Lidé již dlouho považují za jednu z hlavních otázek to, jestli jsme ve vesmíru jedinou globální civilizací. Anebo, méně přísně, jestli jsme ve vesmíru jediným místem, kde existují živé organismy. Tahle jednoduchá otázka má dvě velmi protikladné polohy. Jednou z nich je zvědavost. Každého zajímá, jestli je ve vesmíru nějaký další život. Jak asi vypadá jeho svět? Jaké tam žijí organismy? V čem je nám takový život podobný a v čem se liší? A pak je tu ještě strach. Prakticky každý zná alespoň v hrubých rysech historii našeho vlastního druhu a dobře ví, jak dopadají střety civilizací. Šance méně pokročilých civilizací nejsou valné, ani když dominující civilizace není nijak zvlášť agresivní.
Astrofyzik a šéf britské Keele Observatory Jacco van Loon se pro online vědecký magazín The Conversation pokusil zodpovědět otázku, do jaké míry lidská civilizace přitahuje pozornost okolního vesmíru, z velké části neúmyslně. Podle van Loona je do očí bijící, že navzdory investování značného úsilí a také finančních prostředků jsme zatím nezachytili žádné signály, které by pocházely od mimozemských civilizací. Mnozí lidé jsou přitom přesvědčeni, že vzhledem k očividně značnému počtu přinejmenším teoreticky obyvatelných světů, a také značnému stáří vesmíru, by kolem nás nějaké takové civilizaci mohly být.
Říká se tomu Fermiho paradox. Enrico Fermi se podle jedné historky v roce 1950 na večírku s dalšími fyziky v Los Alamos zeptal: „Kde jsou?“ A jeho otázka je stále žhavě aktuální. Jedním z celé řady možných vysvětlení tohoto populárního paradoxu je, že jiné civilizace prostě nechtějí být objeveny a chrání si svoje soukromí.
Podle van Loona se dnes mnoho odborníků domnívá, že rozesílání „vizitek“ do okolního vesmíru, aniž bychom věděli, kdo je může zachytit, není úplně dobrý nápad. Je to jako když pověsíte něco na sociální média – jednou odeslanou zprávu do vesmíru už není možné zrušit, i když byste si to později rozmysleli. Mnohem bezpečnější je naslouchat, i když to zatím nevedlo k žádným pozitivním výsledkům.
Jak ale van Loon zdůrazňuje, ve vesmíru mohou detekovat i náš pozemský rádiový provoz, včetně navigace, televizního vysílání a internetu. Pokud totiž rádiové vlny nejsou zachyceny, tak pokračují v cestě dál od Země, do okolního vesmíru. Když na to přijde, tak nás někdo může již nějakou dobu ve vesmíru sledovat, ať už pobaveně nebo zděšeně či s upřímným zájmem. A takoví pozorovatelé by se mohli rozhodnout intervenovat. Je otázkou, který scénář by pro nás byl příznivý, pokud vůbec nějaký. Jaké bizarní podoby by to mohlo mít, ukazuje například pozoruhodný film „Galaxy Quest“ z roku 1999 od Denise Parisota.
Nicméně, Země se v poslední době stává pro vesmír v tomto směru mnohem tišším objektem. Signály méně létají vzduchem a více proudí optickými kabely. Zato se ale objevuje další problém, díky němuž prozrazujeme svoji přítomnost na velkou vzdálenost. Na Zemi svítí stále větší množství světel s umělým spektrem záření. Technologicky vyspělá civilizace by to mohla snadno detekovat a vystopovat nás. Na tom ještě budeme muset zapracovat.
Video: NASA Space Probe: Interview with Dr. Jacco van Loon
Literatura
The Conversation 31. 7. 2019.
Jak se zachovají lidé, pokud objevíme mimozemský život?
Autor: Stanislav Mihulka (11.12.2017)
Oslepuje nás při hledání mimozemšťanů kosmická gorila?
Autor: Stanislav Mihulka (17.04.2018)
Postavíme laserovou svítilnu pro přilákání mimozemských astronomů?
Autor: Stanislav Mihulka (01.01.1970)
Mohli by mrtví mimozemšťané zachránit lidstvo?
Autor: Stanislav Mihulka (27.05.2019)
Diskuze:
Jak slozita je detekce planety?
Milan N,2019-08-07 14:29:26
Myslim, ze detekce existence nejake planety je hodne slozita. O co slozitejsi je zjistit, ze planeta vysila nejake zareni v elektromagnetickem spektru? Myslim, ze to bude o nekolik radu slozitejsi. Proto je asi obtizne detekovat mimozemsky zivot.
Predstavy lidi jsou zkreslene hollywoodskymi filmy a serialy. Cestovani k planetam mimo slunecni soustavu je nemozne - je to prilis daleko. Takze se zadnych mimozemstanu nemusime obavat. Ohrozuji nas uplne jina nebezpeci.
stejný vývoj
Kuba Beneš,2019-08-07 11:04:05
článek předpokládá, že se jiné pokročilé civilizace vědecky vyvíjely stejným způsobem jako lidstvo. především, že objevily elektřinu a začaly ji používat pro komunikaci a pro osvětlení a vydrželo jim to třeba milion let. to ale vůbec není tak samozřejmé.
elektřinu pravděpodobně objeví každá taková civilizace, ale s jejím využitím už to tak slavné být nemusí, viz např staroegyptské baterie určené k pokovování a tím to skončilo. noční osvětlení má lidstvo proto, že jsme denní tvorové a v noci nevidíme. jiné civilizace nemusí být denní tvorové, mohou vidět v jiném spektru a noční osvětlení nemusí vůbec potřebovat. co se týče komunikace, už dnes je ta rádiová na zemi omezována a to uběhlo jen nějakých 150 let. takže hodně malé okénko. jinde mohli zůstat u přenosu po drátech, nebo z nich rovnou přejít na optiku a k rádiovým vlnám by se nedostali vůbec. osobně mi to vůbec nepřipadá jako paradox, a paradox spíš je že renomovaní vědci si tohle neuvědomují. i kdyby v okruhu řekněme 100 světelných let bylo třeba 10 srovnatelných nebo vyspělejších civilizací, objevíme možná jednu a to ještě nějakou strašnou náhodou.
Re: stejný vývoj
Pavel Nedbal,2019-08-07 13:59:14
Souhlasím s Vámi, že civilizace mohou být velmi řídké, co se týče vzdáleností mezi nimi. Ale nepoužívání radiové komunikace - to bych vyloučil. Samozřejmě, již necpeme megawaty do televizního vysílání, ale přibývá wifi a mikrovlnných spojů, mobilní telefony a internet, družicová navigace, TV satelity atd. Jakmile někdo elektřinu objeví - a to (pravděpodobně mimo vodních civilizací každý) - je na cestě k využívání radiových vln. Proto taková bude vyzařovat, někdo méně, někdo více, a bude jistý poloměr, kam dosáhne, než se signály utopí ve vesmírném šumu. Jiné typy bezdrátového přenosu signálů (neutrina, grav. vlny) jsou neefektivní. Jsem přesvědčen, že pokud někdy někoho objevíme, bude to velká náhoda, ale bude to na radiových vlnách. I kdyby se naše civilizace dočasně rozpadla (což se může stát), tak za cca 50ky tu bude znova.
Re: Re: stejný vývoj
Miro Skunda,2019-08-19 20:43:40
Megawatty sa viac ako 50 rokov používajú pri rádiolokátoroch ďalekého dosahu s veľkými
anténami.
Aj radarové snímky Mesiaca, Venuše sem patria. (Arecibo)
Okrem toho sú utajované experimenty typu HAARP. https://cs.wikipedia.org/wiki/HAARP
Príjem aj úzkopásmových signálov v širokom rozsahu umožňuje technika SDR.
https://en.wikipedia.org/wiki/Software-defined_radio.
TV a FM vysielanie sú desiatky kW ale zato trvale .....
Re: stejný vývoj
Emil Houba,2019-08-19 21:12:04
Nepochybuji o tom, ze ve vesmiru jsou jini zivocichove. Otazka jen je, na jakem stupni vyvoje jsou. Vyvoj k cloveku trval od prvoku snad miliardu let a jen v poslednich 100 letech by se dalo mluvit o tom, ze by byla mozna nejaka komunikace s mimozemstany. Jenze lidstvo kraci k zaniku pomoci jadernych zbrani, pochybuji ze prezije rok 2100 (drive jsem myslel rok 3000). Na kazde jine planete bude vyvoj stejny, po dosazeni urcite vyspelosti se covilizace z nenazranosti sama znici.
Pravdepodobnost mozne komunikace je 200/1000000000=0.0000002. To znamena, ze jina civilizace by musela byt ve stejne dobe taky tak daleko a nesmela by byt prilis vzdalena, snad nejakych 100 svetelnych let. A tato podminka ma taky velice malou pravdepodobnost, nebot je tezke odhadnout, kolik planet je v okruhu 100 svetelnych let. At uz je to jakkoliv, uz jen pravdepodobnost mozne komunikace 0.0000002 je tak mala, ze je zadnou jinou civilizasi nikdy nejspise nenajdeme.
A vzdalennosti jsou tak velike, ze zadni UFOni k nam nikdy neprileteli a nikdy neprileti. Pohadky o cervych dirach a letu mnohonasobkem svetla je mozne ukazovat dale jen ve SciFi.
Hm a co kosmické smetí?
Jaroslav Lepka,2019-08-05 15:37:27
Tím se zabýval již Stanislaw Lem před více než padesáti lety a to bylo toho šrotu zanedbatelné kvantum. Napadlo by mě, že emzáci poznají rozdíl mezi prstenci Země v rozpětí pár desítek let snáz, než nárůst radiového šumu nebo nočního osvětlení.
Hmm
Daniel Konečný,2019-08-05 11:42:26
Měl jsem za to, ze lidstvo by mělo celkem problém detekovat samo sebe už u Alpha Centauri, jen jaderné testy teoreticky i dál. Jak to tedy je, když pomineme scifi, že by emzáci byli schopní zachytit každý rádiový foton? Detekovat veřejné osvětlení je pro mě novinka, dokázal by tu někdo fundovanější odhadnout, na jakou vzdálenost by zhruba dokázal nás samotné tímto způsobem najít takový ELT?
Zkusit hledat světlo měst eMZáků?
Dominik Březina,2019-08-05 10:13:49
Zaměřit se místo na hledání rádiových signálů na hledání světla z velkoměst? Ale i kdyby se ve vesmíru podařilo postavit obří plantáže teleskopů, které by možná dokázaly takové světlo detekovat, nedohlédli bychom dál než pár desítek světelných let a pravděpodobnost, že by někde takto velmi blízko mohla být nějaká civilizace v podobné fázi jako ta naše, bude stejně extrémně nízká. Nevěřím, že by emzáci investovali do něčeho tak nejistého, jako do obřích detektorů elektromagnetického záření s cílem najít stopy jiných civilizací. Stejně by se k nám přes ty vzdálenosti nikdo nikdy nedostal.
Re: Zkusit hledat světlo měst eMZáků?
Zbyněk Sláma,2019-08-05 11:35:24
No udělat to jen podle změn jasnosti by určitě byl problém, ale imho autor myslí prostředky spektroskopie. Když by jejich spektrometr našel významné množství třeba čar rtuti z výbojek, tak by jim to mohlo být podezřelé. :P
Takové věci už umíme i my, viz. třeba [Čeští vědci objevili stopy sodíku na dvou plynných exoplanetách|https://www.astro.cz/clanky/exoplanety/cesti-vedci-objevili-stopy-sodiku-na-dvou-plynnych-exoplanetach.html].
Re: Re: Zkusit hledat světlo měst eMZáků?
Pavel K2,2019-08-05 12:22:13
Takže na těch dvou planetách používají veřejné osvětlení se sodíkovými výbojkami, kdežto na těch druhých dvou, kde to našim vědcům sodík neukázalo, už přešli na LED osvětlení.
Jak říkali sovětští lidé, vot éto těěchnika!
Re: Re: Zkusit hledat světlo měst eMZáků?
Milan Krnic,2019-08-05 12:57:45
Tak snad to alespoň hřeje u srdíčka (k čemu jinému by to bylo dobré, krom, samozřejmě, grantu, netuším). ..."brzy budeme schopni popisovat fyzikální procesy, které v exoplanetárních atmosférách probíhají. A to je fascinující, když stále ještě přesně nechápeme veškeré procesy probíhající v atmosféře Země,” uzavírá vedoucí skupiny exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Petr Kabáth.". Protože být spokojený v zaměstnání je důležitá věc.
Re: Re: Re: Zkusit hledat světlo měst eMZáků?
Pavel Nedbal,2019-08-05 23:03:09
Pan Grygar se ve svých "žních objevů" zmínil, že astronomie zažívá zlatý věk. Myslím, že má pravdu - díky příznivé konstelaci a dobrému lobbingu i podpoře bohatých skutečně se tento pro mnohé zbytečný obor slušně rozvíjí a jeho možnosti narůstají. Sice ani 40m dalekohled ve výstavbě nemá potenciál přímo analyzovat světlo od planet, ale techniky, zejména spektroskopie dosahuje toho, co bylo nedávno považováno za nemožné, třeba analyzovat pohyb hvězdy ovlivněný planetami. Ale vidění umělého osvětlení, to je mimo rozumné meze, aspoň ve výhledu. Ale je tady taky radioastronomie. Ta sice v úhlovém rozlišení nad tou optikou nevede, ale kvalita dnešních přijímačů je dnes již prakticky dodkonalá, už nás neomezuje její vlastní šum. Takový systém SKA, čili kilometr čtvereční, to už je pěkná anténa. Když si ale uvědomíme, jak docela dobře chytáme sice teprve nějakého čtvrt světelného dne vzdálené Voyagery s pár waty, tak pokud by byl na druhé straně podobný systém, myslím, že bychom radiovou komunikaci na nějaké ty světelné roky bez problémů dali. Jenže takový systém má natolik úzký vyzařovací ůhel a pracuje v úzkém frekvenčním pásmu, že nalezení nějakého signálu by byla hodně velká náhoda. Nemluvě o tom, že digitální data budou špatně rozlišitelná od šumu, nebudeme vědět, co vlastně slyšíme. Na skenování oblohy s vysloveným cílem chytit vysílání emzáků přímo nikdo v tak drahém projektu peníze nedá. Ale naposlouchaná data budou uložena a budou k dispozici. Třeba časem, po vylepšení počítačové analýzy, v nich někdo něco najde.
Re: Re: Re: Re: Zkusit hledat světlo měst eMZáků?
Vojta Ondříček,2019-08-06 13:52:26
Osobně bych se nějakého objevení Země na základu pozorování fotonových emisí naší planety mimozemšťany nebál. Již ve vzdálenosti čtvrtiny světelného dne je pro voyagera Země vzdálená od Slunce 1,3° (úhlových stupňů).
Ze vzdálenosti jediného SR je to jen 0,0009° (3"). Na takovou vzdálenost od zdroje energie Slunce (3,846 x 10^26 W) nemožné pro optiku viditelného spektra a už vůbec ne pro delší (rádiové) vlny. Mimozemšťané mohou pochopitelně pozorovat průchody planet před Sluncem, musí se tedy nacházet v rovině ekliptiky s odchylkou zlomku úhlové sekundy. Pak mohou analyzovat změny spektra a svítivosti Slunce a z toho usuzovat na velikost Země a ostatních planet a složení jejich atmosféry.
S tím voyagerem je to tak, že anténa na Zemi "vidí" voyagera na černém (energeticky velmi slabém) pozadí. Z těch pár odvysílaných Watů voyagera směrovou anténou dopadne na Zemský povrch možná miliardtina na 1 km čtvereční přijímací antény. Tedy energie patrně sotva odlišná od šumu pozadí.
Technika se samozřejmě vylepšuje ..., ale někdy narazí na limity fyziky.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
