Každá doba má svoje kladné hrdiny, i ty záporné. Dnes je jedním z hlavních záporáků oxid uhličitý, i když jeho „vina“ je jen kvantitativní. Není to žádný jed, který bychom měli kompletně odstranit z povrchu zemského. V takovém případě by totiž naše planeta zmrzla a zastavila by se kyslíková fotosyntéza.
Nicméně, omezit emise oxidu uhličitého bychom mohli, a také poněkud snížit množství tohoto skleníkového plynu v atmosféře. A tady se otevírá velký prostor pro kreativní nápady. Oxid uhličitý je sice obtížně využitelná molekula, s důmyslnou technologií by se ale mohl stát zajímavým zdrojem.
Vědci německého výzkumného institutu Karlsruher Institut für Technologie (KIT) nedávno vyvinuli jednoduchý postup, s jehož pomocí lze proměnit problematický oxid uhličitý na dnes všeobecně oblíbený a žádoucí grafen. Ten má celou řadu pozoruhodných vlastností, je slibný v mnoha oblastech, a přitom je svůdně jednoduchý. Je to prostě 2D film z jediné vrstvy atomů uhlíku.
Na samotném počátku se grafen „vyráběl“ slupování z grafitu pomocí lepicí pásky. Teď už máme k dispozici celou řadu méně či více pozoruhodných postupů, jimiž je možné grafen vyrobit, ať už ze dřeva, eukalyptových listů nebo třeba ze sójových bobů. Nejběžněji užívaným postupem je dnes chemická depozice z plynné fáze (CVD, Chemical Vapor Deposition). Spočívá v pumpování zdroje uhlíku, nejčastěji metanu, do směsi s jinými plyny, a také materiálem, který slouží jako katalyzátor a substrát. Plynná směs reaguje s materiálem a na povrchu substrátu vytváří vrstvu grafenu.
Postup týmu KIT je velmi podobný, je namísto metanu používají oxid uhličitý. Míchají ho s vodíkem v reakční komoře, kde je v roli katalyzátoru a substrátu plátek z mědi a paladia. Grafen tam vzniká za běžného atmosférického tlaku a při teplotách až 1 000 °C. Jak říká vedoucí výzkumu Mario Ruben, když se správně vyladí poměr mědi a paladia, tak přeměna oxidu uhličitého na grafen probíhá tak jak má, v jednoduchém procesu s jediným krokem.
Badatelé již ověřili, že jejich postup funguje, a že je s ním možné vyrobit grafen jak v jedné vrstvě, tak i v několika vrstvách na sobě. Teď pracují na tom, aby tímto postupem bylo možné vyrábět přímo elektronické komponenty z grafenu.
Literatura
Karlsruher Institut für Technologie 8. 7. 2019, ChemSusChem, Energy & Materials online 11. 7. 2019.
Nový pevný katalyzátor exceluje v rozkládání vody na vodík a kyslík
Autor: Stanislav Mihulka (03.08.2017)
Jeden svět nestačí: Podivuhodný grafen míří do vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (18.12.2017)
S grafenem je lepší všechno. I beton!
Autor: Stanislav Mihulka (24.04.2018)
Diskuze:
A přitom je to vlastně vcelku jednoduché.
Lvy Janáček,2019-07-16 14:55:26
Aby měly elektroauta smysl, museli bychom mít dostatek elektrické energie, která navíc bude tzv. čistá. Jenže v tom případě to ztrácí smysl, protože pokud ji budeme mít, pak bude mnohem snazší pomocí ní vyrobit z CO2 a vody přímo naftu a tu použít v moderních autech s dieselem. Nebude se muset stavět šílená síť nabíječek a vedení, nebude se muset plundrovat země těžbou drahých kovů a vzácných zemin.
Riesenie
Michal Lichvár,2019-07-13 20:59:51
Zmeniť negatívny pohľad na CO2 za pozitívny.
Inak je neskutočné, ako sú na západe ľudia (a hlavne slušne uvedomelá mestská kaviareň) ohľadne CO2 vypatlaný a už to smeruje aj sem. Celé tie nezmyselné "stávky za klima".
Zastrčená
Vladimír Bzdušek,2019-07-12 22:14:42
hadica do benzínovej nádrže a pustená naplno znamená v elekrickom ekvivalente príkon 5 MW. Dobre nad týmto faktom pouvažujte.
Re: Zastrčená
Jiří Kocurek,2019-07-18 15:28:24
Lokomotiva řady 150 má výkon 4800 kW. Je živená jmenovitým napětím 3000 V a proudem cca 2000 A. Při takovémto odběru poklesne napětí až ke 2500 V, záleží na vzdálenosti od napájecí stanice.
Napájecí stanice ukrmí zhruba 4 takové lokomotivy (dle typu napájecí stanice) a musí být připojená na distribuční vedení 22 kV, lépe 110 kV.
Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Theodor Vopajslik,2019-07-12 02:10:16
Cely humbuk s CO2 je jen podvod zamereny na to, aby se lidem vytahly penize z kapes. Hodnoty CO2, ktere zpusobuji lide, nemaji meritelny vliv na ovlivneni pocasi. Priroda produkuje sama 550 Gt CO2 rocne, lidstvo 36.3 Gt, t.j. jen patnactinu. Otepleni je mozne spocitat z hodnot planety Venuse, ktera ma 96.5% CO2 a teplotu povrchu 464°C jednoduchou trojclenkou ze zakladni skoly, kterou zrejme vjedci a dementni politici neovladaji. Napr. pro zvyseni CO2 o 25% by bylo otepleni (odlisna vzdalennost Zeme a Venuse od Slunce je zhruba pro vypocet vyrovnana odlisnym abledo):
(464 x 0.01)/96.5 = 0.048°C
Prakticky nemeritelne.
Od roku 1800 do 2011 se zvysil obsah CO2 o 40%, t.j za 200 let. Ale nejspise jen tim, ze byly vymyceny tisice km2 lesu a plodiny, co potrebuji CO2 k rustu nemohou CO2 produkovany prirodou a lidstvem dostatecne premenit na celulosu.
Benzinove auto ma ucinnost kolem 35%, naftove kolem 45% a elektroauto kolem 12%, kdyz se zapocitaji vsechny ztraty. Navic je treba na vyrobu Li-baterien tolik energie, ze by s ni auto ujelo 100 000 az 180 000 km. Elektroauto je 3- az 5-krat vetsi prducent CO2 nez auta se spalovacimi motory.
A nesmyslne sviceni ve dne zpusobuje jen v Nemecku, kde je 47 milionu vozidel zbytecnou spotrebu 20 000 000 (20 milionu) litru pohonnych hmot denne!!!!!!!!!!!!
Jen lzi, lzi, lzi, a kecani a zvasty…………
Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Jarda Votruba,2019-07-12 07:03:12
Souhlasím s Vámi.
Jedna sopka vyprodukuje tolik CO2 že to lidstvo nevyrobí za 10 let. Všichni řeší auta, ale nikoho nezajímají nákladní lodě, které pálí ty největší sračky, nikdo neřeší letadla, které si vesele vytváří NOx a CO2.
Nedávno jsem četl o nějakých dvou českých vědcích, kteří tvrdí že oteplování je způsobeno tím, že vytváříme pouště i v mírném pásu. Po sklizni zůstávají holá pole, která jsou nechráněna proti vysychání, protože je nechrání travní porost, ani stromy. Zároven tato plocha je mrtvá, takže rostliny se nemohou CO2 krmit.
Což mi přijde logické.
Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Alexandr Kostka,2019-07-12 07:14:27
Současná sucha a vedra jsou absolutně hloupým využitím polí (a vlastně i luk a lesů) bu´d podpořena, nebo možná přímo vyvolána. Ovšem radikální změnu nemá nikdo odvahu ani navrhnout, natož prosadit a nařídit. Totální průšvih je například to, že se "biomasa" bezezbytku sklidí a odveze. Pole do hola, louka do hola.. A zpátky nejde žádný hnůj, žádný obsah žumpy, žádný kompost, žádné organické zbytky..
A ohledně CO2, snad nejlepším podvodem je právě jeho "zadržování". Veškeré pokusy co se konaly mají jedno společné: Na enertgii potřebnou na "zbavení se" 1 kg CO2 se ho vyprodukovalo podstatně víc než to kilčo. Ostatně i toto bude stejné, napřed oddělit CO2 od vzduchu a pak jen ohřát na 1000C jsou takové energeticky nenáročné činnosti že? Ale zase, pokud to beru jako výrobu grafenu ze zcela volně dostupné suroviny, pak dobré.
Re: Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
František Souček,2019-07-12 08:35:28
Tak pod tohle se klidně podepíšu.
Teď se mi dostala pod ruku finsko~japonská studie, která tvrdí, že oteplení způsobené lidmi vypouštěného CO2 prakticky neexistuje...
Re: Re: Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
František Souček,2019-07-12 08:40:39
https://arxiv.org/pdf/1907.00165.pdf
Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Florian Stanislav,2019-07-12 18:43:26
Píšete :Jedna sopka vyprodukuje tolik CO2 že to lidstvo nevyrobí za 10 let.
Nikoliv. Sopečné roční emise CO2 jsou podstatně menší ( řádově 10x) jak emise lidstva.
http://amper.ped.muni.cz/gw/s/machkova/54-cz_volcanoes-and-global-warming.png
Re: Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Jan Pšenička,2019-07-12 21:52:47
Co je to za divnograf? Ta cervena krivka je produkce nejaktivnejsi sopky Manua Loa, o tom co vyprodukuje lidstvo tam neni ani bod
Re: Re: Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Florian Stanislav,2019-07-13 12:18:35
http://amper.ped.muni.cz/gw/s/machkova/54-cz_volcanoes-and-global-warming.png
je graf měření CO2 na nečinné sopce Mauna Loa, což ví každý, kdo se letmo pozřel na otázky klimatu a globálního oteplování.
Když si očima položíte na modrou křivku sopečné emise regresní přímku ( to je tak aby byla stejná plocha grafu nad přímkou a pod přímkou k ose x), tak nárůst ppm CO2 díky sopkám je pomocí regresní přímky nejvýš 20 ppm a nárůst celkový asi 180 ppm CO2. čili 9x víc.
Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Pavel Riedl,2019-07-12 16:52:05
Pane Theodore,
Máte ke svému tvrzení "Elektroauto je 3- az 5-krat vetsi prducent CO2 nez auta se spalovacimi motory." nějaké další informace? Nejlépe nějakou studii nebo měření.
Já jsem zatím našel 4 důvěryhodné zdroje a ani jeden z nich netvrdí to co vy. Pošlete mi ji a já ji zařadím do svého stále aktualizovaného článku "Auta na elektriku jsou nesmysl!", kapitoly "CELÝ ENERGETICKÝ CYKLUS JE NEEFEKTIVNÍ, ZTRÁTY JSOU OBROVSKÉ"
https://www.xpari.cz/2018/01/auta-na-elektriku-jsou-nesmysl.html
Děkuji za Vaši odpověď,
Pavel Riedl
Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Ladislav Žahour,2019-07-12 19:33:38
Mě vyšlo zhruba dvakrát v podmínkách ČR. Zásadně tp ovlivňuje složení energetického mixu.
Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Theodor Vopajslik,2019-07-12 22:10:41
Mily Pavle,
asi pred tydnem v TV v Nemecku byl uveden porad o Li-ion bateriich. Myslim ze jsem to i nahral na disk, ale neda se to nicim jinym prehrat nez moji TV. Zkusim najit zasadne nejake software aby se to dalo prehrat. Mohu to sice znova jako .avi datei z TV natocit, ale nemam ted cas. (Porad je pochopitelne nemecky a castecne spanelsky, ale s temi recmi nemam zadne potize.) Ostatne to snad ani neni dulezite.
Vsechny udaje najdete ve Wikipedii.
Benzinovy motor ma ucinnost kolem 35%, naftovy kolem 45%. Ten je asi o 1/3 lepsi, coz kazdy zna i ze spotreby.
Ohledne ücinnosti elektrickeho auta musite urcit ucinnost sam, ja jsem to jednou udelal, ale nevim kde to je ulozeno. Ucinnost vyroby el. proudu v tepelnych elektrarnach je 35%, mene nez ma dieslove auto. Vyrobeny proud se musi transformovat na vysoke napeti, nekam prenest (min 150 km), transformovat na stredni napeti a dale prenest (100 km) transformovat na sitove napeti, transformovat na usmernit na 24 nebo 48 V, nabit baterie Li-Ion (ucinnost 60%) a kdyz potom znasobite vsechny ucinnosti, dostanete celkovou ucinnost. Na vyrobu LI-Ion baterien je treba tolik energie, ze by s ni auto ujelo 100 000 az 180 000 km (viz ten TV porad a vypocet svedskych vedcu). Kdyz ukazete jak jste k tomu vypoctu prisel, je to verohodnejsi nez nejaky vyrok od nekoho. Vsechny udaje najdete ve Wikipedii.
Zdravi Teo
Re: Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Ivan L,2019-07-13 06:52:35
EV majú batérie zväčša na 300-400V.
Účinnosť rekuperácie aj spolu s pohonom (teda batéria -> mechanická rýchlosť -> batéria) je viacej než 60%.
Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Lvy Janáček,2019-07-16 14:46:13
Doporučuji článek: http://www.autoforum.cz/predstaveni/bruselska-organizace-dala-facku-bruselu-diesel-vysel-z-testu-cisty-jako-elektromobil/
A pak zdroj: https://www.greenncap.com/
Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Pavel Riedl,2019-07-12 16:54:22
Případně, pokud mohu prosit, ještě nějaké zdroje k větě:
"Benzinove auto ma ucinnost kolem 35%, naftove kolem 45% a elektroauto kolem 12%, kdyz se zapocitaji vsechny ztraty."
Ještě jednou děkuji za váš čas.
Pavel Riedl
Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Vojta Ondříček,2019-07-12 20:17:51
Na tahle čísla jsem též zvědav.
Wikipedie udává účinnost benzín spalovacího motoru na 40% a u naftového na 43%, ale to (b)v optimálním režimu(b), který je ovšem sotva praktikovatelný. V běžném provozu udává účinnost benzíňáku na 20%, prostě na polovinu.
Menší elektro-automobily spotřebují při šetrné jízdě kolem 15kWh-e na 100km, což je kalorická hodnota 1,5 litru nafty. Když tohle ujede nafťákem za 4,5 litru, tak má celkovou účinnost kaloricky-mechanickou 30%.
Re: Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Theodor Vopajslik,2019-07-12 22:12:41
Bohuzel jste neporozumel problemu.
Re: Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
P. Stejskal,2019-07-12 22:14:42
Ne že by to s elektromobily bylo tak zlé, ale velká sláva to také není. Kolik plynu nebo uhlí musíte spálit v elektrárně na těch 15 kWh na kolech?
15 kWh na kolech je cca 18 kWh ze zásuvky
18 kWh ze zásuvky je dejme tomu 19 kWh na výstupu z generátoru
18 kWh na výstupu z generátoru to dává 45 kWh v uhlí nebo plynu
Mimochodem, těch 15 kWh/100 km je docela, optimistická hodnota, reálná u opravdu malého auta a za vhodných podmínek (přejících rekuperaci).
Re: Re: Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Vojta Ondříček,2019-07-13 05:12:48
Máte pravdu, střelil jsem pořádně vedle. Nechci obhajovat e-automobily a je mi jasné, že to ve srovnání se spalovacími motory nemohou ustát.
Ještě bych dodal, že pří výstupu 19kWh-e na generátoru v elektrárně bude potřeba spíš 60kwh-t fosilního paliva, no a ztrátami v el. síti může narůst ta spotřeba o dalších 20 procent.
To by pak ukazovalo na energetickou účinnost 15kWh-e z baterky v autě na (dejme) 75kWh-t v kotli elektrárny. A to odpovídá zhruba 20% účinnosti (ekvivalentu 8 litrů nafty).
Jedno jak, ropa je strategická surovina, doma nemáme potřebné zdroje a tak jsme vlastně rukojmími vlastníků ropných ložisek, nehledě, že transport ropy, "výroba" benzínu a nafty stojí také nemálo energie. Zkrátka je každý krajíc o dvou kůrkách.
V Německu má být nastartován bohatě dotovaný projekt na výzkum "vodíkové technologie" na provoz v automobilech. Uvidíme, co to přinese.
Re: Re: Re: Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Ivan L,2019-07-13 07:21:58
Ak by sme brali 19kWh-e na zásuvky s vašich 20% strát: 19/0.8 = 24kWh-e v elektrárni
Moderné plynové elektrárne CCGT[1] majú účinnosť aj 60%: 24/0.6 = 40 kWh-plyn
40kWh = 144MJ čo zodpovedá cca 2.7 kg CNG, 3.2 kg diesel alebo 4l diesel.
Účinnosť: 15/40 = 37%
Solárne, veterné, hydro a atomové elektrárne nevyrábajú CO₂ za prevádzky.
Elektrárne v prevádzky majú účinnosť menej než CCGT[1], ale potom treba
spočítať priemer, a tam je veľa atomovej energie.
[1] https://en.wikipedia.org/wiki/Combined_cycle_power_plant
Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Florian Stanislav,2019-07-12 18:40:11
http://pardalnet.wz.cz/PDF/37-Globalni-oteplovani-1.dil.pdf
str.4, graf 1 nárůst teploty vlivem čistě pohlcování infračerveného záření je zhruba logaritmický,
ΔF [W/m2] = 5,35* ln (ppm CO2 aktuální / ppm CO2 referenční)
Takže Vaše trojčlenka podle Venuše nebo podle Venouše je celkem o ničem.
Jiná věc je skutečný nárůst teploty vlivem zesilujících účinků (větší teplota---> více CO2 se uvolní z obrovských zásob z oceánu, dále větší teplota ---> více vodních par v ovzduší jako hlavního skleníkového plynu.
Elektroauta mají smysl, když se nebude elektřina pro ně vyrábět z fosilních paliv.
Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Alexandr Kostka,2019-07-12 20:28:18
Elektroauto by mohlo mít smysl: A) když bude elektřina ze spolelivého zdroje neničícího přírodu. Momentálně známe jediný,. který je použitelný a sice jádro. Ovšem řekněte to zelenému aktivistovi a dostane hysterický záchvat. B) baterie nesmí obsahovat žádné obtížně dostupné prvky. Již kolik let je slibována uhlíková, s tou by to šlo.
A asi nejpodstatnější je bod C: elektromobil s baterií těžkou jak kráva naprosto nemá smysl při využití auta: Jednou týdně dojedu do krámu a jinak hodím dítě do školy a konec. na tohle by se hodilo lehké autíčko na plyn. Elektromobil by měl smysl (za splnění bodů ab) v případě kamionu co najede statisíce km ročně, případně dodávky, která též za den ujede stovky km.
D) a samozřejmě to bude chtít patřičnou infrastrukturu k tomu. Baterie je schopná za 5 minut dobít ca 80% kapacity. Ovšem tím pádem bude oněch 5 minut nabíječka žrát víc než rozjíždějící se vlak. Jasně špičky a poklesy vyřeší další, lokální baterie (velká) ale celkový odběr tam není na podobné hodnoty dělaný. Dneska si dvojice pump na dálnici čekne možná o 100 kw, a to počítám benzínky, osvětlení a i přilehlý mekáč. Až tam budou běžně nabíjet elektrokamiony, tak to možná bude brát nonstop víc než 10 MW.
A s tím souvisí bod E.. Pokud počítáme s tím, že nechceme pálit megatuny hnědého uhlí a že Dukovanské reaktory dochází ke konci životnosti, tak bude nutná masivní výstavba nových. Obecně 2 nové v Dukovanech, 1-2 nové v Temelíně a vytipovat místo pro třetí obří elektrárnu, kde budou také nějaké 3-4 kousky.
Re: Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Pavel Riedl,2019-07-12 22:01:02
Vážený pane Kostko,
děláte správné závěry z nesprávných předpokladů.
A) Ano. Ale jde to i se soláry. A jde to i u nás. Myslím si, že tohle byste měl zkouknout:
https://www.youtube.com/watch?v=S-lSBCX4S5A (sice ne 100% motoristů bude mít tu možnost, ale co je dneska dokonalé)
B) Víte, vzácné prvky se v bateriích nespotřebovávají ani nepřeměňují v jiné prvky. A proto je lze recyklovat. Jejich obsah je vyšší než v těžené hornině a už z podstaty věci to jít musí.
C) U vozidla, které umí rekuperovat, není jeho hmotnost příliš významná z hlediska zvýšení spotřeby energie, roli zde hraje pouze účinnost rekuperace. U spalovacích vozidel je to jiná, tam získanou hybnost přeměníte pouze v teplo na brzdových kotoučích.
D) Tak tady jsou již data z praxe, stručně: Naprostá většina majitelů EV dobíjí z klasické 220V zásuvky a stačí to bohatě pro došťouchnutí denního nájezdu. Pro detaily vás odkážu opět na Electro Dad:
https://www.youtube.com/channel/UC9hXv4OZ8L6r732X8_iKmIQ/videos
nebo na Tesláček: https://www.youtube.com/channel/UCjraiApUPRYnuEnYgZ31zQA
E) Na téma 'mega' zvýšení spotřeby elektrické energie už toho bylo popsáno dost, tady si přihřeji vlastní polívčičku a odkážu vás na můj článek Auta na elektriku jsou nesmysl! (https://www.xpari.cz/2018/01/auta-na-elektriku-jsou-nesmysl.html), kde vyvracím tento, ale i další bludy. Argumenty jsou podloženy daty, výpočty, studiemi. Je to okomentované a ozdrojované.
Přeji vám pěkný večer.
Pavel Riedl
Re: Re: Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Theodor Vopajslik,2019-07-12 22:33:09
Ano, auta na elektriku z dnesnich baterek jsou totalni nesmysl a nejvetsi znecistovatel prostredi, jen ty zplodiny jsou vypusteny nekde jinde.
Ale treba bude jednou mozne najit vyhodne zdroje el proudu. V Rusku byly vyvinuty baterie s vykonem jen nekolik Watu na principu solarnich clanku, ale misto slunce byl pouzit α-zaric. Zivotnost kolem 10 let. Kdyby se podarilo vyvinout velmi silne baterie, auto by jelo bez jedineho nabiti 10 a vice let. Bylo by to vlastne auto s jadernym pohonem a urcite by se naslo mnoho dementu, kteri by vse torpedovali.
Jak rekl Einstein, lidska blbost a Universum je nekonecna, ale u toho Universa si nejsem jisty (a mel pravdu, Universum neni nekonecne).
Re: Re: Re: Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Alexandr Kostka,2019-07-13 14:48:40
Problém je v tom, že vy zohledňujete osobní dopravu s naprosto směšným nájezdem. Uvědomte si, že podstatná je doprava nákladní a tam máte "trošičku" jiná čísla. Máte ponětí, jak třeba vypadá den dobře vytížené dodávky? Co dělal kamarád, můžu citovat a párkrát jsem jel s ním, takže pro představu: Ráno v pět na depu nakládka. Cesta z Říčan do PRahy, kolečko rozvozu a svozu, někdy kolem třetí maximálně čtvrté odpoledne zpět na depu. Trasa +- 180 kilometrů městem, alias průměrná spotřeba pomalu ke 20 litrům, alias dotankováno půl nádrže. Řidič jde domů, dodávky se ujímá druhý, v pět odráží na druhé krátké kolo svozů a pak s tím na Mělník na další depo a pak šůůůůp do Brna a zpátky. Cestou zpátky jednou či dvakrát sjede z dálnice a vyhodí v nějaké dílně balíček. Když jde vše dobře, je po půlnoci zpět v Říčanech s nájezdem dfalších skoro 500 km, tentokrát se spotřebou JEN 13/100. Alias každý den to auto jezdí něco kolem 20 hodin, najede kolem 650-700 km a sežere minimálně 80l nafty (a když to jeden blbě, tak i 100, tankuje se při každém návratu na depo). A to není vtip, ale otřesná realita. Pokud nějaké firmě podobné auto najede méně, tak prodělává. A to nemluvím o kamionu, který při dobrém využití zvládne i přes 300 tisíc za rok se spotřebou 30 a víc litrů nafty na 100 km.
A do výpočtů příště také zahrňte fakt, že ČR je tranzitní zem, kde projíždí zmíněné dodávky a kamiony z celé Evropy. A ne že by chtěly, ale ono to prostě často jinudy nejde. Už chápete, kde je problém?
PS: A autobusy.. Městský najede klidně 200+ km po městě za den, dálkový podstatně víc.
Re: Co s nepopulárním oxidem uhličitým
Vojta Ondříček,2019-07-12 19:58:04
Pane Theodore Vopajsliku, souhlasím s vámi, že svícení klopenými světly za dne je vulgárně vyjádřeno blbost. Nejen, že specielně za slunečního počasí nejsou ta světla vidět, ale vychovávají řidiče k laxní kontrole dění za vozem a tím zvyšují riziko střetu s jednostopými nízce letícími vozidly.
Ovšem aby souhlasil váš výpočet denní spotřeby automobilu s klasickýmí (b)žárovkami(b) (2 x 45W), muselo by každé německé auto zhruba 8 až 10 hodin svítit. Denně.
(47 milionu vozidel ... 20 milionu litru = 0,42 litru na jedno vozidlo = 4kWh v naftě)
Za tuhle dobu (8 h) ujede po dálníci (denně) aspoň 1000km. Což by byla za jeden rok skoro cesta na Měsíc.
Prakticky se však používají LED na denní světla s menší, než poloviční, spotřebou.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
