizela-obri-kolonie-tucnaku-mladata-se-asi-utopila-40281143

Antarktida má vlastní unikátní podnebí s teplotami prakticky trvale pod nulou, teploty se pohybují v rozmezí -70 až -10 °C. Takže přímo na Antarktidě moc netaje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Ledovec ubývá

Milan Krnic,2019-08-07 20:26:11

Klima není stabilní, ha! Celá tato problematika je úsměvná. Namísto na plné koule do lokálních změn našeho prostředí směrem k udržitelnosti (koncept, tedy přiblížení se), řešíme přehršel různých i neuchopitelných věcí, v celé problematice je chaos a co, nic moc neděláme (jo, vysadíme milion stromů v a okolo Prahy). Takto je to ale normální, příroda zkrátka takto funguje (i např. debata o energetice je na tom stejně, atd., atp.). Jedna velká komedie.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz