Srážka neutronových hvězd. Kredit: NSF/LIGO/Sonoma State University/A. Simonnet.

Dnešní vesmírné sousedství Sluneční soustavy je pusté a prázdné. Člověk se nemůže zbavit dojmu, že žijeme v zapadákově, kde se nikdy nemůže stát nic zajímavého. Když se ale utvářelo Slunce a s ním celá Sluneční soustava, tak okolní vesmír vypadal poněkud jinak. Napínavá vesmírná džungle, by bylo ještě slabé slovo. Komplikované studie Kuiperova pásu a meteoritů ukazují, že se Slunce zrodilo ve hvězdné porodnici, která mohla být docela podobná dnešní Mlhovině v Orionu. V této porodnici, o velikosti asi 6,5 až 19,5 světelných let, mohlo být natěsnáno asi 1-10 tisíc hvězd, o celkové hmotnosti asi 3 tisíce Sluncí.

Szabolcs Marka. Kredit: S. Marka.

V takové hvězdné porodnici se rozhodně děly věci. Rodily se tam masivní hvězdy, které záhy explodovaly jako ohlušující supernovy. V popelu supernov se mračily černé díry nebo třpytily neutronové hvězdy. A v okolním vesmíru to nebylo o nic méně zábavné. Tu a tam docházelo ke spektakulárním kosmickým srážkám, třeba ke kolizím neutronových hvězd.

Imre Bartos. Kredit: University of Florida.

Astrofyzici Szabolcs Marka z Columbia University a Imre Bartos z University of Florida tvrdí, že k takové ultimátní srážce dvou neutronových hvězd došlo i relativně blízko oblasti vznikající Sluneční soustavy, asi před 4,6 miliardami let. Byla to bouřlivá událost, která navíc ve svém důsledku okořenila Sluneční soustavou špetkou těžkých prvků. Díky této jediné srážce přibylo na Zemi 0,3 procenta nejtěžších přirozeně se ve větším množství vyskytujících prvků, jako je zlato nebo platina. Vznikající Sluneční soustava také dostala do vínku neobvykle vysoké množství aktinoidů, nejen uranu, ale hlavně curia a plutonia. Tyto prvky se z velké části dávno vyzářily, ale jejich původní množství známe z primitivních meteoritů.

Jak badatelé trefně upozorňují, podle všeho má každý z nás ve svém těle atomy z této kosmické srážky, která musela být úchvatnou podívanou. Především prý v podobě atomů jódu. A v každém zlatém snubním prstenu by zmíněná srážka neutronových hvězd mohla zanechat stopy v podobě asi tak 10 miligramů zlata, vzniklého právě před 4,6 miliardami let.
Marka a Bartos ke svým výsledků dospěli porovnáním chemického a izotopového složení primitivních meteoritů z úsvitu Sluneční soustavy a počítačových modelů evoluce Mléčné dráhy. Podle jejich výpočtů došlo k inkriminované srážce neutronových asi 80 milionů let před vznikem Země, ve vzdálenosti asi jednoho tisíce světelných let. Na první pohled to není úplně blízko. Je to ale jenom setina délky Mléčné dráhy. A kdyby k podobné události došlo dnes, tak by nám přesvítila celou noční oblohu.

Video: Szabolcs Márka: Explorations Phase II


Literatura
Phys.org 2. 5. 2019, Nature 569: 85–88.