Společně s daty zveřejněnými už dříve japonskými genetiky dává právě zveřejněný čínský genom bource morušového nové možnosti při zkoumání motýlů, kteří představují mezi hmyzem celkem početnou skupinu se 160 000 známými druhy – to je asi desetina dosud známého druhového bohatství pozemské fauny a flóry.
A co si budeme nalhávat, někteří zástupci motýlů nám sice nepijí krev doslova (jako třeba „přečtený“ komár Anopheles) ale zato nám ji pijí obrazně, když jejich housenky ničí úrodu na našich polích a v sadech nebo nám ožírají lesy. V genomu bource proto budeme pátrat i po genech, které bychom využili k boji s těmito škůdci.
V lednu zveřejnili Japonci třikrát přečtený genom bource, nyní dali Číňané k dispozici šestkrát přečetný (a tedy mnohem přesnější) genom tohoto motýla. Oba soubory dat jsou kompatibilní a lze z nich proto složit devětkrát přečtený genom, který bude mít přesnost samozřejmě ještě mnohem vyšší.
Genom bource byl přečten z 91%. Skládá se ze 428 700 písmen genetického kódu a je 3,6krát delší než genom octomilky a 1,5krát delší než genom komára anofela. Na 28 chromozomech bource se vědcům podařilo odhalit 18 510 genů (počet lidských genů se odhaduje na 22 500). Je jasné, že nás čeká řada překvapení. Zatím jsme například znali 45 genů, které se podílely na tvorbě vlákna využívaného člověkem pro výrobu hedvábí. Teď už známe genů s touto funkcí 1874. Z 323 genů octomilky nezbytných pro létání jich má bourec 300, i když on sám už létat neumí. Geny pro létání má nicméně velmi dobře zachované. Není také pochyb o tom, že se s přístupem k datům o dědičné informaci rozběhne na plno šlechtění bource jednak na kvalitu vlákna a jednak na odolnost ke škůdcům a chorobám.
„Kdybych byl bourcem morušovým, byla by samé hedvábí,“ zpívá Jiří Suchý v letitém šlágru. S pomocí genetiky by mohla vlákna hedvábí získat zcela nové vlastnosti.
Pramen: Science
Diskuze:
