Mnozí z nás ještě pamatují dobu, kdy letadla pilotovali výhradně lidští piloti. Teď už ale kniply postupně přebírají inteligence, které jsou stále šikovnější. Převratný úspěch nedávno zaznamenal německý výzkumný tým, jehož autonomní přistávací systém poprvé přistál s malým letadlem nejen bez pilota, ale také bez podpory jakýchkoliv pozemních technologií řízení. Otevírá se před námi nová éra autonomního létání, ve které by mělo být létání i přistávání ještě bezpečnější, než doposud bylo.
Lidé so obvykle myslí, že dnes již mají letadla k dispozici sofistikované systémy, s nimiž je přistání velkého dopravního letadla hračka. A mají do jisté míry pravdu. Ale tyto systémy pro přistávání letadel ve skutečnosti nejsou plně autonomní. Zcela se spoléhají na rádiové signály pozemního přistávacího systému ILS (Instrument Landing System).
Signály ILS říkají letadlu, kde je ranvej, pokud je právě špatná viditelnost. Ve skutečnosti jsou ale i taková „automatická“ přistání pod taktovkou ILS vzácná. Piloti spíše využívají automatické systémy jako asistenta, který jim pomáhá vyhledat přistávací dráhu a kontroluje jim klesání.
Tým německé Technische Universität München, čili TUM ovšem vyvinul autonomní systém, který skutečně dokáže přistát úplně sám, aniž by potřeboval jakoukoliv podporu pozemních systémů. Už má za sebou první takové přistání, nepochybně revoluční v dobrém smyslu slova. Letadlo sice při tom mělo na palubě zkušeného pilota, ten byl ale v roli pasažéra, i když měl po celé přistání ruce na kniplu. Do průběhu přistání nicméně nezasáhl.
Aby autonomní přistávací systém mohl s letadlem úspěšně přistát, tak potřebuje vědět, kde přesně je přistávací dráha. Nemůže se ale spoléhat na GPS navigaci, protože není dostatečně přesná. Když nemá využívat ILS či podobné pozemní systémy, tak musí inteligence přistávacího systému postupovat stejně jako lidský pilot. Prostě použije zrak. Systém, který vyvinuli na TUM má za tímto účelem k dispozici soustavu kamer a infrakamer v přední části letadla.
Pokud jde o samotný průlomový test, tým TUM při něm použil čtyřmístný dvoumotorový vrtulový letoun Diamond DA42. Na palubě byl ale jenom zmíněný pilot v roli diváka a spolu s ním autonomní přistávací systém ve variantě pro tento test, pojmenované C2Land. Inteligenci systému jeho tvůrci vytrénovali tak, aby dovedla vizuálně rozpoznat a správně vyhodnotit letiště a zejména přistávací plochy. Podle přímého účastníka testu, zkušebního pilota Thomase Wimmera, dokázal systém C2Land rozeznat přistávací dráhu již ve velké vzdálenosti od letiště. Pak C2Land navedl letoun bez problémů na přistání, které proběhlo zcela hladce.
Jsou to první krůčky stále ještě velice experimentální technologie. Ale C2Land přistál na jedničku a před námi se rýsuje doba, kdy budou brázdit oblohu velké i malé autonomní letouny, na nichž bude lidská posádka jen pro případ nouze.
Video: Vollautomatische Landung mit optisch unterstützter Navigation für Kleinflugzeuge
Literatura
TechCrunch 5. 7. 2019.
Dopravní letadlo, které létá samo
Autor: Stanislav Mihulka (12.05.2013)
Dubajské letecké bezpilotní taxi hlásí první let
Autor: Josef Pazdera (27.09.2017)
Boeing vyvíjí autonomní stíhačku. Vzdušný boj už nikdy nebude stejný
Autor: Stanislav Mihulka (28.02.2019)
Diskuze:
ILS vzacne?
Tomas Hacek,2019-07-12 18:42:00
Jen by mne zajimalo kde vzal autor ze pristani s ILS jsou vzacna??? Ja bych rekl ze spise naopak, vetsina pristani je s ILS. Alespon pro dopravni letadla, co mam info od pilota.
Jinak je to urcite prima system, zejmena tedy asi pro mala letiste co ILS nemaji. Otazka je zda to nekdy bude certifikovane pro pouziti za spatne viditelnosti (podle toho ze pouzivaji infra red kameru), protoze pak by to melo u tech malych letistatek vyznamny prinos.
Tento a podobné texty
Miroslav Gretschelst,2019-07-09 23:34:12
mě naplňují smutkem. Pozoruji, jak je řekl bych "přímo násilím" vnucována do života lidí technika, která vytlačuje lidi ze života. Totiž k mému životu patří i ten požitek z řízení. Auta, lodi, letadla... A je to samosebou spojeno s rizikem. Jako život vůbec. Pokud ale lidstvo podléhá klamu, že život může být bez rizika, pak se vlastně dobrovolně zbavuje své role na světě. To určitě některým dává šanci na obrovské zisky, ale ostatní budou jenom ztrácet. Nejprve budou lidi jezdit metrem bez řidiče a uvidí, že to jde! A pak přistoupí na vlaky, lodě, auta, letadla, až nakonec nebudou lidé řídit nic. A už to ani nebudou umět. A až zase dojde k tragédii, kdy auto vjede do dětí mateřské školky, budou jen krčit rameny, protože se s tím už nedá nic dělat. A až je bezcitný stroj vyloučí z libovolného důvodu z dopravy a nedostanou se proto do práce (k lékaři, na schůzku, ...) tak teprve poznají o co přišli, ale bude pozdě. Je mi to líto, ale musím napsat, že jsem rád, že se toho nedožiji.
Anton Matejov,2019-07-08 12:47:48
Nová éra autonomního létání: Letadlo poprvé přistálo bez pilota i podpory ze země...
Ide skôr o vyvinutie, zdokonalenie záložných technik pristávania a navigácie.
Ľudskí piloti môžu napríklad stratiť vedomie. GPS signál nemusí byť presný, alebo ho ide rušiť. Napríklad
Americká nezisková organizace C4ADS si všimla, že když se ruský prezident Vladimir Putin přiblíží k přístavu, satelitní navigace GPS přijímačů vyvázaných lodí začnou dělat psí kusy. Lodě se jako zázrakem přemístí na ranvej nejbližšího letiště.
Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/rusko-ruseni-gps-pristav-lod-putin-bezpecnost-c4ads-dron.A190412_102734_vojenstvi_erp
Aj pri poslednej návšteve Putina v Taliansku som znova počul dosť irónie od médii na danú tému.
Na linku https://www.armadninoviny.cz/budoucnost-gps-navigace.html
som čítal napríklad...Praktických důsledků podvržení GPS signálu jsme mohli vidět např. v rámci tzv. "RQ-170 Sentinel incidentu", kdy byl dron provozovaný CIA přinucen přistát v Íránu. Podle deníku Christian Science Monitor Íránci zarušili satelitní a pozemní spojení s dronem a podvrhli mu falešné GPS souřadnice...
Ak dokážu rušiť navádzanie GPS, a podobne Rusi,Iránci, je možné že to už onedlho dokážu aj teroristi. Alebo už dokázali borci z tajných služieb niektorej podarenej veľmoci. Z médii sme sa iba dočítali, lietadlo pri pristávaní havarovalo z neznámych príčin. Výbuch bomby na palube lietadla sa nepotvrdil.
Podobne ako sa pred rokmi stratilo lietadlo Malaysia Airlines 370. Na wikipédiach https://sk.wikipedia.org/wiki/Let_Malaysia_Airlines_370 sa píše
...Lietadlo nevyslalo žiadny núdzový signál ani nič, čo by naznačovalo problémy, poruchu alebo zmenu naplánovaného letu. Počasie v tej oblasti taktiež nevykazovalo známky abnormality, prípadne vlastnosti, ktoré by mohli let akokoľvek ohroziť...
Nejde sa teda stále spoliehať aj na ILS. Niekedy treba pristať aj núdzovo mimo letisk.
Čím viac techník pristávania a navigácie tým budu bezpečnejšie lety. Dnešné počítače a programy zvládnu v zlomkoch sekundy prepínať v rôznych modoch navigácie, prijímať nespočet údajov z rôznych senzorov a čidiel.
Niekedy žasnem čo dokážu armádne lietadla nových generácii našich podarených veľmoci.
Preto by som sa veľmi nerad v blízkej dobe dočítal, že napríklad, nečakane pristalo na návštevu Iránu civilné lietadlo USA s prezidentom Trumpom. Lebo im niekto zarušil GPS a prinútil ich pristať na mierové rozhovory o jadrovom odzbrojení. Veď už raz im čosi zarušilo radary a zostrelili dopravné lietadlo. Obete odškodnili, ale Iránu sa dodnes neospravedlnili. Potom im tam zarušia a unesú mierutvorny drón CIA. Nedávno im zasa nejaký mierutvorný dron zostrelili. Iránci mohli byť radi že prezident Trump mal dobrú náladu, je priateľ Iranu a odvolal odvetné bombardovanie Iranu. Postačoval iba kybernetický útok na počítače Iranu.
Na wikipediach sa dá dočítať z minulosti napríklad... Stuxnet sa zameriava na systémy SCADA a je zodpovedný za spôsobenie značných škôd na iránskom jadrovom programe. Hoci žiadna krajina otvorene neprijala zodpovednosť, červ sa považuje za spoločne vybudovanú americkú / izraelskú kybernetickú zbraň...
V blízkej budúcnosti asi vystane iná pálčivá otázka. Čo ak niekto, napríklad teroristi zarušia navigačné počítače lietadiel?
Re:
Mato Cerny,2019-07-08 18:32:49
to je blbost, neverim ze by amici boli tak naivni, aby nejaky ich vojensky dron pouzival gps.
Re: Re:
Antonín Lejsek,2019-08-05 04:49:31
To je naopak pravděpodobné, však GPS vznikla primárně pro vojenské účely. Civilní použití bylo uvolněno až později a nevyužívá všech možností systému. Pouze bych čekal, že vojenská varianta bude tak zabezpečená, že to bude neprůstřelné. Zarušit to samozřejmě není problém, ale nemělo by to jít podvrhnout.
nevěřím autonomním strojům
Jarda Votruba,2019-07-08 09:59:01
I v autě když zapnu adaptivní tempomat tak jej po chvíli vypínám, protože mu prostě nevěřím. Je to dobrý jako záloha kdybych něco přehlíd, ale spoléhat na to nebudu.
Super ale..
Alexandr Kostka,2019-07-06 23:26:43
Co komunikace s letištěm? Přistání není jen o tom, vidím dráhu a přistanu, ale o tom, kudy a jak mě tam personál navede. NE ILS, ale člověk dispečer. Ano, komunikace je vedena ve standarntí angličtině, jenže na víéc než půlce světa personál ve skutečnosti anglicky nemluví. Dovede nesrozumitzelně odrecitovat pár frází a maximálně potvrdit, pokud mu ty instrukce zopakujete anglicky. A někdy ani to ne. Ale jinak paráda..
30 rokov nazad
Mato Cerny,2019-07-06 19:52:16
sranda, ze toto uz dokazali sovieti v roku 1988 a ich raketoplan buran.
Re: 30 rokov nazad
Michal Lenc,2019-07-06 20:19:23
Mýlíte se, možná jste ten článek nečetl dost pozorně.
Re: Re: 30 rokov nazad
Mato Cerny,2019-07-06 21:24:38
v poriadku, beriem spat, mate pravdu. napriek tomu doplnim, ze buran pristaval na zaklade vypoctu svojho pocitaca bez navadzania riadiacej vezi, to je zname vdaka tomu ze raketoplan sam zmenil pristavianie, vojenska technika uz bola pripravena raketoplan zostrelit avsak ukazalo sa ze automat spravne konal ked zmenil smer pristavania pretoze sa zmenil smer vetra.
neviem ako to mali urobene a ani som sa o to velmi nezaujimal, kazdopadne bolo to funkcne aspon jeden krat.
Re: Re: Re: 30 rokov nazad
Vojtěch Kocián,2019-07-06 22:07:43
Řídící věž Buranu určitě poskytovala spoustu důležitých údajů jako informace z radarů nebo Vámi uváděný vítr. V základu šlo určitě o ILS podobné tomu u běžných letadel a doplněné o hromadu dalších věcí které úspěšně schroustal palubní počítač. S klasickými letadly je to samozřejmě neporovnatelné, protože šlo o návrat z orbity klouzavým letem, kdy není tolerována skoro žádná chyba, ani není možné se otočit a pokus o přistání opakovat. Takže všechna čest konstruktérům, jednoduché to rozhodně nebylo.
O možnosti sestřelu kvůli nečekané odchylce nevím. Možná máte pravdu, ale čekal bych, že primárně mohlo být na palubě autodestrukční zařízení ovládané ze země. Přece jen se stroj při autodestrukci rozpadne lépe předvídatelným způsobem než po zásahu raketou, ale mít v pohotovosti zálohu není nikdy na škodu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
