Epocha fosilních paliv patřila k nejvlhčím obdobím z celého tisíciletí

Za úsek od 1960 se sucho zhoršilo, protože na konci této řady byly suché roky. Pokud ale počítáme od 18. století, naopak srážek přibylo.

Teprve počátkem roku 2019 byla publikována data shrnující suchý rok 2018. Takže je čas na malé ohlédnutí, nikoli už na základě senzacechtivých novinových titulků, ale podle faktů.

V některých částech republiky bylo sucho roku 2018 nejhorší od počátku 20. století. Přispěl k tomu vysoký výpar v důsledku vysokých letních teplot. Přesto data posledních sto roků žádný trend nevykazují, zdá se, že šlo spíše o náhodný výkyv. V jiných částech republiky takové rekordy nepadly. Na některých tocích zase zůstaly hladiny vysoké díky přehradám a rybníkům. [1]

Obdobně suchou periodu jsme zažili ve 40. letech 20.století. Při neúrodě suchých let nám USA nabídly potravinou pomoc v rámci Marshallova plánu. Jak známo, sucho tehdy zasáhlo do politických dějin. Stalin nás donutil americkou pomoc odmítnout a raději nám obilnou pomoc poslal sám (z obilí, které zabavil hladovějícím rolníkům na Ukrajině).

Jinou suchou periodu jsme měli v 60. letech 19. století. Vyústila v kůrovcovou kalamitu na Šumavě, kterou románově zpracoval Karel Klosterman („Ze světa lesních samot“). Velmi suchou dekádu cca 1861–1870 dokládá fakt, že v letech 1864–1870 téměř úplně vyschlo Neziderské jezero, rozkládající se v rakouské spolkové zemi Burgenland a v západním Maďarsku.

Podíváme-li se do starších dějin, zmíněná sucha 20. století vypadají jako procházka růžovým sadem. Srážky v Evropě a Středomoří stoupaly celých posledních 200 let, tedy po celou éru spalování fosilních paliv. Ve starších dějinách preindustriálních byla sucha mnohem horší. [3]

Tak či onak, sucha posledního století či posledních desetiletí nijak nevybočují z přirozené a obvyklé variability klimatu. Je zavádějící uvádět pouze trend za posledních pár desítek let, bez kontextu celého tisíciletí. Na závěr bych rád citoval, co říká spoluautor české studie, klimatolog Markonis: „V kontextu probíhajících debat o suchu a jeho současných vlivech je však zarážející, že posledních devadesát let patří v Evropě k nejvlhčím z celého tisíciletí.“[5] Otázka ale je, co se se srážkami stane, až spadnou na zem. Využití krajiny se za posledních 100 let změnilo a její schopnost zadržovat vodu klesla. Nicméně navzdory tomu podle studie Hanela, Marconise a kol. (2018) se zdá, že územní rozsah ani intenzita sucha 2003 a 2015 nebyla v historickém kontextu ničím výjimečná.[6]

Že posledních ca 30 let patří v Evropě (mimo Středozemí) k nejvlhčím obdobím za tisíc let, to potvrzuje i nedávná studie, na které známý americký odborník E.R. Cook spolupracoval s českými vědci (2018). [7].

Zvětšit obrázek GRAF 1: Průtoky na Odře v profilu Ostrava-Svinov. V některých částech republiky sucho 2018 nebylo rekordní. Například na Odře. [1]	Zvětšit obrázek GRAF 2: Na řece Moravě u Strážnice bylo sucho 2018 rekordní. [1]
Zvětšit obrázek GRAF 3: Dekádové četnosti výskytu roků se suchými epizodami pro letní půlrok (duben-září) v českých zemích. Nejsušší za posledních 200 let byla 60. léta 19. století (kůrovcová kalamita na Šumavě) a 40. léta 20. století (viz Stalinova obilná pomoc 1947). [2]	Zvětšit obrázek GRAF 4: Podle letokruhů starých stromů rekonstruované letní sucho/vlhkost v Evropě a Středomoří za posledních asi tisíc roků. Posledních 200 let srážek přibývá a sucha ubývá. Výrazné sucho bylo třeba v půli 15. století. [3]
Zvětšit obrázek GRAF 5: Na prériích Severní Ameriky byla sucha mezi lety 900 až 1600 dramaticky horší než cokoli v posledních staletích. [4]	Zvětšit obrázek GRAF 6: V posledních 30 letech v severní Evropě srážek přibylo, v jižní Evropě ubylo. Koncem 19. Století byla většina Evropy sušší. [7]

Poznámka redakce:

Autorovi článku v březnu 2019 vychází kniha OBCHODNÍCI SE STRACHEM. Podrobnosti ZDE.

REFERENCE:

[1] Daňhelka, J., Kubát, J. a kol. Sucho v roce 2018. ČHMÚ, Praha 2019.

[2] Brázdil, R., Trnka, M. a kol. Sucho v českých zemích – minulost, současnost, budoucnost. Historie počasí a podnebí v Čeckých zemích, Svazek XI: Brno, Czechglobe 2015.

[3] Cook, E. R. et al. Old World megadroughts and pluvials during the Common Era. Science Advances, 6.10.2015, Vol. 1, No. 10.

[4] Cook, E.R. et al. North American Megadroughts in the Common Era: Reconstructions and Simulations. WIREs Climatic Change 2016. doi: 10.1002/wcc.39

[5] Venku je horko, podle českých vědců má ale Evropa nejvíc vody za tisíc let (iDnes).

[6] Hanel, M. a kol. Revisiting the recent European droughts from a long-term perspective. cientific Reportsvolume 8, Article number: 9499 (2018)

[7] Markonis et al. Persistent multi-scale fluctuations shift European hydroclimate to its millennial boundaries. Nature Communications, Volume 9, Article number: 1767 (2018)

Autor: Vítězslav Kremlík

Datum: 19.03.2019

Tisk článku

Související články:

Panika kolem Černobylu ublížila lidem více než radiace Autor: Vítězslav Kremlík (10.03.2019)

Diskuze:

V ČR bude sucho

Florian Stanislav,2019-03-19 17:28:57

National Geographic, 5/2009 , viz mapka
http://pardalnet.wz.cz/PDF/42-45-Voda-na-Zemi-ledovce-1-a-2-dil.pdf str. 3.
Do odhad srážek za 30 let 2041- 2070 -mapa světa. Místa s více srážkami budou mít srážek jěště více. Místa s málo srážkami budou mít srážek ještě méně. Středomoří a subsaharská Afrika, obilní oblasti středozápadu USA (Texas), Mexiko, Argentina, východní Čína, Austrálie. Což může být potravinový problém- srážky se přesunou, úrodná půda ne.
Článek dokládá v podstatě totéž pomocí Palmerova indexu sucha pro Evropu. Víc srážek ( vlhka) ve Skandinávii ( řeknu místo 300 dní v roce v Norsku pršet 310 dní, což je lesům jedno). Sucho ve Středomoří ohrozí pěstování plodin ( Španělsko, Jadran..).
Srážky u nás vychází z grafů v článku na stejno, bylo občas sucho a málo vody v řekách a je tak i dnes. Jenomže klesá hladina spodních vod, sněhu je méně, voda víc odtéká i díky přílivovým dešťům.
Odkaz [2] hovoří zhruba od obr. 248 zcela jinak : bude u nás sucho a ovlivní to i vegetaci.
https://www.intersucho.cz/userfiles/file/Sucho_v_ceskych_zemich_SAZBA_web.pdf
str. 55 uvádí odhad průběhu teplot od 1500 asi do 2010
podle očekávání nejtepleji v posledním desetiletí
Obr. 36 ukazuje zhoršení kondice porostů ČR v roce 2014 ( jižní Morava, Polabí).
Obr. 52 - pokles půdní vlhkosti 1930-2012.
Obr. 248. Popis viz obr. 243, ale pro změny srážek v létě a v zimě (%) pro roky 2021–2050 vzhledem k referenčnímu období 1961–1990
Obr. 257. Změna průměrné roční relativní vlhkosti vzduchu v České republice v obdobích 2021–2050 a 2071–2100
Obr. 261. Počet tropických dnů na území České republiky podle simulace korigovaného modelu ALADIN-10 pro období 1961–2000, 2021–2050 a 2071–2100
Obr. 271. Vývoj hodnot klimatického stresového faktoru D10 (počet dnů suchých období ve vegetační sezoně) v České republice v pěti studovaných obdobích od roku 1961 do roku 2099
Obr. 272. Průběh hodnot klimatického stresového faktoru D10 podle lesních vegetačních stupňů v pěti studovaných obdobích na území České republiky