První snímek terestrického gama záblesku (červeně). Kredit: University of Valencia.

Gama paprsky představují nejtvrdší, tedy nejvíce energetické záření ve vesmíru. Čas od času vesmír protnou extrémní gama záblesky, stále ještě dost záhadné jevy, které nepochybně pocházejí z velmi extrémních a také velmi vzdálených událostí, jako jsou exploze gigantických hvězd nebo srážky neutronových hvězd. Gama záblesky jsou rozmanité a často se stává, že jejich záře v gama teleskopu přesvítí celý zbytek oblohy.

Ne všechny gama záblesky k nám ale přilétají z hlubokého vesmíru. Někdy se objeví tam, kde byste je donedávna vážně nečekali. Jako třeba v naší atmosféře. Tady na Zemi vznikají takzvané terestrické gama záblesky. Nejsou sice tak mega-energetické jako vesmírné gama záblesk, i tak ale stojí za to. Vznikají ve velikých bouřkových mračnech, v důsledku interakcí elektronů, které se pohybují rychlostmi blízkými rychlosti světla. Odborníci si ale stále nejsou jistí, jak k tomu vlastně dochází.

University of Valencia.

Mysteriózní pozemské gama záblesky jsou kratičké. Trvají jen asi 1 milisekundu. Je velmi obtížně je jakkoliv studovat. Vědci teď uspěli po ročním úsilí, během kterého pozorovali Zemi z oběžné dráhy, hlavně monumentální pozemské bouře. Tým, jehož součást byli badatelé španělské Universidad de Valencia, vytvořil úplně první snímek terestrického gama záblesku. Dotyčný gama záblesk se přitom odpálil dne 18. června 2018 v divoké bouři nad ostrovem Borneo v jihovýchodní Asii.

Senzor MXGS je součástí systému ASIM. Kredit: ESA.

Pozorování terestrických gama záblesků provádí speciální zařízení MXGS (Miniature X-ray and Gamma-ray Sensor), které je od dubna 2018 instalováno na Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Je součástí systému ASIM (Atmosphere-Space Interactions Monitor) pro pozorování jevů kosmického původu v atmosféře, kterému přezdívají Vesmírný lovec bouřek. Během uplynulého roku výzkumu senzor MXGS ve skutečnosti detekoval už více než 200 terestrických gama záblesků. U téměř 30 z nich se operátorům experimentu MXGS podařilo určit místo, kde dotyčných gama záblesk vznikl. A zmíněný gama záblesk z Bornea je první, jehož podobu se vědcům podařilo poskládat z dat senzoru MXGS.

Když badatelé znali přesný čas a pozici gama záblesku z Bornea, tak mohli porovnat data experimentu MXGS s údaji dalších satelitů, a také s lokálními meteorologickými stanicemi. Tím získali podklady pro vykreslení snímku terestrického gama záblesku. Mezinárodní vesmírná stanice je pro podobná pozorování ideální. Pohybuje se ve výšce 400 kilometrů nad zemí, což je relativně blízko. A také se často pohybuje nad místy, kde bývá hodně bouřek.

Video:  Space Storm Hunter’s trip to space


Literatura
Live Science 17. 5. 2019.