Rekonstrukce původního vzezření teropodního dinosaura druhu Ceratosaurus nasicornis. tento středně velký dravý dinosaurus žil v období pozdní jury na území Severní Ameriky a možná i Evropy. Spadal do čeledi Ceratosauridae a kladu Ceratosauria, jejichž názvy jsou odvozeny od rodového jména tohoto dinosaura. Kredit: DiBgd, Wikipedie (CC BY 2.5)

Ačkoliv tento teropod nebyl ani zdaleka tak velký jako slavný o 85 milionů let mladší Tyrannosaurus, byl by na rozdíl od něj právoplatným obyvatelem Jurského parku. Důvod je prostý – skutečně totiž žil v období jurské periody, konkrétně v pozdní juře, asi před 150 miliony let. Přesněji lze uvést, že známe jeho fosilie ze sedimentů, které se utvářely asi před 153 až 148 miliony let, tedy v průběhu geologických věků kimmeridž a tithon. Nejznámější zkameněliny tohoto středně velkého až většího teropoda pocházejí z proslulých hornin souvrství Morrison na západě Spojených států amerických. Ceratosaurus nasicornis, jak se tento dávný dravec jmenuje, nebyl sice největším predátorem ve svých ekosystémech (větší byl například Allosaurus fragilis nebo Torvosaurus tanneri), rozhodně však musel být obávaným lovcem. První objevený exemplář (dnes označený jako USNM 4735) byl nalezen a vykopán farmářem Marshallem Parkerem Felchem v letech 1883 až 1884. Jednalo se o téměř kompletní a velmi dobře zachovaný exemplář, uložený v tvrdém pískovci. Mnohé kosti se ještě nalézaly v pozici odpovídající původnímu spojení (byly artikulované), lebka a páteř však byly bohužel poničeny a tvarově pozměněny distorzí. Fosilie pochází z území oblasti Garden Park u města Cañon City v Coloradu, z lokality později známé jako Felch Quarry 1, což je jedna z nejbohatších lokalit v rámci souvrství Morrison.[1] Zmíněný objevitel Felch zaslal vykopanou kostru profesoru Charlesi Othnielu Marshovi do Peabody Museum of Natural History při Univerzitě v Yale a nadšený paleontolog se dal do práce. Ještě v roce 1884 pak zveřejnil popis nového dravého dinosaura, kterého nazval v doslovném překladu „rohatým ještěrem s rohem na nose“.[2] Kostra byla tak dobře zachovaná, že se na dlouhou dobu stala nejkompletnější známou severoamerickou kostrou teropoda vůbec. Následovaly další objevy a v roce 2000 byly dokonce stanoveny dva nové druhy rodu Ceratosaurus, C. dentisulcatus a C. magnicornis, jejich vědecká platnost je ale některými paleontology zpochybňována.[3] Stejně pochybná jsou pak tvrzení, že fosilie ceratosaurů byly objeveny také v Portugalsku (což je nicméně v rámci souvrství Lourinhã poměrně pravděpodobné)[4] a dále v Tanzanii, Uruguayi nebo Švýcarsku.[5] Mohlo se tedy jednat o poměrně rozšířený rod dravého dinosaura, ačkoliv zřejmě nebyl tak početný jako již zmíněný alosaurus, který se nejspíš rovněž vyskytoval v Severní Americe i na území dnešní západní Evropy.

Zastaralá rekonstrukce kostry ceratosaura v podání Charlese Othniela Marshe, který tohoto dinosaura v roce 1884 formálně popsal. Neodpovídající je vzpřímená pozice těla a také nadměrný počet hrudních obratlů, který výrazně prodlužuje trup dinosaura. Kredit: O. C. Marsh; Wikipedie (volné dílo)

Ceratosaurus byl každopádně zajímavým rodem teropodního dinosaura, který se ve svém základním tělesném plánu příliš nelišil od jiných teropodů. Měl silné zadní končetiny a velikostně redukované přední končetiny, opatřené ostrými drápy. Lebka i zuby byly proporcionálně značně velké, a to i v poměru k velikosti zbytku těla. Délka lebky byla u dochovaných exemplářů stanovena na 55 až 60 centimetrů. Celková délka těla holotypu ceratosaura je odhadována na 5,3 až 5,7 metru (z toho ocas 2,84 metru), nepochybně ale nešlo o rekordně velkého jedince.[6] Některé později objevené exempláře byly dlouhé až kolem 7 metrů a dosud nepopsaný jedinec (s označením BYUVP 12893) byl údajně ještě větší.[7] Odhady tělesné hmotnosti ceratosaurů se značně liší napříč různými vědeckými pracemi, a to od pouhých 275 kilogramů u menších zástupců až po 980 kilogramů nebo i více u jedinců velkých.[8] Zuby horních čelistí byly proporcionálně extrémně dlouhé, některé měří až 9,3 cm. Zajímavá je i přítomnost osteodermů (kostních destiček v kůži), které byly zasazeny v blízkosti páteře dinosaura a měří v průměru až kolem 7 centimetrů. Výrazní roh v nasální části lebky (který dal dinosaurovi jeho druhové jméno) měří u holotypu 13 cm na délku a 7 cm na výšku, jeho šířka u báze ale činí pouhé 2 centimetry. Význam této struktury je dosud nevyřešenou záležitostí, pravděpodobně se ale jednalo o orgán, sloužící k vnitrodruhové signalizaci a rozpoznávání v rámci skupiny.[9] V roce 2005 byla publikována práce o mozkovně ceratosaura, vycházející z výzkumu za pomoci počítačového tomografu. Ta ukázala, že mozek a smysly ceratosaurů byly zhruba na totožné úrovni jako v případě ve stejné době žijícího alosaura a dalších vývojově primitivnějších teropodů, přičemž například čichové laloky byly mnohem menší než u později žijícího vyspělejšího tyranosaura. Orientace polokruhovitých kanálků ve vnitřním uchu dokládá, že ceratosauři nosili hlavu v neutrální, horizontální pozici.[10] Na některých kostech ceratosaurů byly objeveny také patologické srůsty, které poukazují na dávná zranění. Stejně jako ostatní poměrně velcí teropodi žili i ceratosauři nebezpečným způsobem života, protože občas útočili i na velké nebo obrněné dinosaury, kteří je dokázali v sebeobraně vážně poranit či dokonce i zabít. Na jaký druh kořisti se ceratosauři specializovali a jak se vyhýbali přímé konkurenci s alosaury a dalšími soudobými teropody, o tom bohužel zatím mnoho nevíme.

Napsíno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

Short Summary in English: Ceratosaurus was a genus of middle-sized theropod dinosaur living during the Late Jurassic period (about 150 million years ago). It was first described in 1884 by American paleontologist Othniel Charles Marsh based on a skeleton discovered in Colorado. It was about 6 to 7 meters long, although some individuals were perhaps larger.

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Ceratosaurus

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=38600

http://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_c/ceratosaurus.php

http://www.dinochecker.com/dinosaurs/CERATOSAURUS

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/c/ceratosaurus.html

[1] Brinkman, P. D. (2010). The Second Jurassic Dinosaur Rush. Museums and Paleontology in America at the Turn of the Twentieth Century. University of Chicago Press. str. 10. ISBN 978-0-226-07472-6.

[2] Marsh, O. C. (1884). „Principal characters of American Jurassic dinosaurs, part VIII: The order Theropoda“ (PDF). American Journal of Science. 27 (160): 329–340. doi: 10.2475/ajs.s3-27.160.329.

[3] Madsen, J. H.; Welles, S. P. (2000). Ceratosaurus (Dinosauria, Theropoda): A Revised Osteology. Utah Geological Survey. str. 1–80. ISBN 978-1-55791-380-7.

[4] Mateus, O.; Walen, A.; Antunes, M. T. (2006). „The large theropod fauna of the Lourinhã Formation (Portugal) and its similarity to the Morrison Formation, with a description of a new species of Allosaurus„ (PDF). In Foster, J.R.; Lucas, S. G. Paleontology and Geology of the Upper Jurassic Morrison Formation. New Mexico Museum of Natural History and Science, Bulletin 36.

[5] Soto, M.; Perea, D. (2008). „A ceratosaurid (Dinosauria, Theropoda) from the Late Jurassic–Early Cretaceous of Uruguay“. Journal of Vertebrate Paleontology. 28 (2): 439–444. doi: 10.1671/0272-4634(2008)28[439:acdtft]2.0.co;2

[6] Gilmore, C. W. (1920). „Osteology of the carnivorous Dinosauria in the United States National Museum, with special reference to the genera Antrodemus (Allosaurus) and Ceratosaurus“ (PDF). Bulletin of the United States National Museum. 110 (110): 1–154. doi: 10.5479/si.03629236.110.i.

[7] Carrano, M. T.; Sampson, S. D. (2008). „The Phylogeny of Ceratosauria (Dinosauria: Theropoda)“. Journal of Systematic Palaeontology. 6 (2): 183–236. doi: 10.1017/S1477201907002246

[8] Paul, Gregory S. (1988). „Ceratosaurs“. Predatory Dinosaurs of the World.Simon & Schuster. str. 274–279. ISBN 978-0-671-61946-6.

[9] Rowe, T.; Gauthier, J. (1990). „Ceratosauria“. In Weishampel, D. B.; Dodson, P.; Osmólska, H. The Dinosauria. University of California Press. str. 151–168. ISBN 978-0-520-06726-4.

[10] Sanders, R. K.; Smith, D. K. (2005). „The endocranium of the theropod dinosaur Ceratosaurus studied with computer tomography“ (PDF). Acta Palaeontologica Polonica. 50 (3).