Izraelský modul Beresheet míří na Měsíc. Kredit: Oshratsl / Wikimedia Commons.

Na počátku byla fascinující soutěž Google Lunar XPRIZE (GLXP), někdy též nazývaná závodem Moon 2.0. Vyhlásila ji nadace X Prize Foundation pro týmy soukromých společností, které měly přistát na Měsíci s robotickým modulem a tam splnit několik úkolů. Jak mnozí vědí, zhruba před rokem byla tato soutěž bohužel zrušena po opakovaném prodloužení stanoveného termínu.

Přesto teď, po roce, vlastně známe neoficiálního „vítěze“. Řada bývalých soutěžních týmů Google Lunar XPRIZE se nechala slyšet, že stále míří na Měsíc. A pokud všechno dobře dopadne, tak v půlce dubna první z nich skutečně na Měsíci přistane, jako historicky první soukromá společnost. Zvládne to za zhruba 95 milionů dolarů.

SpaceIL.

Tímto vítězem by se měla stát sympatická izraelská společnost SpaceIL, které na OSLU velmi fandíme. Večer 21. února místního času odstartovala z Mysu Canaveral nosná raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, která vynesla na cestu k Měsíci více než půltunovou sondu Beresheet (čili Genesis), původně známou jako Sparrow (Vrabčák). Jestli se nestane nic neočekávaného, tak by modul Bereshet měl 11. dubna dosednout na přivrácené straně Měsíce v Mare Serenitatis, čili v Moři Jasu.

Po přistání by měl Beresheet asi 2 dny pracovat na povrchu Měsíce. Bude tam měřit lokální magnetické pole pomocí magnetometru, speciálně vyrobeného v institutu Weizmann Institute of Science. Velkou mediální pozornost vzbudila mise tím, že modul Beresheet nese na palubě digitální časovou schránku. Obsahuje veliké množství dat, včetně kompletní kopie anglické verze Wikipedie, bible, dětských kreseb a řady izraelských národních pokladů v digitální podobě.

Časový plán mise Beresheet. Kredit: SpaceIL.

Milovníci letů na Měsíc v programu Apollo už jistě namítají, že američtí astronauté létali na Měsíc za tři dny. A čínská mise Čchang-e 4 nedávno dosedla na odvrácenou stranu Luny za necelých 5 dní. Proč to tedy bude izraelské sondě trvat téměř dva měsíce? Sonda Beresheet, která má průměr asi 2 metry a délku 1,5 metru nemůže letět přímou cestou. Sdílela totiž nosnou raketu se dvěma dalšími sondami – indonéským komunikačním satelitem a experimentálním satelitem US Air Force, které se musely dostat na své oběžné dráhy. Spoluzakladatel SpaceIL Yonatan Winetraub si zavtipkoval, že je to průzkum vesmíru v Uber-stylu.

Pro SpaceIL je sdílení rakety s dalšími sondami finančně velmi výhodné, protože tím podstatně snížili své náklady, vzhledem k tomu, že jde o cestu do jiného světa. Má to ale háček. SpaceIL si nemohli zvolit přesně takovou dráhu pro Beresheet, jakou by bývali potřebovali. Proto izraelská sonda letí na Měsíc po rekordně dlouhé dráze, nejdelší mezi všemi sondami a loděmi, které tam kdy přistály. Urazí asi 6,5 milionů kilometrů, přestože Měsíc je od nás vzdálený jen asi 380 tisíc kilometrů. Dráha sondy Beresheet zahrnuje čtyři oblety Země, a také oblety Měsíce.

Nebude to jednoduché, ale ve SpaceIL si věří. Pokud uspějí, čeká je, a spolu s nimi celý Izrael, nehynoucí sláva. Asi jenom málokdo počítal s tím, že se právě Izrael stane čtvrtou zemí, která přistane na povrchu Měsíce, natož, že se izraelská společnost stane prvním soukromníkem na Měsíci. Vědecký program mise je spíše symbolický. Velice sympatický je ale hlavní cíl mise Bereshet – inspirovat mladé lidi, především děti v Izraeli, aby se více zajímali o vědu a technologie. V dnešní vykutálené době to potřebujeme jako sůl. 

Video:  SpaceIL


Literatura
LiveScience 22. 2. 2019.