Pořádná rána: Na Stanfordu vytvořili nejhlasitější možný zvuk  
Když do tenoučkého proudu vody o šířce pár mikronů vší silou napálíte výkonným rentgenovým laserem, tak se v proudu vody rozjedou série rázových vln, jako přízračné vláčky. A vytvoří ultimátní řev o síle 270 decibelů.

Průstřel mikroproudu vody rentgenovým laserovým paprskem. Kredit: Claudiu Stan/Rutgers University Newark.
Průstřel mikroproudu vody rentgenovým laserovým paprskem. Kredit: Claudiu Stan/Rutgers University Newark.

Zvuk může být hlasitý, hodně hlasitý, a také může být tak hlasitý, jako když máte hlavu uvnitř velikého reproduktoru. Jaký zvuk je ale skutečně nejhlasitější? Odpověď je vlastně docela jednoduchá. Kvůli fyzikálním zákonitostem existuje spodní hranice síly zvuku, tedy nula decibelů, a také její horní hranice. Horní limit hlasitosti je daný tím, že zvuk o určité síle způsobuje, že se médium, v němž se pohybuje, začíná kvůli energii zvuku rozpadat. Tato hranice je přibližně 194 decibelů pro zvuk ve vzduchu a cca 270 decibelů pro zvuk ve vodě.

 

SLAC Linac Coherent Light Source. Kredit: SLAC.
SLAC Linac Coherent Light Source. Kredit: SLAC.

Gabriel Blaj z amerických laboratoří SLAC National Accelerator Laboratory a ze Stanford University se svými kolegy vyzval k souboji horní hranici hlasitosti zvuku ve vodě. Aby tuto hranici pokořili, tak využili mocný rentgenový laser, který mají ve SLAC Linac Coherent Light Source (LCLS). Tímto laserem pálili do mikroproudů vody o průměru 14 až 30 mikrometrů.

 

Když intenzivní paprsek rentgenového laseru pronikne do velmi tenkého proudu vody, tak vodu kolem sebe okamžitě vypaří. Tím se v zasaženém proudu vody vytvoří rázová vlna. Tato rázová vlna se následně šíří proudem vody a vytváří v něm své kopie, které se řetězí ve sledu zón vysokého tlaku, následovaných zónami nízkého tlaku. Vědcům to připomnělo přízračný vláček, tak tomuto jevu říkají „shockwave train“. V dotyčném proudu vody vlastně vznikne extrémně hlasitý zvuk.

Strašci to zvládnou taky. Kredit: Roy L. Caldwell, Department of Integrative Biology, University of California, Berkeley.
Strašci to zvládnou taky. Kredit: Roy L. Caldwell, Department of Integrative Biology, University of California, Berkeley.


Blajův tým při experimentech pozoroval, že když intenzita takto vytvořeného zvuku přesáhne určitou hranici, tak se voda jako prostředí začne rozpadat. Přeměňuje se na malé bublinky plné páry, které se okamžitě hroutí v procesu kavitace. Podobné věci vídáme u vysokorychlostních pohonů ve vodě anebo třeba když se pořádně rozparádí podivuhodní korýši strašci, známí svými extrémně prudkými pohyby. Z průběhu experimentů Blaje a spol. je patrné, že se zvuk, který vytvářeli rentgenovým laserem v mikroproudech vody, svou hlasitostí blížil maximální možné hranici ve vodě, a také tuto hranici překračoval.

 

Musela to být zábava. Badatelé nicméně tvrdí, že jejich výzkum by mohl mít i praktické využití. Když detailně prozkoumáme „vláčky rázových vln“, které se šíří v mikroproudech vody, tak by to mohlo vést například k vylepšení stávající analytických a diagnostických metod, které často pracují se vzorky v podobném prostředí. To by znamenalo velkou pomoc třeba ve vývoji nových léků či materiálů.


Video:  Inside the world's most powerful X-ray laser


Literatura

SLAC National Accelerator Laboratory 16. 5. 2019, Physical Review Fluids 4: 043401.

Datum: 19.05.2019
Tisk článku

Související články:

Jak zastavit elektrony? Chce to extrémně intenzivní laser     Autor: Stanislav Mihulka (10.02.2018)
Nový ultrazvukový senzor na čipu může „slyšet“ jednotlivé bakterie     Autor: Stanislav Mihulka (20.01.2019)
Laserový vrták pokořil rekord plazmových urychlovačů částic     Autor: Stanislav Mihulka (02.03.2019)



Diskuze:

Big Bang do médií

Josef Hrncirik,2019-05-20 07:34:27

Do vlákna vody vráželi max cca 2 mJ X pulz. Tlakové vlny zpočátku i 1 GPa pochopitelně z rozhraní voda vzduch utíkaly a po vzdálenosti cca 3 průměry vlákna měly v čele jen 0,1 GPa a u slabších pulzů i neměřitelně a to jde jen o max. max. tlaky jen ve špici kavitačního kužele.
Po 60 um je vlákno rozsekáno na nudle a rozprskáno a burácení zůstává jen v médiích.
Jakou rychlost mělo vyčurané vlákno se z abstraktu zdarma nedá zjistit.
Jak by to burácení mohlo vylepšit jakékoliv analýzy proto zůstává zahaleno hrobovým tichem -270 dB/1 uW/m2

Odpovědět

Ach, ten Bel

Vojta Ondříček,2019-05-20 05:41:45

Pan Bell si vymyslel logaritmickou stupnici poměru výkonu, nebo potenciálu pole, která nese dnes jeho jméno.

Nula Belů (0 B) je základní hodnota, -1 B je desetina této hodnoty, -3 B je tisícina této hodnoty. Prostě se snažím upozornit, že "spodní hranice síly zvuku, tedy nula decibelů" neexistuje. Absolutní (nekonečné) ticho neexistuje. V humánní akustice znamená 0 B hranici slyšitelnosti pro nás lidi, některá zvířata ji budou mít třeba na -1 B.

Oněch 27 B (270 dB) akustického výkonu by pochopitelně asi byla pro nás smrtelná dávka. Lidem hrozí při 13 B poškození sluchu, 16B je tisícinásobek téhle hodnoty, 19 B milionový násobek atd.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz