Bude nám vládnout umělá inteligence? Kredit: Clockready / Wikimedia Commons.

Kdyby na to přišlo, tak by asi čtvrtina Evropanů raději nechala automatizovat politický proces a svěřila vládu do rukou umělé inteligence. Pokud jde o Velkou Británii a Německo, tedy v obou případech mocné a významné země, které jsou hodně slyšet, tak počet příznivců vlády umělé inteligence vzrůstá na celou třetinu. Podle těchto lidí by zásadní volby neměli dělat politici, ale robotické inteligence.

IE University

Vyplývá to z nedávného průzkumu vztahu Evropanů k technologickému pokroku, kterou v těchto dnech pod názvem European Tech Insights 2019 představili badatelé ze španělské IE Universidad v Segovii. Data k průzkumu získali elektronicky od 2576 dospělých Evropanů, kteří pocházeli z Francie, Irska, Itálie, Německa, Nizozemí, Španělska, Portugalska a Velké Británie. Respondentů průzkumu nebylo nijak zvlášť mnoho a zastoupené země příliš nereprezentují celou dnešní EU, ale spíše západní Evropu. I tak ale jde o zajímavé postřehy.

Autoři průzkumu jsou přesvědčeni, že poměrně vysoké procento příznivců vlády robotické ruky ani tak neodpovídá vřelému vztahu lidí k umělým inteligencím, jako spíš odráží deziluzi k politikům a k politice jako takové, která teď v řadě evropských zemí panuje. Jde o další z řady varování, že tradiční evropský model zastupitelské demokracie teď čelí velkým výzvám.

Robot Kismet by byl skvělý premiér. Kredit: Polimerek / Wikimedia Commons.

Zároveň se ukazuje, že lidé sice hledají alternativní formy vlády, ale zároveň umělé inteligence a s nimi spojenou automatizaci nijak zvlášť nemilují. Obávají se totiž velice o svoji práci. 70 procent respondentů očekává od politiků, že zajistí ochranu zaměstnání pro lidi, i kdyby to mělo znamenat zpomalení technologického pokroku. Je velmi zajímavé, že tento postoj jde nejen napříč zeměmi, věkem a pohlavím respondentů, ale i napříč jejich politickým spektrem. Jinými slovy, jde o velmi významnou záležitost, se kterou by politici a odborníci rozhodně měli pracovat.

Celkem 56 procent dotazovaných Evropanů se obává, že roboti a inteligence nahradí lidi ve většině dnešních zaměstnání. 70 procent Evropanů rovněž věří, že pokud nové technologie nebudou pečlivě kontrolovány a regulovány, tak mohou v příštím desetiletí přinést více škody než užitku. Zdá se, že tyto postoje vedou k rostoucímu odporu vůči inovacím a všeobecnému volání po větších regulacích nových technologií.

Je pozoruhodné, že pro 67 procent Evropanů jsou právě politické řízení nových technologií a jejich regulace, společně se změnami klimatu, těmi největšími výzvami, kterým teď Evropa čelí. Kromě toho se Evropané obávají i změn v mezilidských vztazích. 68 procent dotazovaných Evropanů se obává, že lidé budou trávit více času s přáteli online, než v osobním kontaktu.
Průzkum European Tech Insights 2019 také zviditelnil obavy, podle kterých dnešní instituce technologický pokrok a jeho dopady na společnost příliš nezvládají. 60 procent lidí se domnívá, že stávající vzdělávací systém je na nové technologie nepřipraví.

Obzvláště to platí pro starší absolventy univerzit, kteří se cítí ztraceni na rychle se měnícím trhu práce. 40 procent respondentů průzkumu se zase obává, že společnost, pro kterou dnes pracují, v příští desetiletí zmizí ze světa, i když se bude snažit přizpůsobit proměnám doby. Na druhou stranu, tenhle svět byl vždycky napínavým místem k životu a nějak jsme si s tím museli poradit. Proč bychom to nezvládli teď?

Literatura
IE University 19. 3. 2019, European Tech Insights 2019