Připravte se. Pořiďte si šampaňské nebo výborný džus, ať máte čím připíjet. Udělejte si volno na 10. dubna. Bude to velké. Možná jeden z největších vědeckých úspěchů století. I když, kdo ví. Jak je v podobných případech obvyklé, vědci nesmírně mlží. Nicméně, zdá se, že lidé projektu Event Horizon Telescope (EHT), o němž jsme již na OSLU psali, uspořádají ve středu 10. dubna (2019) tiskové konference po celém světě. To je dost neobvyklé a naznačuje to cosi velkolepého. Jak se šušká, bude to „groundbreaking result“.
Teleskop Horizontu událostí je vlastně virtuálním teleskopem o velikosti celé Země. Tvoří ho globální síť devíti radioteleskopů na různých kontinentech, které pozorují vesmír metodou astronomické interferometrie VLBI (Very Long Baseline Interferometry). Není tajemstvím, že hlavním úkolem tohoto unikátního virtuálního teleskopu je prostudovat s doposud nevídaným rozlišením bezprostřední okolí supermasivní černé díry v srdci Mléčné dráhy, a také ještě mnohem větší supermasivní černé díry v centru obrovské eliptické galaxie Messier 87.
Takže, pokud tým Teleskopu Horizontu událostí neobjevil černoděrové elektrárny nebo gravitační praky pokročilé mimozemské civilizace, tak astrofyzici zřejmě ukáží světu naprosto fantastické a unikátní snímky chřtánu supermasivní černé díry a jeho sousedství v až zneklidňujícím detailu. Pokud je to skutečně pravda, tak 10. dubna uvidíme jeden z nejpozoruhodnějších fenoménů našeho vesmíru. Nahlédneme (téměř) do srdce temnoty singularity.
Ve skutečnosti samozřejmě není možné přímo uvidět či nasnímat přímo samotnou černou díru. Z gravitační propasti, pokud víme, neunikne vůbec nic, ani světlo, vlastně vůbec žádné elektromagnetické záření. Byla by to jen marná snaha, bez ohledu na výkon teleskopů. Můžeme ale pozorovat horizont událostí černé díry, hranici, která podle převládajících teorií rozděluje náš svět od podivností černoděrové singularity. Takový snímek bude siluetou či stínem černé díry, který vrhá do našeho vesmíru.
Vědci připravovali Teleskop Horizontu událostí řadu desetiletí. Samotná pozorování se odehrála v dubnu 2017. Od té doby probíhají rozsáhlé analýzy a zpracování dat, jejichž výsledkem by měl být vytoužený snímek siluety supermasivní černé díry. Nikdo si nemůže být jistý, jak vlastně bude přesně vypadat. To se ukáže 10. dubna, když astrofyzici (zřejmě) sklidí plody svého heroického úsilí. Bude to, doufejme, vážně velké. Sledujte živé streamy na stránkách ESO, na youtube kanálu European Research Council, a samozřejmě také na sociálních médiích.
Video: Event Horizon Telescope Animated Movie
Literatura
IFL Science 2. 4. 2019.
Vábení stínů černých děr
Autor: Pavel Bakala (12.11.2015)
Teleskop Horizontu událostí odhalil magnetická pole supermasivní černé díry
Autor: Stanislav Mihulka (07.12.2015)
Teleskop Horizontu událostí se chystá na černou díru
Autor: Stanislav Mihulka (21.02.2017)
Diskuze:
Jsem rád že se potvrdilo co jsem předpokládal
Karel Ralský,2019-04-10 17:45:21
a co tady tvrdím jako laik, už nejméně 20 let, že i my jsme součástí černé díry a velký třesk je považován za "grál" dnešní fyziky, ale jak sami vidíte na vlastní oči, tomu tak není, jestliže dokáže světlo(jakákoliv energie) se uzavřít(po velmi pomalé spirále se blíží k horizontu) do sebe(diskem okolo černé díry) vytvoří nový vesmír i když v jiné časové dimenzi samozřejmě si sebou nese informaci nejen o "neživé" ale i otisk živé hmoty kterou černá díra pohltí.PS třetí rozměr v tomto prostoru prstence je otisk hmoty(živé či "neživé" která vystupuje(možná Higsovo pole) proti času) a čtvrtý je čas.Což my lidé žijící v jiném časoprostoru samozřejmě nevidíme.
Re: Jsem rád že se potvrdilo co jsem předpokládal
Jiri Naxera,2019-04-11 00:41:07
Prosím pěkně, možná je to moje chyba, ale absolutně nechápu o čem to mluvíte.
Jaký třetí rozměr a otisk hmoty, nebo dokonce nový Vesmír?
To co bylo zveřejněno je akreční disk, věc která se dá víceméně pochopit i pomocí klasické mechaniky (která je v blízkosti horizontu dost zdeformovaná, ale i tak platí, že když rozdíl potenciální energie mezi drahami nestačí doplnit kinetickou energii, tak bližší oběžná dráha není stabilní a spadne to do černé díry - na podobný problém narazíte i v čistém Newtonovi když řešíte stabilitu oběžných drah ve vícerozměrných prostorech).
Jinak k té součásti černé díry - mezi https://en.wikipedia.org/wiki/Friedmann%E2%80%93Lema%C3%AEtre%E2%80%93Robertson%E2%80%93Walker_metric a https://en.wikipedia.org/wiki/Exterior_Schwarzschild_metric je docela rozdíl.
Re: Re: Jsem rád že se potvrdilo co jsem předpokládal
Karel Ralský,2019-04-12 19:53:32
Jako laik se snažím představovat co se děje dál po pádu do černé díry(nemyslím tím pád do horizontu možná k němu v našem čase vůbec nikdy nedojde), úmyslně jsem z toho fyziku i Newtona vynechal a snažím se tento fenomén pochopit prostým selským rozumem, první prstenec(myslím si že je jich víc) bylo jen logické vyústění mé snahy o pochopení a není to z mé hlavy například film "Iterstelar" nebo bakalářské práce některých našich fyziků z Karlovy university a zejména naši matematici(kvadratické rovnice) toto předpověděli, a dovolím si se vší úctou tvrdit, že energie takto "polapená"(možná ve druhé nebo třetí slupce tím prodlužuje čas a vytváří další gravitaci, podobně jako převodovka motoru), se těsně před horizontem událostí chová stejně jako náš vesmír ale mohu se pochopitelně mýlit, jako každý člověk, včetně těch nejerudovanějších, kteří se neradi zbavují "celoživotního díla" kvůli prosté pravdě("Pana Pravdy") nebo názoru který vede k cíli pochopení problému jinými prostředky.
....
Jan Balaban,2019-04-07 15:58:51
Snáď neurazím laickými otázkami. Rýchlosť svetla je hraničná pre všetky fyzikálne javy, prečo teda majú čierne diery gravitáciu, elektrický náboj a podobne. Čo sprostredkuje nadsvetelnou rýchlosťou tieto účinky k iným objektom? Nedávno bola potvrdená božská častica, ktorá spôsobuje, že ostatné častice majú hmotnosť. Pri stlačení do singularity nemôžu existovať ani tieto častice, mala by sa teda stratiť gravitačná hmotnosť čiernej diery.
Re: ....
Jiri Naxera,2019-04-09 01:25:07
Tak předně, zakřivení časoprostoru (to čemu říkáme gravitace) se šíří rychlostí světla, nikoli nekonečně.
Božská částice je s prominutím nesmyslný popularizační název, a ten mechanismus je poněkud složitější - to vezmete předtím částici s nulovou klidovou hmotností (třeba W boson), necháte ho prolétat nějakým kondenzátem (v tomhle případě Higgsovým polem) a on se pak zpomalí a začne mít klidovou hmotnost.
Je potřeba si uvědomit, že v kvantovce aby se něco dělo, tak to musí interagovat, jinak dostanete dvě volné pole, která jsou pro sebe navzájem naprosto neviditelná. Jako extrémní příklad kdybyste vzal třeba čisté neutronium z neutronové hvězdy, tak to bude pro světlo naprosto průhledné **)
Podobně na tom budete i s hloupým fotonem, ve vakuu se to šíří c, ale jakmile to vleze do hmotného prostředí (elmag pohledem s nejednotkovou relativní permitivitou a permeabilitou, v řeči kvantovky v prostředí tvořeném částicemi s nenulovým el. nábojem), tak už bude mít rychlost podsvětelnou a naivně byste se mohl bavit i o možné klidové hmotnosti (nedám z hlavy, jestli náhodou nevyjde taky nula).
Každopádně Higgsův mechanismus je jen jedním z mnoha, jak získat (gravitační) hmotnost = energii. I samotný elektrický náboj něco dodá, jakákoli jiná energie poslouží taky (vemte si neutron, většinu jeho hmotnosti kolem 1GeV tvoří silná interakce) - a prozaicky, té černé díře je jedno co jí tvoří, prostě jak to má energii = hmotnost *) tak to ten prostor kolem zakřiví. A je jedno jestli je to W boson interagující s Higgsovým polem, fuzzball, nebo něco ještě exotičtější.
*) dost to zjednodušuju, gravitační pole budí nejen hmotnost (= energie ="hybnost v ose t" - T00), tak i hybnost v prostorových osách - T0x, ale i tlak - Txx včetně smyku - Txy. Přesněji tohle https://en.wikipedia.org/wiki/Stress–energy_tensor
**) Zase dost kecám pro zjednodušení, tohle platí pro čistý neutronový degenerovaný plyn pod tlakem, to co ve nemalé části neutronové hvězdy najde je značný bordel všeho možného, i v češtině najdete pár hezkých článků
Re: Re: ....
Jan Balaban,2019-04-09 05:49:24
Vďaka. Len k tej gravitácii - Nemala by byť čierna diera neviditeľná aj gravitačne, keď sa gravitácia aj svetlo šíria rovnakou rýchlosťou?
Re: Re: Re: ....
Jiri Naxera,2019-04-09 11:28:05
Koukněte se (z dálky, jinak Vás to zabije a kromě toho uvidíte něco jiného) na klasickou Schwartzschildovu černou díru, jak vzniká. Předně u sféricky symetrického tělesa je jedno jak je uspořádaná uvnitř, zakřivení časoprostoru je na tom nezávislé.
Když je to ještě neutronová hvězda, cokoli nad povrchem je zakřivené stejně jako by uprostřed byla singularita stejné hmotnosti, tohle se nemění. A jak se díváte, tak se hroutící povrch blíží k hranici ČD, tak se postupně "dozakřivuje" i ten dříve vnitřek, jenže pro Vás tohle bude trvat nekonečnou dobu, ten povrch se horizontu blíží ale nikdy se ho nedotkne *)
A i kdybyste měl nekonečnou trpělivost čekat, tak brzy stejně neuvidíte vůbec nic kvůli rudému posuvu (resp se to zarazí ve chvíli, kdy bude Hawkingovo záření silnější než světlo z povrchu, ale to už do toho mícháme kvantovku)
*) Takhle to vypadá jen když jste dost daleko. Kdybyste stál na té hvězdě nebo do ní pak padal, tak se nikde nezastavíte a v konečném a ne příliš dlouhém čase zakončíte životní pouť v singularitě (ponechme stranou že Vás něco - záření, slapové síly, ... zabije o dost dříve). Horizont je právě to místo, ve kterém se časy venku a čas padajícího pozorovatele definitivně rozdělí.
Re: Re: Re: Re: ....
Jan Balaban,2019-04-09 17:50:06
Keď sa na hviezdu ktorá nie je čierna diera pozerám z iného telesa, tak vidím že hviezda svieti, lebo z nej vyletujú fotóny. Na dráhe toho iného telesa poznám, že hviezda pôsobí gravitačne, pretože z nej vyletujú hypotetické gravitóny (alebo niečo iné sprostredkuje príťažlivosť? Každopádne aj to iné má rýchlosť svetla). Keď sa hviezda zmení na čiernu dieru, tak by mala prestať svietiť aj priťahovať.
Re: Re: Re: Re: Re: ....
Jiri Naxera,2019-04-09 18:15:28
Pojďte trochu zpátky, na čistou OTR Předně doplňme, že se asi nebavíme na fundamentální úrovni (proč se tak děje), ale jen na fyzikální úrovni, to znamená popisujeme co se děje.
V OTR máte něco, čemu můžete říkat hmotnost nebo energie, nebo jakkoli jinak, ale podstatné je že "to něco" kolem sebe zakřivuje časoprostor, chová se to podle nějakých rovnic, plynou z toho nějaké lokální zákony zachování (tedy že se ta energie nikam neztratí) atd. a takhle je to potřeba brát.
To že k Vám nedoletí z horizontu částice (fotonu se radši vyhneme) můžete interpretovat tak, že už od vzniku ČD ten prostor je staticky zakřivený (a gravitace ČD není nic jiného než to opět zdůrazňuji slovo statické zakřivení které tam je neměnné od vzniku) a tak to i nehmotné částici trvá nekonečně dlouho, se po té dráze dostane pryč.
Co není statické jsou gravitační vlny, ale ty nevznikají na horizontu (nejjednoduččí zdroj - hmota obíhající černou díru má poslední stabilní orbitu z paměti nevím jestli 2 nebo 3 gravitační poloměry) a tam je teda rudý posuv už konečný.
Takže máte pravdu, nezáří (kromě Hawkingova záření) a nevyzařuje ani gravitační vlny (prostě dynamické děje ustaly), ale pořád _staticky_ zakřivuje prostor kolem sebe = gravitačně přitahuje.
Graviton prosím neuvažujte vůbec, jednak je to hypotetická částice a vůbec není jasné, jestli existuje, a hlavně druhák ono je dost složitý i koncept "obyčejného" fotonu jako virtuální částice interakce i v nezakřiveném prostoru, pokud souhlasíte omezme se jen na relativitu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: ....
Jan Balaban,2019-04-10 08:04:40
Ďakujem za váš čas a trpezlivosť, ktoré ste venovali mojim laickým otázkam. Je zvláštne, že zhruba od kvantovky je stále viac toho, čomu musíme proste veriť a netušíme prečo sa tak deje. Aj tie zákony zachovania niečoho sú len lokálne. Zdá sa, že aj celé to niečo vzniklo z ničoho v dobe, keď tu ani nebol čas. A celé sa to pokojne rozfúklo nadsvetelnou rýchlosťou.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ....
Jiri Naxera,2019-04-10 12:00:15
Dovolím si oponovat, proč se tak děje jsme nevěděli (z fyzikálního pohledu) nikdy, ale to je tautologie - fyzika je věda o co nejpřesnějším popisu přírody, ale otázky proč do ní nepatří.
Takový Ptolemaios taky nevěděl, proč se planety pohybují v epicyklech (vynechme církevní dogma), jak se vyvíjely znalosti, tak vždycky platilo že někde v řetězci "protože" jste narazil na konec.
např se současnými znalostmi:
planety se pohybují v epicyklech
-> protože se pohybují po elipse a součet kruhových pohybů může aproximovat elipsu
-> protože elipsa je jediným pro okem viditelné planety relevantním řešením Newtonových rovnic
-> protože Newtonova mechanika je limitou OTR pro nizké hmotnosti a pomalý pohyb
[OTR platí protože nejlépe popisuje všechna pozorování]
Ale v předminulém století měla stejný status jako OTR a kvantovka pro změnu klasická mechanika s etherem, ještě předtím ty vesmírné hodiny s epicykly, prostě proto že dneska jsou hranicí poznání tyhle dvě teorie. Nic významnějšího bych jim nepřisuzoval.
(a jestli se ukáže jako správná například Verlindeho entropická gravitace, tak budeme říkat že OTR platí protože k ní vede vývoj kvantového entanglementu a budeme pro změnu brát jako nevysvětlitelný fakt to že Vesmír jsou kvantově entanglované částice)
Petr Havec,2019-04-06 20:41:16
Na strankach EHT je odkaz na clanek od MICHELLE STARR z 22.1.2019, je v nem obrazek, jak byl nejlepe SGrA* nasniman dosud (muzeme tedy lepe odhadovat na co se mame asi pripravit 10.4.). Vzhledem ke sferickemu tvaru tam dokonce diskutují moznost vytrysku "z" diry v galakticke rovine (coz by bylo opravdu pro vsechny prekvapeni).
Tip
Václav Dvořák,2019-04-05 23:58:13
Tipnul bych si v tomto případě, že se žádný velký objev nebo odhalení konat nebude. Pokud tím není myšlen nějaký až dosud nevídaný komplexní obraz horizontu událostí a nějaké fenomény k tomu.
Ale nebude to na přepisování učebnic a první stránky magazínů, na to je ESA příliš usedlá a byrokratická organizace. Takové objevy spíše přijdou od neformálnich skupin a jednotlivých vědců.
Marek Fucila,2019-04-05 15:19:14
Neviem či to súvisí, ale aj tak zaujímavé (prachový donut okolo galaktického jadra):
https://newatlas.com/giant-dust-donut-galaxy-black-hole/59168/?fbclid=IwAR183N4vESuvWbxBgjl8VrmVi7jiQY8xlasty24vSdb13ea53QsRD47ah9E
Velká malá
Petr Jakubec,2019-04-05 07:48:31
A co takhle: že, když se černá díra cpe materiálem, tak že ve skutečnosti neroste, ale že je ve skutečnosti menší a menší (rozměrově). U tohohto extrémního objektu by to mohlo takto fungovat.
Aj čo to tárám...., ale vlastně proč ne.
Přeji všem dobrý den.
Myslím si jako laik, že objevili
Karel Ralský,2019-04-03 17:34:42
první slupku(prstenec, který vyzařuje nižší kmitočet ), která se tvoří "těsně" před horizontem událostí něco jako cibule s dírou nahoře a dole.
Průlomový objev - finance?
Richard Vacek,2019-04-03 16:18:24
Vzhledem k tomu, že průlomové objevy a mimořádné konference se oznamují tehdy, když se rozhoduje o financích na další období, tak očekávám, že u EHT se o penězích rozhoduje v dubnu - květnu.
Re: Průlomový objev - finance?
Petr Petr,2019-04-04 13:21:33
Skoro...
Dat už měla být v 2017. Ale až teď budou první výsledky
First Results from the Event Horizon Telescope to be Presented on April 10th
https://eventhorizontelescope.org/blog/media-advisory-first-results-event-horizon-telescope-be-presented-april-10th
"groundbreaking" tomu ESO přidala 1.dubna (na stránkách eventhorizontelescope.org to není)
https://www.eso.org/public/announcements/ann19018/
(a přejeli to servery)
Re: Re: Průlomový objev - finance?
Petr Havec,2019-04-05 09:32:50
Popravde to je slozitejsi. Pred rokem se cekalo na vystup mereni z roku 2017 a nic se nedelo. Pak se objevilo na strankach EHT prohlaseni, ze zpracovani dat proste trva nejaky cas, dozvedeli jsme se, ze resili problem s vlivem atmosfery, provadeli kalibrace a pracovali na novem software, take ze se sdruzeni rozsirilo o novy teleskop v Gronsku a probehlo na jare 2018 dalsi pozorovani z ktereho je 2x vice dat nez z toho z roku 2017. Sdelili, ze povazuji projekt za dlouhodobou zalezitosst a chystaji se kazdy rok pozorovat, aby si byli jisti tim co vidi. Proto jsem osobne prekvapen, ze to prislo takto rychle, asi ta jistota bude vysoka. Vzhledem k te rychlosti tipuju, ze by z toho Einstein mohl zase vyjit se cti. A pokud ne, tak to urcite vsichni privitaji, hledani Nove fyziky je v kursu.
Re: Re: Re: Průlomový objev - finance?
Václav Dvořák,2019-04-06 00:01:08
Tipuju na toho Einsteina. Na nějakou novou fyziku je stále ještě moc brzo.
Škoda
Šimon Hurda,2019-04-03 13:22:19
Kdyby počkali ještě jeden den, byla by taková událost na moje narozeniny :)
PRELOMOVÝ OBJAV
Tomilee Trník_,2019-04-03 11:12:09
..takže, ak ten prelomový OBJAV neBUDE len samotná fotka, tak možno tú celosvetovú konferenciu robia preto, lebo zistili niečo výnimočné a to:
a) zachytili Hawkingovo* žiarenie, ale kedže ho zachytili, tak je to DOUBLE prelom, lebo teória* je overiteľná, teda vo výpočtoch sa Hawking sekol, alebo
b) zistili, že naozaj svieti, ALE do červena, lebo podla TR by sa mal zastaviť čas padajúcej hmoty do čiernej diery, alebo
c) zistili, že okolo nej obieha planéta veľkosti Saturnu aj s prstencami, alebo
d) NEROTUJE!!!, alebo
e) nemá akrečni disk, alebo
f) nieje to jedna BiG čierna diera, ale sústava 1000 čiernych dier.
tak to len tak, že moja fantázia nepozná hraníc:)
Re: PRELOMOVÝ OBJAV
Peter Somatz,2019-04-03 12:21:21
Viac by sa mi pacilo, keby povedali ze v okoli CD VTR neplati.
Alebo ze gravitacna konstanta je skutocnosti premenna.
Re: Re: PRELOMOVÝ OBJAV
Jiri Naxera,2019-04-03 12:35:32
Mě by se nejvíc líbily následující:
- holá singularita pro J > M
- black ring
- kompaktní objekt s pevným povrchem
ale bojím se, že to bude "jen" něco méně exotického, jako pohyb hvězd v okolí horizontu, jejich gravitační roztrhání když kus projde blíž než 3rg apod.
Re: Re: Re: PRELOMOVÝ OBJAV
Peter Somatz,2019-04-03 13:48:32
Ak tomu dobre rozumiem, tak hola singularita by podporila loop quantum gravity na ukor VTR, co by teda bol prielom. https://en.wikipedia.org/wiki/Naked_singularity
Vlastne vsetky 3 Vase body by sposobili, ze by to otriaslo VTR.
Ale je naozaj pravdepodobnejsie, ze to bude nieco "standardne" - predsalen vyvoj ide po krokoch. A treba brat do uvahy, ze zijeme v clickbaitovej dobe, a kopec "beznych" veci (pre ludi odchovanych na scifi filmoch ako ja :) ) je prezentovanych ako revolucia.
Na druhej strane, vdaka EHT maju fakt vela dat z extremneho prostredia + vyp. techniku/umelu inteligenciu, ktora v minulosti nebola, a dosledne urobi mravciu pracu/porovnavania s teoriou, na ktore uz clovek nema schopnosti/cas. Rozhodne Einstein pred 100 rokmi nemal tieto prostriedky. Takze uvidime.
Re: Re: Re: Re: PRELOMOVÝ OBJAV
Jiri Naxera,2019-04-03 17:17:14
No, ne tak nutně. Nejsem odborník, takže mě kdyžtak opravte jestli kážu úplné bludy, ale:
- Naked Singularity / nadextrémní Kerrova černá díra - jestli si pamatuju dobře, tak nemůže žádným fyzikálním procesem vzniknout (přebytečný moment hybnosti se prvně vyzáří než může vzniknout horizont), ale jestli mohla vzniknout jako nějaký defekt kolem bigbangu, kdo ví
- Black Ring - může vzniknout v plochém 5 a více D prostoru, co se stane po kompaktifikaci přebytečných rozměrů opravdu nevím (pan Bakala tu v 2015 psal že by se mohla vyskytovat v Randall-Sundrum modelech na LHC, ale absolutně netuším jestli jeho argument platí jen pro mikroskopické ČD srovnatelně velké jako kompaktifikované rozměry, nebo i pro galaktické velikosti)
- Kompaktní objekt asi by opravdu znamenal revoluci, teď jsem si našel že podivná hvězda ma limit 2 slunce.
Rastislav Rechtorik,2019-04-03 10:31:25
Moj odhad: Na ciernej diere identifikovali statny znak Slovenskej republiky
Re:
Martin Herink,2019-04-03 12:17:17
Nebuďte nacionalista! Po pravici určitě bude i ten se dvěma ocasy.
Re: Re:
Jarda Votruba,2019-04-05 07:14:51
spíš mám strach, aby tam nelítala modrá vlajka s hvězdama do kruhu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
