Úspěch Apolla 11 byl famózní a nepochybně si zasloužil pompézní oslavy svého výročí. Měli bychom si ale otevřeně přiznat, že to byl v podstatě vrchol našeho vesmírného snažení, pokud jde o lidské posádky. Od té doby si hrajeme na astronauty na oběžné dráze, na stále stejných orbitálních stanicí, kde stále stejně velké posádky dělají stále ty stejné věci. Upřímně řečeno, není to nic moc fascinujícího.
Je to ostuda. Měli bychom s tím už konečně něco udělat a vyrazit z oběžné dráhy dál do vesmíru. Kromě Měsíce se prvním místě nabízí Mars. Svůdná Rudá planeta dráždí představy celých generací snílků, fantastů i vědců. Carl Sagan v roce 1971 navrhl, že bychom mohli zesílit skleníkový efekt na Marsu, který je tam na rozdíl od Země vnímán jako zcela pozitivní záležitost, a to pomocí odpaření severní polární čepičky Marsu. Loňský výzkum odborníků NASA ale tento letitý pán v podstatě poslal k ledu. Zásoby vhodných surovin na celém Marsu nejsou dostatečné na to, aby samy o sobě mohly udělat z Marsu obyvatelnou planetu. Pro snění o terraformaci Marsu to byla těžká rána.
Robin Wordsworth z Harvard SEAS a jeho tým se to rozhodli změnit. Namísto terraformace celého Marsu navrhují zaměřit úsilí na obydlení menších území. Podle jejich představ by v tom měl sehrát klíčovou roli podivuhodný materiál – křemenný aerogel, který vlastně napodobuje skleníkový efekt pozemské atmosféry. V sérii počítačových modelů a experimentů badatelé potvrdili, že tak asi 2 – 3 centimetrová vrstva křemenného aerogelu propouští dost světelného záření pro fotosyntézu a zároveň brání průchodu nebezpečného ultrafialového záření. Zároveň se pod takovým aerogelem zvedne teplota trvale nad bod tání vody. To vše aerogel zvládne bez nutnosti použití přídatného zdroje tepla. Výzkum Wordsworthova týmu publikoval časopis Nature Astronomy.
Podle Wordswortha je technologie s křemenným aerogelem v dnešní době mnohem dosažitelnější, než globální terraformace Rudé planety. Na rozdíl od předešlých návrhů je možné regionální terraformaci s křemenným aerogelem vyvíjet a testovat, s materiály a technologiemi, které již dnes máme k dispozici. Podle Laury Kerber z laboratoří Jet Propulsion Laboratory která se podílela na výzkumu křemenného aerogelu, je Mars přece jenom po Zemi tou nejvíce obyvatelnou planetou Sluneční soustavy. Zároveň je to ale dost nehostinný svět. Pokud bychom na Marsu postupovali cestou vytváření malých obyvatelných oáz, tak bychom tímto způsobem mohli Mars terramorfovat kontrolovaným a praktickým způsobem.
Vědce inspiroval fenomén, který již dnes pozorujeme na Marsu. Polární čepičky Marsu jsou tvořené zmrzlou vodou a oxidem uhličitým. Takový led propouští záření a zároveň pod sebou udrží teplo. Během marťanského léta vznikají pod ledem polárních čepiček oblasti, kde je teplo. Pokud jde o zvolený materiál, s křemennými aerogely mají kosmičtí inženýři četné zkušenosti. Vysoce porézní aerogel propouští světlo, ale navzájem propojené nanovrstvy oxidu křemičitého velmi zpomalují pohyb tepla. Podaří se nám terramorfovat Mars díky starému dobrému křemenu?
Video: Mars Climate and Chemical Evolution: Lessons from the Solar System for Exoplanets
Literatura
Harvard SEAS 15. 7. 2019, Nature Astronomy 15. července 2019.
Elon Musk chce shodit na Mars termonukleární bomby
Autor: Stanislav Mihulka (14.09.2015)
NASA navrhuje použít k terraformaci Marsu magnetický štít
Autor: Stanislav Mihulka (07.03.2017)
Chcete terraformovat Mars? Se soudobou technologií to asi nepůjde
Autor: Stanislav Mihulka (07.08.2018)
Diskuze:
Mimo realitu
Pavel Nedbal,2019-07-22 22:39:59
je představa o sklenících na Marsu. Je potřeba si uvědomit, že tamní "vzduch" je prakticky vakuum. Takže cokoliv musí být zkonstruováno jako tlaková nádoba, pokud sklo, tak silné, a malá okénka, držená hustou pevnou konstrukcí. Takže je lepší na skleník zapomenout a pěstovat při umělém světle - s tím jsou docela zkušenosti :). Ostatně, cokoliv by stálo na povrchu, budou se do toho strefovat již docela malé meteority - hustota atmosféry nestačí na to, co na Zemi, kde většinou nedopadne ani 10m šutr. O tvrdém záření nemluvě. Jako izolace je aerogel dobrý, ale vakuum je lepší.
Ostatně právě kvůli skorovakuu, záření a všeničícím prachu bych jako lepší místo ve sluneční soustavě viděl Titan. Skafandr jen na oddělení od atmosféry, beztlakový, a teplé spodní prádlo a boty. Vše, co je potřeba, se tam najde, lze tam udržovat kyslík, etan a metan v normálních nádržích (pohon vozidel a člunů možná i spalovacími motory), lze tam perfektně cokoliv uchladit.
Re: Mimo realitu
Karel Ralský,2019-07-30 13:26:23
Pokud jde o realitu tak na Marsu stačí k udržení atmosféry při uměle sníženém tlaku i obyčejný neopren (samo zalepující se) zapuštěný v zemi a osvětlen z diod napájeným povrchovými panely a mohli by se tam(uvnitř oběktu) pohybovat i lidé bez skafandru, vždyť v kosmu se také pohybují lidé v přetlakových oblecích a to je tam téměř čisté vakuum, nehledě na to v údolních Mariner příkopech se domnívám že je tlak dostatečný podobně jako v "mořích" na zemi, jenže místo vody(která se nachází v jeskyních) je směs plynů, metan, kysličník siřičitý, oxid uhličitý a jiné ze kterých by ve velkém se dal vyrábět kyslík a tam by stačil obyčejný reduktor z oxidu litného nebo jiný katalyzátor(tedy jednoduchý chemický oblek a v určité výšce by stačila jen maska).
To nevidíte páru která se nad příkopem a uvnitř vznáší a tekutinu která vytéká z jeho boků?
Tím že je Mars červený také něco naznačuje a sice to že je tam značná část kyslíku uložena v horninách(a v průběhu miliard je možná velká vrstva i pod zemí) let a stačilo by je "trošku zahřát radionuklidovými zdroji(Americium s poločasem 400let)" a kyslíku je dost i na povrchu pro účely dýchání v podzemí.Jen je potřeba vytvořit na marsu jednoduchou infrastrukturu k trvalému přežití najít přirozené a relativně těsné jeskyně s vodou a vchod uzavřít aby se mohla natlakovat a osvětlit ji zatím diodami.
Re: Re: Mimo realitu
Karel Ralský,2019-07-30 13:28:52
Omlouvám se opravil jsem to ale nějak se to napsalo znovu tedy objektu nikoliv (oběktu).
Re: Re: Re: Mimo realitu
Pavel Nedbal,2019-07-30 13:40:26
Člověče, Vy jste se pomátnul. Ani v údolích tlak nejde nad 1kPa, takže, i kdyby uvnitř prostoru bylo i jen 21kPa (čistý kyslík + trochu CO2 pro rostliny), na každý metr čtvereční bude působit 20 000N, tedy 2 tuny!!! To Vám nějaký neopren bez mohutné opěrné konstrukce, notabene dole jen zahrabaný v zemi, neudrží!
Křemíkový aerogel to je nějaký
Mojmir Kosco,2019-07-22 19:18:30
druh skla ? V tom případě je jasné že propustí světlo a způsobí skleníkový efekt . Spíš bude problém s křehkostí ?
Světlo
Alexandr Kostka,2019-07-21 20:02:06
"propustí dostatek světla pro fotosyntézu". Nějak si tím nejsem zrovna jistý. Jednak to na Marsu se světlem není zrovna zázrak, ani při nejsvětlejším dni, dvak si vzpomínám, jak měly rovery problémy, když solární panely zafoukaly bouře. Rostliny vyžadující plné světlo si podle mě "pod širákem" ani neškrtnou a ani rostliny preferující polostín nebudou zrovna nadšené.
Souhlasím s jednou větou
Jan Děták,2019-07-21 14:02:42
Je to ostuda. Psát takovéhle bláboly.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce