Na počátku byla fascinující soutěž Google Lunar XPRIZE (GLXP), někdy též nazývaná závodem Moon 2.0. Vyhlásila ji nadace X Prize Foundation pro týmy soukromých společností, které měly přistát na Měsíci s robotickým modulem a tam splnit několik úkolů. Jak mnozí vědí, zhruba před rokem byla tato soutěž bohužel zrušena po opakovaném prodloužení stanoveného termínu.
Přesto teď, po roce, vlastně známe neoficiálního „vítěze“. Řada bývalých soutěžních týmů Google Lunar XPRIZE se nechala slyšet, že stále míří na Měsíc. A pokud všechno dobře dopadne, tak v půlce dubna první z nich skutečně na Měsíci přistane, jako historicky první soukromá společnost. Zvládne to za zhruba 95 milionů dolarů.
Tímto vítězem by se měla stát sympatická izraelská společnost SpaceIL, které na OSLU velmi fandíme. Večer 21. února místního času odstartovala z Mysu Canaveral nosná raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, která vynesla na cestu k Měsíci více než půltunovou sondu Beresheet (čili Genesis), původně známou jako Sparrow (Vrabčák). Jestli se nestane nic neočekávaného, tak by modul Bereshet měl 11. dubna dosednout na přivrácené straně Měsíce v Mare Serenitatis, čili v Moři Jasu.
Po přistání by měl Beresheet asi 2 dny pracovat na povrchu Měsíce. Bude tam měřit lokální magnetické pole pomocí magnetometru, speciálně vyrobeného v institutu Weizmann Institute of Science. Velkou mediální pozornost vzbudila mise tím, že modul Beresheet nese na palubě digitální časovou schránku. Obsahuje veliké množství dat, včetně kompletní kopie anglické verze Wikipedie, bible, dětských kreseb a řady izraelských národních pokladů v digitální podobě.
Milovníci letů na Měsíc v programu Apollo už jistě namítají, že američtí astronauté létali na Měsíc za tři dny. A čínská mise Čchang-e 4 nedávno dosedla na odvrácenou stranu Luny za necelých 5 dní. Proč to tedy bude izraelské sondě trvat téměř dva měsíce? Sonda Beresheet, která má průměr asi 2 metry a délku 1,5 metru nemůže letět přímou cestou. Sdílela totiž nosnou raketu se dvěma dalšími sondami – indonéským komunikačním satelitem a experimentálním satelitem US Air Force, které se musely dostat na své oběžné dráhy. Spoluzakladatel SpaceIL Yonatan Winetraub si zavtipkoval, že je to průzkum vesmíru v Uber-stylu.
Pro SpaceIL je sdílení rakety s dalšími sondami finančně velmi výhodné, protože tím podstatně snížili své náklady, vzhledem k tomu, že jde o cestu do jiného světa. Má to ale háček. SpaceIL si nemohli zvolit přesně takovou dráhu pro Beresheet, jakou by bývali potřebovali. Proto izraelská sonda letí na Měsíc po rekordně dlouhé dráze, nejdelší mezi všemi sondami a loděmi, které tam kdy přistály. Urazí asi 6,5 milionů kilometrů, přestože Měsíc je od nás vzdálený jen asi 380 tisíc kilometrů. Dráha sondy Beresheet zahrnuje čtyři oblety Země, a také oblety Měsíce.
Nebude to jednoduché, ale ve SpaceIL si věří. Pokud uspějí, čeká je, a spolu s nimi celý Izrael, nehynoucí sláva. Asi jenom málokdo počítal s tím, že se právě Izrael stane čtvrtou zemí, která přistane na povrchu Měsíce, natož, že se izraelská společnost stane prvním soukromníkem na Měsíci. Vědecký program mise je spíše symbolický. Velice sympatický je ale hlavní cíl mise Bereshet – inspirovat mladé lidi, především děti v Izraeli, aby se více zajímali o vědu a technologie. V dnešní vykutálené době to potřebujeme jako sůl.
Video: SpaceIL
Literatura
LiveScience 22. 2. 2019.
Google Lunar X Prize: Závod o Měsíc začíná
Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2011)
Budou na Měsíci fungovat robotičtí těžaři už v roce 2020?
Autor: Stanislav Mihulka (16.07.2017)
Smutná zpráva: Týmový závod o Měsíc byl zrušen a zůstane bez vítěze
Autor: Stanislav Mihulka (29.01.2018)
Diskuze:
Akceptovatelnost evidence
Marek Zelenka,2019-02-24 17:41:17
Otázka je, jakou má z pohledu empirické průkaznosti váhu dnešní vizuální důkazovost takových údajných tvrzení o přistání tu a tamhle v koutě Vesmíru, pokud takový obrázek lze dnes pořídit s celkem triviálním vybavením tady na Zemi. A možná že i lepší. Pokud je taková evidence akceptovatelná, může dnes přistát kdokoliv kdekoliv a stačí mu na to jen vytvořit celkem amatérské vizuální materiály a trochu to okořenit show kolem v médiích. Nevím tedy, jestli se tato tématika spíš už nepřesunula do oblasti víry charakteristické pro náboženské směry :-)
Re: Akceptovatelnost evidence
Pavol Hudák,2019-02-24 18:32:29
Bude to stale tazsie, az nemozne. Ale Izraelci by sa takto isto nestrapnili. Skor ci neskor sa bude chodit na Mesiac na dovolenku, takze mlzenia okolo pristatia na Mesiaci budu odhalene.
Re: Akceptovatelnost evidence
Vojtěch Kocián,2019-02-25 13:47:20
Pošlete slušný dotaz do SpaceIL ohledně radiové frekvence, na které komunikují se sondou. Pak si pořiďte tak pětimetrovou parabolickou anténu s přijímačem a můžete sledovat přistání v přímém přenosu. Není důvod se spoléhat na média.
Re: Re: Akceptovatelnost evidence
František Kroupa,2019-02-25 18:25:24
Ta anténa by asi mohla být i menší, viz odkaz. Jedná se o detekci, ne o rutinní příjem, ovšem anténa měla průměr 90 cm a družice byla u Saturnu.
https://twitter.com/uhf_satcom/status/878366723765915648
Kdo by se chtěl věnovat příjmu signálú ze vzdálených satelitů:
http://www.pe0sat.vgnet.nl/2018/amateur-deep-space-tracking/
No a na niže uvedeném odkazu se lze podívat, co právě dělají profíci (včetně kmitočtů):
https://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
Re: Re: Re: Akceptovatelnost evidence
Vojtěch Kocián,2019-02-25 21:24:24
Pěkné. Přiznám se, že jsem s velikostí jen hádal a praktické zkušenosti s tím nemám.
DSN znám, ti mají paraboly trochu jiných rozměrů. Ale zase zvládají obousměrně komunikovat i s Voyagery a to je úplně jiná liga.
Cassini byl trochu jiný případ. Saturn je sice mnohem dál než Měsíc, ale sonda měla úzce směrovou anténu a poměrně slušný vysílací výkon. Oproti tomu Berešit je na tom s výkonem dost na štíru a jak je to se směrovostí antén, netuším, tak jsem předpokládal všesměrovou.
Kolem a kolem, asi máte pravdu a parabola do jednoho metru by stačit měla, což znamená docela dobrou dostupnost pro amatéry. Bohužel pochybovači typu pana Zelenky se tím asi nikdy zabývat nezačnou.
Re: Akceptovatelnost evidence
Radim K,2019-02-26 07:15:32
Lander obsahuje odražeč, tedy po přistání se můžete chopit laseroveho ukazovátka a jeho polohu na povrchu Měsíce si vlastnoručně ověřit...
;-)
R.
Re: Akceptovatelnost evidence
Jan Rychtář,2019-02-26 10:31:21
To jako vážně? Fakt jste jeden z těch, co čtou Osla, ale nevěří, že dokážeme přistát na Měsíci a že je všechno vymyšlené? Úžasný. A Země je placatá a nad hlavou nám víří chemtrails? Na tohle taky věříte? A už jste slyšel o wavetrails? Dokonce i u nás na Lipně!!!
Jinak pokud nevěříte důkazům, tak nejlepší je začít studovat a ověřovat si informace sám. Nejhorší vlastností lidstva je hloupost a nevědomost.
Re: Re: Akceptovatelnost evidence
Marek Zelenka,2019-02-26 23:29:34
Jan Rychtáŕ: Nevím jak Vy, ale osobně nepotřebuji čemukoliv věřit a priori. To považuji za čistokrevné náboženství a pomatenost. Buď se mi empirická průkaznost jeví jako akceptovatelná na základě určitých kritérií, nebo ne. V dnešní době s technickými možnostmi vizuální editace mi přijde taková průkaznost téměř nulová a z mého pohledu neakceptovatelná. Možná o to více, že mám v Photoshopu celkem dost let praxe.
Vy si věřte čemu chcete, to je Vaše věc, a já si, pokud laskavě dovolíte, ponechám vlastní analýzu a úsudek. Zatím jsem z Měsíce neviděl jediný záběr, který by ve mě vyvolal jakýkoliv dojem, nějak mě oslovil. Asi stejně jako když Armstrong líčil své "živé" dojmy z Měsíce ihned po přistání, a bylo to čistě jen trapné a prázdné :-)
Re: Re: Re: Akceptovatelnost evidence
Josef W,2019-02-27 09:49:55
Vy jste sem asi přišel ze Zvědavce, či Protiproudu, neníliž pravda? Já na rozdíl od vás pamatuju na přímé přenosy z Měsíce a dojem to ve mě zanechalo velký, stejně jako třeba současné live přenosy ze startů raket, nebo z ISS. Nevidím jediný důvod, proč se upnout k Víře, že jde o falza (s Paintshopem umím taky dobře), nebo jakési "vládní spiknutí". Tato vaše víra mi přijde dětinská a směšná.
Re: Re: Re: Re: Akceptovatelnost evidence
Marek Zelenka,2019-02-27 12:18:46
Josef W: Jaká má víra? To vy se mi stále něco snažíte podsouvat a nějak mě škatulkovat a nálepkovat, protože nesdílím vaší víru. Já se pouze ptal na dnešní průkaznost vizuální evidence a její akceptovatelnost. Ale rozumím, že vám to prostě stačí. Z mé strany už žádné otázky na toto téma.
Re: Re: Re: Re: Re: Akceptovatelnost evidence
Josef W,2019-02-27 12:35:15
Ale no tak, pane Zelenko! Vždyť jsem jenom použil váš styl, rétoriku jsem oproti vám zmírnil a nečastoval vás žádnou "pomateností", jako vy nás.
Vaši vlastní "analýzu a úsudek" si nechte (jestliže tomu odůvodnění své Víry takhle říkáte), když nemáte zájem začít studovat a ověřovat si informace, jak vám radí kolega Rychtář. Ale tady, na Oslu, jste trochu mimo ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Akceptovatelnost evidence
Marek Zelenka,2019-03-05 15:22:35
Pane W, za pomatenost jsem označil víru a priori (zkuste se popídit, co to vůbec znamená), totiž způsob, kdy někdo někomu předhodí nějaký neověřitelný např. obrázek vyprodukovaný jakkoliv (v dnešní době kýmkoliv a kdekoliv), a na druhé straně vznikne jakási automatická potřeba informaci na obrázku uvěřit. Ano, to jsem označil za pomatenost. Pokud se považujete za takový typ jedince, můžete to směle vztáhnout i na sebe a přecházet do protiútoku.
Pokud vy považujete za víru, jestliže někdo nevěří něčemu a priori, tak to asi nevíte nic o tom, co to je víra, respektive si zřejmě neuvědomujete víru vlastní. Se studiem a ověřováním informací jsem spíše už skončil, než že bych s tím potřeboval začínat. Ale vám bych to mile rád doporučil. A na Oslu se pohybuji již tak 12 let a jakési weby typu Zvědavec nebo Protiproud zásadně nenavštěvuji. Jen samé předsudky z vaší strany, nic objektivního ani seriózního.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Akceptovatelnost evidence
Josef W,2019-03-05 19:23:52
Možná jsem špatně pochopil vaše příspěvky, vyznívaly mi obdobně jako od těch různých okultních zpochybňovačů. Pokud ovšem mířily jinam, pak se omlouvám, ale zřejmě jsem nebyl sám, kdo nepochopil ...
Včerejší večer jsem strávil prohlížením alb z projektu Apollo. Díky za popud panu "Ralskému". A na mě tedy působí ohromným dojmem. I po těch padesáti (téměř) letech, zvlášť v té surové, neupravené formě:
https://www.flickr.com/photos/projectapolloarchive/albums
Re: pomalu
Milan Krnic,2019-02-24 09:25:58
Pohyb je relativní (ono ostatně co není), tedy pokud jste s rychlostí nespokojen, vztáhněte ji k jiné soustavě anebo, v jednodušším případě, lépe počítejte (5527km/h).
Díky za článek!
Re: Re: pomalu
Florian Stanislav,2019-02-24 13:23:56
Hodně zjednodušeně : geostatacinární oběžná rychlost kolem Země je asi 7,8 km/s, výška asi 300 km nad povrchem, GPS asi 20 000 km nad povrchem a asi 3,8 km/s, telekomunikační satelity 36 000 km nad povrchem asi 3 km/s, Měsíc 384 000 km od Země, obíhá asi 1 m/s.
Podle schématu dráhy zde na Oslu
http://www.osel.cz/_clanky_popisky/33ztzallr.jpeg
letí většinu doby výše jak 1/10 vzdálenosti k Měsíci, tedy mezi 3 km/s a 1 km/s. Pro 1,5 km/s vychází 5 400 km/h, tedy srovnatelné s Vaším výpočtem.
https://i0.wp.com/www.kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2000px-Comparison_satellite_navigation_orbits.svg_.jpg
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
