Tajuplnou ruskou jadernou ponorku zachvátil požár  
Na palubě speciální hlubokomořské jaderné ponorky Lošarik došlo k incidentu, při němž zemřelo 14 členů posádky. Lošarik má zřejmě řadu úprav pro operace ve velkých hloubkách. Podle expertů by tato ponorka mohla být zbraní proti podmořským komunikačním kabelům.
Jeden z mála známých snímků Lošariku. Kredit: Covert Shores.
Jeden z mála známých snímků Lošariku. Kredit: Covert Shores.

V pondělí 1. 7. 2019 ráno propukl požár na ruské ponorce během její mise. Zahynulo 14 členů posádky, zřejmě kvůli nadýchání toxických plynů. Veřejnost se o tom ale dozvěděla až o den později, když Rusko konečně vydalo tiskové prohlášení o této katastrofě. Dnes je již jasné, že Rusko, které nikdy nesršelo ochotou sdělovat informace o svých problémech, je v případě tohoto požáru velice tajnůstkářské.

 

Ponorka třídy Delta III (K-433). Kredit: Sergey Konovalov / Wikipedia.
Ponorka třídy Delta III (K-433). Kredit: Sergey Konovalov / Wikipedia.

Dlouho nebylo jasné ani to, o jaké plavidlo vlastně šlo, natož k čemu vlastně došlo. Postupně vyšlo najevo, že obětí katastrofy je velmi pravděpodobně Projekt 210 neboli AS-12, čili plavidlo přezdívané Lošarik. Jde o jeden z poměrně záhadných ruských projektů, o němž máme jen skoupé informace. Podle oficiálních záznamů ruského námořnictva je Lošarik (v kódu NATO NORSUB-5) „jaderná hlubokomořská stanice“, podle všeho speciální jaderná ponorka, která se potápí do velkých hloubek.


Podle dostupných informací, které nejsou vždy zcela spolehlivé, je Lošarik dlouhý cca 60 až 70 metrů a jeho pohon zajišťuje jaderný reaktor E-17. Na velké vzdálenosti může Lošarik přepravovat velká ponorka třídy Delta III (podle kódu NATO). Posádku by podle odhadů mělo tvořit asi 25 lidí, takže při požáru zřejmě zahynula více než polovina posádky. Vnitřní konstrukci trupu ponorky zřejmě tvoří několik propojených kulovitých prvků, což sice omezuje volný prostor uvnitř ponorky, ale zároveň to ponorce poskytuje vysokou strukturální pevnost. Zatím není jasné, do jaké hloubky se Lošarik může potopit. V roce 2012 operoval v Severním ledovém oceánu v hloubce okolo 2 až 2,5 kilometru.

 

Předpokládaná struktura ponorky Lošarik. Kredit: Covert Shores.
Předpokládaná struktura ponorky Lošarik. Kredit: Covert Shores.

Lošarik se stavěl od roku 1988, ale byl spuštěn na vodu byl až v roce 2003, kvůli chronickým problémům s financováním. Podle dostupných údajů by měl sloužit při výzkumných a záchranných misích, a také při speciálních vojenských operacích, které ale obklopují velké tajnosti. Experti odhadují, že jde především o špionážní ponorku, která je zřejmě určená k odposlouchávání podmořských komunikačních kabelů a nejspíš je může i přerušit.

 

Není žádným tajemstvím, že se budoucí války povedou na internetu, ale také o internet. Poslední dobou se objevují zprávy o vývoji zbraní, které bude možné použít proti komunikačním satelitům. A pokud se dostupné informace zakládají na pravdě, tak Lošarik je zase zbraní proti podmořským kabelům, jak již delší dobu varují západní experti. Vše nasvědčuje tomu, že NATO bude muset věnovat pozornost i mořskému dnu.


Pokud jde o samotnou katastrofu, Lošarik údajně prováděl nějaká měření na mořském dně, v ruských teritoriálních vodách u břehů v Murmanské oblasti. Podle ruských představitelů vznikl požár v sekci ponorky s bateriemi. Na palubě byl podle všeho hvězdný tým, což naznačuje, že mohlo jít o významnou misi. Sedm zemřelých mělo hodnost kapitána 1. třídy, což odpovídá hodnosti plukovníka pozemní armády. Dva z nich byli nositelé titulu Hrdina Ruské federace. Mezi mrtvými byl i velitel plavidla Denis Dolonskij. Snad se časem dozvíme více podrobností o této tragické nehodě.

Literatura
Futurism 3. 7. 2019, Wikipedia (Russian submarine Losharik).

Datum: 05.07.2019
Tisk článku

Související články:

Ruské hrátky s čertem: Mezikontinentální raketa RS-28 Sarmat     Autor: Stanislav Mihulka (27.10.2016)
Status-6: Mezikontinentální jaderný torpédový dron nebo laciný hoax?     Autor: Stanislav Mihulka (05.02.2018)
Má Rusko střelu s jaderným pohonem? A má to logiku?     Autor: Stanislav Mihulka (12.03.2018)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz