Už jsem toho měl dost, tak jsem si otevřel knihu ZÁVLAHA PŮDY od prof. Jůvy, kterou vydalo SZN Praha, pozor, v roce 1959. Tak tedy, jak dlouho již můžeme něco vědět o suchu agronomickém?
Prof. Jůva píše “Celkově posuzováno, jsou v našem státě vymezeny suché oblasti zhruba izohyetami 500-550 mm a zahrnují úrodné polohy a polohy v dešťovém stínu. V českých zemích je to zejména Poohří, střední Polabí, střední a dolní Povltaví a povodí Berounky, dále jihomoravské oblasti v úvalu Dyjsko-svrateckém a Dolnomoravském“. Tedy žádná moc velká změna od současného stavu.
Pozornost pan profesor věnuje i časovému výskytu sucha. Cituje Augustina, 1894, „který zjistil podle starých zápisů, že v období 962-1893, tedy za 931 let, bylo celkově 96 let velmi až katastrofálně suchých, tj. průměrně každý desátý rok. Menší sucha, často několikaletá, se však vyskytovala mnohem častěji, neboť v období 1805-93tedy v 89 letech, bylo vláhově normálních let pouze 22, mokrých 33 a suchých 34, tj. 38% neboli průměrně každý třetí rok“. Tyto údaje se budou velmi pravděpodobně dosti shodovati s údaji prof. Brázdila.
V našem státě, jak píše prof. Jůva, „byly zahájeny první rozsáhlejší závlahové stavby v roce 1875 v údolí řeky Úpy u České Skalice z iniciativy malých a středních rolníků, kteří se dobrovolně spojili ve vodní družstvo. Šlo o závlahu luk postupně na území ca 800 ha, přičemž byla upravena řeka Úpa v délce 19,7 km a dílem i Labe v délce 1,8 km na ochranu luk před záplavami ve vegetační době. Závlahové úpravy byly provedeny pod vedením C. Boudy a M. Valentina na tehdejší poměry velmi dokonale, s odběrem vody z řeky Úpy vzduté jezem a rozvodem vody soustavou hřbetinového přeronu.
Další luční závlahy byly na území 1007 ha provedeny v letech 1905-12 v údolí řeky Metuje, jenž byla zregulována v dílce 17 km mezi Krčínem a Josefovem. Voda byla odebírána z řeky hradlovým jezem a rozvedena kanálovou sítí o celkové délce 111 km. Zavlažovalo se přímým přeronem ze závlahových kanálů“. „Postupně pak byly zakládány luční a částečně i polní závlahy v jiných našich krajích, v Polabí u Hradce Králové a Pardubic, v údolí Cidliny u Žiželic, a Poděbrad., na Loučné, Úhlavě, na Moravě na Třebůvce a Jevíčce v severní části Malé Hané a zvláště pak v údolí Moravy“.
„Na Labi bylo připraveno k stavbě asi 1 600 ha závlah u Dvora Králové a projektováno dalších 6 850 ha závlah v okolí Pardubic, Kolína, Nymburka a Brandýsa n. L. Do roku 1939 dosáhla zavlažovaná plocha 18 000 ha, nejvíce v povodí Labe a Moravy. V roce 1950 bylo zavlažováno 28 370 ha, z toho 6 950 ha postřikem na 21 420 ha jinými způsoby. Podle Státního vodohospodářského plánu (1950) jsme byli v provádění závlah zcela na počátku. Prof. Jůva píše, že pro provádění všech závlahových i jiných hydromelioračních staveb v našem státě je odborným podkladem Státní vodohospodářský plán, který je zpracován písemně, graficky a mapově jako souborný návrh na optimální využití ovzdušné, povrchové, půdní i podzemní vody pro hospodářské, sociální, kulturní i branné potřeby státu“.
A vracím se k otázkám na samém začátku, proč zemědělci upozorňují na sucho agronomické a klimatologové radí, jak mají zemědělci hospodařit? Nezaspal někdo? To, že sucho agronomické nespadlo z nebe najednou, že tu je již od doby, kdy zemědělci začali na polích hospodařit, by mohl vědět každý zemědělec. A ten, kdo studoval nenáviděný a zatracovaný obor meliorace (vědní obor o zlepšování půdních podmínek pro rostlinnou výrobu) a absolvoval předmět Závlahy půdy, to ví zcela dobře. A jestli někdo nezaspal? Na to si může každý odpovědět sám, je to dost výbušné téma.
Diskuze:
Asi to sucho nebude úplně normální
Michal Vojtíšek,2019-07-08 21:03:53
Les do kterýcho chodím pravidelně 40 let usychá poprvé. Po většinu času vykazoval spíše vody přebytek, neustále z něj něco odtejkalo, nebo se hromadilo v různách rybníčkách tůních atp. Dnes ani prd. Už ani jeden pramen pro pocestný , který se dal bez problémů pít není. Za posledních 6-7 let je voda z toho lesa pryč a umírá. Zmizely mechové plochy, kapradí.Žáby nic, mloci nic, je tam dnes poměrně pusto. Jen suchej bordel všude kolem i hluboko pod zem, kam člověk může dohrabat.
Pokud tu kolektivní zemědělství za komančů zredukovalo pojem meliorace na prosté odvoďňování, napravit to půjde asi velice těžko.
Kdo to tu dnes umí v nějakém výzmaném měřítku? Otázka je jestli to čisté odvoďnování nebyl důsledek toho jaké tu počasí převládalo.
Jestli odvod vody se má zaměnit za údržení, bude to běh na dlouhou trať a kdo ví jestli to vůbec bude stačit.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-7/zlo-zvane-meliorace.html
Fajn článek, ale něco tomu chybí
Jiří Kocurek,2019-06-17 14:25:33
A to zhodnocení, kolik ze zbudovaných zavlažovacích systémů je ještě funkčních. Případně je-li tato informace k dispozici.
ono je to tak
Jarda Votruba,2019-06-17 10:33:08
že když jsou záplavy, tak se následně narovnávají řeky, bagrují koryta a staví hráze. Za pár let přijde sucho a budují se zase slepá ramena, rybníčky a jiné. Kdyby nás sledoval nějakej ufoun, tak by si klepal na čelo.
Tady chybí dlouhodobé plánování. Což měli komančové zvládnuté. Jak to prováděli je už zase druhá věc. Ale nebýt toho co se vybudovalo za komárů, tak nemáme ani přehrady, ani zmeliorované pole a místo nich jsou bažiny.
Větší problém vidím v silných traktorech. Na většině polí je tenká vrstva ornice a pod ní jíl ( alespon tady kus pod Budějcema). Když děda oral s párem koní, oral do hloubky cca 15 cm max. Jezedáci se zetorama šli do 20-25 cm a to byla vrstva ornice. Dneska pustí radlici 40 cm hluboko, protože stroj to utáhne. Tím vytáhne jíl nahoru a smíchá s ornicí. Výsledkem je půda o mizerné bonitě po které navíc voda steče.
Sucha bývali, stejně tak jako záplavy. To že si to 25-30 letí "odborníci" z řad zelených a pirátů nepamatují ještě neznamená, že mají pravdu
Re: ono je to tak
Jiří Kocurek,2019-06-17 14:02:38
Pane Votruba vy jste hlava. Nebýt komunistů nemáme ani přehrady. Tož asi ten Brněnské Prýgl začali v roce 1936 stavět komunisti? Ech... A není to jediná přehrada dokončená před rokem 1948. Což byste měl vědět.
Krom toho se dopoustíte logického faulu - nelze prokázat, že by ke stavbě přehrad nedošlo, nebýt tady komunisti. Vlastně jste provedl něco podobného, za co tak horentně kritizujete "odborníky".
Re: Re: ono je to tak
Josef W,2019-06-18 09:03:12
Jojo, nejen přehrady (u nás Střekov). Páně Votrubovi socialističtí kolektivizátoři měli rozorání mezí a zcelování lánů fakt zmáklý. Akorát nějak zapomněli na tu erozi ...
Ovšem není nad to, zanadávat si demokracii, když to nic nestojí a je to tak "módní" :o)
Re: Re: Re: ono je to tak
Jarda Votruba,2019-06-19 07:57:10
ach vy odborníci. Nechci se komančů zastávat, naší rodině nadělali dost zla, ale vemte si, co se zvládlo za komančů za 40 let a co se vytvořilo za 30 let *demokracie*. A to komančové dostali zemi ve zbídačeném stavu kdy průmyslové podniky rozbombardovali naši spojenci a plno lidí odvlekli a postříleli naši současní spojenci. Dodnes žijeme z toho co nám komanči vybudovali.
Jo, vím že nějaký přehrady byly postavený před válkou, ale to hlavní se postavilo až po válce. Navíc jak by jste chtěli smysluplně hospodařit na políčkých s mezmi? U nás byly tály široký od 5-30m. Na to by dnes traktor ani nezajel. Ovšem pokud by jste chtěli zapřáhnout koně, tak máte možnost. Klidně vám půjčím i plouh. A mám i obracák, aby jste to nehrnuli jen k jedné straně
Re: Re: Re: Re: ono je to tak
Josef Waters,2019-06-19 14:01:46
Vážený pane Votrubo, zastáváte se jich s vervou ;-)
Nevím z čeho čerpáte ale moje zkušenosti a "znalosti" jsou jiné.
Pracoval jsem v několika průmyslových podnicích v osmdesátých letech a můžu vám zodpovědně napsat, že se s obtížemi udržovala spousta strojů a zařízení "po Němcích", občas dokonce i prvorepublikových, o budovách ani nemluvě. Průmysl byl totálně podinvestovaný (mimo několika "výstavních" podniků). Pochybuju, že v JZD a Státních statcích to bylo lepší. Skrytý dluh republiky byl ohromný - nejvíc v ekologii a infrastruktuře.
Pokud jde o rozbombardované fabriky, bylo to jen několik málo podniků, které vyráběly až do konce války strategickou výrobu pro nacistickou válečnou mašinerii. Na druhou stranu, třeba u nás na severu bombardovalo sovětské letectvo ještě i po podepsání kapitulace (civilní ztráty byly samozřejmě "Němci", že ...).
Josef W
Několik poznámek
Pavel R.,2019-06-17 09:14:11
1. Každý, kdo jede okolo pole je dnes odborník na zemědělství ( a na řepku samostatně). Viz. například poznámka o střídání plodin zde. Ale obecně naprosto nesmyslné řeči o hnojení a postřicích, or
2. Nevím, jak na tom byl profesor Jůva, ale obávám se, že literatura z období, kdy se na zemědělských fakultách učily nesmysly od Lysenka a dalších sovětských odborníků, nebude zcela vhodným zdrojem. Navíc, nerozumím argumentaci. Že jsou roky sušší a vlhčí ví každý. Argumentovat dobou skoro 1000 let, kdy je v nich i malá doba ledová je poněkud divné - navíc pointa je vlastně jaká? Že byli spokojení nebo nespokojení se srážkami? Pokud se nemýlím, některá suchá období vyvrcholila nepokoji až revolucemi.
3. Zajímalo by mě, co vlastně bylo závěrem pana Jůvy, když se tu do devadesátých let všechno meliorovalo. Jen pár družstev to odmítlo dělat.
Re: Několik poznámek
Pavel Louda,2019-06-17 10:08:28
Možná se pletu, ale dříve se u nás zavlažovalo mnohem více. Vyplývá to i z šetření ministerstva zemdělství o počtech provozovaných zavlažovacích zařízení. Funkčních jich je už jen asi 20 procent. Pokud vím, tak střídání řepky a kukuřice taky zrovna neprospívá udržení vody v půdě. Ale možná to tak musí být abychom ochránili Zemi od globálního oteplení a emisí CO2.
Re: Re: Několik poznámek
Pavel R.,2019-06-17 11:02:06
A to je právě ono. Bylo by dobré promluvit si s někým, kdo tomu rozumí, aby Vám vysvětlil z pohledu zemědělce, čím např. prospívá půdě řepka (ono s řepkou jsou další bludy, jako pyl, apod.). A z pohledu analytika, kolik té řepky jde na Bio paliva a třeba i to, že když si ji nezasejeme my, tak si ji dovezeme z jiných zemí. A protože ty věci nejsou jednoduché, tak třeba i souvislost mezi naším zemědělstvím, EU a geneticky modifikovanými rostlinami a dovozem sóji.
Na něco se to svést musí
Pavel Kolnar,2019-06-17 07:39:38
Nače i sousední družstvo mělo zavlažování a skoro každý rok se zavlazovalo. Moderní soudruzi se vybodli na údrřbu a teď to je ve stavu, kdy už to ani opravit nejde. Ani plodiny se už ani nestřídají. Humusu je míň a taková půda bez humusu nemůže udrřet vláhu. Kdopak asi za to může? A kdo vydělává na řepce? A kdo prosadil v EU přidávání metylesteru do paliv? Pokud mi paměť slouží, tak to byli hlavně naši zelení ekologové spolu s těmi, co na tom trhnou a po nás potopa.
Zaspal v tom to věru není
Mojmir Kosco,2019-06-17 06:32:30
Je to spíše o stavu znalostí.V 50 letech a dříve byla představa že se problém vyřeší kombinaci závlah a meliorací .Za celou dobu dějin se to povedlo pouze Egyptu a
Re: Zaspal v tom to věru není
Mojmir Kosco,2019-06-17 07:03:45
Nikomu jinému moderní pokusy jsou rovněž neúspěšně (kaspicke moře, Mississipi) Nejúspěšnější se jeví Izrael (ovšem když vezmete vodu z konkrétního území a prevedete ji vodu k sobě ) nebo soudobvé (miliardy a moře) .V ČR meteorologické sucho řešit nejde , zemědělské sucho řešeními z minulého století rovněž je neúčinné.V kombinaci lze snad resit
Zemědělské a hydrologické sucho a rovnou je to drahé s nejasným výsledkem .řešením je pojem zadržení vody v krajině ale ne budováním nádrži a narovnávání toku nefunguje viz 70 léta. Ani Labe Odra nepomůže . odpověď je již v Jiráskovi.Nejsussi oblasti v ČR mají největší retenční možností k podzemní vodě.Suchym oblastem chybí Lužní les a bažiny.proste potřebujeme propustné tokY propustnost do 10% a pravidelně zaplavované suche poldry nikoli
Jako ochranu proti povodni ale jako donátory podzemních vod .
Re: Re: Zaspal v tom to věru není
Jiří Kocurek,2019-06-17 14:18:29
Opravdu jsou všechny moderní pokusy bez výjímky neúspěšně?
Stačí si vzít Google Earth a jít se podívat. Hooverova přehrada slouží pro zavlažování od roku 1931 - jen ideolog a dogmatik by tomu říkal neúspěch.
A vaše řešení? Sebrat pole, změnit je na bažiny. Což se vám ale v kopcovitém terénu nepovede a tam, kde neprší taky ne. Jirásek nejirásek, to je vcelku jedno. Voda do kopce sama ze sucháho poldru sama nevyteče.
Nejvyšší srážky jsou právě v horách, kde nemáte ani pole ani vám tam nevyroste lužní les. Protože lužní les můžete mít jedině na rovině, ne na horských svazích. No a když teda zadržování vody v nádržích podle Vás nepomáhá, navrhujete také vypustit rybníky? Od přehrady se liší jenom hloubkou...
Re: Re: Re: Zaspal v tom to věru není
Mojmir Kosco,2019-06-17 18:14:27
Hooverova přehrada vysýchá a neznám poměr zemědělské a společenské využití myslím že se jedná primárně o zásobárnu pitné vody Jinak řeka coloredo má velké problémy a dá se říct že v podstatě nedoteče do moře. řízený suchý poldr není o vyjmutí polí od zemědělců tím je stavba přehrad jedná se o zaplavování v době kdy je na to plodina zvyklá za b kdy tam není . Propustné řeky v minimálné míře max 10% spíš 3-4 % rovněž nejsou ani širší ani nemusí vést jinudy . Nepochopení dnešek nebo neznalost za prof. Jůvy vedlo k současnému stavu vody v krajině.
dostatok vody
Martin Smatana,2019-06-17 05:30:42
Základným predpokladom zavlažovania je, že máte čím zavlažovať. Horšie je, keď klesne podzemná voda, napríklad keď sa nemá z čoho dopĺňať kvôli nedostatku zrážok alebo kvôli nadmernému čerpaniu, alebo keď je v riekach len toľko vody, že sa rybám práši spod plutiev a rafterom spod vesiel. Kde nič nie je, ani čert neberie, ako hovoríme my ateisti.
Re: dostatok vody
Milan Krnic,2019-06-17 06:32:10
Však to jsou spojené nádoby (meliorace - spodní vody).
Díky, pane Kvítku, za článek. Ovšem co jsem zaznamenal v médiích, případ je vyřešen, viníka jsme našli, jsme totiž "střecha Evropy". Takovou nerovnost je potřeba odstranit dotacemi dozajista!
Re: Re: dostatok vody
Richard Vacek,2019-06-17 17:51:10
No a když jsme střecha Evropy, tak je i náhradní řešení celkem snadné. Stačí na těch pár řekách, kterými od nás utíká voda, postavit metrovou hráz a počkat, až hladina spodních vod o metr stoupne.
Re: Re: Re: dostatok vody
Milan Krnic,2019-06-17 20:26:48
Jaké řešení? Určili jsme viníka a fertig. O stavbě různých vodních děl si můžeme dvacet, třicet let povídat.
Re: Re: Re: dostatok vody
Florian Stanislav,2019-06-19 09:30:16
Píšete :"Stačí na těch pár řekách, kterými od nás utíká voda, postavit metrovou hráz a počkat, až hladina spodních vod o metr stoupne."
Komnetář: Žasnu. Vltava mezi Č.Budějovicícch (381 m.n.m) a Prahou (Praha Suchodol 177 m.n.m.) má asi 200 m rozdíl nadmořské výšky. Máme už Orlík a menší přehrady, takže stačí méně jak 200 hráziček 1 m na méně jak 200 km, čili kilometrové loužičky uvnitř koryta řeky. Pak budeme čekat na zvýšení hladiny spodních vod. A nic.
Třeboňsko je plné rybníků a důmyslných stok v rovině. Původní močálovitá krajina se tím po staletí od dob Karla IV. přes Krčína přeměnila na hospodářky využívanou krajinu, která se nyní dohledem ekologů a v krachujícím zemědělství mění na chabě využívané louyy a jakoby pastviny a všude postupují náletové dřeviny.
Takže, kde je vody dost se hospodaří chabě, a kde voda není a máme to sucho, tam se zavlažuje.
Vojtěšku, která má 2m kořeny jsem neviděl léta.
http://web2.mendelu.cz/af_222_multitext/trek/index.php?N=5&I=2
"Kůlový kořen je rozvětven v orniční i podorniční vrstvě. Mezi hluboce kořenící jeteloviny patří vojtěška setá nebo vičenec ligrus (kořenový systém zasahuje do hloubky více jak 2 m), středně hluboce kořenící jeteloviny reprezentuje jetel luční (kořenový systém je v hloubce do 2 m) a mělce kořenící jeteloviny jetel plazivý (kořenový systém je v hloubce do 0,2 m). Velmi významná je symbióza s bakteriemi, které vyvolávají na kořenech tvorbu hlízek (hlízkové bakterie). Jedná se zejména o bakterie rodu Rhizobium. Bakterie jsou běžnou součástí mikrobiálního života v půdě,ale bez rostlin nefixují vzdušný dusík. V symbióze s jetelovinami poutají vzdušný dusík a jeho přebytek poskytují rostlinám. Jeteloviny tak nejsou závislé na hnojení dusíkem. Naopak aplikace dusíkatých hnojiv vede k jejich ústupu z porostu."
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
