Na začátku projektu SniffPhone byli psi
Jedním z pracovišť, kde vzali vážně jejich schopnost vyčenichat nemocné místo s rakovinou, bylo výzkumné oddělení nemocnice Amersham General Hospital v Buckinghamském hrabství ve Velké Británii. Doktorka Carolyn Willisová se inspirovala případem ženy, jejíž pes začal jevit zvýšený zájem o jedno místo na její noze. Stále ji k tomuto místu na noze čichal a snažil se jej sevřít do zubů a tak trochu jako „vykousnout“. O něco později se ženě na tom místě vyvinul zhoubný nádor kůže a musela podstoupit operaci.
Willisová se rozhodla vše ověřit a uskutečnila pokus se šesti psy. Labradorem, "voříškem" a čtyřmi loveckými psy. Zhruba půl roku je nechávala čichat k moči pacientů, kteří trpěli rakovinou močového měchýře. Po sedmi měsících psi rozpoznali 22 z 54 případů. V časopise British Medical Journal se píše, že psi měli při určování rakoviny 41% úspěšnost. Později to doktorka zkoušela s vysušenou močí, ale to už nedopadlo dobře.
U testů s očicháváním vyoperované nádorové tkáně narazila na ještě větší problém. Týkal se uchovávání vzorků určených pro psí tréning. Vzorky dlouho "čerstvé" nevydržely, a když se je pokusila zmrazit, nebo k nim přidat konzervant, byl s rozpoznáváním konec. Protože se Willisové naskytly jistější příležitosti k budování kariéry, její výcvikový program skončil.
Záhy psí štafetu převzalo jiné britské pracoviště. Na Sussex University (NHS Trust, Brighton). Tamní doktory k práci se psy rovněž přivedl případ pacienta. Tentokrát šlo o 75letého muže, jehož pes vytrvale a otravně věnoval pozornost jeho pravému uchu. Histologické vyšetření tamní asymtomatické léze potvrdilo maligní melanom. Dnes už je pracovišť, kde se věnují výcviku psů k detekci rakoviny, celá řada. Střídavě hlásí jisté úspěchy u rakoviny močového měchýře, prsu, tlustého střeva, plic, vaječníků, prostaty a kůže.
S psí “atestací” a jejich zaváděním do kliniky, to kvůli jejich nespolehlivosti moc dobře nevypadá. Stejně neslavně zatím dopadaly snahy nahradit psí nos chromatografem. I když se ví, že rakovinová tkáň má odlišný metabolismus ve srovnání s normálními zdravými buňkami, a že produkuje některé látky, které jsou psi schopni detekovat, pro chromatograf zůstává záhadou, jaké látky má zjišťovat. Vyšetřování moče například skončilo nezdarem v důsledku komplikací s kolísáním hladin hormonů, reziduí po antikoncepci, příměsi krve u žen (v závislosti od jejich cyklu), u mužů zase vadí konzumace aromatických a jiných dochucovadel a u obou pohlaví pak konzervační látky z nápojů a potravin.
Vše by brzo mělo změnit zařízení, o němž se zmiňuje zpráva finského Centra technického výzkumu VTT. Jeho výzkumníci předvedli zařízení nazvané SniffPhone - malou krabičku s detektorem těkavých organických látek (VOC). Jakých, žel zpráva neuvádí. Data získaná z dechu zařízení posílá přes bluetooth chytrým telefonem do cloudového úložiště. Analýzu dat a verdikt: zdravý/nemocný provádí algoritmus a školený zdravotní personál na dálku. V praxi by se měl přístroj stát levnou alternativou stávajícího screeningu rakoviny žaludku.
Z dostupných materiálů vyplývá, že přístroj v klinických testech uspěl a že jeho výroba už závisí jen na získání dostatku financí. Potřebné injekce by se projektu mělo dostat komercionalizací tzv. Spin-off společností. Otázkou je, zda předvedený prototyp není jen Potěmkinovou vesničkou, která má sloužit k obrání investorů. Nejspíš by tomu tak být nemělo. Projekt SniffPhone je totiž součástí programu EU pro financování programu Horizont 2020. To by také ještě nemuselo být kdoví jakou zárukou. Projektové konsorcium ale už důvěryhodné je. Tvoří ho devět partnerů: Technion - Izraelský technologický institut, NanoVation (rovněž Izrael), Cellix Ltd (Irsko), německý ChipShop, Lotyšská univerzita, University of Innsbruck, Siemens, JLM Innovation GmbH (Německo) a již zmíněný finský VTT. VTT, nebo-li "Valtion Teknillinen Tutkimuskeskus", kde prototyp předvedli, a o němž mnozí z nás ani netušili, že existuje, není žádné ořezávátko. Je to centrum technického výzkumu a největší multidisciplinární výzkumná organizace v severní Evropě a garant projektu SniffPhone.
Literatura
Leon Frederick Campbell,, et al.: Canine olfactory detection of malignant melanoma, BMJ Case Rep. 2013; 2013: bcr2013008566. doi: 10.1136/bcr-2013-008566
MedicalXpress, https://medicalxpress.com/news/2019-03-sniffphone-cancer.htmlSniffPhone.
Nanoželezem zocelené makrofágy v roli lamželezů na rakovinu
Autor: Josef Pazdera (28.09.2016)
Fotoakustický tomograf – perspektivní nástupce radiologického mamografu
Autor: Dagmar Gregorová (21.06.2018)
Co má společného rakovina s diabetem?
Autor: Josef Pazdera (05.10.2018)
Diskuze:
bezpečnost?
Jiri Naxera,2019-03-13 01:24:09
Tak koukám na web sniffphone.eu a ty informace jsou trochu sporné. Na stránce Innovation Award píšou "The measurements are sent via Bluetooth using a smartphone to a dedicated cloud platform, where they are analyzed by the appropriate medical personnel.".
Naproti tomu v scientific objectives už píšou uvěřitelnější verzi "A complementary part of this sensor production will be the design and application of reliable signal analysis and machine learning to detect, with the minimum number of failures, the presence of cancerous VOCs in breath samples," - to vypadá spíš že to má přechroupat po nějakém netriviálním preprocessingu naučená neuronka. Jinde píšou také že "And then the relevant electrical signals are transferred wirelessly via the mobile phone’s internet to an external server. If the data shows signs of disease, the doctor is alerted. High Tech that is Low Maintenance for patients and doctors!" - i tady to vypadá spíš na to, že zpracování je automatika a lidi to otravuje teprve když to něco najde. (ostatně z pohledu nákladů by to jinak nedávalo smysl)
No, tohle se asi vychytá, spíš se bojím druhá části, aby pacient a jeho lékař byli jedinými, kdo bude mít k dispozici výsledky.
Re: bezpečnost?
Vojtěch Kocián,2019-03-13 08:00:04
Popisovaný přenos dat je už dnes standardem i pro existující lékařské přístroje včetně těch implantovaných. A pokud smartphone nahradíte za "communication device", bluetooth za "radio signal" a cloud platform za "dedicated server", tak už přes dvacet let. Bezpečnost se samozřejmě hodně řeší, ale výhody jsou opravdu značné.
Re: Re: bezpečnost?
Jiri Naxera,2019-03-13 14:12:27
Tak přínos je jasný, ale praxe bezpečnostni je dost otřesná, tam si dovolím zůstat skeptikem dokud se neprokáže opak. Jeden nedávný příklad za všechny https://blog.cryptographyengineering.com/2018/02/17/a-few-notes-on-medsec-and-st-jude-medical/
Re: Re: Re: bezpečnost?
Milan Krnic,2019-03-13 14:22:44
Máte samozřejmě pravdu, ovšem nic se nebude dít, dokud se nevyskytne problém. Problém pak zaplatí obyčejní občané, tedy firmy, potažmo pacienti/zákazníci dotyčných společností, jako vždy. Jiná cesta v naší společnosti není.
Re: Re: Re: bezpečnost?
Vojtěch Kocián,2019-03-13 17:21:25
Být skeptik je zejména v tak citlivé oblasti úplně normální a jsem jím také. Jen jsem z Vašeho příspěvku pochopil, že se divíte tomu, že by se data z tohoto přístroje posílala ke zpracování přes internet do cloudu, což už dlouho není nic výjimečného. Bezpečnostní trhliny se bohužel občas objeví. Důležité je, aby jich nebylo moc a aby se na ně adekvátně reagovalo.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce