Jedy ve skle?  
Kdo někdy kvasil rybízák v darovaném demižónu, i po letech zjistí, že v něm původní majitel měl benzín. Stejně tak hospodyňky dobře vědí, že jahodovým jam ve sklenici po kyselém zelí, to pravé ořechové není, protože sklo je pórovité. Ze zprávy britských vědátorů nyní vyplynulo, že škodit nám mohou i nádoby, do nichž se dává stále to samé a jichž se lidská ruka ani nedotkla.
Zdobené sklo a naše zdraví spolu moc dohromady nejdou. Alkohol je v tom tentokrát nevinně. Kredit: CC0 Public Domain.
Zdobené sklo a naše zdraví spolu moc dohromady nejdou. Alkohol je v tom tentokrát nevinně. Kredit: CC0 Public Domain.

Fyzikální chemici z University of Plymouth si posvítili na vratné i nevratné lahve a to jak těch z malých obchůdků, tak supermarketů. Podrobili je testům na přítomnost toxických látek a vyšlo jim, že kadmium, olovo a chrom je v nich hojným a častým hostem. Tou dobrou zprávou je, že rizika z jejich uvolňování lze považovat za nízká. Má to háček. U nádob smaltovaných to neplatí, ba co víc, stále více skleněných nádob je smaltem také povrchově zdobených. Ať už obrázkem logem, nápisem nebo i třeba jen čárovým kódem. Takové lahve, ať už pivní, na víno a destiláty riziko představují. V jejich „vylepšení“ je olova 20 tisíc až 80 tisíc ppm. Předpisy si jsou vědomy škodlivosti takových látek a jako limit pro spotřebitelské barvy udávají pouhých 90 ppm.

 

Dnes už by produkční s ohledem na zdraví protagonistů zařídil, že by snímek doznal malé změny. V zelených lahvích je podle studie „svinstva“ o poznání víc. Kredit: Jan Svěrák.
Dnes už by produkční s ohledem na zdraví protagonistů zařídil, že by snímek doznal malé změny. V zelených lahvích je podle studie „svinstva“ o poznání víc. Kredit: Jan Svěrák.

Mělo by nás vylepšování skla olovem, chromem,... znepokojovat?

Asi ano. Pokud totiž vědci tyto běžné láhve podrobili standardnímu testu simulujícímu běžné „ťukance“, k nimž dochází v plničce, balírně a při přepravě, uvolňovalo se z nich tolik toxických látek, že by z pohledu zákonů USA produkt spadal do definice „nebezpečný“.

 

Špatnou zprávou pro milovníky chmelového, vinného i ostřejších moků je, že si v podstatě nevyberou. Zpráva se týká náhodně koupených nápojů v prodejnách od září 2017 do srpna 2019 od různých dodavatelů a velikostí od 50 do 750 ml. Analýza 89 lahví pomocí rentgenové fluorescenční (XRF) spektrometrie u 76 prokázala varovný pozitivní nález na olovo a u 55 na kadmium. Chrom byl detekován ve všech zelených a UVAG lahvích (to jsou ty, u nichž výrobce deklaruje absorpci ultrafialového záření), ale byl jen ve 40 % lahvích z hnědého skla a nikdy ve skle čirém.

 

Autoři studie prognózují, že spolu se zpřísňujícími se předpisy na používání škodlivých látek na výrobky každodenní potřeby, dojde po tomto odhalení ke změnám v legislativě a že sklářský průmysl čekají změny. Zda mají pravdu, nebo jde jen o bouři ve sklenici vody, se teprve ukáže. Pokud ale americký úřední šiml, bdící nad ochranou spotřebitele, čte evropská vědecká pojednání, mohou mít i naši exportéři, ze dne na den, vážný problém. Ochranářská politika vnitřního trhu se dokáže i stébla chytat.

 

Literatura

Andrew Turner, Heavy Metals in the Glass and Enamels of Consumer Container Bottles, Environmental Science & Technology (2019). DOI: 10.1021/acs.est.9b01726

Datum: 30.06.2019
Tisk článku

Související články:

Bangladéšská příchuť náchodské Idy     Autor: Miloslav Pouzar (05.03.2016)
Zabil pivovar pivaře nebo naopak?     Autor: Miloslav Pouzar (19.07.2017)
Je třeba se bát rumového aroma nebo o rumové aroma?     Autor: Miloslav Pouzar (21.09.2017)
Chlastat Fridex místo rumu - toho střezte se ….     Autor: Miloslav Pouzar (31.10.2018)
Sacharin a příliš mnoho karcinogenů     Autor: Miloslav Pouzar (21.12.2018)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz