Podle americké agentury EPA mohou být nízké dávky toxinů a záření prospěšné  
Kontroverzní změna konceptu nebezpečných látek trumpovskou agenturou pro ochranu životního prostředí USA čelí rozsáhlé kritice odborníků na veřejné zdraví. Podle nich nový přístup EPA komplikuje ochranu Američanů před nebezpečnými látkami a nahrává průmyslu a dalším velkým znečišťovatelům prostředí.
Environmental Protection Agency.
Environmental Protection Agency.

Americkou vládní agenturu pro ochranu životního prostředí EPA společně s dalšími vládními úřady převzali Trumpovi lidé. A v tomto případě je to hodně znát. Ukazuje se, že ochrana životního prostředí leží Trumpovi a jeho kumpánům hodně v žaludku, a tak se teď hodně věcí mění.

 

Loni v dubnu EPA navrhla nové standardy a celou novou filozofii, jak by se mělo postupovat při výzkumu a aplikacích dopadů chemických látek a záření na lidské zdraví. V tomto návrhu EPA ustupuje ze svého doposud velice opatrného přístupu k mnohem pružnějšímu pojetí. Nedávno celou situaci důkladně probraly Los Angeles Times v článku od Susanne Rust.


Americká EPA a další federální agentury po celá desetiletí spoléhaly při studiu a regulacích toxických látek a záření na takzvaný lineární bezprahový model. Takový model počítá s tím, že když je nějaká látka v nějakém množství nebezpečná, tak je prostě nebezpečná v jakémkoliv množství. A čím více takové látky je, tak tím je nebezpečnější.

 

Ed Calabrese. Kredit: UMass Amherst.
Ed Calabrese. Kredit: UMass Amherst.

Problém je samozřejmě v tom, že účinky řady látek nejsou ještě dobře prozkoumané. A co je rovněž pravidlem, podle některých studií je určitá látka nebezpečná, podle jiných nebezpečná není a podle ještě dalších je vlastně v jistém ohledu prospěšná, čemuž se říká hormeze. Existuje celá řada příkladů, kdy je nebezpečná látka či faktor v malém množství vlastně prospěšná, i když konkrétní mechanismy obvykle nejsou příliš známé. Platí to o radioaktivním záření, celé řadě jedů a z jistého úhlu pohledu je takovou hormezí i sport, alkohol, sauna, půst a další libůstky, které přinášejí organismu dočasnou zátěž.


Na změně postoje EPA se zásadním způsobem podílel dlouholetý propagátor hormeze, toxikolog Ed Calabrese z University of Massachusetts, kterého vládní agentury doposud ignorovaly, a kolegové se mu obvykle vysmívali. Calabrese si pochopitelně užívá svou hvězdnou hodinku a nejspíš moc nepřemýšlí o možných problémech.


Expert na veřejné zdraví David Jacobs z University of Minnesota tvrdí, že hormeze sice může být užitečná v klinickém prostředí, není prý ale vhodná jako koncept pro regulaci nebezpečných látek a záření. Podle Jacobse přináší praktické problémy, v jejichž důsledku může být vážně ohroženo zdraví obyvatelstva. Není prý například prakticky možné detailně sledovat, jak velkému množství záření či chemikálií byl kdo vystavený a následně pak přizpůsobovat práci jednotlivců. Lékaři v nemocnici mají všechno pod kontrolou a v případě potíží mohou ihned zakročit. V továrně nebo na farmě je to pochopitelně problematické.

eler je kritikem limitů emisí skleníkových plynů a bývalým lobbistou uhelného průmyslu. Kredit: US EPA.
Současný šéf EPA Andrew R. Wheeler je kritikem limitů emisí skleníkových plynů a bývalým lobbistou uhelného průmyslu. Kredit: US EPA.

Jestli EPA navržený koncept „Strengthening Transparency in Regulatory Science“ schválí, tak si podle expertů na veřejné zdraví zadělá na velké problémy. Výsledkem by mohly být nové standardy na všechno, od čistého vzduchu až po pitnou vodu, většinou přitom méně přísné, než ty stávající. Podle jednoho z těchto expertů Davida Michaelse z George Washington University představuje nový koncept nebezpečnosti látek přesně to, o co průmysl usiluje už velice dlouho. Jak říká Michaels, byl to jejich svatý grál, a teď ho mají nadosah ruky.


Na druhou stranu, podle řady názorů se společenské kyvadlo ochrany přírody v posledních letech v USA příliš vychýlilo na jednu stranu. Nejde přitom o správnost postojů, ale prostě o to, že to byl velký výkyv. Není vlastně divu, že se teď kyvadlo vrací zpátky s citelnou razancí. Další věc je, že dosavadní lineární bezprahový model vlastně v řadě případů neodpovídal skutečnosti. Je ok chránit zdraví lidí úmyslnou lží? Zdraví je na prvním místě, to je fakt, ale co karma ochrany přírody? Průmysl, který nepochybně rovněž nemá ke lžím daleko, zase tvrdí, že regulace založené na lineárním bezprahovém modelu z nich ždímají ohromné výdaje, které prý jsou někdy neopodstatněné. Bude jistě zajímavé a poučné v této věci v USA sledovat další vývoj.

Literatura
Los Angeles Times 19. 2. 2019.

Datum: 01.03.2019
Tisk článku

Související články:

Dobytek otepluje Zemi více, než ropný těžařský průmysl s plynárenským dohromady     Autor: Josef Pazdera (15.07.2014)
Čistič skleníkových plynů se recykluje     Autor: Josef Pazdera (03.12.2018)
Válka proti vědě? Proč nemá smysl hrotit debatu proti odpůrcům vědy     Autor: Stanislav Mihulka (18.01.2019)



Diskuze:

on celý přístup stojí za starou belu

Jarda Votruba,2019-03-04 13:13:38

Vždy by se měli určit hraniční dávky kdy už látka začíná být škodlivá. A ne jak nyní EU uvažuje o zákazu olova. Jen proto aby úředník vykázal činnost a nezjistilo se, že je vlastně zbytečný. Že je např. to olovo jedovaté, to se nikdo nehádá. Ale celé generace lidí žijí dodnes ve starých domech, kde jsou třeba i jen části rozvodů pitné vody v olovu. A dožívají se i požehnaného věku.

Nebo zákaz furanů v rumu. Nikdo neprokázal, že to v rumu škodí, ale raději to zakážeme. Hlavně se nesmíme bránit prokazatelně nebezpečnému masu z Polska.

Kdyby zvítězil zdravý rozum, tak by byl ráj na zemi.

Odpovědět


Re: on celý přístup stojí za starou belu

Milan Krnic,2019-03-04 18:45:24

U koho "začíná být škodlivá"? Co člověk, to originál.

Odpovědět

https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/1559325818779651

Čestmír Berka,2019-03-03 11:23:19

https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/1559325818824200
"K tomu je třeba zopakovat, že hypotéza lineární dávky v radiační ochraně není hypotéza radiobiologická. Je to nejlepší aproximace dostupných dat pro řešení otázek praxe, jejímž východiskem je názor, že linearita v oblasti malých dávek je spojena spíše s pravděpodobností nadhodnocení reálné situace, a přitom zůstává jen malá pravděpodobnost možného podhodnocení." Viz: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2008/cislo-3/male-davky-zareni-riziko-rakoviny.html
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1998/cislo-10/proc-nizka-uroven-zareni-nemuze-zpusobit-rakovinu.html
https://journals.sagepub.com/doi/full/10.2203/dose-response.07-016.Higson
https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/1559325818779651

Odpovědět


Re:

Milan Krnic,2019-03-03 12:50:56

Veškerá zobecnění pro hovada dobrá jsou. Racionálně to zobecnit nejde, a tak jsou iracionální i přehršle výzkumů na toto téma (umělé zaměstnanosti a plýtvání zdroji zdar), příkladem budiž např.: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernobylsk%C3%A1_hav%C3%A1rie#2007:_indikov%C3%A1no_985_000_ob%C4%9Bt%C3%AD
Viz již proběhlá diskuze níže.

Odpovědět

Evropská unie vyletí z kůže

Jan Novák9,2019-03-01 20:12:41

On si někdo troufá řídit se vědou a rozumem místo pocity a ideologií, a to přímo na vládní úrovni. To teda zírám.
EU bude muset vydat další směrnici pro zachránění světa před zánikem, jako třeba tu o zakřivení banánů.

Odpovědět


Re: Evropská unie vyletí z kůže

Milan Krnic,2019-03-02 09:12:36

Pokud vymyslí takovou, jako tu o zakřivení banánů, beru jí všemi deseti (protože jinými slovy nevymyslí nic).

Odpovědět


Jsou tady 2 extrémy Re: Evropská unie

Lenka Svobodová,2019-03-02 09:51:00

Jednak se dějí chyby, jak ukázal pan Tuna s čajem Babička Růženka, když "vědci" popletli normu, přidali tři nuly 000. Kvůli tomu musely být spáleny tuny čaje, které obsahovaly jednu milióntinu afrodisisaka skopolaminu. Pan Tuna vydával afrodisiakum za halucinogen, i když každý student medicíny ví, že halucinogen je to až v 10 krát větších dávkách než afrodisiakum.

Druhý extrém je, že se zanedbává toxixita kumulativních a mutagenních jedů. Hormeze není nic tajemného. Průběh toxicity v závislosti na dávce není lineární, ale v nízkých dávkách toxicita jakoby mizí. To je přece proto že detoxikační systém jater a ledvin stačí látku vylučovat.
Jenže propagátor hormeze, toxikolog Ed Calabrese zanedbal jednu podstatnou věc a to je dlouhodobá toxicita, těchto nepatrných dávek, které poškozují játra a ledviny.

Co z toho plyne? Jed může působit v malých množstvích na tělo hormeticky, přesto jeho toxický účinek na vylučovací systém je lineární dál a dlouhodobě jej poškozuje.

Mocipáni by si měli uvědomit, že proti některým jedům neexistuje protijed, například proti pevným částicím prachu menším než 10 mikrometrů, které na sebe vážou těžké kovy. Na některé kovy nepůsobí chelatační látky a kumulují se v organismu. A tak nemají ochranu ani oni sami. Kde chtějí pěstovat čisté ryby, když moře je spojené a všude stejně zamořené?

Odpovědět


Re: Jsou tady 2 extrémy Re: Evropská unie

Milan Krnic,2019-03-02 10:46:22

Pěstujeme na poli, populárně pak ve vertikálních zahradách, ryby jsem však zatím pěstovat neviděl.
Ohledně chyb týkajících se zmiňovaného čaje čerpáte prosím odkud?

Odpovědět


Re: Re: Jsou tady 2 extrémy Re: Evropská unie

Novák Jiří,2019-03-02 18:19:29

Paní samozřejmě myslela chovat ryby, ne pěstovat. A mimochodem co pěstujete na poli vy, že se počítáte k nám zemědělcům?

Odpovědět


Re: Re: Re: Jsou tady 2 extrémy Re: Evropská unie

Milan Krnic,2019-03-03 12:54:38

No nepovídejte. Kam se počítám je jen vaše dedukce, a na poli touto dobou obvykle nepěstujeme. Něco k tématu by nebylo?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jsou tady 2 extrémy Re: Evropská unie

Josef Hrncirik,2019-03-03 21:01:42

Kdy se pěstují dotace?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Jsou tady 2 extrémy Re: Evropská unie

Novák Jiří,2019-03-04 01:04:06

Nevím kdy, ale povídal že populárně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jsou tady 2 extrémy Re: Evropská unie

Novák Jiří,2019-03-04 00:56:22

Sám píšete, že pěstujete na poli. Tak se ptám co. A jestli touto dobou stále ještě nic, tak to máte průšvih a nestíháte.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Jsou tady 2 extrémy Re: Evropská unie

Milan Krnic,2019-03-04 07:22:38

Přehlédnout se, Jiří, může kdokoli (AI prý v podstatně menší četnosti, což ale neznamená, že je tímto téma článku AI).

Odpovědět

Ono je celkem škoda

Richard Vacek,2019-03-01 18:45:14

za drahé peníze omezovat vypouštění něčeho, co lidem (a třeba i celému ekosystému) chybí a je to ku prospěchu.

Odpovědět


Re: Ono je celkem škoda

Milan Krnic,2019-03-02 09:12:00

Například co?
Je super, že vršíme další a další regulace, obzvláště v USA, kde mají např. nemalé problémy s půdou i vodou (viz Clean Water Act a Clean Soil Act).

Odpovědět


Re: Re: Ono je celkem škoda

Richard Vacek,2019-03-02 10:08:44

Třeba CO2. A možná i úroveň radiace je moc nízká a vyšší hodnota by byla prospěšnější. http://www.osel.cz/1101-prospesna-radiace.html

Odpovědět


Re: Re: Re: Ono je celkem škoda

Milan Krnic,2019-03-02 10:47:04

Tedy byste nereguloval produkci CO2 a zrušil radiační ochranu?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Ono je celkem škoda

Richard Vacek,2019-03-02 13:22:28

Produkci CO2 bych nereguloval, ve všech dostupných fosilních zdrojích ho není více, než na zvednutí koncentrace v atmosféře o 600 ppm. A i pak by byla koncentrace na polovině toho, co dýchali dinosauři.
Radiační sledování je zajisté potřeba, ale pokud lineární bezprahový model neplatí, tak s tím počítat i u odhadu počtu předčasně zemřelých a přestat strašit nebezpečností nízkých dávek, pokud jsou tyto navíc zdraví prospěšné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Ono je celkem škoda

Milan Krnic,2019-03-02 14:37:00

Jenže obvykle to, co produkuje CO2, neprodukuje jen a pouze CO2.
Kdo a kde straší nebezpečností nízkých dávek radiace?
Ono ta prospěšnost zdraví je relativní (jako ostatně vše), na toto téma již viz výše Lenka Svobodová.
Jednoduše, každý jsme jiný a každý máme jiné okolnosti, a tak je jakékoli viz předmětné zobecnění (model) pouze přibližným, a logicky z toho v nemálo případech nesprávné (jakožto i v jiných správné, což ale není v případě zdraví pro diskuzi v tomto směru podstatné).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ono je celkem škoda

Richard Vacek,2019-03-02 16:12:09

Tak třeba v publikaci, která vědecky zhodnocuje vliv černobylské katastrofy na zdraví
https://ia800206.us.archive.org/21/items/YablokovChernobylBook_201603/Yablokov_Chernobyl_book.pdf
str. 63:
"There is no threshold for ionizing radiation’s impact on health. The explosion of the fourth reactor of the Chernobyl Nuclear Power Plant (NPP) dispersed an enormous amount of radionuclides (see Chapter I for details). Even the smallest excess of radiation over that of naturalbackground will statistically (stochastically) affect the health of exposed individuals or their descendants, sooner or later."
docházejí vědecky k 900 000 mrtvým za 15 let (str.218).
"Reasonable extrapolation for additional mortality in the heavily contaminated territories of Russia, Ukraine, and Belarus brings the estimated death toll to about 900,000, and that is only for the first 15 years after the Chernobyl catastrophe."

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ono je celkem škoda

Milan Krnic,2019-03-02 21:56:40

"silně znečištěné" je trochu něco jiného než "nejmenší přebytek".
A mimochodem, docházejí extrapolací ne vědecky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ono je celkem škoda

Josef Hrncirik,2019-03-03 21:04:44

S vysokou pravděpodobností dříve či později zemřeme.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Ono je celkem škoda

Florian Stanislav,2019-03-05 01:38:08

Pan Vacek píše : "Produkci CO2 bych nereguloval, ve všech dostupných fosilních zdrojích ho není více, než na zvednutí koncentrace v atmosféře o 600 ppm. A i pak by byla koncentrace na polovině toho, co dýchali dinosauři."
Ono to bylo vůbec za dinosaurů jednosdušší, nebyl tu člověk. Většinu geologických dob bylo krásně teplo. Nebyly limity škodlivin, jen velká pětka vymírání.
http://1gr.cz/fotky/pes/14/102/pnesd/WAG56a8ae_g4.png
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_p%C4%9Btka_vym%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz