Příběh detekce záblesku FRB 180924 na jednom obrázku.

O rychlých rádiových záblescích (FRB, fast radio burst) už nejspíš slyšel každý. Tyhle milisekundové rádiové výkřiky, jejichž energie odpovídá produkci Slunce za 10 tisíc let, a kterých podle všeho letí vesmírem docela slušné množství, jsou ale stále dost záhadné. Astronomové proto v těchto dnech nepochybně bujaře oslavují skvělý úspěch, protože se podařilo poprvé vystopovat místo vzniku jednorázového rychlého rádiového záblesku.

Keith Bannister. Kredit: K. Bannister.

Australský astronom Keith Bannister z Commonwealth Scientific a Industrial Research Organisation (CSIRO) se svými kolegy dokázal se slušnou přesností určit, odkud přiletěl detekovaný rádiový záblesk. A jak u FRB záblesků už ani nepřekvapí, jejich objev staví na hlavu všechno, co jsme si zatím o původu rychlých rádiových záblesků mysleli. Podle všeho jde ale každopádně o jeden z největších objevů od doby, kdy udivení astronomové roku 2007 objevili první rychlý rádiový záblesk.

Od té doby vědci detekovali 85 takových záblesků. Jsou to sice nesmírně energetická zařvání na samotném konci elektromagnetického spektra, ale jejich detekce je stále ještě dost tvrdým oříškem. Většina známých FRB záblesků je jednorázových. Menší část z nich přilétla z dnes již legendárního zdroje FRB 121102, který představuje jediný známý případ, kdy k nám z jednoho místa přiletěl více než jeden záblesk.

Právě mnohonásobně opakované záblesky ze zdroje FRB 121102 se v roce 2017 podařilo spojit s konkrétním místem na obloze. Ukázalo se, že pocházejí z nitra trpasličí galaxie, kde horečnatě vznikají nové hvězdy. To prakticky nikdo nečekal. Jak se ale zdá, u rychlých rádiových záblesků si na podobné věci budeme muset zvyknout.

Talíře soustavy ASKAP v Západní Austrálii. Kredit: CSIRO/Dragonfly Media.

24. září 2018 dolétl k Zemi další z rychlých rádiových záblesků, který dostal označení FRB 180924. Detekoval ho systém radioteleskopů ASKAP (Australian Square Kilometre Array Pathfinder) v Západní Austrálii. ASKAP shodou okolností tvoří 36 talířů antén, které zachytily přilétající FRB záblesk v nepatrně odlišné okamžiky. To umožnilo Bannisterovu týmu propočítat místo původu záblesku.

Teď víme, že záblesk FRB 180924 přiletěl z okrajové části galaxie DES J214425.25–405400.81. Je to spirální galaxie podobná Mléčné dráze a plná starých hvězd, která je od nás vzdálená asi 3,6 miliardy světelných let. Jakmile vědci určili místo původu záblesku, tak se tím směrem zaměřily výkonné pozemní optické teleskopy Very Large Telescope v Chile, Keck na Havaji a Gemini South rovněž v Chile.

Zní to vážně skvěle. Jde ale o rychlý rádiový záblesk, takže by nás nemělo překvapit, že navzdory mohutnému nasazení největších pozemních optických teleskopů stále nevíme, co je zdrojem jednorázového FRB záblesku. Co je ještě horší, těch pár známých faktů o původu záblesku FRB 180924 je v příkrém rozporu se vším, co víme o zdroji opakovaných FRB záblesků, čili FRB 121102. Je to jako nebe a dudy. Zdá se, že jednorázové a opakované FRB záblesky mají odlišný původ.
Astronomové ale nejsou žádná ořezávátka a snaží se na celé situaci najít pozitiva. Díky přesnému určení místa původu mohou použít záblesk FRB 180924 jako CT sken kosmického prostoru. Detailní analýzou tohoto záblesku dospěli k závěru, že v mezigalaktickém prostoru je skutečně zhruba dvojnásobné množství atomů, podle všeho v podobě ionizovaného plynu, v porovnání s galaxiemi. Do budoucna by Bannisterův tým rád detekoval tisíce, ne-li desetitisíce nových FRB záblesků a s jejich pomocí vytvářel mapu hlubokého vesmíru.

Video:  What is a fast radio burst?


Literatura
CSIRO 28. 6. 2019, Science online 27. 6. 2019.