V létě 2019 pozornost vzbudil popularizační článek Kauppinena a Malmiho s názvem „No Experimental Evidence for the Significant Anthropogenic Climate Change.“ Autoři této nerecenzované studie ukazují na těsnou korelaci mezi poklesem oblačnosti a nárůstem teploty. A dovozují, že příčinou aktuální klimatické změny nejsou zřejmě emise skleníkových plynů, ale spíše pokles oblačnosti.

Graf 1: Srovnání vývoje teplot (červeně) a nízké oblačnosti (modře). K růstu teplot došlo současně s poklesem nízké oblačnosti. Graf z článku Kauppinena a Malmiho.

Data o oblačnosti pocházejí z mezinárodního projektu ISCCP (The International Satellite Cloud Climatology Project). Ten byl spuštěn v roce 1982 a spravuje ho americká NASA. Na webu ISCCP se k tomuto grafu dostanete takto: Cloud Data and Products – Climate Analysis of ISCCP Cloud Data. (zejména části 1 a 7)

Graf 2: Nízká oblačnost podle projektu ISCCP. Na jejich webu zadejte: Cloud Data and Products – Climate Analysis of ISCCP Cloud Data (část 7).

Korelace mezi teplotou a nízkou oblačností je opravdu ohromující (viz graf 3). Pokud vám nestačí popularizační článek Kauppinena a Malmiho, tak dodám, že k obdobným závěrům došla 2014 i McLeanova vědecká studie vydaná v recenzovaném časopise Atmospheric and Climate Sciences.

Graf 3: Srovnání pozorované teploty (červeně), nízké oblačnosti (modře) a CO2 (zeleně). Graf z článku Kauppinena a Malmiho.

Těžko říci, co je příčina a co následek. Zda změna teplot ovlivňuje oblačnost či naopak. Nebo obojí. Připomněl bych ale, že i alarmisté se uchylovali k spekulacím o vlivu oblačnosti na teplotu, když chtěli nějak vysvětlit pauzu v oteplování.

Zarážející ale je, že jiní autoři tvrdí o oblačnosti pravý opak (Eastman 2011). Tedy že oblačnost stoupla. Jak to, že se vědci neshodnou ani na tom, jestli nějaký ukazatel stoupá nebo klesá? Bohužel, něco jiného naměřila pozorování na zemském povrchu (třeba z lodí) a něco jiného naměřily satelity. Pátá zpráva klimatického panelu OSN uvádí, že satelitní data ISCCP vskutku vykazují značný pokles oblačnosti. Ale dodává, že jiné zdroje ukazují pravý opak. Takže satelitní data mohou být chybná. (Pátá zpráva IPCC, První pracovní skupina, kapitola 2.5.6.2 Clouds – satellite observations).

GRAF 4: Různé jiné zdroje dat, které ukazují opak než ISCCP. Horní dva grafy jsou oblačnost, černý graf je vodní pára. Vidíme nárůst a pak pokles v éře „pauzy“ (hiatus) v oteplování. To je ta pauza, která podle dnešního dogmatu prý neexistovala. (Zdroj)

Kdo má pravdu? Větší smysl mi dává představa, že když se oteplí, z oceánů se vypařuje více vodní páry a je pak oblačnosti více. Proto v éře oteplování například v africkém Sahelu mají více srážek. Na druhou stranu ale žádná data vykazující nárůst nízké oblačnosti nekorelují s teplotami tak precizně jako data ISCCP, která mají opačné znaménko. Nebo je snad možné, že celková oblačnost stoupla, ale nízká oblačnost klesla?

Zkrátka po miliardách dolarů utracených na výzkum klimatické změny je výsledek v tom, že prostě nikdo neví, co je pravda… Snad jenom Gréta.

Reference:

Trenberth, K.E., Fasulo, J.T. and Keihl, J. (2009) Earth’s Global Energy Budget. Bulletin of the American Meteorological Society, 90, 311-323.

McLean, J. (2014) Late Twentieth-Century Warming and Variations in Cloud Cover. Atmospheric and Climate Sciences, 4, 727-742.

Kauppinen J., Malmi P.. Experimental Evidence for the Significant Anthropogenic Climate Change. Cornell University. arXiv:1907.00165 [physics.gen-ph]

Eastman et al (2011) Variations in Cloud Cover and Cloud Types over the Ocean from Surface Observations, 1954–2008, Journal of Climate

Do clouds control temperature, or does temperature control clouds? (30.5.2016)

https://www.ipcc.ch/report/ar5/wg1/

https://isccp.giss.nasa.gov/