Ilumináti vás doženou k nepravostem. Kredit: US Government.

V zásadě není slušné si utahovat z lidí, které zastávají jiné názory, ani když jsme přesvědčeni, že to jsou naprosté pitomosti. Není to ani rozumné, protože takové útoky posilují pnutí v už tak dost vypjaté atmosféře dnešní doby. Když jde ale o seriózní výzkum, tak to jdou bohužel ohledy stranou.

Podle nové studie britských odborníků mají lidé, kteří věří v konspirační blázniviny, tendenci namočit se v kriminalitě. A prý si můžeme být jistí, že to není žádná konspirace. Specialistka na psychologii konspirací Karen Douglas z University of Kent a její kolegové jako první zjistili, že pokřivený svět konspiračních teorií může tvarovat postoj člověka k morálce, cti a běžné kriminalitě. Z jejich výzkumu vyplývá, že když si konspirátoři myslí, že temné síly světa konspirují proti nim, tak mají sklony uchylovat se k neetickým a kriminálním činům.

Karen Douglas. Kredit: K. Douglas.

Nedávno jsme se stali svědky takového jednání i v České republice, kdy horlivý příznivce Okamurovy nahnědlé SPD natolik propadl spikleneckým „teoriím“ a všemožným dalším konspiracím, že ho do očí bijící rozpor s poklidnou realitou donutil vlastnoručně spáchat teroristické útoky, naštěstí naprosto zpackané.

Britští výzkumníci uspořádali dva experimenty, v nichž hodlali tento fenomén prostudovat. První studie se zúčastnilo celkem 253 lidí, jichž se ptali na postoj ke konspiracím obecně (zda si myslí, že vláda mnohé věci tají před veřejností), a také na konkrétní konspirace (například že princeznu Dianu sprovodily ze světa síly spojené s vládnoucími kruhy Velké Británie). V dalších otázkách pak zjišťovali ochotu a sklony jednotlivých účastníků spáchat něco trochu nečestného či trochu kriminálního, jako třeba požadovat vrácení peněz, ačkoliv na to nemají nárok.

A jak se ukázalo, víra v konspirace pěkně koreluje se sklony k nečestnému a kriminálnímu jednání. Vědci samozřejmě jedním dechem upozorňují na to, že jde o výzkum menšího rozsahu, a rovněž na to, že jejich výsledky neznamenají příčinnou souvislost.

Od konspirace je už jenom krůček ke kriminalitě. Kredit: public domain.

Ve druhé studii přibrali ještě 120 dalších dobrovolníků. Dostávali podobné otázky jako jejich předchůdci, ale v průběhu experimentu polovině z nich dali přečíst pěkně vypečený konspirační text. Když pak zjišťovali sklony těchto lidí k páchání nečestností, tak se ukázalo, že vystavení konspiračnímu textu prokazatelně zvýšilo ochotu lidí dělat nepravosti.

Douglasová a spol. jsou přesvědčeni, že víra v konspirace plíživě a zákeřně ovlivňuje vztah lidí ke společnosti. Pokud si někdo myslí, že svět ovládají skryté síly, tak se mu už tolik nechce hrát podle pravidel. Nebo má dokonce pocit, že by to takhle nespravedlivému světu mohl vracet. Jinými slovy, konspirace zřejmě ve společnosti přispívají k vyvolávání anomie, čili bezzákonnosti. A ano, není to dobře.

Člověku, který vyrůstal ve svrabu reálného socialismu, tohle vlastně zní docela povědomě. V předrevoluční době oficiálně všechno patřilo všem, ale ve skutečnosti vládla a veškerou moc uzurpovala bizarní stařecká elita, obklopená nechutnými a nepochopitelnými rituály. Běžní lidé se snažili urvat, co se dá a nedbali příliš na zákony, etiku anebo své spoluobčany.

Video: Secrets and lies: The psychology of conspiracy theories with Karen Douglas

Video:  Karen Douglas / CREST

Literatura

University of Kent 25. 2. 2019, British Journal of Social Psychology online