Mladý stromek Mitragyna speciosa. Kredit: Uomo vitruviano, Wikimedia Commons. CC BY-SA 3.0

Gulikadam úhledný či kratom (lat. Mitragyna speciosa) je rostlina z čeledi mořenovitých (Rubiaceae), která přirozeně obývá tropické a subtropické oblasti jihovýchodní Asie a Afriky. V Malajsii je známa jako Ketum nebo biak-biak a v Thajsku jako Kakuam, Ithang či Thom. Mně na rozdíl od jiného zástupce čeledi mořenovitých – kávovníku, nebyla známa vůbec, dokud se mě na ni na začátku letošního zkouškového jeden ze studentů nezeptal. Zajímal se zejména o její vliv na učení a kognitivní schopnosti.

Alkaloid mitragynin.

Obyvatelům zemí původu je naopak kratom znám již dlouhá léta jako prostředek pro léčbu bolesti svalů, infekcí trávicího traktu, průjmu a kašle. Původní obyvatelé Thajska a Malajsie využívali jeho kokainu podobné stimulační a opiu podobné analgetické účinky ke zvýšení schopnosti fyzického výkonu v nepříznivých klimatických podmínkách. Samostatnou kapitolou v těchto oblastech pak tvoří využití přípravků na bázi kratomu v rámci prevence a léčby závislostí na opiu, morfinu a alkoholu.

Rostlina obsahuje dva hlavní alkaloidy mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Obě tyto látky jsou velmi lipofilní a snadno přestupují z krve přes hematoencefalickou bariéru do mozku. Zde působí jako parciální agonisté opioidních receptorů, přičemž mitragynin má v daném ohledu asi třináctkrát vyšší účinnost než morfin. Antinociceptivní (protibolestivé) účinky mitragyrinu lze kompletně potlačit neselektivním antagonistou opioidních receptorů naloxonem, což lze považovat za nepřímý důkaz působení tohoto alkaloidu na příslušný typ receptorů.

Květenství Mitragyna speciosa. Kredit: Thehealingeast, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

Mitragynin je také schopen stimulovat adrenergní alfa-2 receptory, které hrají důležitou roli při potlačování abstinenčních příznaků vyvolaných přerušením expozice opiátům. Stimulační efekt mitragyninu je pak spojován s jeho schopností blokovat 5-HT_2A receptory pro serotonin.

Potenciální farmakologické účinky mitragyninu byly systematicky studovány dosud převážně jen na hlodavcích (in-vivo) a buněčných kulturách (in-vitro). Orální aplikace či intraperitoneální (do břišní dutiny) injekce extraktů z kratomu vedla u laboratorních potkanů a myší k významnému prodloužení odezvy na bolestivý podnět (hot-plate či tail-flick test). Analgetické účinky těchto extraktů bylo možné zvýšit současným podáním kofeinu. Na rozdíl od podobně působícího morfinu má mitragynin navíc schopnost potlačovat přenos nervového vzruchu v autonomním nervovém systému a vyvolávat svalovou relaxaci. V mnoha internetových diskusích a reklamních materiálech je kratom doporučován jako účinný prostředek pro zvládání abstinenčních příznaků při náhlém přerušení expozice opiátům.

7-hydroxymitragynin.

Předpoklad uvedeného účinku se však opírá spíše o mechanistické úvahy (interakce s adregenními alfa-2 receptory) a historickou literaturu, než o řádně provedené preklinické a klinické studie. Na druhou stranu i chroničtí uživatelé středních a vysokých dávek přípravků na bázi kratomu zaznamenali typické abstinenční příznaky jako je agrese, slzení, neschopnost soustředění, bolest svalů, záškuby končetin, nechutenství, úbytek váhy, nespavost atd. V některých případech byly zaznamenány dokonce i psychotické symptomy jako bludy a zmatenost. Závažnost popsaných abstinenčních příznaků však byla obvykle mnohem nižší, než při vysazení opiátů.

Kratom, kratum, thom, ithank, mambok, biak. Mletý list jako doplněk stravy. (Vegetalismus.cz) .

Co se týká údajně pozitivního účinku preparátů z kratomu na schopnost učení a paměť, tak i zde je na místě vysoká míra skepse. Chronická intraperitoneální expozice mitragyninu v dávkách 5, 10 a 15 mg/kg vedla ke zhoršení výkonu potkanů při testu rozpoznávání umístění objektů (object location task) a tedy k poškození funkce jejich pracovní paměti (working memory). Po jednorázové orální aplikaci 1 000 mg/kg metanolového výluhu rostliny byli potkani podrobeni testu, kde se mají naučit vyhýbat oblasti určitých vlastností (passive avoidance test). V tréninkové fázi daného testu se potkani pohybují v boxu, kde jsou za vstup do určité viditelně označené části potrestáni slabým elektrickým impulzem. V testovací fázi by se pak měli být schopni této oblasti vyhýbat. Exponovaní potkani se sice byli schopni rychleji naučit, kde jim hrozí nebezpečí, ale dané oblasti se pak vyhýbali podstatně kratší dobu, než neexponovaní jedinci. Takže sice došlo k přechodném zlepšení výkonu krátkodobé paměti, ovšem proces konsolidace nutný pro uložení poznatků do dlouhodobé paměti byl naopak ovlivněn negativně. V jiném testu vedla intraperitoneální aplikace dávek 1, 5 a 10 mg/kg mitragyninu k poškození všech fází učení – negativně byla ovlivněna jak tvorba paměťové stopy, tak i její konsolidace a vyvolávání. Přechodné zlepšení krátkodobé paměti spojené s poškozením paměti dlouhodobé určitě není tím účinkem, který by byl žádoucí pro zlepšení výkonu studentů. Oni i bez kratomu bezvadně zvládají postup „rychle nasaj, rychle zapomeň“ a podporovat právě tento přístup užíváním podobně působících látek rozhodně není cesta správným směrem.

V jižním Thajsku se v letech 2002 – 2004 pohybovala prevalence užívání preparátů z kratomu mezi středoškoláky v rozmezí 2,3 až 4,9 %, v roce 2007 pak byla toto prevalence mezi osobami ve věku 12 – 65 let okolo 3,8 %. Na rozdíl od zemí původu, kde míra užívání kratomu stagnuje či klesá, lze v např. v USA sledovat jasně stoupající tendenci. Podle zprávy americké DEA (Drug Enforcement Administration - Úřad pro potírání drog) z roku 2013 se odhadovaný počet pravidelných uživatelů přípravků z kratomu pohyboval okolo 40 miliónů.

Pracoviště a kontakt na autora: Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice.

V letech 2011 – 2017 byl zaznamenán strmý nárůst počtu hlášených otrav přijatých americkými toxikologickými centry (PCCs – poison control centers). Z celkového počtu 1 807 případů jich 65 % připadlo na období mezi lety 2016-2017. Většinu exponovaných (70,8 %) tvořili muži, průměrný věk exponovaných osob byl 29 let. Většina hlášených expozic se odehrála doma (86,1 %) a byla záměrná (74,3 %). Nejčastějším způsobem expozice bylo požití (82,7 %) a šňupání (3,6 %). Předávkování alkaloidy kratomu může vyvolat záchvaty, kóma a smrt. V roce 2017 bylo v USA zaznamenáno 35 úmrtí připisovaných danému typu expozice. Uvedená situace stála za záměrem DEA přidat kratom na seznam látek s vysokým potenciálem návykovosti (Schedule 1). Záměr poslat kratom do ilegality byl zveřejněn v srpnu 2016 a ihned potom došlo k strmému nárůstu počtu článků na dané téma v masových médiích a ke zvýšenému zadávání příslušných klíčových slov do nejpoužívanějších internetových vyhledávačů. Inu asi ani v tomto případě nebude restrikce to pravé ořechové….

Literatura:

1. Suhaimi, F. W., Yusoff, N. H., Hassan, R., Mansor, S. M., Navaratnam, V., Müller, C. P., & Hassan, Z. (2016). Neurobiology of Kratom and its main alkaloid mitragynine. Brain research bulletin, 126, 29-40.

2. Oberbarnscheidt, T., & Miller, N. S. (2019). Kratom-A Lethal Drug on the Rise. J Addiction Prevention, 7(1), 6.

3. Webb, M., & Griffin III, O. H. (2019). A Mild Panic? Media Accounts of Kratom. Deviant Behavior, 1-10.

4. Post, S., Spiller, H. A., Chounthirath, T., & Smith, G. A. (2019). Kratom exposures reported to United States poison control centers: 2011–2017. Clinical toxicology, 1-8.

5. Webb, M., & Griffin III, O. H. (2019). A Mild Panic? Media Accounts of Kratom. Deviant Behavior, 1-10.