Raketa systému Cheetah na ilustraci z roku 2016. Kredit: Rheinmetall.

Když přiletí letadlo a shodí bomby, tak pozemní jednotky, které jsou dole, mohou dělat jenom máloco. Pokud tomu chtějí předejít, tak se obvykle musejí maskovat nebo alespoň důkladně využívat příhodného terénu, aby zmizely z dohledu. Pak také pozemní jednotky mohou sestřelit útočící letoun dříve, než je bude bombardovat, případně na něj navést vlastní letadla. Jakmile jsou ale bomby ve vzduchu, tak už lidem na zemi nezbývá, než se pokusit krýt a použít veškeré talismany pro štěstí, co mají k dispozici.

Rheinmetall.

Teď by se to mohlo změnit. Německý výrobce zbraňových systémů a dalších technologií Rheinmetall intenzivně vyvíjí nový obranný systém Cheetah, který dokáže zajímavé věci. Je navržený tak, aby účinně zasahoval proti přilétajícím raketám, dělostřeleckým a minometným střelám, a rovněž proti bombám svrženým z letounu. Cheetah by mohl přinést převrat do bojů mezi vzduchem a zemí tím, že nabídne pozemním jednotkám možnost zničit bomby i poté, co byly svrženy.

Systém Cheetah je C-RAM, podle anglického „counter-rocket artillery and mortar system“. Používá radar a protirakety krátkého dosahu, s jejichž pomocí detekuje, sleduje a sestřeluje protivníkovy rakety, střely či bomby během jejich letu. Jak uvádí výrobce, Cheetah například dovede zneškodnit americkou 2,5 metrovou protibunkrovou pumu BLU-109 v 6 kilometrech.

Systém Cheetah. Kredit: Rheinmetall.

Pozemní jednotky si přály mít možnost zasáhnout proti bombám od chvíle, co první letadlo v 1. světové válce vysypalo první náklad pum v historii. A pak to bylo jenom horší a horší. Například britská RAF používala na sklonku 2. světové války seizmické bomby Tallboy a Grand Slam, o váze 5,4 a 10 tun. Taková puma se zavrtala hluboko pod zem a pak extrémním výbuchem vytvořila umělou zemětřesnou vlnu s výjimečně devastujícími účinky.

Bombardér B-1 Lancer shazuje kazetové pumy. Kredit: USAF.

Jednotlivé letecké pumy jsou obvykle mnohem destruktivnější než dělostřelecké projektily. Teď navíc žijeme ve věku přesně naváděných zbraní země-vzduch, které používají lasery, radary nebo třeba GPS navigaci, aby zničily vybraný cíl s chladnokrevnou jistotou. Když jediný moderní bombardér, jako třeba americký B-1 Lancer, spustí bombardování, tak může zlikvidovat více pozemních cílů, než celá vlna bombardérů z 2. světové války. A obvykle je to tak, že všechny letecké bomby při takovém útoku zasáhnou cíl.

Díky systémům jako je Cheetah by se situace mohla obrátit. S šikovnými systémy C-RAM by pozemní jednotky mohly zničit všechny bomby útočícího bombardéru ještě ve vzduchu. Cheetahy by mohly bránit cíle velkého významu, od skladů munice a paliva, až po elektrárny a ropné rafinerie. Jeden Cheetah bude mít na mobilní platformě k dispozici až 60 raket, s nimiž bude čelit různým úderům ze vzduchu.

Ani C-RAM systémy ale docela jistě nebudou všemocné. Útočník může takový systém vyřídit na začátku útoku, například vysokorychlostní raketou, proti které Cheetah či podobný systém nebude mít šanci. Druhou možností je nainstalovat na letecké bomby raketový motor anebo prostě vyměnit bomby za rakety. Obě tyto možnosti ale pravděpodobně sníží počet útoků, které zajistí jedno letadlo. Třetí možnost spočívá v prostém a jednoduchém zahlcení C-RAM obrany více bombardéry a více bombami.

Cheetah není prvním C-RAM systémem na světě. Obranu proti raketám či dělostřeleckým a minometným střelám nabízí třeba populární izraelský mobilní systém protivzdušné obrany Iron Dome od Rafael Advanced Defense Systems, anebo americký Centurion, který představuje upravenou verzi systému Phalanx CIWS od General Dynamics. Cheetah je ale první takový systém, který by měl bránit pozemní jednotky i proti bombám. Odborníci tipují, že brzy budou mít podobnou technologii všechny významné vojenské mocnosti.

Video:  Iron Dome Interception

Video:  Centurion C-RAM Phalanx CIWS in Action

Literatura
Popular Mechanics 4. 4. 2019.