Evropský tisíciliberní ptačí gigant v podání umělce Andrey Atuchina. Porovnání nalezené kosti (femuru) s nohou pštrosa si lze prohlédnout zde.

Náhoda tomu chtěla, že když loni na Krymu budovali dálnici, našli se na severním pobřeží Černého moře v jeskyni  nějaké kosti. Podle Nikity Zelenkova (vedoucího badatelského týmu), šlo kromě pozůstatků pravěkého zubra a dalších zvířat, také o kosti ptačí.

Nikita Zelenkov, paleoornitolog, vedoucí badatelského týmu Ruské akademie věd a první autor publikace.

Z rozměrů fosilizované stehenní kosti vědci vyvodili, že její nositel musel být doslova obrovský. Třikrát větší než pštros a s hmotností okolo 450 kilogramů. Tito drobečkové  se  měli potulovat Evropou před téměř dvěma miliony let. To ale znamená, že pralidé se s ním museli setkávat. I když "náš pták" nedosahoval hmotnosti sloního ptáka z Madagaskaru, i tak to pro tehdejší Evropany musel být zážitek, když tvor s hmotností dnešního dospělého ledního medvěda na ně zamrkal z výšky čtyři a půl metru.

Z utváření stehenní kosti vědci usuzují, že pták nejspíš nelétal, ale že byl dobrým běžcem.  Bylo to pro něj asi i dost důležité, neboť poblíž místa, kde nechal své kosti spočinout, se našly také kosti obrovského geparda, obří hyeny a kočkovité šelmy se šavlovitými zuby. A také mamuta, ale ten pro ptáka žádnou hrozbu nepředstavoval. Zda naši předci byli schopni běžce dvakrát většího než moa lovit, nevíme. Jako zdroj vajec jim ale docela dobře sloužit mohl.

Literatura

Nikita V. Zelenkov et al. A giant early Pleistocene bird from eastern Europe: unexpected component of terrestrial faunas at the time of early Homo arrival, Journal of Vertebrate Paleontology (2019). DOI: 10.1080/02724634.2019.1605521