Strana z Vojničova rukopisu, doposud nerozluštěno. Kredit: volně dostupné.

Ve středu 15. května (2019) prosákla do médií informace, že jistý britský lingvista konečně uspěl tam, kde doposud selhávaly celé generace odborníků i nadšenců. Nejde o nic menšího, než o legendární Vojničův rukopis, mnohými považovaný za nejzáhadnější, a také tím pádem nejzajímavější knihu světa. Stručně řečeno, tahle kniha je (zřejmě) sepsána neznámým písmem v neznámém jazyce. Asi je o něčem, ale není jasné o čem.

Gerald E. Cheshire. Kredit: G. E. Cheshire.

Podle radiokarbonového datování a analýz ilustrací vznikl Vojničův rukopis někdy na počátku 15. století a pohnutý osud ho nakonec zavál do sbírky americké Yale University, kde se nyní nachází. Původně měla kniha asi 272 stran, dnes jich má jen 240. Na každou z nich přitom připadá minimálně jedna méně či více šílená hypotéza o tom, co je Vojničův rukopis vlastně zač. Žádná z těchto hypotéz si ale zatím nezískala přízeň většiny odborníků.

Zmíněným britským lingvistou je údajný génius Gerard Cheshire z University of Bristol, který tvrdí, že se mu podařilo identifikovat jazyk, kterým je Vojničův rukopis napsán. Podle jeho slov mu to zabralo pouhé dva týdny v roce 2017, přičemž používal důvtip a laterální myšlení, kterým se nepřímo a kreativně dostal k jádru problému. Cheshire nakonec dospěl k závěru, že Vojničův rukopis je sepsán v jazyku, kterému říká protorománština. Tento jazyk je velmi podobný vulgární latině, ze které vznikly moderní románské jazyky. Podle Cheshireho jde o vymřelý jazyk a Vojničův rukopis je jeho prvním známým záznamem. Cheshire budí dojem, že se ve Vojničově rukopisu čte jako ve slabikáři a jeho kompletní překlad by prý měl být jen otázkou času a peněz.

Ukázka z Vojničova rukopisu. Kredit: volně dostupné.

Až potud to zní fantasticky. Ve skutečnosti je to ale celé nejspíš nesmysl, který hraničí až s dezinformací. Není to poprvé, Vojničův rukopis byl rozluštěn nejméně tolikrát, kolikrát byl definitivně poražen Islámský stát. V podobných případech bývá varováním, že autorem takového převratného objevu/úspěchu je jediný člověk. To je v dnešní době jen málo pravděpodobné a svědčí to nejspíše o nekompatibilitě duševních pochodů autora. Za zmínku stojí i to, že o údajně geniálním Cheshirovi není možné téměř nic dohledat. Další vodítkem je, že se taková bombastická studie objevila v prakticky bezvýznamném časopisu Romance Studies.

A co je hlavní, Cheshireho teorii během pár hodin, co se objevila v médiích, odborníci doslova rozsekali na kusy. Jejich námitky počínají tím, proč by někdo v 15. století sepisoval knihu v jazyku, který měl vymizet někdy v 8. století. Neobstály ani Cheshireho ukázky rozluštěného textu rukopisu, jejichž hodnocení lze výstižně shrnout jako „vycucané z prstu“ a „velmi silné přání bylo otcem myšlenky“.

Vše nasvědčuje tomu, že navzdory sebevědomým prohlášením, která šíří především bulvárněji laděná média, si Vojničův rukopis svá tajemství zatím ponechá. Nejnovější vývoj jen potvrzuje, že tato legendární kniha často láká nevyrovnané osobnosti, u nichž není jasné, kde extravagance hraničí se šílenstvím.

Video:  Voynich Manuscript Revealed (2018)


Literatura
Phys.org 15. 5. 2019, ARS Technica 15. 5. 2019.