V pátek 5. července 2019 v 7:41 našeho času vynese z ruského kosmodromu Vostočnyj ruská raketa Sojuz-2.1b/Fregat velkou meteorologickou družici Meteor 2-2 a 40 malých družic cubesatů. Mezi nimi budou dvě družice s výraznou českou účastí.
Cubesaty jsou poskládané z jedenácticentimetrových stavebních kostek. Umožňují do standardizovaného prostředí umístit vlastní přístroje a jejich standardizované umístění na nosiči. Velmi často lze pak takové satelity vynášet i ve větším počtu jako doplněk při startu velké družice. Zajistí se tak efektivní využití nosiče a laciné vynesení zařízení pro širokou škálu zákazníků. Je to cesta pro menší výzkumné instituce i různé technologické start-up firmy. V současné době tak cubesaty přibývají velice rychle, jejich počet překročil tisícovku a roste po stovkách.
Raketa vynese družice na slunečně synchronní kruhovou dráhu ve výšce 530 km. Ta je zvolena tak, aby zajistila dostatečně dlouhou životnost družice a zároveň aby nejpozději za čtvrt století shořela v atmosféře Země a nevytvářelo se tak smetí na orbitě. Vypuštění nosiče Sojuz-2.1b bude možné sledovat on-line v pátek 5. července 2019 v 7:41 hod. SEČ zde. Pokud proběhne vše úspěšně, půjde o velmi významný krok Česka do kosmického prostoru a etablování našich vědců, techniků i firem v oblasti vesmírných technologií. Držme palce.
Diskuze:
Drzim palce
Karel Marsalek,2019-07-11 16:44:23
Drzim palce kolegum z UJF AV (Ondrej Ploc + Martin Kakona) s jejich vlastnorucne vyrobenym dozimetrem SpaceDos :-)
Druhy detektor (SpacePix) je velice zajimava technologie, avsak pro potreby dozimetrie ji schazi jeste mnoho usili na poli prevodu 2D informace na davku zareni. Bud se zasazene pixely prekryvaji (a pak je izolace zasahu jednotlivymi casticemi obtizna/nemozna), anebo je potreba 2D-data ze SpacePixu rychle vycitat a zpracovavat a to vyzaduje vypocetni vykon a energii (na cubesatu nedostatkove zbozi).
V dozimetru se nejvyssi pocet castic registruje v oblasti jihoatlanticke magneticke anomalie (South atlantic anomally), kde proudy zachycenych protonu generuji nekolik stovek pulsu za sekundu/cm2.
Pri zminene temer polarni draze a vysce kolem 500 km proleta druzice take van Allenovymi pasy, kde jsou zachycene elektrony. Jejich prispevek k davce je maly (mala hmotnost elektronu vs. hmotnost protonu/neutronu), ale elektrony dokazi potrapit elektroniku velkym poctem detekovanych pulzu (counts per second) a tim ji vzdy na par mikrosekund "oslepit" (dead time).
Tezke ionty dokazi pozmenit obsah pameti (vetsinou RAM) pouzitych mikroprocesoru (bit-flips), takze promenne v pameti anebo merena data skokove zmeni hodnotu o 2^N :-) Druhou potizi s tezkymi ionty atakujicimi elektroniku jsou tzv. Single event latch-ups, kdy v polovodici vznikne vodivy kanal (zkrat) a ten muze zpusobit lokalni prehrati a smrt cipu. Pokud se elektronika vcas vypne a po chvili opet spusti, funguje pri trose stesti opet spravne.
Vsechny tyto potize lze castecne "vyresit" promyslenym navrhem jak HW tak i SW, ale vyzaduje to dostatek zkusenosti ;-) Obalit vse alobalem bohuzel nepomaha.
Tak at se ten ceskym pristrojum vsechny potize kosmickeho prostredi hezky vyhybaji!
Zdravi Karel Marsalek, DLR
Záznam úspěšného startu
Vladimír Wagner,2019-07-06 06:04:13
Na česky komentovaný záznam úspěšného startu rakety se lze podívat zde: https://www.kosmonautix.cz/2019/07/zive-a-cesky-dva-cubesaty-s-ceskou-krvi-startuji/
Komentovaný přenos startu
Vladimír Wagner,2019-07-05 03:37:33
Odkaz na komentovaný přenos na kosmonautixu je v tomto příspěvku: https://www.kosmonautix.cz/2019/07/zive-a-cesky-dva-cubesaty-s-ceskou-krvi-startuji/
Taky jsem si vyrobil PIN detektor, a
Karel Ralský,2019-07-03 19:40:05
když ho pustím tak mi jeho zvuk připomíná šumění horské bystřiny(slabé nemagnetické a tepelné částice) s občasnými silnými impulsy(1x za 3-5s) nemagnetických vysoko energetických částic a to při 20stupních celsia, ve velké výšce to bude teprve hukot neboť se neuplatní kolmý odpor atmosféry těmto částicím a pokud poletí ve stínu může se čidlo ochladit i stovky stupňů a může zachytávat vystoupením ze šumového pozadí i nízkoenergetické neutrony a částice.Doufám že jim vydrží a držím palce.
Re: Taky jsem si vyrobil PIN detektor, a
Karel Ralský,2019-07-06 15:17:03
Jenom taková perlička snad to někomu pomůže Nf zesilovač jsem musel udělat bez zpětných vazeb jinak nebylo slyšet krátké průniky kvant a částic detektory(4ks Bfp34 vybírané z 12 paralelně) a obojí jak (předzesilovač podle Němce na odkaz i (jméno si nepamatuji ale při konstrukci tří tranzistorového zesilovače při zadání do goglu jsem na něj narazil) tak i nf zesilovač je složen kvůli šumu z nízkošumových vybíraných tranzistorů.Velmi důležitý je výběr prvního tranzistoru na šum.
sk
Mato Cerny,2019-07-03 17:18:32
My sme uz jednu druzicu mali, tipekovia na nu dostali dotacie niekolko desiatok tisic, avsak zabudli ze uz tej vyske je akasi radiacia, tak "slovak cube" prestala fungovat. Dalsia vec je ze druzica bola poskladana z cinskych elektronickych blokov, suciastok a tak jej realna cena sa odhaduje na 100x menej ako boli naklady, tak pozor na to. p.s. preco musime sa opicit po anglicy hovoriacich krajinkach a pouzivat ich jazyk pre pomenovanie u nas akoze vyrobenych veci, to si myslite ze takto ubudete uz svetovi?
Re: sk
Milan Krnic,2019-07-03 18:24:31
Nie, nie svetovi, iba patríme k civilizácii. Na ovce Thereso nevoláme ani tu, nebojte. :)
Re: sk
Alexandr Kostka,2019-07-06 07:54:21
Nezapoměli, kašlali na to. Elektronika stíněná proti radiaci je obrovský problém. Nejen cenový (100 ale klidně i 1000x dražší) ale hlavně ve výběru součástek. Nesmírtně omezený, výrobci prostě naprostou většinu toho co potřebujete vůbec v daném provedení nedělají. Takže pokud neplánujete satelit za 100m USD, ale prdítko na nízké oběžné dráze, dáte tam běžnou elektroniku, obalíte pár vrstvami alobalu a modlíte se, aby to ten rok fungovalo.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
