Jsme na dohled konce lidských novinářů? Kredit: CC0 Creative Commons.

Když se mluví o tom, že roboti a umělé inteligence nahradí lidské zaměstnance, tak se tím obvykle nemyslí novináři nebo podobné profese. Přesto ale již existují neuvěřitelné umělé inteligence, které v určitém ohledu nahradí nikoliv jednoho, ale celý početný tým novinářů. Umělá inteligence Tobi, která je šikovná na psaní textů, na sklonku roku 2018 sepsala pro velký mediální dům Tamedia téměř 40 tisíc článků o výsledcích voleb ve Švýcarsku. Zvládla to za 5 minut.

Sídlo agentury Reuters, Londýn. Kredit: GhostInTheMachine / Wikimedia Commons.

Tobi zpracoval volební výsledky pro každý z 2 222 okrsků ve Švýcarsku, jak ve francouzštině, tak i v němčině. Podobné umělé inteligence jsou přitom dostupné už téměř celé desetiletí a stávají se stále běžnějšími. Například díky programu Heliograf může The Washington Post od roku 2014 denně pokrývat asi 500 volebních klání, stejně jako lokální sportovní události nebo byznys.

Podle Damiana Radcliffeho z americké University of Oregon je v současné době v newsroomech po světě vidět rostoucí náklonnost k novinářským umělým inteligencím či k robožurnalismu. Tyhle systémy nabízejí rychlost a přesnost, což odpovídá poptávce dnešní doby. Nicméně, podle novinářských organizací by takové umělé inteligence alespoň zpočátku neměly nahrazovat lidské reportéry či editory, ale pomáhat jim s tou nejvíce monotónní prací, jako je zpracování sportovních výsledků.

Umělé inteligence se objevují v celé řadě redakcí a někdy jsou velmi zajímavě specializované. Norská zpravodajská agentura NTB má bleskurychlou inteligenci, která zpracuje sportovní výsledky do 30 sekund. V Los Angeles Times si vyvinuli quakebota, čili zemětřesnou inteligenci, která rychle pracuje s informacemi o četných zemětřeseních v této části světa. Podobný automatický systém mají i na zprávy o vraždách.

Los Angeles Times.

V poslední době už ale nejde jenom o automatizovanou rutinu. Zpravodajská agentura Reuters nedávno oznámila spuštění systému Lynx Insight, který používá automatizovanou analýzu dat k vystopování trendů a doporučuje novinářům, o čem by měli psát. Deník Atlanta Journal-Constitution zase použil sofistikovanou umělou inteligenci na zpracování a detailní analýzu velkého souboru dat o 450 lékařích, kteří se dopustili nevhodného sexuálního chování.

Dosavadní zkušenosti potvrzují, že čtenáři jsou ochotní akceptovat texty psané umělými inteligencemi, pokud jsou takto označené. Výzkumné studie ukazují, že v lidé v takovém případě nepochybují o kvalitě textů. V jiném výzkumu zase byly články umělých inteligencí hodnocené jako přesvědčivější, i když texty lidských autorů byly považovány za čtivější.

Specialistka na datovou novinařinu Meredith Broussard z New York University se zatím neobává, že by v redakcích médií propukla robokalypsa. Mediální boti řeší hlavně nudné a repetitivně úkony. Přesto ale přetrvávají obavy z toho, že umělé inteligence nepříznivě zasáhnou lidské novináře, například na jejich platech. Čas ukáže, kam se média budou vyvíjet dál.

Literatura
Phys.org 10. 3. 2019.