Astronomové obvykle pozorují planety, hvězdy, galaxie a podobné, pěkně hmatatelné objekty. To ale není všechno. Dnešní nauky o vesmíru mají, s kapičkou nadsázky, blízko k nadpřirozeným záležitostem. Nejde přitom jenom o pátrání o zcela tajemné temné hmotě a ještě tajemnější temné energii. Když na to přijde, duchové se mohou ukrývat i v nitru hvězd.
Thomas Nordlander z Australian National University (ANU) a jeho kolegové vystopovali přízračné pozůstatky nejstarších hvězd ve vesmíru, které se nalézají v nitru jedné prastaré hvězdy. Ta se nachází na druhé straně Galaxie, ve vzdálenosti 35 tisíc světelných let. Podle astronomů jde o pozůstatky hvězdy, jejíž hmotnost odpovídala asi 10 Sluncím. Taková hvězda měla velmi pravděpodobně velice krátký život.
Jak říká Nordlander, s kolegy vlastně našli stroj času, který je svezl k nejstarším hvězdám ve vesmíru. Prozradila jim to analýza chemického složení hvězdy, která dostala označení SMSS J160540.18-144323.1. Složení této hvězdy porovnali s předpověďmi o explozích první generace hvězd ve vesmíru. Nordlander se s kolegy domnívá, že energie exploze supernovy dotyčné prvotní hvězdy byla dost nízká, takže většina materiálu těžších chemických prvků skončila zpátky ve velmi hustém pozůstatku této supernovy. Do okolního vesmíru tehdy unikla jen špetka hmoty prvků těžších, než je uhlík.
Hvězda J160540.18-144323.1 má nejnižší obsah železa ze všech hvězd Mléčné dráze, u nichž jsme to kdy zjišťovali. Podle badatelů je to jasné vodítko, že se zrodila v hned následující generaci po nestarších hvězdách našeho vesmíru. Jak trefně upozorňuje Nordlander, je to výjimečně chudokrevná hvězda, která vznikla jen pár set milionů let po Velkém třesku. Obsahuje 1,5 milionkrát méně železa než naše Slunce. Na této hvězdě je železo jenom jedním atomem z každých 50 miliard atomů hmoty hvězdy. Je to jako kapka vody v olympijském plaveckém bazénu, který obsahuje 2 500 metrů krychlových vody.
Nordlanderův tým objevil svou anemickou hvězdu s plně automatizovaným 1,35 metrovým teleskopem SkyMapper a 2,3 metrovým teleskopem, které pracují na Observatoř Siding Spring v australském státě Nový Jižní Wales. Jak se zdá, astronomové teď mohou studovat i duchy hvězd.
Video: The Sky over Siding Spring Observatory
Literatura
Australian National University 2. 8. 2019.
Vznikaly v mladém vesmíru temné hvězdy?
Autor: Stanislav Mihulka (28.06.2014)
Nejstarší hvězdy vesmíru v srdci Mléčné dráhy
Autor: Stanislav Mihulka (14.11.2015)
Astronomové zachytili signál první generace hvězd ve vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2018)
Diskuze:
Nie je tak jasné vodítko, , že se zrodila v hned následující generaci po nestarších hvězdách našeho vesmíru
Anton Matejov,2019-08-08 11:40:08
Hvězda J160540.18-144323.1 má nejnižší obsah železa ze všech hvězd Mléčné dráze, u nichž jsme to kdy zjišťovali. Podle badatelů je to jasné vodítko, že se zrodila v hned následující generaci po nestarších hvězdách našeho vesmíru...
Nespoliehal by som sa 100% na princíp, že ak hviezda má malý obsah železa, tak hviezda musí byť stara a ide zároveň o hviezdu prvej generácii.
Napríklad hviezda sa zrodila v oblaku, kde bolo málo železa. Železo z toho oblaku odstránilo magnetické pole.
Re: Nie je tak jasné vodítko, , že se zrodila v hned následující generaci po nestarších hvězdách našeho vesmíru
Zdeněk Smutný,2019-08-09 01:00:13
Vůbec jste nepochopil ani základy teorie o vzniku vesmíru, kdy všechny těžší prvky se zrodily až vznikem supernov, proto když hvězda nemá v sobě železo znamená, že vznikla ještě před vznikem právě těchto supoernov, tzn. v začátku po "velkém třesku".
Re: Re: Nie je tak jasné vodítko, , že se zrodila v hned následující generaci po nestarších hvězdách našeho vesmíru
Vít Výmola,2019-08-11 23:11:47
Ale toto Anton Matejov jistě ví! To, co popsal je, že nemáme jistotu, že se hvězda nemohla zrodit v místě lokálně nějak ochuzeném o železo. To sice asi vyloučit nejde, ale je to hodně nepravděpodobné.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
