Velmi rádi bychom věděli, zda jsme ve vesmíru nebo alespoň ve vesmírném sousedství sami. Zatím to vypadá, že asi ano, protože navzdory nemalému úsilí jsme doposud neobjevili vůbec nic seriózního, co by nasvědčovalo existenci nějaké mimozemské civilizace. Odborníci z institutu SETI, kteří mají hledání mimozemšťanů v popisu práce, nicméně předpokládají, že to bude chtít nějaký hodně odvázaný postup. Pokud existují nějaké cizí civilizace, tak nejspíš budou starší než my, a zároveň spíše technologicky vyspělejší. I když, jak by mohl dosvědčit nejeden poražený národ v pozemské historii, stáří není všechno. Jestli takové civilizace chceme najít, tak bychom nejspíš měli pátrat po stopách velmi pokročilých technologií.
Matematik Louis Crane z Kansaské státní univerzity se nedávno zasnil a sepsal studii tom, že by bylo možné pomocí našich gama teleskopů stopovat kosmické lodě pokročilých civilizací, které by poháněly malé umělé černé díry. Je to samozřejmě šílenost, ale proč to alespoň nezkusit? Pro případné zájemce je studie k dispozici na preprintovém serveru arXiv. Crane tím navazuje na studii z roku 2009, ve které se zabýval právě možnost konstrukce kosmické lodi poháněné umělou černou dírou.
V roce 2009 Crane a jeho kolega Shawn Westmoreland dospěli k závěru, že kosmické lodě poháněné černou dírou jsou na samotném okraji možných a proveditelných technologií. Záleží prý na tom, jestli jak bude fungovat kvantová gravitace. Tu ovšem bohužel stále ještě nikdo nevymyslel. Crane na své myšlence ale pracuje dál a ve své nové studii analyzoval možnost, že by gama záření produkované kosmickými loděmi s černými děrami, pokud by takové technologie mohla existovat, pomohly v pátrání po cizích civilizacích.
Nejspíš nepřekvapí, že nápad s černoděrovým pohonem kosmických lodí pochází ze science-fiction. Podle dostupných informací se poprvé objevil v novele Arthura C. Clarka „Imperial Earth“ v roce 1975 a podobný nápad měl v roce 1978 Charles Sheffield ve své krátké povídce „Killing vector“. V obou případech šlo o to, že pokročilé civilizace těžily energii z rotujících černých děr.
Nápad je to samozřejmě pěkný. Bylo by super mít mikroskopickou černou díru, kterou bychom krmili hmotou, a ona by z ní dělala energii. Byl by to ultimátní pohon, který by rozpohyboval kosmické lodě relativistickou rychlostí. NASA dokonce studovala koncepty takových pohonů, žádný z nich ale nevyhodnotila jako realistický.
Podle Cranea by konstrukce takového černoděrového pohonu vyžadovala výrazně pokročilejší civilizaci, než je ta naše. Podle dosavadních znalostí by k vytvoření potřebné černé díry bylo nutné soustředit paprsek extrémního gama laseru do prostoru jediného atomu. Pokud jsou naše představy v tomto směru správné. Tohle by zvládla civilizace, která už kompletně využívá celý svůj planetární systém, tedy přinejmenším civilizace typu II Kardaševovy škály. A to my zatím, bohužel, rozhodně nejsme, ani omylem.
Pokud by někde ve vesmírném sousedství fungovala civilizace, která si pohání kosmické lodě miniaturními černými děrami a provozuje ultimátní gama lasery, tak bychom ji mohli objevit pomocí „šplouchanců“. Těm se v angličtině říká spillover a jsou to nečekané vedlejší projevy určité aktivity, ať už jde o ekonomiku, večírek anebo vojenskou operaci. Jako když nesete mísu s vodou a vyšplouchnete z ní na zem.
Hledání „šplouchanců“ ve vesmíru vymyslel v roce 2016 Philip Lubin z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře, podle nehož bychom mohli hledat vyspělé civilizace díky neúmyslným zábleskům směrované energie z jejich technologií. Crane tvrdí, že bychom tímto stylem mohli pátrat po „šplouchancích“ gama laserů. Už naše dnešní gama teleskopy by prý takový záblesk detekovaly do vzdálenosti 100 až 1000 světelných let. Zároveň bychom podle Cranea měli z fyzikálních vlastností takového zdroje gama záření rozpoznat, že jde o záležitost umělého původu.
Nejzábavnější na této věci je, že jak říká Crane, ve skutečnosti jsme už možná cizí ultimátní gama lasery vystopovali. Na obloze totiž máme několik bodových zdrojů gama záření, které prý vzdorují pokusům astrofyziků o vysvětlení nějakým přírodním mechanismem. V budoucnu by po záhadných zdrojích gama záření mohly pátrat vesmírné gama teleskopy, jako je Fermi, anebo pozemní gama teleskopy, jako třeba H.E.S.S. v Namibii nebo VERITAS v Arizoně. Pokud kolem nás jedou nějaké megaprojekty pokročilých civilizací a nejsou zamaskované, tak je třeba jednou tímhle způsobem najdeme.
Video: Black Hole Starships
Video: Black Hole Powered Warp Drive – Starship
Literatura
Universe Today 6. 3. 2019, arXiv:1902.09985.
Diskuze:
