Hlava Herma z athénské Staré agory, 5. století před n. l., v Muzeu Staré Agory. Kredit:  Marsyas, Wikipedia.

V duchu hesla „tonoucí se stébla chytá“ jsme požádali Zdeňka Kratochvíla, znalce antické mytologie, jestli by o někom nevěděl, případně jak se takové prosby pronášely a jak to odříkat, aby vše bylo formálně v pořádku, dostatečně pokorné, aby to fungovalo alespoň tak, jako tomu bylo v době rozkvětu naší civilizace. 

Hermés Ithyfallikos, zdroj sil přirozenosti, 520 před n. l., sifnijská práce pro Delfy, nyní v Národním muzeu v Athénách. Kredit: André Frantz, Wikipedia.

Odpověď přišla obratem. Lze ji považovat za návod pro všechny majitele noťasů s obdobnými neduhy, a tak ji dáváme k použití pod licencí CC BY-SA 3.0.

Posílám určení patřičného řeckého božstva:

Jednoznačně Hermés. Je to jeho rajón se vším všudy (rozhraní nezjevnosti a zjevnosti, ravionality a kouzel), navíc mu na rozdíl od třeba Apollóna nevadí ani nějaká ta sporsťárna nebo rituální nečistota.

Modlitba nemusí být nutně rituální, stačívalo i pouhé zvolání "Jak ta ztracená ovce!". Nebo: "To radši krást kozy!"

Příkladem rituální modlitby je Homérský hymnus na Herma, což je snad nejveseljší náboženský text.

V českém prostředí bývala proti např. chybovým hlášením používaná spíše střelná modlitba, kterou (u Ladislava Klímy) hraběti Sternenhochovi prodala věštkyně Baláczyová (pokud moc nekomolím její jméno): "Strašidlo, do prdele mi skoč!"
Vzpomněl jsem si na ni, už když jsem viděl ten článek o teleportaci v diamantu. Ona totiž předtím knížeti prodala Podex Romanus, teda prázdný oříšek, v němž byly krom jiného taky slzy diamantu, ale rozpuštěné v paprscích planety Aldebarán, takže nebyly vidět. Tím se ovšem nechci slovutných teleporťáků dotknout.

Zdeněk

Svatá hora Kylléné, rodiště Hermovo. Kredit: Z. Kratochvíl.	Jeskyně Hermova narození pod horou Kylléné, vedle Želví hory. Kredit: Z. Kratochvíl.	Arkádie, Stymfalos, dříve jezero, kde Héraklés bojoval s kovovými ptáky. (Hermův kraj). Kredit: Z. Kratochvíl.
Hermés Psychopmos (Průvodce duší, po cestách i do Hádu), 460 před n. l., nyní v Berlíně. Kredit: Phiale Painter, Wikipedia.	Hypnos Thanatos transportují tělo padlého do Hádu, Hermés (uprostřed) to řídí. 515 před n. l., nyní v Cerite (Cerveteri) u Říma. Kredit: Jaime Ardiles-Arce, Wikipedia.	Hermés a jeho matka Máia, 500 před n. l., nyní v Berlíně. Kredit: Nikoxenos Painter, Wikipedia.
Hermés vede průvod bohů, 2. století před n. l., posvátný ostrov Délos, Muzeum na Délu. Kredit: Z. Kratochvíl, Wikipedia.	Hermés, bronzová soška 490 let ped n.l. Nyní v Metropolitním muzeu umění, New York.	Další obrázky Herma si lze prohlédnout ve fotogalerii ZDE a  ZDE.   ------------------------------------------- Poznámka: Podle religionistů je Hermés typický trixter.